29 C 248/2018

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupený/á advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec obec o 108 780 Kč s přísl., o 7 267 Kč měsíčně

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 108 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13.09.2017 do zaplacení oproti vydání předmětu koupě, dále nájemného ve výši 7 267 Kč za každý měsíc uskladnění předmětu koupě od 23.09.2017 do dne podání žaloby 16.10.2018.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 28 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 108 780 Kč s příslušenstvím oproti vydání předmětu koupě a dále nájemného ve výši 7 267 Kč za každý měsíc uskladnění předmětu koupě od 23. 9. 2017 do 16. 10. 2018. Žalobu odůvodnila tak, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále AC), jíž byla žalobkyně zakladatelkou a předsedkyní správní rady, si v zastoupení žalobkyně 13. 5. 2017 objednala, přesněji vytvořila a odeslala objednávku, z internetového obchodu [jméno] [anonymizováno], který provozuje žalovaná jako obchodní korporace, kdy předmětem objednávky byla dvě kancelářská křesla s označením [příjmení], v celkové ceně 108 999 Kč. V relevantním časovém horizontu docházelo ke změně vlastníka, k prodeji, AC, vzhledem k tomu odvolala žalobkyně na začátku června 2017 telefonicky objednávku učiněnou v zastoupení AC a učinila novou objednávku na sebe jako fyzickou osobu, přičemž zároveň změnila dodací adresu ze sídla AC na adresu své rezidence v ulici [adresa] [anonymizováno] Dohoda o změně objednávky vyplývá též z emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 6. 6. 2017, kde žalobkyně informuje žalovanou, že dosud neobdržela zálohovou fakturu k takto změněné objednávce. Na základě původní objednávky byla žalovanou dne 17. 5. 2014 vystavena zálohová faktura na částku 54 390 Kč. Žalobkyně očekávala s ohledem na zrušení a vytvoření nové objednávky vystavení nové zálohové faktury, která bude znít na žalobkyni jako fyzickou osobu, žalobkyně urgovala toto emailovou zprávou ze dne 6. 6. 2017. Navzdory tomu zaslala žalovaná dne 14. 7. 2017 nezměněnou zálohovou fakturu. Žalobkyně opět telefonicky upozornila žalovanou na její pochybení a ta jí opět přislíbila zaslat opravené doklady. Žalobkyně tak v dobré víře zálohovou fakturu dne 9. 8. 2017 uhradila, přesněji partner žalobkyně pan [jméno] [příjmení]. Žalovaná nevystavila opravenou zálohovou fakturu, naopak vystavila daňový doklad opět na AC. Žalobkyně tedy opět žalovanou telefonicky konfrontovala a ta jí přislíbila nápravu. Doplatek za objednané zboží ve výši 54 390 Kč uhradila žalobkyně dne 24. 8. 2017 na základě urgentní telefonické žádosti žalované s tím, že křesla jsou na cestě a nebude-li doplatek zaplacen, nebudou žalobkyni předána. Doplatek byl proveden z bankovního účtu partnera žalobkyně [jméno] [příjmení] dne 24. 8. 2017. Zboží bylo žalobkyni dodáno dopravcem dne 28. 8. 2017. Žalovaná ani přes opakované urgence žalobkyni nevystavila na úhradu doplatku ani na úhradu celkové kupní ceny za objednané zboží žádný doklad. Bez zbytečného odkladu poté, co měla žalobkyně možnost se s dodaným zbožím seznámit zjistila, že dodané zboží neodpovídá objednanému zboží. Telefonicky se spojila s žalovanou, aby jí o tom informovala, ta s ní odmítla komunikovat. Žalobkyně své výhrady shrnula v emailu žalované dne 30. 8. 2017. Žalovaná na email nereagovala, žalobkyně v souladu se zákonem bez zbytečného odkladu emailem ze dne 30. 8. 2017 od kupní smlouvy odstoupila a dne 1. 9. 2017 vrátila - odeslala - zboží, které neodpovídalo objednávce, žalobkyni prostřednictvím přepravní služby zpět na její adresu. Žalovaná však dne 4. 9. 2017 odmítla zásilku převzít. Ve stejný den zaslala žalovaná žalobkyni elektronickou cestou zprávu ve znění„ Vaše reklamace - vrácení kancelářských židlí nebyla uznána. Židle, které jste nám zaslala zpět nebyly převzaty a byly vráceny zpět odesílateli“. Dle žaloby kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako fyzickou osobou a žalovanou jako podnikatelem. Podle čl. 5 obchodních podmínek žalované platných v relevantní době, je vytvoření a odeslání objednávky považováno za návrh na uzavření kupní smlouvy. K uzavření kupní smlouvy pak dochází dodáním zboží. Nabídku na uzavření smlouvy přitom dle § 1738 o. z. lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky (dodala zboží). Je prokázáno, že