25 C 104/2014

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobkyň: ; anonymizováno ) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně ; anonymizováno ) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně, žalobkyně, původní účastnice a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno příjmení sídlem adresa , obec o určení právního vztahu k pozemkům

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhaly určení, že [celé jméno původní účastnice], [datum narození] byla ke dni svého úmrtí výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [anonymizováno], parc. [číslo] [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], se zamítá.

II. Určuje se, že výlučným vlastníkem pozemků označených jako pozemková parcela [číslo] [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno] a [číslo], [anonymizováno], vše v [katastrální uzemí], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], je žalovaný.

III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 59 682 Kč, a to ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16.4.2014 se tehdejší žalobkyně [celé jméno původní účastnice], [datum narození] domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno] a [číslo], [anonymizováno], vše v K.ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále také jen„ předmětné či sporné pozemky“), ohledně nichž je dosud duplicitně vedle žalobkyně jako vlastník zapsán i žalovaný. Původní žalobkyně nejprve tvrdila, že předmětné pozemky vznikly na základě změny číslování z pozemkové parcely [číslo] zapsané na [list vlastnictví] ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Tuto přitom měla nabýt spolu se svým manželem kupní a darovací smlouvou ze dne 3.10.1977 od manželů [příjmení], kdy před převodem byla zapsána a na [list vlastnictví]. Po smrti manžela se dle dědické dohody schválené Státním notářstvím Brno- dne 11.9.1984 stala žalobkyně výlučným vlastníkem této parcely. Téhož dne pak v tísni a pod nátlakem tento pozemek darovala do vlastnictví státu. Zpět do jejího vlastnictví jí byla parcela vydána rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne 21.12.1994 (právní moc rozhodnutí byla 24.1.1995). Ještě v roce 2007 byla zapsána jako výlučná vlastnice pozemku s tímto nabývacím titulem, a to na [list vlastnictví]. Následně však zjistila, že ve výpisu z katastru nemovitostí k datu 26.2.2008 pro [list vlastnictví] je ohledně předmětných pozemků, které dle ní vznikly z parcely [číslo] duplicitní zápis vlastnického práva, kdy jako nabývací titul vlastnického práva pro žalovaného byla uvedena jednak darovací smlouva ze dne 5.2.1991 uzavřená mezi manželi [příjmení] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným a jednak smlouva kupní uzavřená dne 29.6.2005 mezi [anonymizováno] [obec] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím. Žalobkyně měla za to, že žalovaný nemohl těmito smlouvami předmětné pozemky nabýt, když žádný z nich nebyl předmětem darování. Ohledně kupní smlouvy pak tvrdila, že [územní celek] nebyla vlastníkem těchto pozemků (jsou převáděny pouze pozemky parc. [číslo] nikoliv [číslo]) a to, že k takovému převodu nebyl dán souhlas zastupitelstva obce, jde tak o smlouvu absolutně neplatnou. Žalovaný byl původní žalobkyní osloven ohledně možného mimosoudního vyřízení věci, avšak k dohodě účastníků nedošlo. Naléhavý právní zájem na určení žalobkyně spatřovala v tom, že duplicitní zápis vlastnického práva neumožňuje vlastníkům vlastnické právo v celém rozsahu vykonávat, duplicitu vlastnictví přitom měla za zápis neodpovídající skutečnému stavu. K dohodě účastníků nedošlo, je tak třeba, aby bylo výlučné vlastnické právo žalobkyně deklarováno soudem.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával, když měl za to, že žalobkyně ani její právní předchůdci nikdy nebyli vlastníky předmětných pozemků. Ty přitom měly vzniknout oddělením od původních pozemkových parcel parc. [číslo] nemají původ v parcele [číslo]. Popsal genezi právních vztahů k této pozemkové parcele zjednodušené evidence původu„ Grafický příděl“, kdy tvrdil, že sporné pozemky s ní nemají nic společného. Tato parcela byla vždy užívána s domem [číslo] který se nacházel na parcele pozemkové katastru (PK) [anonymizována dvě slova]. Žalovaný ohledně každé z uvedených parcel uváděl jejich výměry, když z nich dovozoval následný omyl žalobkyně ohledně vlastnictví sporných pozemků. Soud tak odkazuje pro zjednodušení odůvodnění na jednotlivá vyjádření žalovaného, když v odůvodnění rozhodnutí jeho tvrzení pouze zobecní. Jako vlastník uvedených nemovitostí přitom byla v pozemkové knize až do 7.4.1949 uvedena [jméno] [příjmení]. Následně byl dům [adresa] spolu s parcelou st. [číslo] parcelou PK [číslo] zkonfiskován a rozhodnutím o přídělu ze dne 7.4.1949 přidělen přídělci [jméno] [příjmení]. Ten pak kupní smlouvou ze dne 21.4.1954 dům i uvedené parcely prodal [jméno] [příjmení], která všechny tyto nemovitosti prodala kupní smlouvou ze dne 21.1.1959 a dodatkem ze dne 13.6.1960 manželům [příjmení]. Parcela PK [číslo] byla následně přečíslována na parcelu grafického přídělu (GP) [číslo] [anonymizováno] o shodné výměře. Manželé [příjmení] převedli nemovitosti ve svém vlastnictví kupní a darovací smlouvou ze dne 25.11.1977 na původní žalobkyni a jejího manžela, kdy převáděné nemovitosti jsou však specifikovány odlišně, než tomu bylo ve smlouvě, kterou nemovitosti nabyli od [jméno] [příjmení], není totožná ani jejich výměra. Formou koupě přitom byly na žalobkyni a jejího manžela převedeny parcela [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s domem, parcela [číslo] [anonymizováno] a parcela [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Formou darování byly převedeny zemědělské pozemky, které v té době mělo v užívání [anonymizována dvě slova], kdy šlo o parcelu [číslo] parcelu [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný přitom dovozoval, že z výměr uvedených u jednotlivých parcel je zřejmé, že uvedení parcely [číslo] ve smlouvě bylo pouze z důvodu dopočtu výměry zahrady patřící k domu [adresa], která byla u pozemku parc. [číslo] nižší. Parcela [číslo] přitom v té době již samostatně neexistovala. Její výměra se stala součástí parcely [číslo]. Ohledně správnosti svých závěrů odkazoval na opakovaná vyjádření katastrálního úřadu. Měl za to, že parcelu [číslo] zmíněnou v kupní a darovací smlouvě ze dne 25.11.1977, ani parcelu [číslo] dle operátu pro přídělové řízení nelze se spornými pozemky vůbec ztotožňovat, nejsou s ní ani zčásti totožné. Sporné pozemky se nachází v intravilánu obce, z jedné strany sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví právní nástupkyně původní žalobkyně (dnes žalobkyně c), z druhé strany s pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, v darovací smlouvě byla přitom parcela [číslo] označena jako zemědělský pozemek v užívání JZD, což s ohledem na polohu sporných pozemků je nesmyslné. Doplnil, že sporné pozemky nebyly nikdy užívány žalobkyní, ani jejími právními nástupci, odnepaměti byly užívány žalovaným a jeho právními předchůdci, takto také byly odděleny plotem. Pokud žalobkyně zpochybňovala nabývací tituly pro žalovaného, pak dle darovací smlouvy nabyl pozemek parc. [číslo] který již v současnosti neexistuje, když došlo k jeho rozdělení na parc. [číslo]. Pokud jde o kupní smlouvu ohledně pozemků parc. [číslo] které nabyl od [územní celek], pak souhlas zastupitelstva k převodu byl dán. Navrhnul proto zamítnutí žaloby. Následně podal vzájemný návrh, kterým se domáhal ohledně sporných pozemků určení, že je jejich výlučným vlastníkem. Ke sporným pozemkům doplnil, že mají svůj původ v dřívějších pozemkových parcelách [číslo]. Vlastníky pozemkové parcely [číslo] byli přitom rodiče žalovaného od roku 1945, kdy ji nabyli v rámci přídělu, následně ji darovali smlouvou ze dne 5.2.1991 žalovanému. Vlastníkem parcel. [číslo] byla nejprve [územní celek], poté stát s právem hospodaření pro [anonymizováno] [obec]. Všechny tři parcely byly již od roku 1945 užívány výlučně rodiči žalovaného jako vlastníky domu [adresa] nacházejícího se na pozemku p. [číslo] to jako zahrada k tomuto domu. Pozemky parc. [číslo] byly užívány se souhlasem Obce a následně MNV [obec]. Následně pak v neměnném rozsahu byly užívány žalovaným. Od pozemků žalobkyně a jejích právních předchůdců byly tyto pozemky trvale odděleny plotem. Konkrétně šlo o oddělení původní parcely PK [číslo]. V souvislosti s vypracováním mapy velkého měřítka a s obnovou katastrálního operátu pro k.ú. [obec], které probíhalo v letech 1987 až 1992 došlo k oddělení sporných pozemků od pozemků [číslo] vznikly tak pozemkové parcely [číslo] [obec] mezi takto oddělenými pozemky však byla umělá, v terénu nikterak viditelná. beze změn zůstalo i původní oplocení, které sporné pozemky oddělovalo od pozemku PK [číslo] respektive totožné parcely GP [číslo] které se staly součástí dnešní parcely [číslo]. Až do roku 2008, kdy bylo zapsáno duplicitní vlastnické právo, tak byl žalovaný a jeho právní předchůdci zapsáni jako výluční vlastníci sporných pozemků, dříve pak pozemků [číslo]. Zopakoval, že neexistuje žádný právní důvod pro to, aby sporné pozemky v minulosti nabyla původní žalobkyně. Naopak mají původ v pozemcích žalovaného a jeho právních předchůdců. Uvedl, že v případě, že by tato tvrzení nebyla prokázána, pak došlo k nabytí jeho vlastnického práva ke sporným pozemkům vydržením, kdy ohledně pozemku parc. [číslo] šlo o nabytí vlastnického práva žalovaným, neboť po jeho darování jej v dobré víře držel až do roku 2008. Ohledně pozemků parc. [číslo] pak takto případně nabyla vlastnické právo [územní celek], která byla jejich vlastníkem ode dne [datum] až do jejich převodu na žalovaného, ještě před převodem tak případně došlo k vydržení vlastnického práva k těmto pozemkům obcí.

