29 C 259/2018

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci o 843 112 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 843 112 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 948 590 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % z částky 843 112 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 44 711 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětnou žalobou se žalobce původně po žalovaném domáhal zaplacení 948 950 Kč s příslušenstvím. Po částečném zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], co do částky 105 478 Kč s příslušenstvím a předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobce na zaplacení částky 843 112 Kč s příslušenstvím.

2. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení, neboť mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor [číslo] o výměře užitné plochy [anonymizováno] m², sestávající se z [anonymizováno] místností umístěných v přízemí suterénu budovy na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², vše v k. ú. [část obce], obci [obec], zapsáno na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen nebytové prostory). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce udělil žalovanému přípisem ze dne [datum] výpověď z nájmu nebytových prostor, kdy výpovědní doba činila 2 měsíce, nájem tak skončil ke dni [datum]. Po skončení nájmu žalovaný prostory nevyklidil a neodevzdal je protokolárně žalobci. Proto bylo na základě žalobcovy žaloby o vyklizení rozsudkem [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] potvrzeného odvolacím soudem dne [datum] rozhodnuto o povinnosti žalovaného předmětné nebytové prostory vyklidit. Nebytové prostory byly vyklizeny a protokolárně předány žalobci až dne [datum]. Jelikož žalovaný po skončení nájmu předmětné nebytové prostory řádně nevyklidil a neodevzdal je tedy včetně klíčů žalobci, užíval žalovaný tyto prostory nadále bez právního důvodu, a to v období od [datum] do [datum]. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Jedná se o bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, které v dané lokalitě za obdobný prostor činilo částku 52 739 Kč za měsíc, a to do [měsíc] [rok] a částku 53 108 Kč za měsíc od [měsíc] [rok]. Za uvedené období dlužná částka tak představuje 948 590 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky několikrát vyzýval, naposledy byl žalovaný vyzván výzvou ze strany právního zástupce žalobce ze dne [datum], podle které měl plnit do sedmi dnů od doručení, výzva mu byla doručena fikcí dne [datum], plnit tedy měl do [datum]. Bezdůvodné obohacení je tak splatné na výzvu, tedy dne [datum]. Od následujícího dne tak žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. Při vyčíslení bezdůvodného obohacení žalobce vychází z výpočtových listů platných od [datum] a od [datum].

3. V podání ze dne [datum], kterým žalobce vzal žalobu částečně zpět, doplnil, že žalovaný uhradil část dluhu dne [datum] ve výši celkem 105 475 Kč, konkrétně 52 739 Kč za měsíc [měsíc] [rok] a částku 52 739 Kč za měsíc [měsíc] [rok].