původní nabídka, kterou žalobkyně odeslala žalované v zastoupení AC, byla v souladu s uvedeným ustanovením odvolána, přičemž ve stejnou dobu byla ze strany žalobkyně jako fyzické osoby učiněna nová nabídka k uzavření smlouvy. Tuto nabídku žalovaná akceptovala dodáním zboží do soukromé rezidence žalobkyně a jejího partnera pana [jméno] [příjmení], který uhradil kupní cenu. Kupní smlouva tak byla bez jakýchkoliv pochybností uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní jako fyzickou osobou okamžikem dodání zboží v souladu s obchodními podmínkami žalované. Na smluvní vztah se použijí ustanovení o spotřebitelských smlouvách v § 1810 o. z. Jedná se o smlouvu uzavřenou distančním způsobem, proto se na ní vztahují ust. § 1820 a následujících o. z., včetně ustanovení a odstoupení od smlouvy. Dle § 1829 odst. 1 písm. a) o. z. má žalobkyně jako spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, která začala běžet ode dne převzetí zboží, tzn. v případě žalobkyně, které bylo zboží doručeno dne 28. 8. 2017, od tohoto dne. Podle § 1831 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy zboží, které od něho obdržel. Žalobkyně od smlouvy odstoupila písemně prostřednictvím emailu ze dne 30. 8. 2017 a předmět koupě bez zbytečného odkladu dne 1. 9. 2017 zaslala zpět na adresu žalované. Podle podle § 1832 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy všechny peněžní prostředky, včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal. Žalovaná tak byla povinna žalobkyni vrátit kupní cenu nejpozději dne 13. 9. 2017. Žalovaná v rozporu se zákonem nepřijala vrácené zboží ze zrušené kupní smlouvy a ani žalobkyni nevrátila kupní cenu. Žalobkyně proto žalované dne 23. 10. 2017 zaslala předžalobní výzvu, kterou jí vyzvala vrácení kupní ceny oproti vydání předmětu koupě ze zrušené smlouvy. Upozornila žalovanou zároveň, že pokud nevrátí kupní cenu ze zrušené smlouvy bude po ní požadovat kromě úroků z prodlení také skladné (nájemné) za prostory, které si byla nucena na uskladnění objednaného zboží pronajmout. Žalobkyně předkládá smlouvu o nájmu za nájemné za září 2017. Úhrady za nájemném se žalobkyně domáhá tedy ode dne uskladnění do dne podání žaloby, kdy měsíční nájemné činí 7 267 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. K žalobě se vyjádřila písemně, kdy ve svém podání uvedla, že subjekt [anonymizována tři slova] (v současnosti [anonymizována tři slova]), dále jen AC, si u žalované prostřednictvím e-shopu objednal zboží, konkrétně dva kusy kancelářských židlí obchodní značky [příjmení]. Objednávka byla ze strany žalované potvrzena emailem ze dne 13. 5. 2017 a následně žalovaná dne 17. 5. 2017 vystavila zálohovou fakturu číslo 2017 na 50 % ceny objednaného zboží. Tato záloha byla na účet žalované řádně uhrazena, tj. pod příslušným variabilním symbolem dne 9. 8. 2017. Dne 25. 8. 2017 došlo ze strany žalované k dodání objednaného zboží objednateli na adresu uvedenou v objednávce a k vystavení konečné faktury číslo [anonymizováno] [číslo], zohledňující uhrazenou zálohu. Lze tedy konstatovat, že mezi žalovanou a AC [anonymizována dvě slova] došlo k uzavření kupní smlouvy na základě které žalovaná dodala AC [anonymizována dvě slova] zboží a tato dodané zboží převzala a uhradila za něj sjednanou cenu. Pokud žalobkyně tvrdí, že na začátku června telefonicky změnila objednávku a učinila novou, toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Žalovaná neeviduje žádnou změnu v objednávce týkající se změny v objednateli a pokud žalobkyně toto své tvrzení opírá o emailovou komunikaci ve dnech 6. 6. 2017, ve které žádá o zaslání změněné zálohové faktury, k tomu žalovaná uvádí, že se jednalo o požadavek na změnu barvy křesla a typu koleček - viz emailová komunikace ze dne 2. 6. 2017 a zmiňovaná reakce dne 6. 6. 2017. Žalovaná má tedy za to, že žalobkyně není aktivně legitimována ve věci, neboť žalovaná s žalobkyní nikdy nevstoupila do smluvního vztahu, a proto navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně písemnou replikou, kde uvedla, že v době uzavření kupní smlouvy, tj. v době okamžiku dodání zboží, žalobkyně nebyla oprávněna za původního objednatele jednat v důsledku změny vlastníka a orgánů společnosti, tzn. ani za původního objednatele uzavřít kupní smlouvu. Původní objednatel tak nemá s novou objednávkou, kupní smlouvou, nic společného, zboží nehradil.