3. Původní žalobkyně u prvního jednání, které bylo ve věci nařízeno, změnila svá skutková tvrzení tak, že sporné pozemky vychází z pozemku GP [číslo] který následně od roku 2010 je označen jako GP [číslo] kdy totožnost těchto parcel žalovaný rozporoval. Následně doplnil svá tvrzení tak, že se neztotožňuje s tvrzením žalobkyně o tom, že nabývacím titulem ohledně sporných pozemků byla pro žalobkyni kupní a darovací smlouva ze dne 25.11.1977 a rozhodnutí Státního notářství Brno- ze dne 11.9.1984, D 587/84-11. Za hlavní důvod označil to, že manželé [příjmení] nemohli na původní žalobkyni a jejího manžela převést více práv, než v době převodu sami měli. K tomu se opětovně obsáhle vyjadřoval k převodům domu [adresa] a s ním souvisejících pozemků. Odkázal na příděl [číslo] pro [jméno] [příjmení], k němuž uvedl, že se týkal domu [adresa], pozemku PK [anonymizována dvě slova] (následně přečíslovaného na GP [číslo]), pozemek PK [číslo] (následně přečíslován na PK [číslo]) a pozemek GP [číslo] Vedle těchto pozemků pak byly předmětem přídělu i pozemky PK [číslo] v extravilánu obce o uvedené výměře v metrech čtverečních odpovídající výměře 10 měřic. Stejné pozemky spolu s domem byly následně předmětem dalších převodů, kdy výměra těchto pozemků v okolí domu byla v součtu vždy v podstatě shodná. S ohledem na výměry pozemků uváděné v kupní a darovací smlouvě, kterou dům spolu s pozemky nabyla původní žalobkyně a její manžel, kdy tato výměra je vyšší, aniž by bylo jakkoliv doloženo, že převodci nabyli i jiné nemovitosti, než které byly součástí původního přídělu pro [jméno] [příjmení], které byly předmětem převodů na [jméno] [příjmení] a následně na manžele [příjmení]. Opětovně poukazoval na chybné uvedení parcel a výměr v kupní a darovací smlouvě z roku 1977.

4. S ohledem na skutečnost, že původní žalobkyně v průběhu řízení zemřela, bylo řízení v této věci přerušeno do skončení pozůstalostního řízení tak, aby mohlo být určeno, s kým bude v řízení na straně žalobkyně nadále pokračováno. Následně pak usnesením zdejšího soudu ze dne 12.1.2017, č.j. 25 C 104/2014-81 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení se všemi dědičkami (dcerami) po zemřelé původní žalobkyni, když sporné pozemky nebyly předmětem rozhodnutí o pozůstalosti po zemřelé původní žalobkyni. Do řízení na straně žalobkyně tak vstoupila jako žalobkyně a) [celé jméno původní účastnice], jako žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], jako žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] a jako žalobkyně d) [celé jméno původní účastnice]. Prostřednictvím právního zástupce pak žalobkyně a), b) a c) upřesňovaly svá tvrzení, když uváděly, že parcely č. GP [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] se vždy nacházely v extravilánu obce, zpochybňovaly tvrzení žalovaného o disponování s duplicitní parcelou. Poukázaly na to, že žalovaný jako starosta obce podepsal potvrzení ze dne 24.11.1992 o tom, že parcela [číslo] která je nyní sloučena v parcelu [číslo] obec nevede, ani nevlastní, ale vydává jí [celé jméno původní účastnice]. Tvrdily, že k posunu plotu do současného stavu došlo svévolně v letech 1988 1992, když probíhalo měření. Žalovaný tak nemá pozemky užívat v dobré víře. K tomu poukazovaly na snímky pozemkové mapy. Specifikovaly další převody pozemků mezi původní žalobkyní a některými ze současných žalobkyň. Šlo o darovací smlouvu ze dne 12.6.1987 uzavřenou mezi původní žalobkyní a současnou žalobkyní [anonymizováno]) [celé jméno žalobkyně], kdy předmět převodu je specifikován jako rodinný dům [adresa] v [obec] s pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] a parc. [číslo] [anonymizováno]. Dále o darovací smlouvu ze dne 17.11.1987 uzavřenou mezi stejnými smluvními stranami, kdy předmětem převodu byl pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], kdy toto darování odsouhlasil i žalovaný jako starosta obce, neobstojí tak jeho argumentace o nesprávnosti výměry. Dále šlo o darovací smlouvu ze dne 2.10.1999 mezi [celé jméno žalobkyně] a původní žalobkyní, kdy předmětem darování byl rodinný dům [adresa], postavený na pozemku parc. [číslo] [anonymizováno] parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], kdy poukazují na odlišně uváděné výměry všech těchto pozemků oproti předchozím darovacím smlouvám. Konečně šlo o darovací smlouvu ze dne 25.1.2001 uzavřenou mezi původní žalobkyní a současnou žalobkyní [anonymizováno]) [celé jméno žalobkyně], kterou došlo k darování domu [adresa], pozemků parc. [číslo]. Žalobkyně c) je na základě této smlouvy zapsána jako vlastník těchto pozemků, kdy mají opět uvedenu mírně odlišnou výměru. Opětovně poukazovaly na historické převody domu [adresa] spolu s pozemky v okolí domu i v extravilánu obce, kdy tam se nachází i parcely [číslo] jak je uvedeno v kupní a darovací smlouvě mezi manželi [příjmení] a [anonymizováno] z [datum]. Naopak pozemky parc. [číslo] jsou v intravilánu obce. Ne zcela přehledně pak poukazovaly na darování parcel [číslo] [číslo] [číslo] původní žalobkyní státu a žádost o jejich vydání z roku 1992 adresovoanou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], když tvrdily, že tyto parcely náležely k domu [adresa]. Parcela [číslo] se pak předmětem darování státu stát neměla, uvedly, že nebyla uvedena ani v rozhodnutí o dědictví po manželovi původní žalobkyně. Toto podání žalobkyň soud považoval za zcela neurčité, zmatečné, rozporné s předchozími tvrzeními, kdy proto následně vyzýval žalobkyně k upřesnění skutkových tvrzení.

5. Stejně tak se k dosavadním skutkovým tvrzením vyjadřoval žalovaný, když je měl za zcela rozporná, opětovně poukazoval na to, že žalobkyně či jejich matka nemohly od svých právních předchůdců nabýt pozemkový majetek o větší rozloze, než kterou sami tito jejich právní předchůdci vlastnili i na chybné uvedení pozemků a výměr v kupní a darovací smlouvě z roku 1977. Setrval na tvrzení o dlouhodobém užívání sporných pozemků spolu s domem [adresa]. Snímek pozemkové mapy, na nějž odkazovaly žalobkyně, označil za pouze jeden z mapových podkladů, nevyvracející jeho tvrzení. Ohradil se proti tomu, že by jako starosta obce, který dával souhlas k převodu pozemku parc. [číslo] mezi žalobkyněmi tímto jakkoliv potvrzoval pravdivost zde uváděných výměr. Ohrazoval se proti tvrzení o posunu plotu.

6. S ohledem na ne zcela určitá tvrzení účastníků soud tyto opětovně vyzýval k doplnění skutkových tvrzení, kdy žalovaný doplnil tvrzení ohledně původu sporných pozemků, kdy zopakoval, že jejich původ je v pozemcích parc. [číslo] k jejichž rozdělení došlo až v důsledku měření provedeného v roce 1992. Ohledně pozemku parc. [číslo] pak tvrdil, že jej jeho rodiče nabyli v rámci přídělu [anonymizováno] [číslo] kdy pozemek parc. č. zaujímal tutéž část zemského povrchu jako dřívější pozemek GP [číslo]. Následně pak došlo k darování tohoto pozemku žalovanému. Ohledně pozemků parc. [číslo] tvrdil, že jejich vlastníkem byla [územní celek], mají původ v konceptu přídělu [číslo] následně byly ve vlastnictví státu s právem hospodaření pro [anonymizována dvě slova] či [obec]. Označil parcely pozemkového katastru, které měly zaujímat totožnou část zemského povrchu jako tyto pozemky. Doplnil, že po oddělení sporných pozemků v roce 1992 od těchto původních pozemků parc. [číslo] byly sporné pozemky chybně zapsány na [list vlastnictví] pro původní žalobkyni, kdy na její podnět došlo dne 8.11.1993 k opravě, která spočívala v tom, že sporné pozemky byly zapsány ve výlučném vlastnictví pro jeho rodiče ([číslo]) a pro Československý stát ([číslo] a [číslo]). U pozemků parc. [číslo] byl po nějakou dobu duplicitní zápis pro [územní celek] a [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], kdy tito následně (v roce 1998) shodně prohlásili, že jejich vlastníkem je [územní celek] s tím, že před [datum] byly obě parcely jako původní parcela [anonymizováno] zapsány na [list vlastnictví] jako vlastnictví [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Takové prohlášení se dělo bez ingerence původní žalobkyně, ohledně které již nebylo vlastnické právo zapsáno. Následně byly pozemky parc. [číslo] převedeny kupní smlouvou ze dne [datum] na žalovaného, takto zapsány do katastru nemovitostí. Znovu poukázal na dlouhodobé užívání sporných pozemků spolu s domem [číslo] jejich oddělení trvalým oplocením, které se nachází na hranici sporných pozemků a pozemkových parcel [číslo] [číslo]. Sporné pozemky nebyly nikdy užívány žalobkyněmi, ani jejich právními předchůdci, hranice mezi pozemky [číslo], [číslo], [číslo] a pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] nebyla nikdy vlastnickou hranicí, byla v roce 1992 vytvořena zcela uměle, nekryla se s žádnou viditelnou hranicí v terénu, nebyla tak nikdy vyznačena. Poukazoval na rozporná vyjádření k předmětným pozemkům ze strany katastrálního úřadu, kdy však z nich bylo zřejmé, že sporné pozemky byly na [list vlastnictví] zapsány chybně, nepatřily manželům [příjmení], nemohly být převedeny na [příjmení]. Namítal, že žalobkyně i přes poučení soudu v rámci koncentrace řízení dostatečně neupřesnily svá skutková tvrzení.