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, k věci se písemně vyjádřil podáním ze dne [datum] (č. l. 16). Ve vyjádření uvedl, že nebytové prostory měl pronajaty již od roku [rok], provozoval v nich restauraci [anonymizováno] a za dobu užívání objektu do něj vložil nemalé finanční prostředky, v roce [rok] zbudoval vinárnu, v roce [rok] nechal napojit parovod a vybudoval nové rozvody teplé a studené vody, ústřední topení s nákladem cca 500 000 Kč. V letech [rok] [rok] provedl se souhlasem pronajímatele na vlastní náklad cca 2 000 000 Kč kompletní rekonstrukci. Z toho vyplývá, že žalovaný z vlastních zdrojů investoval do předmětných nebytových prostor částku více než 13 000 000 Kč, které mu nebyly ze strany pronajímatele kompenzovány a žalovaný po celou dobu nájmu hradil nájemné v celém rozsahu, na vlastní náklady tak výrazně zhodnotil majetek žalobce. V době, kdy došlo ke změně vlastníka (vlastníkem se místo [anonymizováno] stalo [územní celek]) došlo nedopatřením k tomu, že žalovaný nezaplatil včas novému pronajímateli nájemné, toto pochybení bylo způsobeno tím, že změnu na straně vlastníka objektu nikdo žalovanému neoznámil, v důsledku toho byl nucen uzavřít v roce [rok] s pronajímatelem novou, pro něho značně nevýhodnou nájemní smlouvu. I přes jistou nevýhodnost nové smlouvy pro žalovaného tuto uzavřel, a to především z důvodu již provedených investic do pronajatých prostor a také proto, že i nadále chtěl v těchto prostorách pokračovat ve své podnikatelské činnosti. Z těchto důvodů opravdu žalovaný předmětný nebytový prostor nevyklidil a i po ukončení nájmu ho užíval. Po celou dobu se snažil s žalobcem dohodnout buď na uzavření nové nájemní smlouvy či na kompenzaci vložených prostředků. To se mu bohužel nepovedlo a musel pronajaté nebytové prostory vyklidit bez náhrady. Dopisem ze dne [datum], tedy ihned po obdržení výpovědi, se žalovaný obrátil na pronajímatele s žádostí o přehodnocení situace ve věci podané výpovědi. Na to reagoval pronajímatel svým dopisem ze dne [datum], který ve svém sdělení podmínil jednání o zpětvzetí výpovědi uhrazením úroků z prodlení ve výši 23 965 Kč. Žalovaný požadovanou částku uhradil, ze strany pronajímatele však k žádné další reakci nedošlo. Místo toho vydal žalobce dne [datum] záměr [anonymizováno] pronajmout nebytové prostory, na to žalovaný reagoval přípisem ze dne [datum], ve kterém se do výběrového řízení přihlásil. Prostory byly přiděleny k nájmu [právnická osoba]. Podle názoru žalovaného je nesporné, že na projednání jeho žádosti o zpětvzetí výpovědi byl dostatek času. Žalovaný mezitím vyvinul nemalé úsilí k tomu, aby se s žalobcem dohodl na případné kompenzaci za vložené investice. Pokud jde o žalovanou částku, s ní žalovaný nemůže souhlasit. Žalobce uvádí, že požaduje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, včetně služeb a tuto skutečnost nijak nedokládá, přesto žalovaný již dne [datum] uhradil 2× částku 52 739 Kč za měsíce [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Žalovaný naopak disponuje důkazy, že nemohl pronajaté prostory řádně užívat, protože od roku [rok] nemohl provozovat vinárnu, neboť na udání neznámé osoby byla v restauraci provedena kontrolní prohlídka stavby ze strany žalobce a žalovanému byla činnost v podstatě zakázána, jednalo se zhruba o jednu třetinu pronajatých prostor. Dále od [měsíc] [rok] byla na domě prováděna rekonstrukce, dále v [měsíc] [rok] musel žalovaný demontovat na výzvu žalobce dřevěný přístřešek a dřevěné obložení, které si zřídil se souhlasem pronajímatele na vlastní náklad. Tím vším došlo k výraznému zásahu do pronajatých prostor a byla snížena možnost žalovaného ve venkovních prostorách podnikat, to vše až do konce roku [rok], žalovaný provozovnu uzavřel dne [datum]. Žalovaný dále nesouhlasí s tím, aby žalobci byly přiznány náklady řízení sestávající se z nákladů právního zastoupení, vzhledem k tomu, že žalobce je Statutární město Brno, které disponuje mnoha právníky v pracovním poměru, není důvod, aby ho v tomto řízení zastupovala advokátní kancelář. U přípravného jednání žalovaný doplnil, že dne [datum] podával žádost o snížení bezdůvodného obohacení.

