29 C 199/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení zániku smlouvy, eventuálně neplatnosti smlouvy,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalobcem jako povinným a žalovanou jako oprávněnou, jejímž předmětem je zřízení služebnosti ke stavbě [adresa], k. ú. [obec] u [obec], obec Šlapanice, okres [okres], zapsané v Katastru nemovitostí na [list vlastnictví], zanikla odstoupením od smlouvy ze dne 18. 1. 2021, eventuálně, aby bylo určeno, že výše popsaná předmětná smlouva je neplatná.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 5 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalobcem jako povinným a žalovanou jako oprávněnou, jejímž předmětem je zřízení služebnosti ke stavbě [adresa], k. ú. [obec] u [obec], obec Šlapanice, okres [okres], zapsané v Katastru nemovitostí na [list vlastnictví] (dále jen„ předmětná nemovitost“), zanikla odstoupením od smlouvy ze dne 18. 1. 2021, eventuálně, aby bylo určeno, že výše popsaná předmětná smlouva je neplatná. Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, přičemž žalovaná ji užívá bez právního důvodu s tím, že své oprávnění užívat předmětnou nemovitost spojuje se smlouvou o zřízení služebnosti ze dne [datum], na základě které měla být nemovitá věc zatížena věcným břemenem – služebností bytu ve prospěch žalované. Smlouva o zřízení služebnosti však zanikla, neboť od ní žalobce řádně odstoupil, a to dopisem, který byl žalované doručen dne 18. 1. 2021. Důvodem odstoupení od smlouvy byla skutečnost, že žalovaná umožňuje užívání věci třetím osobám proti vůli žalobce, čímž naplnila důvod stanovený ve smlouvě o zřízení služebnosti v čl. II odst. 7, podle kterého je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy, pokud žalovaná opakovaně poruší právní a morální principy související s právem užívání předmětné nemovitosti. Jelikož žalovaná platné odstoupení od smlouvy nerespektuje, žádá žalobce, aby soud rozhodl, jak je navrhováno. V případě, že se soud neztotožní s tím, že žalobce od smlouvy o zřízení služebnosti řádně odstoupil, navrhuje žalobce, aby soud určil, že je tato smlouva od počátku neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobce je přesvědčen o neplatnosti smlouvy z důvodu, že jednostranně zvýhodňovala žalovanou po celou dobu jejího života, aniž by k tomu byl dán jakýkoli důvod. To je zřejmé z toho, že za zřízení služebnosti žalobci náležela pouze jednorázová úplata ve výši 5 000 Kč, což je částka, která nedosahuje ani obvyklého měsíčního nájemného za prostory odpovídající předmětné nemovitosti. Tato nerovnost není ve prospěch žalobce ve smlouvě nijak vyvážena. Vyslovení zániku či neplatnosti smlouvy je důležité nejen pro opakované porušování smlouvy, ale i pro další okolnosti, které se pojí se zápisem věcného břemene užívání předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí. Zřízení služebnosti k předmětné nemovitosti zásadně znemožňuje jakékoliv další nakládání s ní. Současně je předmětná nemovitost zatížena zástavním právem ve prospěch [právnická osoba], přičemž zástavní věřitel si vyhradil právo udělit souhlas s případným zřízením věcného břemene. Strany smlouvy předpokládaly, že souhlas bude udělen, zástavní věřitel jej však neudělil, což sdělil přípisem ze dne 2. 9. 2019. S ohledem na zamítavé stanovisko zástavního věřitele považoval žalobce otázku zřízení služebnosti bytu za vyřešenou, neboť účastníci nezamýšleli zřízení služebnosti přes zamítavé stanovisko zástavního věřitele. Za porušení zástavní smlouvy hrozí žalobci ze strany zástavního věřitele smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč. Dále žalobce uvedl, že předmětnou nemovitost pronajal dne 28. 3. 