7. Žalobkyně b) a c), kterým byl soudem ustanoven zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], doručily soudu jeho vyjádření, které však bylo sepsáno pouze jako koncept, žalobkyně b) s jeho závěry nesouhlasila, když tehdy byla zároveň opatrovníkem žalobkyně c). Zásadním tvrzením v tomto podání bylo, že označování pozemků v daném území je velmi spletité a nepřehledné, katastrálním úřadem navíc byly opakovaně sdělovány žalobkyním nesprávné informace. Tvrdil, že původní pozemek PK [číslo] byl následně přečíslován na ZE GP [anonymizováno] a později na parc. [číslo] pozemek PK [anonymizováno] na ZE GP [anonymizováno] a později na [anonymizováno], pozemek ZE GP [anonymizováno] na parc. [číslo] přičemž sporné pozemky mají původ v pozemku původně označeném jako ZE GP [anonymizováno] a následně tedy parc. [číslo] tento pozemek také původní žalobkyně nabyla v dědickém řízení po manželovi, když byla zohledněna totožnost pozemku ZE GP [anonymizováno] (ten nebyl součástí rozhodnutí) a pozemku parc. [číslo]. Měl za to, že je třeba zabývat se mapovými podklady. Zopakoval tvrzení o posunutí plotu. Soud toto vyjádření zmiňuje také proto, že poté, co byl původně ustanovený zástupce zproštěn zastupování, byla žalobkyni c) ustanovena nová zástupkyně, která se s vyjádřením původně ustanoveného zástupce ztotožňovala. Nově ustanovená zástupkyně žalobkyně c) se dále vyjadřovala tak, že by se nejprve mělo řešit případné vydržení žalovaným, když však měla za to, že k vydržení nedošlo.

8. Vzhledem k tomu, že do řízení nově vstoupivší žalobkyně, které byly v postavení nerozlučných účastnic, nebyly schopny činit shodné úkony, navíc žalobkyně a) a d) neměly zájem se řízení dále účastnit, byly v plnění procesních povinností zcela pasivní, soud přistoupil k dalšímu přerušení řízení, když mělo být v rámci dodatečného projednání dědictví nejprve rozhodnuto o tom, kdo bude dědicem sporného nároku, který je předmětem tohoto řízení. Následně po takovém rozhodnutí soud rozhodl o tom, že na straně žalobkyň bude dále pokračováno již pouze se žalobkyněmi b) a c), které tento sporný nárok v pozůstalostním řízení nabyly. Žalobkyně pak upravily návrh žalobního petitu tak, že se domáhaly určení, že původní žalobkyně byla výlučným vlastníkem sporných pozemků ke dni svého úmrtí.

9. Soud konstatuje, že v průběhu řízení, a to i po koncentraci řízení činila celou řadu podání žalobkyně b), kdy tato její podání často obsahovala opakující se tvrzení, poukazy na důkazy – listiny, již založené ve spise. S ohledem na to, že její tvrzení byla často velmi neurčitá a zmatečná, soud z nich neučinil žádný další konkrétní závěr ohledně upřesnění skutkových tvrzení. Soud má přitom za to, že i přesto, že tvrzení žalobkyň zůstala zčásti rozporná, lze učinit závěr o tom, že vlastnické právo původní žalobkyně ke sporným pozemkům dovozovaly z vlastnického práva k pozemkům, které původní žalobkyně a její manžel nabyly kupní a darovací smlouvou od manželů [příjmení]. Předmětné pozemky přitom měly být součástí pozemků, které byly vždy převáděny spolu s domem [adresa] v [obec], byly součástí přídělu pro původního přídělce [jméno] [příjmení], součástí převodů pozemků na další vlastníky, jak byly tyto převody tvrzeny žalobkyněmi i žalovaným. Žalobkyně netvrdily, že by s výjimkou těchto převodů mezi právními předchůdci původní žalobkyně došlo jiným převodem či jiným způsobem k nabytí vlastnického práva ke sporným pozemkům. Závěrem žalobkyně b) navrhla, aby žalobě bylo vyhověno, domáhala se dalšího zaměření parcel. Právní zástupkyně žalobkyně b) sdělila, že znalecký posudek, který byl ve věci vypracován má za správný, neshledala ani žádné právní závady při převodů pozemků na žalovaného. Přesto setrvala na podané žalobě a navrhla, aby jí bylo vyhověno.

10. Žalovaný závěrem s odkazem na vypracovaný znalecký posudek, který zrekonstruoval průběh majetkové držby, jak byla zachycena v katastru nemovitostí, měl za to, že v řízení bylo prokázáno, že sporné pozemky nebyly součástí původního přídělu pro [jméno] [příjmení], jako právní předchůdce původní žalobkyně, ale byly součástí přídělů směřujících k právním předchůdcům žalovaného. Měl za to, že při převodech mezi právními předchůdci původní žalobkyně došlo k chybě, která způsobila mylnou domněnku žalobkyň, že byly obrány o nějakou výměru. Je však zřejmé, že tito nemohli nabýt více, než bylo součástí přídělu pro [jméno] [příjmení], kdy jeho součástí sporné pozemky nebyly. Ty byly přiděleny právním předchůdcům žalovaného. Proto navrhl, aby bylo vyhověno vzájemnému návrhu, aby byl žalovaný určen jako výlučný vlastník sporných pozemků.

11. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, kdy některé k důkazu předkládali účastníci, některé byly s ohledem na stav skutkových zjištění obstarány soudem. Soud se přitom zaměřil na obstarání podkladů pro tvrzení účastníků o nabývání sporných pozemků jimi a jejich právními předchůdci, obstarání mapových podkladů týkajících se prostorového a polohového zachycení pozemků v daném místě, případně podkladů týkajících se změn v číslování pozemků, změn operátu katastru nemovitostí. S ohledem na to, že ve věci byl následně zpracován znalecký posudek, který se zabýval geometrickým určením pozemků v daném místě s ohledem na geometrické určení původních přídělů, soud podrobně nerozebírá jednotlivé mapové podklady, jak byly prováděny k důkazu, když byly zohledněny ve zpracovaném znaleckém posudku.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že v současné době jsou sporné pozemky parc. [číslo] vše [anonymizováno], zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], kdy jako duplicitní vlastníci jsou zapsáni původní žalobkyně a žalovaný. Z katastrální mapy je přitom zřejmé, že sporné pozemky tvoří pás při hranice pozemku parc. [číslo] (dnes ve vlastnictví žalobkyně c) a pozemku [číslo], na druhé straně pak sousedí s pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Jako nabývací tituly jsou pro žalovaného uvedeny – smlouva o převodu nemovitosti RI [číslo], darovací smlouva ze dne 5.2.1991 a smlouva kupní ze dne 29.6.2005. Pro původní žalobkyni je jako nabývací titul uvedeno rozhodnutí o dědictví Státního notářství Brno- ze dne 11.9.1984, č.j. D 587/84-11 a smlouva darovací a kupní č.j. RI 1172/77 ze dne 3.10.1977. Z notářského zápisu ze dne 5.2.1991, č.j. NZ 240/91 a, N 2018/90 je zřejmé, že touto darovací smlouvou manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] darovali žalovanému rodinný dům [adresa] se st. pozemkem [číslo] [anonymizováno] parc. [číslo] další pozemky zapsané v části D, vše v k.ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví]. Ve smlouvě je uvedeno, že tyto nemovitosti dárci nabyli přídělovou listinou ONV ze dne 7.9.1959. Z notářského zápisu ze dne 29.6.2005, č.j. NZ 14/2005, N 329/2005 soud zjistil, že jím byla uzavřena kupní smlouva mezi [anonymizováno] [obec] a žalovaným, kdy předmětem převodu byly pozemky v k.ú. [obec] mimo jiné i parc. [číslo] vše s druhem zahrada. Je uvedeno, že převádějící není v nakládání s pozemky nijak omezen, záměr obce převést předmětný nemovitý majetek byl zveřejněn v souladu se zákonem o obcích vyvěšením na úřední desce v době od 21.3.2005 do 22.4.2005, žádost kupujícího byla projednána a schválena na zasedání obecního zastupitelstva dne 22.5.2005. Tyto skutečnosti pak byly prokázány i programem jednání schůze zastupitelstva [územní celek] svolané na 20.3.2005, z nějž je zřejmé, že bylo jednomyslně schváleno učinění nabídky k odprodeji pozemků obce, které jsou dlouhodobě prakticky od roku 1945 užívány občany obce. Dále usnesením zastupitelstva [územní celek] ze dne 20.3.2005, kterým došlo ke schválení návrhů na odprodej přebytečných a obci nepoužitelných pozemků v trvalém užívání občanů, kdy se to týká i pozemků parc. [číslo] užívaných žalovaným jako zahrada. Bylo rovněž prokázáno vyvěšení záměrů obce – nabídka prodeje pozemků na úřední desce ve dnech 21.3.2005 až 22.4.2005. Schválení prodeje předmětných pozemků je pak prokázáno zápisem o průběhu zasedání Zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum]. Pokud jde o nabývací tituly pro původní žalobkyni, pak ze smlouvy kupní a darovací RI [číslo] ze dne 1977 je zřejmé, že byla uzavřena mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako převodci a manželi [jméno] a [celé jméno původní účastnice] (původní žalobkyní) jako nabyvateli. V čl. I smlouvy je konstatováno, že převodci jsou spoluvlastníky nemovitostí zaspaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to pozemku [anonymizována čtyři slova] s [anonymizováno] [adresa] a p. [číslo] [anonymizováno] ve vlastním užíváním. Je zřejmé, že jiným psacím strojem je následně dopsán i pozemek parc. [číslo] role, u nějž je uvedena výměra 1601 m2 Tyto nemovitosti byly prodány nabyvatelům. V čl. IV jsou pak uvedeny pozemky ve vlastnictví převodců, které užívá JZD [anonymizováno], jde o zemědělské pozemky, ty jsou označeny jako p. [číslo] jsou nabyvatelům přenechány darem. Soud s ohledem na právní hodnocení věci neuvádí výměry jednotlivých pozemků, když to vzhledem k tomu, že nejde o závazný údaj zapisovaný do katastru nemovitostí a s ohledem na závěry znaleckého posudku nepovažuje za ve věci podstatné. V užívání těchto pozemků se jejich převodem nemá nic měnit. Je připojen souhlas s převodem daný JZD [anonymizováno]. Z rozhodnutí Státního notářství Brno- ze dne 11.9.1984, č.j. D 587/84-11 soud zjistil, že jím bylo rozhodováno o dědictví po manželovi původní žalobkyně, kdy byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, původní žalobkyně tak nabyla do svého vlastnictví id. ½ rodinného domu [adresa] v [obec], pozemků st. [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova], dále pak id. ½ pozemků v užívání soc. organizace p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví]. Je zřejmé, že z dříve nabytých pozemků od manželů [příjmení] není v tomto rozhodnutí uveden pozemek v užívání soc. organizace [číslo].

