29 C 143/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Petrem Ciběnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 49 725 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 425 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 49 725 Kč od 10. 6. 2021 do 20. 12. 2021, a z částky 37 425 Kč od 10. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 300 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 12 300 Kč od 21. 12. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 536 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 4. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49 725 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady pojistného plnění, neboť žalovaný dne 15. 6. 2020 řídil vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , v prostoru , Anonymizováno, ve směru , Anonymizováno, , kdy došlo k dopravní nehodě, při které se střetl osobní automobil žalovaného s ostěním tunelu a dvěma obrubníky ve vlastnictví , právnická osoba, (dále jen „poškozený“). Žalovaný při průjezdu pravotočivé zatáčky dostal smyk, s vozidlem přejel z levého jízdního pruhu do pravého, kde přejel přes obrubník a narazil vozidlem do pravého ostění tunelu. Vlivem nárazu se žalovaný s vozidlem dostal zpět na komunikaci, kde přejel do levého jízdního pruhu a najel na dva obrubníky u levého okraje komunikace. Následně se s vozidlem přetočil přes střechu a poté zpět na kola a s vozidlem přejel do pravého jízdního pruhu a opět přes obrubník narazil do pravého ostění tunelu, kde s vozidlem zastavil. Žalovaný se po dopravní nehodě podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu provedené hlídkou PČR, kdy mu byla přístrojem Dräger v 04:27 hodin naměřeno 2,27 promile alkoholu v dechu a opakovanou dechovou zkouškou v 04:33 hodin bylo žalovanému naměřeno 2,06 promile alkoholu v dechu. Žalovaný s naměřenými hodnotami souhlasil a k požití alkoholu před jízdou se doznal. Následkem dopravní nehody byla způsobena škoda na poškozeném tunelu ve vlastnictví poškozeného. Žalobce je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla č. , hodnota, odpovědnostním pojistitelem vozidla. Dopravní nehodu ze dne 15. 6. 2020 a nároky z ní vyplývající žalobce ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. , Anonymizováno, . Žalobce tedy v souladu s § 6 a § 9 zákona č. 1681999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatil poškozenému dne 13. 5. 2021 částku ve výši 49 725 Kč za opravu poškozeného tunelu, jak vyplývá z přiložené faktury č. , hodnota, ze dne , datum, .

2. Ve věci byl dne 6. 6. 2022 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný v zákonné lhůtě podal odůvodněný odpor dne 15. 6. 2022, který následně ještě doplnil podáním ze dne 9. 1. 2023. V rámci odůvodnění žalovaný uvedl, že byl za jednání uvedené žalobcem v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , za což mu bylo mimo jiné podle § 228 odst. 1 trestního řádu uloženo nahradit škodu ve výši 12 300 Kč poškozenému – , právnická osoba, , neboť se poškozený přihlásil do trestního řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody v této výši. Žalovaný mu uloženou povinnost splnil, náhradu škody poškozenému složenkou uhradil, nemá tak proti žalobci žádných závazků, neboť všechny byly uhrazeny. Skutečnost, zdali žalobce uhradil poškozenému částku vyšší, nemohl žalovaný nikterak ovlivnit, ale pravdou je to, že žalovaným uhrazená náhrada škody odpovídá poškození, které žalovaný způsobil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 15. 8. 2023, u kterého právní zástupce žalobce po dotazu soudem sdělil, že žalobce vyplatil poškozenému pojistné plnění na základě pojistné smlouvy v žalované výši. Nevěděl však, z jakého důvodu žalobce nevstoupil do trestního řízení proti žalovanému. Žalovaný však byl informován o vyplacení pojistného plnění poškozené nejpozději dne 19. 5. 2021 předžalobní výzvou. Také byl kontaktován telefonicky. Právní zástupce žalovaného sdělil, že žalovaný nevěděl o tom, že škoda byla uhrazena poškozenému žalobcem. Z tohoto důvodu žalovaný neuplatnil námitku úhrady škody pojišťovnou v rámci trestního řízení.

4. Účastníci v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. prohlásili za nesporné, že žalobcem byla dne 13. 5. 2021 vyplacena poškozenému částka 49 725 Kč a že žalovaným byla dne 21. 12. 2021 vyplacena poškozenému částka 12 300 Kč, a to na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

5. Dále byl proveden důkaz listinami: pojistkou ke smlouvě, fakturou, informací o likvidaci, likvidační zprávou, příkazem k úhradě, výzvou, podacím archem, fotografiemi, detailem relace, rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, , poštovní poukázkou a poučením poškozeného v trestním řízení. Soud také připojil trestní spis Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , kde z faktury na čl. 50 trestního spisu zjistil, že se jedná o stejnou fakturu, jakou žalobce předložil k žalobě.

6. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

9. Podle § 8 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti je pojištěný povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku.

10. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, má při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, v řízení správním i soudním pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení.

11. Podle § 228 odst. 1 zákon ač. 141/1961 Sb., trestní řád, odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na úkor poškozeného bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby poškozenému nahradil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3), nestanoví-li tento zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.