4. U jednání dne 21. 5. 2020 byla žalobkyně vyzvána ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., k doplnění důkazních návrhů ke sporným tvrzením o tom, že telefonicky původní objednávku odvolala a učinila novou na sebe jako fyzickou osobou, že urgovala u žalované vystavení nové zálohové faktury a rovněž konečné faktury, a to opakovaně, podrobně viz protokol z jednání. Po poučení a výzvě k označení důkazů žalobkyně uvedla, že prokazování urgencí považuje za podružné, kdy stěžejní je ve smyslu obchodních podmínek žalované, že k uzavření kupní smlouvy došlo až dodáním zboží, kdy žalobkyně již nebyla oprávněna jednat za AC. K důkazu navrhla ještě emailovou komunikaci s března 2020 mezi žalobkyní a AC, která měla prokázat, že AC křesla neobjednával ani nyní nevlastní. K telefonické změně objednávky a urgencím žádný nový důkaz neoznačila.

5. Žalované bylo dáno u jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., že je třeba označit důkaz ke spornému tvrzení, že 28. 5. 2017 došlo ze strany žalované k dodání objednaného zboží objednateli na adresu uvedenou v objednávce. Po tomto poučení a výzvě k označení důkazů žalovaná uvedla, že k tomuto tvrzení není schopna označit žádný další důkaz.

6. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu účastníků.

7. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyplývá, že pod tímto jménem je tato společnost zapsána od 6. 6. 2018. Před tímto datem byla od 25. 1. 2013 společnost zapsána pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s . V souvislosti s tím se od 6. 6. 2018 změnila právní forma z obecně prospěšné společnosti na ústav. Dále z výpisu z Obchodního rejstříku vyplývá, že žalobkyně byla zapsána jako předseda správní rady od 17. 4. 2002 do 15. 8. 2017. Dále z Obchodního rejstříku vyplývá, že jako předsedkyně správní rady jednala za společnost samostatně, kdy toto oprávnění jí tedy příslušelo od 25. 1. 2013 do 15. 8. 2017.

8. Jak žalobkyně, tak žalovaná, předložily soudu objednávku, kdy objednávka předložená žalovanou oproti objednávce předložené žalobkyní obsahuje navíc údaje, ze kterých je patrné, že byla učiněna dne 13. 5. 2017, ID objednávky [číslo], email objednatele [email], telefon objednatele, způsob platby - bankovní převod a způsobu dopravy - doprava [jméno]. Dále jsou údaje v objednávce totožné, obsahuje kolonku adresa platby, kde je uvedeno [celé jméno žalobkyně], AC [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec a číslo], dále oddíl dodací adresa, kde je uvedeno [celé jméno žalobkyně], AC [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] , [ulice a číslo], [obec], dále specifikuje zboží, kterým jsou kancelářská židle [příjmení] semiš [anonymizováno], vysoké, dva kusy, cena za kus 44 800 Kč, celková cena k úhradě včetně DPH, 108 779 Kč. V závěru objednávky je oddíl nazvaný„ Váš komentář“, kde za dvojtečkou je uvedeno:„ dodací adresa se liší od adresy fakturační. Potřebuji předem vidět vzorek látky, která je objednána. Je k vidění na nějaké prodejně v [obec] a nebo můžete zaslat? Bankovním převodem uhradím zálohu, konečná platba při převzetí. Děkuji J. [celé jméno žalobkyně]“ 9. Pokud jde o výše uvedený komentář v objednávce ohledně dodací adresy, pokud se soud u jednání účastnic tázal, co měl komentář na objednávce znamenat, jaká tedy byla dohodnuta dodací adresa odlišná od adresy fakturační, pak žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že tato jiná adresa dodací odlišná od fakturační měla být adresa v [obec] v [obec], což mělo být místo, které bylo centrálním sídlem všech AC, kterých bylo devět. Žalovaná k tomu sdělila, že s ohledem na časový odstup již tuto poznámku na objednávce není schopna vysvětlit, mohla proběhnout nějaká informace telefonicky či emailem, kdy emaily však všechny archivuje a žádný takový nemá. Žalobkyně své tvrzení, že odlišnou dodací adresou měla být adresa [obec] - [obec] žádným způsobem neprokázala, a to ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. dle komentáře objednatele, tedy žalobkyně, která jednala za AC zněl„ dodací adresa se liší od adresy fakturační“. Pak v porovnání s fakturami vyplývá ze zálohové faktury pouze jedna adresa [adresa], [ulice a číslo], z daňového dokladu k platbě zálohové faktury vyplývá z daňového dokladu platby zálohové faktury vyplývá rovněž pouze jedna adresa [adresa], odlišná dodací adresa od fakturační je uvedena na konečné faktuře, kde je uvedeno místo dodání AC [anonymizována tři slova] [číslo], [obec].