13. Ze skutkových tvrzení účastníků vyplývalo, že žalobkyně dovozují vlastnické právo původní žalobkyně ke sporným pozemkům z toho, že tyto měly být součástí některého z pozemků /kdy tvrzení ohledně toho, který z pozemků by to měl být nebylo jednoznačné), který byl součástí původního přídělu k domu [adresa] v [obec] pro [jméno] [příjmení], kdy následnými převody se měly tyto pozemky dostat do vlastnictví původní žalobkyně. Z návrhu přídělu v k.ú. [obec] [číslo] pro [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v poznámce je uvedeno, že plochy zastavěných částí u jednotlivých přídělců jsou uvedeny pouze přibližně i s pozemkovými částicemi nacházejícími se uvnitř či v těsné blízkosti domu, parcelní čísla není možné uvést, poněvadž nejsou k dispozici katastrální operáty. Z přídělové listiny je přitom zřejmé, že spolu s domem [adresa] byla přidělována stavební plocha, dále zahrada označená [číslo] role označené [číslo] (kdy tužkou je dopsáno GP [anonymizováno]) a [číslo] (kdy tužkou je dopsáno GP [anonymizováno]). Celkem šlo o výměru 21077 m2. V jiné listině týkající se přídělu je pak připsána i parcela [číslo] kdy je zřejmé, že byla opravována její výměra. Z kupní smlouvy ze dne [datum] schválené ONV v [obec] dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou prodal [jméno] [příjmení] rodinný domek [číslo] na stavební parcele [číslo] se zahradou p. [číslo] připsané mu podle rozhodnutí o přídělu Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v [obec] ze dne 7.4.1949 s pozemky, které byly později k tomuto domu přiděleny a nejsou dosud zapsány v pozemkové knize ve výměře asi 10 měřic paní [příjmení] [příjmení] jako kupující. O tom, že k převodu došlo svědčí i proúčtování trhové smlouvy z 27.9.1954. Z notářského zápisu ze dne 21.1.1959 sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud vzal za prokázané, že [jméno] [příjmení] následně kupní smlouvou z tohoto dne převedla nemovitosti související s domem [adresa] na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení]. Převáděné nemovitosti jsou v čl. I smlouvy specifikovány jako dům [adresa] se stavební částicí [anonymizováno] a pozemkem p. [číslo] zahrada, zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy kat. území [obec], které prodávající vlastní na základě smlouvy ze dne [datum] a dále jde o pozemky k tomuto domu přidělené v pozemkové knize však dosud neprovedené ve výměře asi 10 měřic, které byly přiděleny na základě přídělu ministerstva zemědělství v [obec]. Následně došlo k převodu na původní žalobkyni a jejího manžela kupní a darovací smlouvou z roku 1977, jak je uvedena výše (původní žalobkyně pak byla dědičkou podílu manžela na předmětných nemovitostech). Soud tak má z uvedených listin za prokázané, že původní žalobkyně nabyla od svých právních předchůdců veškeré pozemky, které byly součástí původního přídělu k domu [adresa] pro [jméno] [příjmení]. Z listin však nelze učinit závěr o tom, že součástí těchto pozemků byly i sporné pozemky. Žalobkyně původně tvrdily, že sporné pozemky mají původ v parcele [číslo] následně snad měla být přečíslována na [číslo] kdy tato měla být v tísni darována státu a následně vydána původní žalobkyni. O těchto skutečnostech svědčí notářský zápis ze dne 11.9.1984, sp. zn. NZ 1634, N 1751/84, z nějž bylo zjištěno, že původní žalobkyně darovala Československému státu pozemky, které vlastní podle výše specifikované kupní a darovací smlouvy ze dne 3.10.1977 a výše specifikovaného rozhodnutí o dědictví po manželovi, a to pozemek p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Z hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku ze dne 20.7.1985 je zřejmé, že byla uzavřena mezi ONV [okres] a MNV [obec], kdy se týkala pozemku p. [číslo] nyní označovaného jako část [anonymizováno], pole o výměře 280 m2 zapsaný na [list vlastnictví], nyní na [list vlastnictví] [anonymizováno] [číslo]. Tato pozemky byly následně původní žalobkyni vydány zpět rozhodnutími Pozemkového úřadu Brno ze dne 19.10.1992, č.j. PÚ 1400/92-Se (Fi) /1 s právní mocí dne 9.11.1992 a ze dne 21.12.1994, č.j. PÚ 1400/92-Se (Fi) /2 s právní mocí dne 24.1.1995, což je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ke dni 22.7.2007, [list vlastnictví], kdy pozemek [anonymizováno] byl vydáván druhým rozhodnutím pozemkového úřadu, což je patrno z tohoto rozhodnutí. Z vyjádření [územní celek] pro původní žalobkyni ze dne 24.11.1992 soud zjistil, že obecní úřad tímto vydával potvrzení k p. [číslo] která má být nyní sloučena do p. [číslo] [anonymizováno], kterou dle sdělení Okresního úřadu [okres] má obec vydat paní [celé jméno žalobkyně], je sdělováno, že obecní úřad takovou parcelu ve stavu nevede ani nevlastní. Ze snímku pozemkové mapy z roku 1990 je přitom zřejmé, že parcela [číslo] je vyznačena jako část nynějšího pozemku parc. [číslo] to ručním zákresem do pozemkové mapy, nesousedí s pozemky tehdy označenými [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Z dopisu Katastrálního úřadu Brno- adresovaného [celé jméno původní účastnice] (původní žalobkyni) je zřejmé, že ohledně parcely [číslo] bylo sdělováno, že pokud část této parcely o výměře 280 m2 byla darována státu a ten ji měl hospodářskou smlouvou převést na MNV [obec], pak z důvodu chybného zápisu byly tyto převody chybné. Převáděná část parcely [číslo] byla již obsažena ve výměře pozemku parc. [číslo] což má být zřejmé z mapy. Je porovnáván stav přídělu ohledně pozemků p. [číslo] kdy nyní má jít o pozemky parc. [číslo]. Je doplněno, že při údržbě stavu evidence nemovitostí před ZMVM byla zvětšena parcela [číslo] o sousední části parcel podle skutečného užívání a při přečíslování parcel po ZMVM byly na LV dopsány chybně i další parcely [číslo] bez příslušných právních listin nutných pro zápisy. Je proto nutné zápisy opravit vrácením do původního stavu. Pokud žalobkyně tvrdily další převody pozemků souvisejících s domem [číslo] v [obec], pak k tomu předložily notářský zápis ze dne [datum], NZ 945/87, N 1024/87 o sepsání darovací smlouvy mezi původní žalobkyní a [celé jméno žalobkyně] (žalobkyní b), kdy předmětem darování byl dům [číslo] s pozemky p. [číslo] zastavěná plocha a p. [číslo] zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví]. Dále pak předložily notářský zápis ze dne 17.11.1987, č.j. NZ 1932/87, N 2091/87, o sepsání darovací smlouvy mezi původní žalobkyní a [celé jméno žalobkyně] (žalobkyní b), kdy předmětem darování byl pozemek v k.ú. [obec] p. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví]. Z listiny ze dne [datum] je zřejmé, že k darovací smlouvě byl dán souhlas Místního národního výboru v [anonymizováno], kdy předsedou MNV byl žalovaný. Pokud jde o další tvrzené převody pozemků a domu [číslo] pak žalobkyně předložily k důkazu darovací smlouvu ze dne [číslo], kterou žalobkyně b) darovala původní žalobkyni (své matce) nemovitosti – dům [adresa] postavený na parcele [číslo] zahradu parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] orná půda vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], vklad byl povolen rozhodnutí Katastrálního úřadu [okres] ze dne [datum]. Následně pak došlo darovací smlouvou ze dne 25.1.2001 k převodu shodných nemovitostí na žalobkyni c), která je tak dosud zapsána jako vlastník domu [číslo] pozemků parc. [číslo]. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně tvrdili, že k duplicitnímu zápisu vlastnického práva ohledně sporných pozemků došlo až v roce 2008, pak bez ohledu na tyto převody a tvrzení žalobkyň o tom, součástí kterého z pozemků měly být sporné pozemky, byla jako duplicitní vlastník vedle žalovaného zapsána původní žalobkyně. Pokud žalobkyně následně měnily svá tvrzení tak, že sporné pozemky byly součástí původní parcely [číslo] když došlo k přečíslování původní parcely [číslo] pak k tomu k důkazu předložily oznámení o změně zápisu v katastru ze dne 15.3.2010 adresované původní žalobkyni i žalovanému, z něj je zřejmé, že jde o vyjádření k předmětnému duplicitnímu zápisu, kdy je sdělováno, že byly zjištěny nepřesnosti v údajích katastru spočívající v nesprávném označení původního pozemku zjednodušené evidence a v nesprávném přiřazení nabývacího titulu pro původní žalobkyni. Došlo tak ke změně v zápisu tak, že pozemky evidované v uvedeném zápise měly vzniknout nikoliv z pozemku GP [anonymizováno], ale GP [anonymizováno], jako nabývací tituly jsou uvedeny ty, které byly výše specifikovány. Z kopie katastrální mapy ze dne [datum] je pak zřejmé, že ručně zelenou barvou je vyznačen pozemek GP [anonymizováno], který zahrnuje pozemek parc. [číslo] pozemky [číslo] a [číslo] (zřejmě i [číslo], což na mapě již není viditelné).