12. V projednávané věci bylo listinnými důkazy, shodným vyjádřením účastníků a prohlášením skutečností za nesporné, prokázáno, že žalovaný dne 15. 6. 2020 řídil vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , v prostoru , Anonymizováno, ve směru , Anonymizováno, , kdy došlo k dopravní nehodě, při které se střetl osobní automobil žalovaného s ostěním tunelu a dvěma obrubníky ve vlastnictví , právnická osoba, . Bylo prokázáno, že se žalovaný po dopravní nehodě podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu provedené hlídkou PČR, kdy mu byla přístrojem Dräger v 04:27 hodin naměřeno 2,27 promile alkoholu v dechu a opakovanou dechovou zkouškou v 04:33 hodin bylo žalovanému naměřeno 2,06 promile alkoholu v dechu. Žalovaný s naměřenými hodnotami souhlasil a k požití alkoholu před jízdou se doznal. Za toto jednání byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kdy mu mimo jiné bylo podle § 228 odst. 1 trestního řádu uloženo nahradit škodu ve výši 12 300 Kč poškozenému – , právnická osoba, , který se do trestního řízení připojil právě s touto částkou. Městský soud v Brně v odůvodnění rozsudku konstatoval, že „se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody řádně a včas připojilo jako poškozený , Anonymizováno, . Pokud se poškozený připojil s nižší částkou, soud mohl podle § 228 odst. 1 trestního řádu rozhodnout podle tohoto nároku“. Mezi stranami tak nebylo sporu o průběhu nehodového děje, ani o následném odsouzení, avšak žalovaný se bránil tím, že veškerá jím způsobená škoda byla uhrazena v rámci trestního řízení, naopak žalobce poukazoval na skutečnost, že podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., má právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil, což byla částka 49 725 Kč.

13. Ze shodných skutkových tvrzení a provedených listinných důkazů byla prokázána výše škody, která poškozenému vznikla, a to ve výši 49 725 Kč, kdy výše nároku byla doložena fakturou č. , hodnota, , která obsahuje rozpis výčtu materiálu a práce k opravě poškozeného tunelu. Stejně tak je nepochybné, že tato škoda vznikla v souvislosti s jednáním žalovaného a je zde dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a následkem – způsobením škody ve výši 49 725 Kč. Tyto závěry korespondují také s rozhodnutím Městského soudu v Brně, kdy za toto jednání byl žalovaný odsouzen trestním rozsudkem. Pokud žalovaný tvrdil, že veškerá jím způsobená škoda byla již uhrazena, neboť poškozenému byl přiznán nárok na náhradu škody pouze ve výši 12 300 Kč, pak takové tvrzení je nedůvodné, když bylo jednoznačně prokázáno, že škoda vznikla ve vyšší výši, než jakou žalovaný uhradil, kdy žalovaný doposud neuhradil škodu ve výši 37 425 Kč. Městský soudu v Brně nemohl poškozenému přiznat vyšší nárok na náhradu škody, když tento se k trestnímu řízení připojil pouze s částkou 12 300 Kč. Toto odpovídá také odůvodnění předmětného rozsudku. Ze shodných skutkových tvrzení a z příkazu k platbě byla prokázána výplata částky 49 725 Kč ze strany žalobce poškozenému na základě výše uvedené faktury, a to dne 13. 5. 2021. Dále bylo shodnými skutkovými tvrzeními a poštovní poukázkou prokázána výplata částky 12 300 Kč ze strany žalovaného na účet poškozené, a to dne 21. 12. 2021. Byla také doložena předžalobní výzva ze dne 19. 5. 2021, prokázáno bylo rovněž odeslání téhož stejného dne.