10. Žalobkyně tvrdila, že původní objednávku u žalované telefonicky změnila, respektive odvolala na začátku června 2017 a učinila novou, totožnou, na sebe jako fyzickou osobu, přičemž zároveň změnila dodací adresu ze sídla AC na adresu své rezidence na ulici [adresa]. Toto své tvrzení žádným způsobem neprokázala, a to ani po poučení soudem ve smyslu § 118 a odst. 3 o. s. ř. K důkazu navrhovala emailovou komunikaci ze dne 6. 6. 2017, soudu však předložila pouze emailovou komunikaci z tohoto dne. Naopak žalovaná předložila soudu emailovou komunikaci ucelenou mezi účastníky, a to ze dne 22. 5. 2017, dne 1. 6., dne 2. 6. a dne 6. 6. 2017, kdy podle názoru soudu tato emailová komunikace prokazuje skutkovou verzi žalované, že email ze dne 6. 6. 2017 se netýká změny objednávky v osobě objednatele, nýbrž změny objednávky ohledně barvy křesla a typu koleček, kdy k tomu odkazuje na emailovou komunikaci ze dne 2. 6. 2017 a následnou reakci ze dne 6. 6. 2017.

11. Z emailu ze dne 22. 5. 2017 od pracovnice žalované žalobkyni, která komunikovala pod emailovou adresou [email], vyplývá, že žalovaná zaslala žalobkyni přes [anonymizováno] vzorník ke kancelářským židlím s tím, že žádá, že jakmile bude proveden výběr, prosí žalovaná žalobkyni o potvrzení objednávky a doplnění dalších možností a navrácení vzorníků.

12. Soud poukazuje, že veškerá emailová komunikace, včetně objednávky, probíhala v období do 15. 8. 2017 z výše uvedené adresy žalobkyně, je tak nepochybné, že žalobkyně jednala jménem AC, kdy v každém emailu se kromě emailové adresy zobrazuje logo [anonymizováno] a webové stránky a kontaktní informace na [celé jméno žalobkyně] jako zástupce AC, pokud zde soud konstatuje skutečnosti a jmenuje žalobkyni jednající v rámci této emailové komunikace, pak má za to, že žalobkyně zde jednala ze AC, nikoli za svou osobu jako osobu fyzickou.

13. Z emailu ze dne 1. 6. 2017 vyplývá, že žalobkyně žalované děkuje za zaslání vzorníku a dále uvádí, že potvrzuje objednávku v následujícím provedení: [anonymizováno] černý semiš, lesklý chrom, dále uvádí, že neví, zda měkká nebo tvrdá kolečka, židle bude stát na dřevěné podlaze a ptá se, zda ji žalovaná může poradit. Uzavírá, že vzorník zašle zpět poštou. Z emailu ze dne 2. 6. 2017 v 11.05 hodin od žalobkyně žalované vyplývá, že žalované píše, že z jejich strany je ještě změna, že nakonec barva křesla bude hnědá [anonymizováno], kolečka měkká, dále píše:„ Můžete, prosím, potvrdit objednávku? Děkuji a přeji hezký J. [celé jméno žalobkyně]“ Z emailu půl hodiny poté ze dne 2. 6. 2017 v 11.42 hodin vyplývá, že pracovnice žalované píše žalobkyni:„ Dobrý den, paní [celé jméno žalobkyně], ano, potvrzuji objednávku, děkuji.“ Následně je emailová komunikace ze dne 6. 6. 2017, kdy soud poukazuje, že tato přestávka v emailové komunikaci byla s největší pravděpodobností způsobena tím, že 2. 6. byl pátek, emailová komunikace tedy pokračovala po víkendu. Z emailu ze dne 6. 6. 2017 v 8.13 hodin vyplývá, že žalobkyně reaguje na výše uvedený email žalované ze dne 2. 6. 2017, kterým žalovaná potvrdila objednávku, tak, že píše„ ale nemám k této změněné objednávce zálohovou fakturu“, na to z emailu ze dne 6. 6. 2017 v 8.42 hodin vyplývá, že pracovnice žalované odpovídá žalobkyni:„ dobrý den paní [celé jméno žalobkyně], během dneška Vám dorazí. Děkujeme.“ Soud je přesvědčen, že emailová komunikace ze dne 6. 6. 2017 neprokazuje tvrzení žalobkyně, že by proběhla změna objednávky v osobě objednatele tak, je žalobkyně tvrdí. Naopak z emailové komunikace předložené žalovanou vyplývá, že AC jako objednatel prostřednictvím osoby oprávněné za něj jednat, tedy prostřednictvím žalobkyně, jednal s žalovanou ohledně vlastností kancelářských křesel, konkrétně ohledně barvy a koleček. Z emailové komunikace je dále nepochybné, že dne 2. 6. 2017 žalovaná potvrdila AC objednávku, a to výslovně, jak vyplývá z emailu. Je nepochybné, že veškerá komunikace se týká této změny objednávky ohledně barvy křesel, kdy v subjektu, tedy předmětu emailů je stále uváděno„ [jméno] [anonymizováno] – objednávka“, z komunikace vyplývá, že AC si prostřednictvím žalobkyně vybíralo barvu ze zaslaného vzorníku, vzorník žalobkyně posílala zpět, vybrala si barvu, tuto následně ještě měnila, po všech změnách dne 2. 6. 2014 žalovaná AC potvrdila objednávku.

14. Žalobkyně neprokázala ani svá další sporná tvrzení v tom smyslu, že žalovanou měla opakovaně urgovat o vydání změněných daňových dokladů, a to zálohové faktury i konečné faktury, které měly reflektovat změnu objednávky v osobě objednatele – z AC na žalobkyni fyzickou osobu, a to ani po poučení podle § 118 a odst. 3 o. s. ř.