14. Žalovaný v řízení konstantně tvrdil, že sporné pozemky mají původ v pozemcích parc. [číslo]. Ohledně pozemku parc. [číslo] pak tvrdil, že má původ v přídělu pro jeho rodiče, kteří mu následně tento pozemek darovali, kdy darovací smlouva je specifikována v bodě 12 odůvodnění tohoto rozsudku. Z návrhu přídělu pro manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] [číslo] soud zjistil, že šlo o příděl k domu [adresa], kdy vedle tohoto domu byly součástí přídělu i další pozemky. Pokud se soud dotazoval katastru nemovitostí na to, který z pozemků odpovídá pozemku následně označovanému parc. [číslo] byl z tohoto přídělu vyznačen pozemek [číslo] zahrada, jindy označený [číslo] o stejné výměře. Z přídělové listiny č.j. K 2727/47 z 30.12.1947 pak bylo zjištěno, že manželům [příjmení] byla přidělena usedlost [adresa] a asi 7 ha pozemků, zapsané v knihovní vložce [číslo]. Z přehledného výpisu z pozemkové knihy a identifikace parcel podle pozemkové knihy a evidence nemovitostí je potvrzeno, že pozemky uvedené v dané knihovní vložce pro manžele [celé jméno žalovaného] zahrnovali i pozemek [číslo] který má číslo dle evidence nemovitostí [anonymizováno], kdy druhově šlo o zahradu. Jak bylo již výše uvedeno darovací smlouvou z [datum] pozemek parc. [číslo] nabyl od svých rodičů žalovaný. Z listu vlastnictví [číslo] z roku 1993 je zřejmé, že je na něm zapsáno vlastnické právo pro žalovaného i ohledně pozemků parc. [číslo].

15. Pokud jde o pozemky parc. [číslo] pak žalovaný měl za to, že jejich původ je v pozemcích parc. [číslo] které nabyl kupní smlouvou od [územní celek], jak je specifikována v bodě 12 odůvodnění tohoto rozsudku, kdy původ těchto pozemků byl v přídělu pro [územní celek]. Soud vedle listin, které ke svým tvrzením předložil žalovaný, oslovil v tomto směru i katastrální úřad, kdy z poskytnutých listin byly zjištěny následující skutečnosti. Z přehledného výpisu z pozemkové knihy a identifikace parcel podle pozemkové knihy a evidence nemovitostí má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] byl původně v pozemkové knize označen jako pozemek [číslo] role, v roce 1970 byl jako vlastník a uživatel tohoto pozemku označen Československý stát - MNV [obec]. Z listu vlastnictví je pak zřejmé, že následně ohledně tohoto pozemku byla jako vlastník uvedena [územní celek], zřejmě položkou výkazu změn [číslo]. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] tak dle identifikace parcel mu odpovídal pozemek s číslem dle pozemkové knihy [anonymizováno], knihovní vložka byla uvedena pod [číslo] následně měla být zrušena směnným protokolem, je uvedeno [list vlastnictví], jako vlastník a uživatel byla uvedena [anonymizována čtyři slova] [obec], následně [anonymizováno 5 slov] Z návrhu přídělu [číslo] pro [územní celek] bylo zjištěno, že zahrnoval i pozemek [číslo] (kdy dle evidence nemovitostí šlo o pozemek [číslo]). Z návrhu přídělu [číslo] pro [anonymizována čtyři slova] ve [obec] a výkazu směn bylo zjištěno, že zahrnuje i pozemek [číslo] dle evidence nemovitostí šlo o pozemek [číslo]. Z hospodářské smlouvy ze dne 23.12.1988 bylo zjištěno, že jí bylo převáděno právo hospodaření s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], [anonymizováno] z [anonymizována tři slova] na [ulice] národní výbor [anonymizováno] s nadřízeným orgánem Okresním národním výborem [okres], kdy mělo jít o nepotřebný majetek. Z listu vlastnictví [číslo] je zřejmé, že jako vlastník tohoto pozemku byl původně uveden Čs stát, MNV [obec], následně Obec Malešovice, zřejmě položkou výkazu změn [číslo]. K důkazu byl proveden i list vlastnictví z roku 1998 [číslo] na němž byl vyznačen duplicitní zápis vlastnického práva ohledně pozemku parc. [číslo] pro [územní celek] a pro ČR – Pozemkový fond ČR. Z notářského zápisu ze dne [datum], NZ 71/98, N 77/98 je pak zřejmé, že tyto dva subjekty učinily osvědčení a prohlášení ohledně pozemků parc. [číslo] kdy ČR – Pozemkový fond uznal, že výlučným vlastníkem těchto pozemků je [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] je zřejmé, že jako vlastník pozemků [číslo] a [číslo] je zapsána [územní celek], jsou vyznačeny nabývací tituly. Je tak prokázáno, že v době uzavření kupní smlouvy ohledně těchto pozemků se žalovaným byla [územní celek] zapsána jako vlastník těchto pozemků. K těmto skutečnostem a oprávnění nakládání s uvedenými pozemky předkládal důkazy i žalovaný, kdy z nich soud zjistil, že výpisu z evidence nemovitostí z [datum] je jako vlastník pozemku parc. [číslo] uveden Čs. stát – MNV [obec], jako druh pozemku pak zahrada, jako uživatelé rodiče žalovaného. Stejné skutečnosti ohledně užívání tohoto pozemku vyplývají i z výpisů z [datum] a [datum], kdy jako vlastník je uveden Čs. stát – MNV [anonymizováno]. Z výpisů z evidence nemovitostí ohledně pozemku parc. [číslo] z [datum] bylo zjištěno, že jako vlastník jsou uvedeny Jihomoravské cukrovary n.p., jako uživatelé rodiče žalovaného. Z výpisu ze dne [datum] je pak zjištěno, že jako vlastník je již zapsán Čs. stát – MNV [anonymizováno]. Žalovaný dokládal i další listiny, které svědčily o žádostech o převod pozemku parc. [číslo] kdy bylo poukazováno na jeho dlouhodobé užívání rodiči žalovaného. Byly rovněž předkládány listiny svědčící o uzavřených smlouvách ohledně užívání pozemků parc. [číslo] rodiči žalovaného, rovněž tak další listiny, které se vztahovaly k dřívějším převodům hospodaření s těmito pozemky, kdy s ohledem na zjištění učiněná z listin poskytnutých katastrem nemovitostí je soud blíže nerozebírá, když za podstatné považuje zjištění, že v době převodu na žalovaného byly osoby, které na něj pozemky parc. [číslo] převedly, dle zápisu v katastru nemovitostí a tam uvedených nabývacích titulů oprávněny s těmito pozemky disponovat.

16. V řízení nebylo mezi účastníky sporné, že vzniklá situace ohledně duplicitního zápisu vlastnického práva k předmětným pozemkům byla opakovaně řešena původní žalobkyní či žalobkyní na katastru nemovitostí, těmto byly sdělovány informace k pozemkům, k tomu, z jakého důvodu došlo k zápisu určitých skutečností, byly vysvětlovány skutečnosti týkající se výměr některých pozemků. K tomu soud prováděl k důkazu listiny předložené účastníky i poskytnuté katastrem nemovitostí, kdy k těmto soud ve stručnosti uvádí následující. Pokud jde o zápis vlastnického práva původní žalobkyně k předmětným pozemkům do katastru nemovitostí, pak z dopisu Katastrálního úřadu [okres] původní žalobkyni ze dne 8.11.1993 je zřejmé, že tato dříve reklamovala zápis svého vlastnického práva k těmto sporným pozemkům. Je jí přitom sdělováno, že parcela [číslo] – část o výměře 280 m2 byla darována státu (položka výkazu změn [číslo]) a ten ji hospodářskou smlouvou (položka výkazu změn [číslo]) převedl na MNV [obec], kdy z důvodu chybného zápisu byly tyto převody chybné, neboť převáděná část parcely již byla obsažena ve výměře pozemku parc. [číslo] což je zřejmé z mapy. Mělo tak dojít k chybnému zápisu vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] bez příslušných právních listin, proto je nutné opravit zápisy vrácením do původního stavu. Z uvedeného je zřejmé, že následně došlo k opravě tak, že původní žalobkyně již nebyla zapsána jako vlastník předmětných pozemků (k duplicitnímu zápisu vlastnického práva pak došlo až v roce 2008, což bylo mezi účastníky nesporné). Z přípisu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále také jen„ KÚ pro Jihomoravský kraj“) ze dne 9.10.2006 adresovaného [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že se týká prováděného šetření ohledně zápisu parcel původně evidovaných na LV [číslo] to parcel [číslo] uvedených v kupní a darovací smlouvě ze dne [datum] (smlouva mezi manželi [příjmení] a původní žalobkyní a jejím manželem). Jsou shrnovány informace o pozemcích, které byly součástí přídělu pořadové [číslo] k domu [adresa], kdy původní přídělci obdrželi tento dům se stavební plochou [anonymizováno], parcelu [anonymizováno], zahrada a parcelu [anonymizováno] role a dále doplňkový příděl – parcely [číslo] obě role. Tyto parcely, a to parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo] byly přečíslovány na st. plochu [číslo] zahradu parc. [číslo] role parc. [číslo] jak je uvedeno v dané kupní a darovací smlouvě. Parcela [číslo] přitom byla ve smlouvě uvedena jako přídělová a znovu jako přečíslovaná parcela [číslo] kdy její výměra je ve smlouvě uvedena chybně (k tomuto zjištění jsou uváděny výměry všech parcel). S odkazem na nové mapování v roce 1992 je pak uveden součet výměr parcel s domem, tj. [číslo] i to, pro koho jsou nyní v katastru nemovitostí zapsány. Je tvrzeno, že smlouva z roku 1977 byla překonána dalšími právními listinami, kterým odpovídá současný zápis v katastru nemovitostí. Další přípis KÚ pro Jihomoravský kraj ze dne [datum] adresovaný [celé jméno žalobkyně] opětovně podrobně rozebírá záležitosti ohledně zápisu pozemků v katastru nemovitostí, kdy reaguje na její námitku proti vyřizování reklamace z [datum] a sdělení z [datum]. Je rekapitulován stav zápisu v pozemkovém katastru ohledně pozemků náležejících k domu [adresa] pro vlastníka [jméno] [příjmení] do [datum], jsou uváděny výměry parcel. Dále jsou pak shrnuty skutečnosti týkající se přídělového řízení pro [jméno] [příjmení], převod předmětných pozemků na [jméno] [příjmení], převod na manžele [příjmení], jsou rekapitulovány výměry jednotlivých pozemků i jejich celková výměra. Dále je uveden stav zápisu v evidenci nemovitostí dle kupní a darovací smlouvy z roku 1977, kdy došlo k převodu pozemků s domem na manžele [příjmení]. Je upozorňováno na to, že celková výměra pozemků uvedených v této smlouvě se liší od výměry pozemků, jak byla uvedena v přídělu pro [jméno] [příjmení], jak je původně nabyli převodci (manželé [anonymizováno] dle kupní smlouvy). Je uvedeno, že v kupní a darovací smlouvě uvedené pozemky [číslo] jsou pozemky přiléhající k domu, výměra parcely [číslo] o velikosti 280 m2 má být doplňkem k parcele [číslo] aby její výměra odpovídala původní velikosti dle konceptu přídělu. Parcela [číslo] pak je uvedena v konceptu návrhu přídělu [číslo] je obsažena v parcele [číslo]. Je tak upozorněno na chybu zápisu, k níž došlo nesprávným uvedením pozemku parc. [číslo] v kapitole IV smlouvy a tato chyba měla být opravena, obdobně jako u chybně uvedené výměry ve smlouvě u pozemku parc. [číslo]. Mělo být zjištěno, že pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původ přídělový plán nebo jiný podklad (GP) [číslo] o výměře 280 m2 je obsažen v parcele [číslo] zápis pozemku je tedy chybný. Je navrhována oprava tak, že bude zrušen zápis pozemku (GP) [anonymizováno] pro [celé jméno původní účastnice] (původní žalobkyni), když takový pozemek v roce 1995 už neměl být v katastru nemovitostí evidován. Vzhledem k tomu, že pozemek je již obsažen v pozemku parc. [číslo] pak tento je dle darovací smlouvy zapsán pro [celé jméno žalobkyně]. K odepsání předmětných pozemků parc. [číslo] z [list vlastnictví] je sdělováno, že k němu položkou [číslo] došlo z toho důvodu, že bylo zjištěno, že jsou na LV evidovány chybně, nepatřily prodávajícím manželům [příjmení] a nemohly tak být na nové nabyvatele (manžele [anonymizováno]) převedeny. Z přípisu KÚ pro Jihomoravský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že jím bylo původní žalobkyni sdělováno k jejímu dotazu na osud pozemku GP [číslo] že dnes v katastru neexistuje, když mu odpovídá větší část pozemku parc. [číslo] který je zapsán na [list vlastnictví] pro [celé jméno žalobkyně]. Stejné skutečnosti jsou pak původní žalobkyni sdělovány i v přípisu ze dne [datum].