2021 [jméno] [příjmení], žalovaná mu bránila ve vstupu, zasahovala do jeho práv, kdy neoprávněně pořizovala jeho fotografie, chovala se nevhodně. Nájemník tak ukončil nájemní smlouvu, čímž žalobci vznikla další škoda.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, u prvního jednání doplnila své vyjádření k žalobě, viz dále, o názor, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. K žalobě se žalovaná vyjádřila podáním ze dne 8. 3. 2022 tak, že s žalobou nesouhlasí, neboť ani jeden z nároků žalobce není důvodný, přičemž smlouva o zřízení služebnosti je platná a účinná. Žalovaná smlouvu nikdy neporušila. Žalovaná žila s žalobcem od roku 2011 v partnerském soužití, v srpnu 2011 se k žalobci přistěhovala do předmětné nemovitosti. Žalovaná zde žije dosud a nemá v plánu předmětnou nemovitost opouštět. V roce 2019 si žalobce našel jinou partnerku, což vedlo k rozchodu účastníků. O situaci smírně jednali, výsledkem bylo, že žalované byla v nemovitosti zřízena služebnost bytu, a to na dobu neurčitou, na základě smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 15. 8. 2019. Oprávněním žalované je užívání nemovitosti pro účely bydlení, a to tak, že hradí náklady a energie. Úplata za zřízení služebnosti byla žalovanou uhrazena dne 7. 6. 2021. Do listopadu 2020 užívala žalovaná nemovitost bez problémů, dne 9. 11. 2020 však žalobce výzvou k vyklizení žalovanou vyzval, aby nemovitost vyklidila. Žalovaná plní veškeré své povinnosti ze smlouvy o zřízení služebnosti a nikdy smlouvu neporušila, přičemž neporušila žádné právně závazné ustanovení zákona, ani morální principy. Důvod odstoupení dle čl. II. odst. 7 smlouvy o zřízení služebnosti tak nebyl a není dán a odstoupení od smlouvy ze dne [datum] ze strany žalobce žalovaná neuznává a považuje je za nedůvodné a neplatné. Žalobce od listopadu 2020 činí vše možné, aby žalovanou z nemovitosti vystěhoval. Činí tak svévolně a v rozporu se smlouvou, jednoduše si věc rozmyslel a nechce žalovanou nechat dále nemovitost užívat. Nemovitost pronajal třetí osobě, kamarádovi ([jméno] [anonymizováno]), který má svým pobytem donutit žalovanou k vystěhování. Pokud žalobce hovoří o ustanovení zástavní smlouvy mezi žalobcem a bankou, kde si banka vymínila souhlas se zatížením nemovitosti, pak dle žalované nemá tato skutečnost na platnost a účinnost smlouvy o zřízení služebnosti žádný dopad, jedná se o ustanovení mezi bankou a žalobcem, žalovaná o takovém ujednání nevěděla. K námitce, že smlouva je neplatná, jelikož zvýhodňuje žalovanou, žalovaná uvádí, že smlouvu takto žalobce sám navrhl a uzavřel. Ve smlouvě a výši úplaty za zřízení služebnosti se promítají dřívější majetkové vztahy mezi účastníky. Vzhledem k investicím žalované do nemovitosti, finanční podpoře žalobce a k hrazení energií a poplatků na straně žalované je smlouva uzavřena zcela řádně a není dán žádný důvod její neplatnosti, není ani v rozporu s dobrými mravy.

3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 10. 5. 2022. Na jednání žalobce navrhnul přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 C 175/2021, ve kterém se žalovaný domáhá, aby byla žalované uložena povinnost předmětnou nemovitost vyklidit. Soud usnesením vyhlášeným na jednání návrh žalobce zamítl, neboť nebyly splněny skutečnosti předpokládané § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., když ve věci je možno rozhodnout nezávisle na řízení sp. zn. 29 C 175/2021, a to zejména s ohledem na právní posouzení nedostatku naléhavého právního zájmu, viz níže. Pokud dal žalobce v žalobě soudu ke zvážení spojení předmětné věci se zmíněnou věcí vedenou pod sp. zn. 29 C 175/2021, o tomto návrhu bylo nadbytečné rozhodovat, když uvedená věc byla ke dni jednání i rozhodnutí již skončena, i když nepravomocně, a to rozsudkem ze dne 12.4.2022.