14. Soud po provedeném dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to v částce 37 425 Kč, kdy žalovaný nepochybně způsobil poškozenému škodu dopravní nehodou, při které řídil automobil pod vlivem alkoholu, přičemž způsobil celkovou škodu ve výši 49 725 Kč, avšak částku ve výši 12 300 Kč žalovaný uhradil poškozenému, proto v této částce neměl žalobce pojistné plnění poškozenému vyplácet, resp. v této části má nárok na vrácení pojistného plnění, které plnil podle právního důvodu, který následně odpadl. Je nepochybné, že po způsobení nehody byl ze strany poškozeného uplatněn u žalobce nárok na výplatu pojistného plnění ve výši 49 725 Kč, kdy žalobce poškozenému tuto částku v souladu s § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. vyplatil dne 13. 5. 2021. Ještě před vyplacením pojistného plnění se však poškozený přihlásil s nárokem na náhradu škody ve výši 12 300 Kč do trestního řízení, vedeného proti žalovanému, a to dopisem ze dne 22. 7. 2020. Následně Městský soud v Brně rozsudkem ze dne , datum, uložil žalovanému povinnost nahradit poškozenému škodu ve výši 12 300 Kč, což žalovaný učinil dne 21. 12. 2021. Za tohoto stavu je nepochybné, že ačkoliv byla poškozenému prokazatelně způsobena škoda ve výši 49 725 Kč, od žalobce i žalovaného obdržel celkem částku 62 025 Kč. Na straně poškozeného tak nepochybně došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 12 300 Kč, přičemž se soud zabýval tím, z čí strany bylo poškozenému poskytnuto plnění bez právního důvodu a dospěl k závěru, že ze strany žalobce. Žalovaný nemohl plnit bez právního důvodu, když důvodem jeho plnění byl pravomocný rozsudek Městského soudu v Brně. Naopak žalobce sice dne 13. 5. 2021, tedy před vydáním předmětného rozsudku Městského soudu v Brně, vyplatil poškozenému pojistné plnění ve výši 49 725 Kč na základě zákona, tedy v částce v té době odůvodněné, avšak v částce 12 300 Kč nárok poškozeného následně odpadnul, když mu tato částka byla vyplacena přímo žalovaným. O tuto částku se tak snížil nárok na pojistné plnění, které byl žalobce povinen na základě zákona plnit, byť k tomuto snížení došlo až následně, a to k právní moci rozsudku Městského soudu v Brně. Je nepochybné, že bylo pochybením jak poškozeného, tak žalovaného, že o výplatě pojistného plnění nebyl informován soud v rámci trestního řízení, kdy ten při vědomí této skutečnosti by nemohl poškozenému náhradu škody přiznat. Poškozený si musel být v době vydání předmětného rozsudku vědom toho, že mu škoda byla již vyplacena žalobcem, proto o této skutečnosti byl povinen informovat soud, což však neučinil. Stejně tak bylo pochybením žalovaného, pokud nereagoval na vyjádření žalobce o výplatě pojistného plnění a na předžalobní výzvu, která mu byla zaslána také před rozhodnutím Městského soudu v Brně.

15. Podle § 129 odst. 1 zákona o pojišťovnictví byl žalobce ze zákona účastníkem trestního řízení, vedeného proti žalovanému. Bylo tak na žalobci, aby uplatnil svůj nárok na náhradu škody, která mu vznikla jednáním žalovaného v trestním řízení. Také byl žalobce povinen v rámci trestního řízení informovat soud o výplatě pojistného plnění poškozenému. Toto však žalobce neučinil. Vzhledem ke všemu shora uvedenému nebylo možné žalobci přiznat právo na celou žalovanou částku, když v částce 12 300 Kč byla žaloba nedůvodná. Není možné rozsudkem soudu zavázat žalovaného k úhradě pojistného plnění, které žalobce za žalovaného plnil poškozenému ve výši 49 725 Kč, byť tato částka byla v době výplaty pojistného plnění oprávněná, neboť v takovém případě by zde existovala dvě rozhodnutí soudu, která by žalovaného zavazovala k úhradě částky ve výši 62 025 Kč, ačkoliv prokazatelně žalovaný způsobil škodu pouze ve výši 49 725 Kč.

16. Výrokem I. proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku, kterou žalobce prokazatelně za žalovaného plnil poškozenému v odůvodněné výši 37 425 Kč, přičemž žalobci dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., byl proto současně přiznán úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po dni marného uplynutí lhůty k úhradě podle předžalobní výzvy, tj. od 10. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil poškozenému dne 21. 12. 2021 částku 12 300 Kč, náleží žalobci nárok na úrok z prodlení z částky 49 725 Kč od 10. 6. 2021 do 20. 12. 2021, a z částky 37 425 Kč od 10. 6. 2021 do zaplacení.

17. Výrokem II. byla žaloba co do částky 12 300 Kč s příslušenstvím zamítnuta, neboť v souladu s výše uvedeným v této částce vyplatil žalobce poškozenému plnění, jehož právní důvod však následně odpadl plněním žalovaného na základě pravomocného rozsudku soudu. V souladu s § 2991 občanského zákoníku se tak jedná ze strany poškozeného o bezdůvodné obohacení na úkor žalobce a není zde dána pasivní věcná legitimace na straně žalovaného k přiznání této částky.

18. Žalobce byl ve věci úspěšný, přísluší mu tak podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 990 Kč, dále z náhrady nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika k odporu žalovaného a účast u soudního jednání dne 15. 8. 2023 po 3 100 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy žalobci náleží náhrada nákladů ve výši 17 000 Kč, navýšená o 21 % sazby DPH, které je advokát plátcem, jak soudu doložil. Žalobci tedy celkem přísluší 20 570 Kč + 1 990 Kč = 22 560 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

19. Vzhledem k tomu, že žalobce měl úspěch ve věci pouze v rozsahu 80 %, vycházeje z rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno a v jakém byla žaloba zamítnuta, včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (jistina ve výši 37 425 Kč a úroky z prodlení ve výši 10 578 Kč), žalovaný měl úspěch v rozsahu 20 %, svědčí žalobci právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v rozsahu 60 % (80 % úspěch žalobce – 20 % úspěch žalovaného). Soud proto žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 536 Kč.

20. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro poskytnutí lhůty jiné.