17. Další sdělení a výsledky šetření týkající se pozemků v daném místě byly soudu poskytnuty katastrem nemovitostí. Je přitom zřejmé, že v daném katastrálním území byl sporný průběh hranic i na jiném místě, než je tomu v případě sporných pozemků, a to mezi pozemky parc. [číslo] (vlastníka [jméno] [příjmení]), kdy byly rozporovány výsledky měření z let 1988 1992. Následně přitom došlo k uznání hranice souhlasným prohlášením (viz protokol z místního šetření z [datum] a oznámení o opravě chyby ze dne [datum]). Ke sporným pozemkům se pak vyjadřoval i veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl v dopise ze dne 31.3.2010, který je adresován žalobkyni b). Jsou rozebírány skutečnosti týkající se nabývání pozemků rodiči současných žalobkyní a dřívější sdělení katastrálního úřadu. Veřejný ochránce práv přitom odkazuje na další prověření všech skutečností katastrálním úřadem v souvislosti s přípravou podkladů k vyjádření veřejnému ochránci práv, kdy mělo dojít ke zjištění, že předmětné sporné pozemky parc. [číslo] byly původně částí pozemku GP [číslo] nikoliv p. [číslo]. Nepřesnost měla být v souladu s vyhláškou opravena a v oddíle [anonymizováno] měl být doplněn zápis nabývacího titulu – kupní a darovací smlouvy ze dne 3.10.1977 a rozhodnutí Státního notářství Brno- ze dne 11.9.194 O těchto skutečnostech měla být vyrozuměna původní žalobkyně. Veřejný ochránce práv tak sděluje, že v postupu katastrálního úřadu neshledal pochybení, z jeho vyjádření má vyplývat, že k žádné ztrátě či zcizení pozemků nedošlo, o čemž má svědčit i připojená tabulka výměr pozemků, kdy původní výměra se měla změnit jen nepatrně. K tomu soud podotýká, že z připojené tabulky je zřejmé, že výměra pozemků dle pozemkové evidence (pozemky [číslo]) i dle evidence nemovitostí (zápis dle smlouvy z roku 1977 – pozemky [číslo]) je nižší, než je výměra součtu pozemků parc. [číslo] to o 237 m2. Za zdroj nejasností ombudsman označil to, že v původních nabývacích titulech byla uvedena dvě parcelní čísla, která označovala obdobnou část zemského povrchu a chybná identifikace pozemku ZE GP [anonymizováno], který byl porovnán jako pozemek parc. [číslo] kdy však hranice tohoto pozemku nebyla totožná s vlastnickou hranicí. Z oznámení o neprovedení opravy chyby KÚ pro Jihomoravský kraj ze dne 25.5.2010 soud zjistil, že byl vyhotoven s ohledem na předchozí návrh původní žalobkyně a současné žalobkyně c), jejich žádost byla shledána neoprávněnou. Je uvedeno, že v oznámení o změně zápisu v katastru nemovitostí z moci úřední ze dne [datum] došlo k opravě na [list vlastnictví], kde je zapsáno duplicitní vlastnické právo ke sporným pozemkům, pouze tak, že byl opraven nabývací titul a u změny číslování parcel došlo k opravě parcelního č. GP [anonymizováno] na GP [anonymizováno]. Je sdělováno, že duplicitní zápis byl proveden s platností ke dni 25.2.2008, což zůstalo nedotčeno. Je odkazováno na předchozí šetření, které bylo shrnuto ve zprávě ombudsmana, opětovně jsou uváděny celkové výměry pozemků, je zdůrazněno, že podstatou problému je, že v kupní a darovací smlouvě z roku 1977 uvedené pozemky parc. [číslo] GP [anonymizováno] představují stejnou výseč zemského povrchu, pozemek GP [anonymizováno] byl součástí pozemku parc. [číslo]. V případě pozemku GP [anonymizováno] pak mělo jít pouze o zbytkovou výměru, zbytek původního pozemku GP [číslo] zbývající část tohoto pozemku již měla být obsažena v pozemku p. [číslo]. Obdobné skutečnosti jsou pak sdělovány i v oznámení o neprovedení opravy v údajích katastru nemovitostí ze dne 13.12.2010.

18. Soud měl zejména od katastrálního úřadu k dispozici celou řadu mapových podkladů, v nichž byla patrna poloha předmětných pozemků, poloha pozemků, které s věcí souvisely, poloha pozemků, které označovali účastníci za původ sporných pozemků. Vzhledem k tomu, že následně došlo ke zpracování znaleckého posudku, který se jednotlivými mapovými podklady podrobně zabýval, soud jednotlivé mapy provedené k důkazu jednotlivě v odůvodnění tohoto rozsudku nerozebírá. Jen ve stručnosti lze shrnout, že dle kopie katastrální mapy ohledně současného stavu v místě je zřejmé, že sporné pozemky sousedí z jedné strany s pozemky parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalovaného a z druhé strany pak s pozemkem parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně c) a z malé části pak z této strany sousedí s pozemkem parc. [číslo] který nevlastní žádný z účastníků. Z historické mapy daného katastru je zřejmé, že v extravilánu obce byly i pozemky označené [číslo] pozemky s tímto označením, avšak zřejmě původy grafického přídělu byly i v intravilánu obce, přináležející k domu [adresa]. Při změně mapování v letech 1988 1992 pak byl v roce 1989 zpracován měřičský náčrt a náčrt o místním šetření, z nějž je patrna poloha pozemků parc. [číslo] ve vztahu k pozemku parc. [číslo] kdy o těchto podkladech se zmiňuje i znalec ve svém posudku. Je patrno, že pozemek dnes označený pacr. [číslo] měl být dříve z větší části označen [číslo] z menší části [číslo]. V náčrtech je vyznačen návrh přídělů k domu [adresa]. Na měřičském náčrtu je barevně vyznačena poloha původního pozemku GP [anonymizováno], k čemuž je rukou dopsáno, že část tohoto pozemku byla ve smlouvě RI [číslo] (kupní a darovací smlouva z roku 1977) uvedena dvakrát, jednou jako [číslo] jednou jako GP [anonymizováno], část pozemku pak byla uvedena dvakrát, a to jednou jako GP [anonymizováno] a jednou jako [číslo]. Byl k dispozici i náčrt s vyznačením nových (sporných) pozemků parc. [číslo] které měly být zapsány na [list vlastnictví].

19. S ohledem na skutečnost, že po takto provedeném dokazování ve spojení s tvrzeními účastníků nebylo možné dospět k jednoznačnému závěru o původu sporných pozemků, když takový závěr nebylo možné učinit ani z jednotlivých sdělení katastrálního úřadu, včetně sdělení ombudsmana, kdy tato byla vnitřně rozporná, původ pozemků s odkazem na mapové podklady byl měněn, problémem byla různá celková výměra pozemků původního přídělu k domu [číslo] současná výměra takových pozemků, soud přistoupil k ustanovení znalce ke zpracování znaleckého posudku. Při zadávání znaleckého posudku přitom zohlednil skutečnost, že ač u žalobkyň nebyla jejich vyjádření zcela jednoznačná, bylo naprosto zřejmé, že vlastnické právo původní žalobkyně ke sporným pozemkům dovozují z toho, že spolu se svým manželem kupní a darovací smlouvou z roku 1977 nabyla dům [adresa] spolu se všemi pozemky, jak byly součástí původního přídělu k tomuto domu, jak jej získal [jméno] [příjmení], když následující výše popsané převody na další vlastníky vždy zahrnovaly dům se všemi těmito pozemky, k nabytí sporných pozemků jinou formou nebylo tvrzeno, ani prokázáno. Žalovaný naopak zcela jednoznačně tvrdil, že sporné pozemky mají původ v pozemcích parc. [číslo] kdy on tyto zčásti nabyl od svých rodičů darováním a zčásti na základě kupní smlouvy od obce Malešovice. V řízení přitom vyšlo najevo součástí, kterých přídělů tyto pozemky původně byly. Na základě závěru, že žádný z nabyvatelů nemohl nabýt více, než bylo součástí původních přídělů, soud zadal znalci, aby provedl rekonstrukci původních přídělů a na základě tohoto zjistil, v poloze kterého z přídělů se nachází sporné pozemky.