15. Soud má za to, že ohledně dodací adresy, u které již v objednávce bylo objednatelem AC avizováno, že dodací adresa se bude lišit od adresy fakturační, touto odlišnou dodací adresou byla myšlena adresa [adresa], kdy tato skutečnost je potvrzena konečnou fakturou ze dne 25. 8. 2018, která je k předmětné původní objednávce, když na faktuře je uvedeno číslo objednávky a obsahuje místo dodání jako dodací adresu [adresa], kdy tato dodací adresa je zároveň uvedena v zasílatelském příkazu pro dopravní společnost, která přepravila předmětná dvě kancelářská křesla na požadovanou dodací adresu, o žádné jiné dodací adrese se v žádném listinném důkazu nehovoří a nelze než uzavřít, že od počátku bylo smluveno, že fakturační adresa je na [adresa], dodací adresa na AC [ulice a číslo]. V zálohové faktuře je uvedena pouze jedna adresa [adresa], [ulice a číslo], z daňového dokladu k platbě zálohové faktury vyplývá rovněž pouze jedna adresa [adresa], odlišná dodací adresa od fakturační je uvedena na objednávce a konkretizována na konečné faktuře, kde je uvedeno místo dodání AC [anonymizována dvě slova], [adresa]. Veškeré jednání žalobkyně bylo činěno žalobkyní jako osobou oprávněnou jednat za AC. Z jakého důvodu si žalobkyně nechala zasílat zboží objednané pro AC na svou adresu není pro posouzení předmětného sporu relevantní. Z výše uvedeného vyplývá, že objednávku nečinila žalobkyně pro sebe jako fyzická osoba a tedy jako spotřebitel. Tento závěr nemůže odůvodnit ani ta skutečnost, že cena, konkrétně záloha a doplatek ceny, byla uhrazena z účtu [jméno] [příjmení]. Záloha byla hrazena dne 9. 8. 2017, tedy ještě v období, kdy žalobkyně byla předsedkyní správní rady AC a byla oprávněna za AC samostatně jednat. Ostatně i po 15. 8. 2017, kdy byla ukončena funkce žalobkyně jako předsedkyně správní rady, pokud emailem komunikovala s žalovanou, stále komunikovala ze stejné emailové adresy a stejným způsobem jako předtím. Ze způsobu komunikace shodného se způsobem komunikace v období, ve kterém žalobkyně jednala jako oprávněný zástupce AC, je zřejmé, že žalovaná se oprávněně domnívala, že žalobkyně je osobou jednající za AC, nikoli osobou jednající za sebe jako fyzickou osobu.

16. Obě účastnice dále předložily zálohovou fakturu, ze které vyplývá, že byla vydána pod číslem dokladu [anonymizováno] [číslo], jako variabilní symbol bylo uvedeno 2017, jako dodavatel je uvedena žalovaná, jako odběratel AC [anonymizována dvě slova], [ulice], [obec], datum vystavení zálohové faktury 17. 5. 2017, kdy zálohovou fakturou je fakturována padesátiprocentní cena zboží za objednávku ID [číslo], kdy toto číslo se shoduje s číslem objednávky uvedené ve výše popsané objednávce zboží, celkově fakturovaná cena tedy 54 390 Kč.

17. Žalobkyně dále doložila daňový doklad k platbě s evidenčním číslem dokladu [anonymizováno] [číslo] vystavený žalovanou jako dodavatelem na odběratele AC [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], dne 10. 8. 2017 s vyznačením data přijetí platby dne 10. 8. 2017 s popisem [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] [variabilní symbol] na částku celkem 54 390 Kč. Z tohoto daňového dokladu k platbě je zřejmé, že se jedná o doklad vystavený k platbě zálohové faktury, když v popisu daňového dokladu je [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], tedy daňový doklad k úhradě zálohové faktury, kdy je uvedeno číslo shodné s číslem zálohové faktury, rovněž je zde uveden variabilní symbol zálohové faktury, kdy tato skutečnost vyplývá dále z listiny předložené žalovanou z Unicredit bankovního systému, dokladující platbu z účtu [jméno] [příjmení], tedy dle tvrzení žalobkyně jejího přítele, dne 9. 8. 2017 pro příjemce [právnická osoba], tedy pro žalovanou, v částce 54 390 Kč, což je částka shodující se s částkou na niž byla vystavena zálohová faktura, stejně tak je uveden variabilní symbol shodný s tím, který byl uveden na zálohové faktuře 2017.