4. Na jednání byl žalobce soudem poučen dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom smyslu, že je třeba doplnit tvrzení včetně důkazních návrhů k existenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, žalobce byl poučen, že v opačném případě se vystavuje neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního. V reakci na výzvu a poučení soudu žalobce požádal o poskytnutí lhůty 14 dnů k doplnění, jeho žádosti však soud nevyhověl, neboť se dle názoru soudu jedná o základní skutková tvrzení, když povinnost tvrdit naléhavý právní zájem je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Povinnost žalobce tvrdit naléhavý právní zájem vyplývá přímo ze zákona. Žalobce následně doplnil svá tvrzení tak, že naléhavý právní zájem spatřuje minimálně v tom, že žalobci hrozí sankce od úvěrující banky, k tomu navrhuje důkaz smluvní dokumentací mezi žalobcem a bankou a komunikací žalobce s bankou, účastnický výslech žalobce. Dále doplnil, že naléhavý právní zájem žalobce spočívá rovněž v tom, že je omezeno vlastnické právo žalobce a jeho užívací právo k nemovitosti a jedná se o zásah do jeho majetkových práv. K důkazu navrhl účastnickou výpověď žalobce, i žalované, dále svědeckou výpověď svědka [jméno] [příjmení].

5. S ohledem na skutečnost, že se v daném případě jedná o určovací žalobu, a to jak u primárního, tak eventuálního petitu, soud se v první řadě zabýval skutečností, zda na předmětné určovací žalobě existuje ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem žalobce. Soudní praxe je jednotná v názoru, že má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. sp. zn. 26 Cdo 1582/2005). V daném případě se jedná o určení zániku smlouvy, event. neplatnosti smlouvy, o zřízení služebnosti, přičemž tato otázka je pouze předběžnou k otázce určení existence resp. neexistence předmětné služebnosti. Určením zániku resp. neplatnosti smlouvy o zřízení služebnosti by nebyl vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, takovým určením by nedošlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí a služebnost by trvala dále. K takovému základu by mohlo vést určení, že předmětná služebnost bytu neexistuje, přičemž v případě úspěchu žalobce, by rozhodnutí ve věci bylo podkladem pro výmaz služebnosti z katastru nemovitostí. Další možností, jak dosáhnout výmazu z katastru nemovitostí je podle názoru soudu eventuální žaloba na zrušení předmětné služebnosti bytu, a to za předpokladu, že nastaly podmínky uvedené v § 1299 o. z. Ani určení zániku smlouvy, ani určení neplatnosti smlouvy by nevedlo k požadovanému cíli žalobce, kterým je nepochybně výmaz služebnosti z katastru nemovitostí, jak vyplývá z obsahu žaloby a jeho přednesu u jednání. Předmětný spor na základě předmětné žaloby je zbytečným sporem bez možného relevantního výsledku. Na požadovaném určení jak zániku smlouvy, tak neplatnosti smlouvy tak není naléhavý právní zájem, soud proto jak primární petit, tak následně i eventuální petit v plném rozsahu zamítl, aniž by se současně zabýval meritem věci. Z uvedeného důvodu soud neprováděl dokazování nad rámec výše uvedeného a další dokazování zamítl u posledního jednání usnesením.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“). Tarifní hodnota věci činí dle § 9 odst. 1 citované vyhlášky 10 000 Kč (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 3699/15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 489/2012), sazba za jeden úkon právní služby tak činí 1 500 Kč dle § 7, odměna byla přiznána za 3 úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 8. 3. 2022, účast u jednání soudu dne 10. 5. 2022 - § 11 odst. 1 a.t., dále 3x režijní paušál po 300,00 Kč dle § 11 a § 13 citované vyhlášky, právní zástupce žalované není plátcem DPH. Celkem tak úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení přísluší částka 5 400 Kč.