20. Znalec v oboru geodézie a kartografie, inženýrská geodézie, Katastr nemovitostí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ve věci zpracoval posudek [číslo] [rok] ze dne 14.8.2022, který k výzvě soudu doplnil podáním ze dne 1.9.2022 a dále podal znalecký posudek u nařízeného jednání. Znalec přitom při zpracování znaleckého posudku využil mapové podklady ve spise, dále veškeré podklady získané na katastru nemovitostí, Katastrální pracoviště Brno-venkov, získané z pozemkové knihy, pracoval rovněž s mapami z Ústředního archivu, kde jsou k dispozici letecké měřičské snímky. V posudku popsal, jakým způsobem vznikaly historicky mapy pro potřeby katastru, jak s mapami bylo v průběhu času nakládáno. Sám rovněž provedl zaměření v daném místě. Získaná data pak podrobně analyzoval a v posudku popsal. Zaměřil se i na chyby, ke kterým při zpracování mapových podkladů případně v minulosti došlo. Popsal, že problém ve výměrách pozemků, jak se projevily i v průběhu tohoto řízení, zprávách podávaných v této věci účastníkům katastrem nemovitostí, je dán odlišným měřítkem map extravilánu a intravilánu dané obce, rozdílným zákresem rozhraní pozemků GP [anonymizováno] a GP [anonymizováno] v obou verzích. Soud v podrobnostech zcela odkazuje na podaný znalecký posudek, kde jsou tyto skutečnosti vyčerpávajícím způsobem popsány. Znalec přitom dospěl dle svých slov k poměrně jednoznačnému závěru, že přibližně východní hranice GP [anonymizováno] je dána stávajícím oplocením zaměřeným znalcem v místě (tedy plotem mezi pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně c) a spornými pozemky, které dosud užívá žalovaný, nacházejí se za tímto plotem. Znalec uvedl, že kovové oplocení v roce 2022 je minimálně od podrobného bodu znalce označeného jako 34 po zídku – podrobný bod [číslo] ve stejné poloze jako dřevěné oplocení v roce 1970, kdy rozdíly jsou v minimálních odchylkách. Poukázal na letecké měřičské snímky, kdy uvedl, že jsou na nich dobře patrná rozhraní z let 1949, 1960 a 2000, kdy na nich není patrné žádné zalomení v podobě sporných pozemků. Lze tak dovodit shodný průběh oplocení, jak je tomu v současné době. K výsledkům zeměměřičské činnosti v letech 1988 1992, kdy mělo jít o opravu mapování dle listů vlastnictví, se znalec vyjádřil tak, že závazné je v katastru nemovitostí geometrické určení, tedy v daném případě mapy GP (grafického přídělu). Při změně mapování přitom zcela jednoznačně nešlo o žádný pokus rekonstruovat mapy grafických přídělů a tím pádem mohou být jeho výsledky zavádějící. Ostatně správní orgán oddělil pozemky parc. [číslo] čerchovanou (střídavou) čarou, což značilo buďto hranici tzv. neznatelnou, případně spornou. Za nepřezkoumatelný označil výsledek zeměměřičské činnosti ZPMZ 195 i 295, naopak za kvalitní pak mapu obnovy katastrálního operátu, původ základní mapa velkého měřítka z roku 1989, kde nezjistil žádné rozpory. Následně znalec provedl rekonstrukci grafického určení přídělů, ze kterých účastníci dovozovali původ sporných pozemků, kdy výsledkem byla mapa s vyznačením těchto přídělů, jednotlivé příděly byly vyznačeny modrým, žlutým, červeným a zeleným šrafováním. Znalec přitom dospěl k závěru, že pozemek parc. [číslo] byl součástí grafického přídělu GP [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] byl součástí grafického přídělu GP [anonymizováno] a pozemek parc. [číslo] byl součástí grafického přídělu GP [anonymizováno]. K jednotlivým otázkám se pak vyjádřil tak, že grafický příděl běžné [číslo] pro [jméno] [příjmení] (jako právního předchůdce ohledně vlastněných pozemků původní žalobkyně) byl vyznačen modrým šrafováním s tím, že jeho součástí byly v daném místě GP [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], současné parcely [číslo] nebyly jeho součástí, východní hranice GP [anonymizováno] (dnes parc. [číslo]) byla tvořena s největší pravděpodobností dnes kovovým, dříve dřevěným oplocením. Dále uvedl, že grafický příděl [číslo] pro [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] (právní předchůdce žalovaného ohledně vlastnictví pozemku parc. [číslo]) v sobě zahrnoval GP [anonymizováno] a [anonymizováno], na grafické příloze byl vyznačen žlutým šrafováním. Pozemek dnes [číslo] je přitom s největší pravděpodobností v místě GP [anonymizováno], na západní hranici se s největší pravděpodobností jedná o dnes kovové dříve dřevěné oplocení na přibližně východní hranici pozemku parc. [číslo]. Ke grafickému přídělu pro [územní celek] běžné [číslo] z nějž bylo odvozeno vlastnické právo právního předchůdce žalovaného ohledně pozemku parc. [číslo] znalec sdělil, že v sobě zahrnoval GP [anonymizováno] a [anonymizováno], na grafické příloze je vyznačen červeným šrafováním. Současná parcela [číslo] je s největší pravděpodobností v místě GP [anonymizováno], s největší pravděpodobností v případě přibližně západní hranice se jedná o dnes kovové, dříve dřevěné oplocení na přibližně východní hranici pozemku parcela č. dnes 128. Ke grafickému určení polohy přídělu [číslo] pro [anonymizována čtyři slova] [obec], z nějž bylo odvozeno vlastnické právo právních předchůdců žalovaného k pozemku parc. [číslo] pak znalec sdělil, že jde o grafický příděl běžné [číslo] který v sobě zahrnoval GP [anonymizováno] a [anonymizováno], na grafické příloze byl vyznačen zeleným šrafováním. Parcela dnes [číslo] je s největší pravděpodobností v místě GP [anonymizováno], západní hranice pozemku je pak v místě současného kovového (dříve dřevěného) oplocení na přibližně východní hranici pozemku parc. [číslo]. Zopakoval, že pozemky pacr. [číslo] mají původ v grafických přídělech GP [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], kdy soud pouze doplňuje, že jde o grafické příděly, které následně byly výše specifikovanými smlouvami převedeny na žalovaného, když odpovídají pozemkům [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] (viz body 14, 15 odůvodnění tohoto rozsudku, k jejich rozdělení na díly vždy 1 a 2 došlo na základě změny mapování, jehož závěry označil znalec za rozporné, neodůvodněné a nepodložené).

21. U nařízeného jednání znalec závěry znaleckého zkoumání zopakoval, když zdůraznil, že základním důkazním materiálem je v tomto případě geometrické určení přídělů, které byly v případě obce Malešovice určeny zvlášť pro intravilán a zvlášť pro extravilán obce, mapy byly v různém měřítku, které specifikoval, tím je dána jejich různá přesnost. Došlo tak k tomu, že v případě žalobkyň se příděly zakreslené v mapách různého měřítka překrývaly, je tam duplicita, která nemá vliv na geometrické určení přídělů. Geometrické určení je přitom v katastru nemovitostí závazným údajem, jedná se o tvar a rozměr. Při rekonstrukci tak jde o to, aby došlo k napasování do terénu. Existující překryv přitom zapříčinil ne zcela šťastnou opravu výměry, duplicita byla příčinou změn výměr. Po napasování na stav v terénu je nejasné, z jakého důvodu došlo ke vzniku sporných pozemků, když výsledkem grafického určení napasovaného na terén bylo zjištění, že hranice grafického přídělu pro právní předchůdce žalobců odpovídají hranici mezi pozemky účastníků, jak je tvořena současným kovovým plotem, který je v místě dřívějšího dřevěného plotu, což znalec zjistil z mapových značek na výsledcích zeměměřičské činnosti z roku 1970, v tomto směru odkázal i na získané letecké snímky. K dotazům na přesnost závěrů se znalec vyjadřoval s ohledem na případnou nutnost přesného zaměření hranice mezi pozemky, kdy však na závěrech znaleckého posudku o tom, součástí kterých grafických přídělů byly sporné pozemky, by se však nic nezměnilo. Zopakoval, že měřičské náčrty z konce osmdesátých let neměly podklad ve výsledcích zeměměřičské činnosti, nebyly výsledkem rekonstrukce geometrického určení grafických přídělů, kdy první taková rekonstrukce byla provedena až tímto posudkem. Zcela setrval na závěrech učiněných v písemném vyhotovení znaleckého posudku.