18. Žalovaná dále předložila fakturu - daňový doklad s číslem 2017 vystavenou žalovanou jako dodavatelem na odběratele AC [anonymizována dvě slova] dne 25. 8. 2017 se stejným datem splatnosti, kdy objednávka je specifikována na faktuře číslem ID [číslo], tedy shodujícím se s označením z objednávky ze dne 13. 5. 2017, evidenční číslo daňového dokladu je [anonymizováno] [číslo], dále na faktuře je další kolonka oproti zálohové faktuře, a to místo dodání, kde je uvedeno AC [anonymizována dvě slova], [adresa], dále z faktury vyplývá, že je touto fakturou fakturováno zboží kancelářská židle [příjmení] semiš, vysoké [anonymizováno], lesklý chrom dva kusy a přepravné, celkem fakturováno 108 782 Kč. Dále je ve faktuře odkaz na„ použité zálohy“, kdy je specifikována záloha ze dne 10. 8. 2017 na částku 54 390 Kč z dokladu [anonymizováno] [číslo], což je tedy, jak výše vyplývá z čísla zálohové faktury právě číslo výše uvedené zálohové faktury, kdy dále je rovněž uveden daňový doklad k této zálohové faktuře s označením [anonymizováno] [číslo], což jak vyplývá ze shora uvedeného evidenčního čísla daňového dokladu k platbě zálohové faktury je právě tento daňový doklad k zaplacené záloze, kdy z faktury je dále zřejmé, že na základě této zálohy byla tato odečtena od celkové fakturované částky, k úhradě tedy zbylo 54 392 Kč.

19. Ohledně platby zbytku ceny nepokryté zálohou, tedy částky 54 392 Kč, žalobkyně předložila další doklad z bankovního systému [anonymizováno] bank ohledně platby z účtu [jméno] [příjmení] ze dne 24. 8. 2017 pro příjemce [právnická osoba], tedy pro žalovanou, kdy jako variabilní symbol je zde uvedeno [číslo], což je číslo shodující se s daňovým dokladem k platbě na zálohovou fakturu, který je popsán výše, kdy soud má za to, že uvedení tohoto čísla neznamená, že by se jednalo o další platbu na zálohovou fakturu, nicméně z výše uvedených listin je zřejmé, že se jedná o doplatek ceny za předmětné objednané zboží, kdy koncová faktura byla vystavena až den následující po platbě, tedy 25. 8. 2014, [jméno] [příjmení] tedy nemohl uvést správný variabilní symbol.

20. Ze zasilatelského příkazu, přehledu zásilek předávaných [anonymizována dvě slova] ze dne 25. 8. 2017 přepravní [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývá, že dne 28. 8. 2017 uskutečnila přepravní firma pro žalovanou přepravu objednaných dvou kancelářských židlí, tedy pro objednatele AC [anonymizována dvě slova], který je uveden v zasílatelském příkazu s adresou [adresa], kdy plánované doručení je zaznamenáno na den 28. 8. 2017, kdy zboží bylo nakládáno u žalované na adrese [adresa].

21. Dodání na adrese [adresa], což ostatně mezi účastníky nebylo sporné, potvrzuje i listina předložená žalobkyní - fotokopie průvodní nálepky na zásilce.

22. Mezi účastníky nebylo sporné, že zboží bylo dodáno dopravcem na dodací adresu dne 28. 8. 2017, že emailem ze dne 30. 8. 2017 žádala žalobkyně žalovanou o vrácení kupní ceny oproti vrácení zboží, kdy v žádosti uváděla, že na to má právo jako spotřebitel, když si zboží objednala jako spotřebitel, kdy následně 1. 9. 2017 žalobkyně odeslala zboží žalované zpět, ta však 4. 9. 2017 zásilku odmítla převzít a ve stejný den zaslala emailem zprávu, že reklamace nebyla uznána a židle nebyly převzaty. O tom svědčí emailová komunikace předložená žalobkyní z uvedených dnů. V emailu ze dne 30. 8. 2017 v 4.54 hodin žalovaná sděluje žalobkyni na adresu [email],„ Vážená paní [celé jméno žalobkyně] dne 13. 5. jsme přijali vaši objednávku číslo ID [číslo], dle této objednávky jsme kancelářská křesla objednali a dodali, a to dle Vašeho zadání“, kdy je v emailu zobrazena nabídka dodané a objednané židle, dále žalovaná sděluje, že jako podnikatelský subjekt nemá objednatel právo odstoupit od kupní smlouvy pokud zboží není poškozené nebo nemá neopravitelné výrobní vady, k vrácení kancelářských křesel tedy nevidí důvod. Na to z emailu ze dne 30. 8. 2017, v 5.03 hodin vyplývá, že žalovaná sděluje žalobkyni [příjmení] paní [celé jméno žalobkyně], nyní jsme také obdrželi zprávu od výrobce kancelářských křesla, že podhlavník lze ke křeslu doobjednat a učinit tak z židle provedení extra vysoké, pokud budete mít o podhlavníky zájem, informujte mě. Z předchozího emailu je zřejmé, že objednané provedení bylo vysoké, další existující provedení bylo extra vysoké, obsahující podhlavník. Dále z emailu ze dne 30. 8. 2017 v 7.37 hodin, tedy z posledního emailu tohoto dne vyplývá, že žalobkyně sdělila žalované, Vážení, objednávala jsem si křesla, která byla zobrazena v nabídce a je zde zobrazena nabídka křesla ve variantě extra vysoké, sděluje dále, že pokud by byla u zobrazeného křesla uvedena skutečná cena navýšená o 8 500 Kč, nedošlo by z její strany k objednání křesla, nemohla tušit, že pod uvedenou cenou, a pod nabízeným vyobrazením nabízí jiné křeslo. Za těchto okolností má právo na vrácení zboží. Prokáže, že křesla nebyla zakoupena na firmu, původně tak měla v úmyslu, avšak od objednávky dne 13. 5. 2017 do doby vystavení zálohové faktury došlo dne 17. 5. 2017 k prodeji společnosti, kdy křesla byla zakoupena soukromou osobou, jako spotřebitel má tedy právo na vrácení zboží. Z emailu ze dne 4. 9. 2017 vyplývá vrácení kancelářských židlí ze strany žalované žalobkyni, kdy reklamace žalovanou nebyla uznána a židle zaslané zpět nebyly převzaty a byly vráceny zpět odesílateli. Ani z výše uvedené emailové komunikace předložené žalovanou nevyplývá, že by došlo ke změně objednávky, kterou učinila žalobkyně jako zástupce AC v osobě objednatele, kdy měla změnit objednávku na sebe jako fyzickou osobu. Pokud v emailu ze dne 30. 8. 2017 žalobkyně uvádí, že od objednávky dne 13. 5. 2017 do vystavení faktury dne 17. 5. 2017 došlo k prodeji společnosti, pak to neodpovídá skutečnosti, kdy z Obchodního rejstříku vyplývá změna firmy a formy společnosti ke dni 6. 6. 2018, žádný prodej k datům uváděným žalobkyní v emailech z Obchodního rejstříku nevyplývá, navíc z Obchodního rejstříku vyplývá, že žalobkyně jednala za AC až do 15. 8. 2017. Její tvrzení se jeví jako účelové i vzhledem k tomu, že poukazuje na prodej společnosti od objednávky do vystavení zálohové faktury, kdy má jít konkrétně o čtyři kalendářní dny od 13. 5. do 17. 5., jeví se jako málo uvěřitelné, že v takové situaci by ještě čtyři dny před žalobkyní tvrzeným prodejem objednávala zboží za nezanedbatelnou cenu za AC, ohledně kterého za pár dnů měla objednávku zase rušit. Ostatně v žalobě zase žalobkyně tvrdila, že ke změně objednávky mělo dojít až na počátku června 2017, proč by tedy objednávku měnila až po tvrzeném prodeji AC. Skutková verze žalobkyně je nevěrohodná a nebyla ani žádným způsobem prokázána.

23. Naopak z výše provedeného dokazování byl prokázán následující skutkový stav. AC prostřednictvím oprávněného zástupce, kterým byla žalobkyně, u žalované objednal dvě kancelářská křesla za celkovou cenu 108 779 Kč, když již při objednávce byla smluvena jiná dodací adresa, než sídlo AC, a to místo dodání do [obec], [ulice a číslo], kdy i tuto dodací adresu objednatel označil jako adresu [adresa], k zálohové faktuře byl vystaven daňový doklad k platbě, následně byla vystavena faktura na doplatek celkové ceny, tento byl uhrazen z účtu [jméno] [příjmení], následně dne 28. 8. 2017 bylo zboží dodáno AC na dodací adresu. Není zřejmé, z jakého důvodu cenu za zboží zaplatil [jméno] [příjmení], pro posouzení sporu to však dle názoru soudu není podstatné.

24. Žalobkyně k důkazu dále předložila obchodní a doručovací podmínky žalované účinné ke dni 01.01.2018, kdy mezi účastníky nebylo sporné, že totožné obchodní podmínky platily i v roce 2017. V bodě 5 obchodních podmínek se mj. uvádí, že vytvořením a odesláním objednávky současně vzniká návrh kupní smlouvy a kupující se zavazuje zboží odebrat a zaplatit. K uzavření kupní smlouvy se nevyžaduje formální potvrzení objednávky prodávajícím, smlouva pak vzniká samotným dodáním zboží.

25. Pokud žalovaná v průběhu jednání k důkazu předložila emailovou komunikaci z března 2020, která probíhala mezi žalobkyní z její adresy [email] a hlavní účetní AC, která sděluje, že v majetku neeviduje AC žádná křesla, ohledně kterých se žalobkyně hlavní účetní AC dotazovala, tedy dvě kancelářská křesla od žalované, pak dle názoru soudu toto sdělení téměř tři roky od uzavření kupní smlouvy nemůže zvrátit výše uvedené výsledky dokazování. Nabízí se otázka, jak je možné, že v účetnictví AC nebyly dohledány výše uvedené daňové doklady znějící na AC, kdy jak zálohová faktura, tak daňový doklad k platbě zálohové faktury, tak konečná faktura obsahuje správné označení - [právnická osoba], její správnou adresu z daného období, IČ, skutečnost, že křesla nejsou evidována v majetku AC a AC se nyní nezmiňuje o výše uvedených dokladech svědčí o nesrovnalostech v jejich účetnictví, nicméně tato skutečnost nemůže mít vliv na posouzení daného sporu.

26. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinami, které v tomto rozsudku nehodnotí a nezabývá se jimi, pak z toho důvodu, že z těchto listin již nevyplývaly žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci. <i>27. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.</i> <i>28. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.</i> <i>29. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě nejsou.</i> <i>30. Podle § 1742 odst. 2 o. z. má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit.</i> <i>31. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabít vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> 32. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena kupní smlouva. Soud má za to, že kupní smlouva byla uzavřena mezi AC jako objednatelem a žalovanou jako dodavatelem. Účastníci smlouvy se podle názoru soudu s ohledem na dispozitivnost ustanovení o. z. týkajících se relativních majetkových práv, odchýlili od znění § 1732 odst. 2 o.z. tak, že návrhem na uzavření kupní smlouvy byla dle obchodních podmínek žalované objednávka AC učiněná prostřednictvím žalobkyně, kdy následně došlo, jak je výše prokázáno, dne 2. 6. 2017 k přijetí návrhu žalovanou a tím okamžikem došlo k uzavření kupní smlouvy, kdy od přijetí nabídky byly smluvní strany smlouvou vázány. K odvolání nabídky nedošlo. Žalovaná splnila své povinnosti ze smlouvy, žalobkyně nebyla účastníkem smluvního vztahu. Ze znění obchodních podmínek vyplývá, že pokud nedojde k potvrzení objednávky, pak smlouva vzniká dodáním zboží. V daném případě ale došlo k potvrzení objednávky, smlouva tak byla uzavřena tímto potvrzením. Pokud žalobkyně poukazovala na obchodní podmínky žalované, kdy dle čl. 5 obchodních podmínek …k uzavření kupní smlouvy se nevyžaduje formální potvrzení objednávky prodávajícím, smlouva pak vzniká samotným dodáním zboží… a z tohoto znění vyvozovala závěr, že kupní smlouva byla uzavřena až dodáním zboží, tedy 28. 8. 2017, pak s tímto výkladem obchodních podmínek se soud neztotožňuje Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že v daném případě nedošlo k situaci, že by objednávka nebyla potvrzena, objednávka byla žalovanou objednateli AC jednoznačně potvrzena již dne 2. 6. 2017 a došlo tak podle názoru soudu k uzavření kupní smlouvy. K uzavření kupní smlouvy tedy nedošlo až dne 28. 8. 2017. I pokud by se tak stalo a k formálnímu ukončení jednání a konečnému uzavření kupní smlouvy došlo až dodáním zboží, pak i v takovém případě by to podle soudu neznamenalo, že kupní smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako fyzickou osobou, kdy bylo nepochybně prokázáno, že závaznou objednávku učinila žalobkyně v zastoupení AC, kdy podle čl. 5 obchodních podmínek vytvořením a odesláním objednávky současně vzniká návrh kupní smlouvy a kupující se zavazuje zboží odebrat a zaplatit, kdy byla prokázána objednávka ze strany AC, žádná změna objednávky prokázána nebyla, bylo prokázáno jednání AC – prostřednictvím žalobkyně - s žalovanou jako prodávajícím ohledně technických vlastností objednaného zboží, ohledně potvrzení objednávky, kdy toto jednání následně vyústilo dodáním zboží na dodací adresu, která byla ujednána mezi AC jako objednatelem a žalovanou jako dodavatelem, kdy veškeré doklady jako zálohová faktura, daňový doklad k platbě zálohy, konečná faktura byly vyhotoveny na odběratele AC tak, jak to odpovídá původní objednávce. Je tak nepochybné, že kupní smlouva byla uzavřena mezi AC [anonymizována dvě slova] a žalovanou, pokud tedy žalobkyně v tomto sporu uplatňuje nároky ze zrušené smlouvy kupní, kterou dle svých tvrzení měla uzavřít jako spotřebitel s žalovanou na koupi předmětných kancelářských židlí, pak žalovaná žádný takový nárok nemá, neboť nemohlo dojít ke zrušení takové smlouvy, když žádná taková smlouva mezi žalobkyní jako fyzickou osobou a žalovanou uzavřena nebyla. Logicky pak nemá ani žádný nárok na skladné, který by jí měl vzniknout tím, že byla nucena skladovat zboží, které odmítla žalovaná z tvrzené zrušené smlouvy převzít. Žalobní nárok byl tak jako nedůvodný v plném rozsahu zamítnut.

33. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna advokáta celkem ve výši 27 420 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí 9 140 Kč dle § 7, kdy soud vycházel z tarifní hodnoty ve výši 201 673 Kč /k ní podrobně viz usnesení čj. 29 C 248/2018-29, odměna byla přiznána za tři úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 28.1.2020, účast u jednání dne 21.5.2020 - § 11 odst. 1), dále 3x režijní paušál po 300,00 Kč dle § 11 a § 13 citované vyhlášky. Celkem tak úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení přísluší částka 28 320 Kč.