22. Dle § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

23. Dle § 986 odst. 1 občanského zákoníku kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno.

24. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Žalobkyně i žalovaný se podanou žalobou, respektive vzájemným návrhem domáhali určení vlastnického práva ke sporným pozemkům, k nimž je dosud v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnického práva, jak pro původní žalobkyni, tak pro žalovaného. Tvrdili přitom, že takový zápis neodpovídá právnímu stavu, když žalobkyně tvrdily, že výlučným vlastníkem k okamžiku smrti byla původní žalobkyně, žalovaný tvrdil, že výlučným vlastníkem sporných pozemků je on. Za situace, kdy stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá tvrzenému právnímu stavu, je na straně účastníků dán naléhavý zájem na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům, když ohledně vlastnického práva panuje stav nejistoty. Na základě zjištěného skutkového stavu přitom soud dospěl k právnímu závěru o tom, že v řízení nebylo prokázáno, že původní žalobkyně byla k okamžiku svého úmrtí vlastníkem sporných pozemků, když grafické určení těchto pozemků neodpovídá grafickému určení přídělu a pozemků, které byly jeho součástí, jak jej nabyl [jméno] [příjmení], tedy grafickému přídělu k domu [číslo] v k.ú. [obec] (dům + soubor pozemků), a jak jej následně převedl na [jméno] [příjmení], ta poté na manžele [příjmení] a ti na manžele [příjmení] (původní žalobkyni a jejího manžela, kdy tato jeho podíl na nemovitostech získala v pozůstalostním řízení po něm). Ohledně specifikace jednotlivých smluv soud odkazuje na skutková zjištění v odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobkyně přitom výlučné vlastnictví původní žalobkyně ke sporným pozemkům dovozovaly právě z rozsahu původního grafického přídělu pro [jméno] [příjmení], kdy následně byly vždy na další nabyvatele převáděny všechny nemovitosti náležející do tohoto přídělu. Znaleckým posudkem vyhotoveným v tomto řízení bylo přitom jednoznačně určeno, v jakých grafických přídělech (pozemcích původu grafický příděl) mají sporné pozemky svůj původ, kterým odpovídají svou polohou, grafickým určením. Nejedná se přitom o žádný z pozemků, které byly součástí původního přídělu pro [jméno] [příjmení]. Žádnou z listin, kterými byly uskutečněny převody nemovitostí v daném místě mezi právními předchůdci původní žalobkyně, nebylo prokázáno, že by došlo k převodu pozemků, které by svou polohou odpovídaly poloze sporných pozemků. Nebylo rovněž prokázáno, že by původní žalobkyně nabyla sporné pozemky v rámci jiných převodů, než tomu bylo v rámci převodů mezi osobami, které si postupně převáděly soubory nemovitostí odpovídající původnímu přídělu pro [jméno] [příjmení]. Žalobkyně v řízení netvrdily, že by sporné pozemky původní žalobkyně či její právní předchůdci dlouhodobě užívaly v přesvědčení o tom, že tyto pozemky vlastní, k tomuto neoznačovaly žádné důkazy. Pouze uvedly, že při změně mapy velkého měřítka došlo v důsledku tohoto měření k posunu plotu do současné polohy. Případným vydržením vlastnického práva původní žalobkyní, či některým z jejich právních předchůdců se tak soud podrobněji nezabýval, když žalobkyně takové skutečnosti ani netvrdily. Jen na okraj tak soud konstatuje, že z provedeného dokazování vydržení vlastnického práva k těmto sporným pozemkům původní žalobkyní či některým z jejich právních předchůdců prokázáno nebylo, když před rokem 1992 nebylo vydržení pozemků (zemědělské půdy) prakticky možné, navíc ze znaleckého posudku vyplynul jednoznačný závěr o tom, že poloha plotu mezi spornými pozemky, které dnes užívá žalovaný a pozemkem parc. [číslo] který je dnes ve vlastnictví žalované c), a který byl součástí původního přídělu pro [jméno] [příjmení], odpovídá původní hranici mezi grafickými příděly, když poloha plotu byla shodná v roce 1970, je ve stejné poloze patrna i na leteckých měřičských snímcích z roku 1949 a 1960 tato skutečnost tak svědčí o dlouhodobém způsobu užívání těchto pozemků nikoliv původní žalobkyní a jejími právními předchůdci. [jméno] žalobkyně pak tvrdily, že plot je v této poloze od měření v roce 1992, netvrdily tak užívání sporných pozemků po tomto datu. S ohledem na učiněná skutková zjištění tak soud ve výroku I. návrh žalobkyň v celém rozsahu zamítl.

26. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že vzájemný návrh žalovaného, kterým se domáhal určení, že výlučným vlastníkem sporných pozemků je on, odpovídá skutečnému právnímu stavu. Ze znaleckého posudku bylo totiž jednoznačně prokázáno, že sporné pozemky byly svým geometrickým určením součástí přídělů, z nichž dovozoval své vlastnické právo žalovaný. Bylo tedy prokázáno, že sporné pozemky byly součástí přídělu k domu [adresa] pro manžele [celé jméno žalovaného] (rodiče žalovaného), kdy konkrétně jde o pozemek parc. [číslo] který svým geometrickým určením odpovídá pozemku původního přídělu GP [anonymizováno], v evidenci nemovitostí označeného [číslo] dále součástí přídělu pro [územní celek], kdy konkrétně jde o pozemek pacr. [číslo] který svým geometrickým určením odpovídá pozemku původního přídělu GP [anonymizováno], v evidenci nemovitostí označeného [číslo] konečně součástí přídělu pro [anonymizována čtyři slova] [obec], následně [anonymizováno 5 slov], kdy konkrétně jde o pozemek parc. [číslo] který svým geometrickým určením odpovídá pozemku původního přídělu GP [anonymizováno], v evidenci nemovitostí označeného jako [číslo]. K důkazu pak byly provedeny listiny o nabytí tohoto pozemku do vlastnictví [územní celek], která jej následně spolu s pozemkem parc. [číslo] převedla na žalovaného, kdy oba tyto pozemky byly dlouhodobě jeho rodiči a žalovaným užívány, kdy k tomu rovněž byly k důkazu provedeny listiny (soud pro stručnost odkazuje na výše uvedená skutková zjištění v odůvodnění tohoto rozsudku). V řízení byly k důkazu provedeny listiny svědčící o nabytí vlastnického práva žalovaného ke sporným pozemkům (parc. [číslo]) či pozemku, kterému polohově sporný pozemek [číslo] odpovídá (parc. [číslo]), kdy tyto listiny jsou totožné s nabývacími tituly, jak jsou uvedeny ve výpisu z katastru nemovitostí. Pokud jde o smlouvu kupní ze dne [datum], kterou byly na žalovaného převedeny pozemky ve vlastnictví [územní celek] (parc. [číslo]), pak tato byla soudem shledána platně uzavřenou, když v řízení bylo prokázáno splnění podmínek její platnosti daných zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 85, § 41). Vzhledem k tomu, že zápis v katastru nemovitostí se považuje za správný do doby, než je prokázána nesprávnost tohoto zápisu, respektive to, že neodpovídá skutečnému právnímu stavu, soud ze zjištěných skutečností určil, že ač je dosud vlastnické právo ke sporným pozemkům duplicitně v katastru nemovitostí zapsáno jak pro původní žalobkyni, tak pro žalovaného, výlučným vlastníkem sporných pozemků je pouze žalovaný, když toto odpovídá zjištěnému právnímu stavu. S ohledem na tuto skutečnost, pak ve výroku II. rozsudku vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného.

27. Soud jen na okraj dodává, že vzniklý spor byl zapříčiněn nedostatky v katastrálních zápisech, mapových podkladech v katastru nemovitostí uložených, nesprávně uváděnými výměrami některých pozemků (kdy je však třeba zdůraznit, že výměra pozemku není závazným údajem v katastru nemovitostí), jejich duplicitních zápisech, jak na tyto nesprávnosti poukázal i znalec. Dále také změnami operátu katastru i rozpornými sděleními ze strany katastrálního úřadu ve vztahu k žalobkyním. Vzniklá nejistota zápisu tak nebyla zapříčiněna účastníky. Na druhé straně je zřejmé, že žalobkyně si dle názoru soudu musely být minimálně vědomy historického způsobu užívání pozemků v daném místě, kdy jejich tvrzení o posunu plotu byla v rozporu se zjištěními znalce. Žalobkyně ani přes zřejmou snahu žalovaného nebyly ochotny jednat o mimosoudním vyřešení věci, ač v řízení byl proveden důkaz o tom, že v případě jiného souseda při sporu o průběh hranice původní žalobkyně věc řešila souhlasným prohlášením před katastrem nemovitostí. Soud tak nemá za to, jsou na straně žalobkyň dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by měl dle § 150 o.s.ř. přistoupit k moderaci výroku o náhradě nákladů řízení.

28. Ve výroku III. tohoto rozsudku tak soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti ve věci zcela neúspěšných žalobkyň nahradit ve věci zcela úspěšnému žalovanému jím účelně vynaložené náklady řízení, když na uložení této povinnosti nemá žádný vliv dřívější osvobození žalobkyň od soudních poplatků. Náklady řízení ve věci vynaložené žalovaným jsou tvořeny náklady na soudní poplatek, na obstarání důkazu a na právní zastoupení, kdy žalobkyně jsou povinny je společně a nerozdílně uhradit na účet právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému tak přísluší na náhradě nákladů řízení náhrada za zaplacený soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 5 000 Kč, za náklad na obstarání důkazu v částce 1 200 Kč a za náklady právního zastoupení vypočítaná podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 40 300 Kč (právnímu zástupci žalovaného byla přiznána odměna ve výši 3 100 Kč za 13 úkonů právní služby dle § 9 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 AT, a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření ze dne 5.2.2015, vzájemný návrh, účast u jednání soudu dne 19.10.2015, vyjádření z 12.1.2018, repliku ze dne 11.12.2018, účast u jednání dne 17.12.2018, doplnění tvrzení ze dne 30.7.2019, účast u jednání dne 14.9.2020 přesahující dvě hodiny, účast u jednání dne 21.3.2022 přesahující 2 hodiny a účast u jednání dne 24.10.2022), dále byl přiznán 13 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, tedy celkem 3 900 Kč. Dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 9 282 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení přísluší částka 59 682 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za odměnu právního zástupce za účast u jednání u mediátora, když podle § 137 odst. 1 o. s. ř. může být mezi náklady zahrnuta pouze odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem dle ustanovení § 100 odst. 2 o. s. ř., náhradu takových nákladů však žalovaný nežádal ani nedoložil (k tomu srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17). Rovněž soud žalovanému nepřiznal náhradu za odměnu advokáta za sdělení k výzvě soudu ze dne 2.10.2022, když se nejedná o žádný úkon právní služby dle § 11 AT. S ohledem na majetkové poměry žalobkyň, které jsou osvobozeny od soudních poplatků, soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil žalobkyním povinnost uhradit žalovanému vzniklé náklady řízení nikoliv ve lhůtě tří dnů, ale ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku, aby tak získaly dostatečný časový prostor pro obstarání si těchto prostředků. Takto stanovená lhůta k plnění přitom nemůže žalovanému způsobit větší obtíže.

29. Soud nerozhodoval o náhradě nákladů státu, když ve věci neúspěšné žalobkyně splňují podmínky osvobození od soudních poplatků, byly v řízení od placení poplatků osvobozeny a dle § 148 o.s.ř. tak nejsou povinny k náhradě těchto nákladů, povinnost hradit náklady státu nemá ani ve věci zcela úspěšný žalovaný.