5. U přípravného jednání (č. l. 63 až č. l. 64) byl žalovaný poučen ve smyslu § 5 o. s. ř. ve spojení s § 43 o. s. ř. a vyzván k doplnění jeho vyjádření k žalobě, které soud považuje za neurčité a nesrozumitelné a vyzval proto žalovaného k jednoznačnému upřesnění jeho procesního stanoviska (podrobnosti viz protokol o přípravném jednání), po tomto poučení a výzvě žalovaný uvedl, že již vše bylo uvedeno a nemá co by více uvedl, nemá ani žádné jiné důkazy, kdy plně odkázal na svá předchozí písemná podání, poukázal na provedenou rekonstrukci, kterou doložil, kdy v tomto období žalovaný nemohl užívat prostory a za toto období by tedy neměl platit. S žalobcem se pokoušel jednat o nákladech, které tam vložil, avšak bez úspěchu. Rovněž byl u přípravného jednání žalovaný poučen ve smyslu § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit konkrétní skutkové okolnosti k tvrzené nepřiměřenosti požadavků žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení a k označení důkazních prostředků na podporu svého tvrzení (v podrobnostech viz protokol o přípravném jednání), po tomto poučení žalobce nedoplnil žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy.

6. Dokazování bylo provedeno listinami dle návrhu účastníků a dále soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků. Mezi účastníky nebylo sporné uzavření tvrzené nájemní smlouvy o nájmu nebytových prostor dne [datum]. Tato skutečnost dále nepochybně vyplývá ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], která byla čtena k důkazu a dále z rozsudku [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla žalovanému uložena vyklidit nebytové prostory (rozsudek [anonymizováno] [obec]), ve spojení s rozsudkem [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (rozsudek [anonymizováno] [obec]), které byly rovněž provedeny k důkazu. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor mimo jiné vyplývá, že nájemné bylo sjednáno v článku IV, a to ke dni uzavření smlouvy dne [datum] v roční výši 525 607 Kč, která se odvíjí od ceny 629 Kč za m2 ročně, kdy byla dohoda, že nájemné bude placeno ve formě měsíčních splátek ve výši 43 801 Kč. Zároveň v bodě 4 tohoto článku bylo ujednáno, že nájemce souhlasí s tím, že pronajímatel již bez dalšího jednání jednostranným oznámením zvýší vždy k 1. 4. kalendářního roku nájemné o částku odpovídající míře inflace vyhlášené ČSÚ za předchozí kalendářní rok, kdy takto bude nájemné zvyšováno v každém kalendářním roce po celou dobu trvání nájemního vztahu a nájemce se zavazuje takto zvýšené nájemné platit.

7. Mezi účastníky nebylo sporné ani skončení nájemního poměru, ani užívání nebytových prostor žalovaným po skončení nájemního poměru, což žalovaný výslovně připustil ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] (č. l. 17 třetí odstavec, odst. 4 odůvodnění) s tím, že nebytový prostor nevyklidil a i po skončení nájmu ho užíval, po celou dobu se snažil s žalobcem dohodnout na uzavření nové nájemní smlouvy či na kompenzaci vložených prostředků, což se mu nepodařilo. Ukončení nájemního vztahu ke dni [datum], jak tvrdil žalobce, vyplývá tedy jak ze shodných tvrzení, tak z výpovědi z nájmu nebytových prostor, která byla doručena žalovanému dne [datum], jak vyplývá ze samotné výpovědi a doručenky. Tato skutečnost rovněž nepochybně vyplývá ze shora označených rozsudků [anonymizováno] v [obec] a [anonymizováno] [obec], tedy že nájemní vztah byl ukončen výpovědí ze dne [datum] v souladu s nájemní smlouvou, doručenou dne [datum]. Žádost o zpětvzetí výpovědi z nájmu nebyla projednána ve výpovědní době. Nájemní vztah tak zanikl ke dni [datum] [anonymizována dvě slova] zároveň v rozsudku konstatoval, že žalovaný neprojevil žádnou snahu kompenzovat žalobci, že žalovaného musel v nebytových prostorách trpět i po skončení nájemního vztahu, kdy žalobce se musel domoci vyklizení prostor až v soudním řízení. [anonymizována dvě slova] [obec] ve svém rozsudku konstatoval, že nájem byl vypovězen nájemní smlouvou a nájemní vztah skončil ke dni [datum], mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný prostory nevyklidil a za jejich užívání neposkytoval žádnou úhradu, jedná se o typickou vlastnickou žalobu, kdy žalovaný, ačkoliv mu nesvědčil žádný právní titul, užíval prostory ve nemovitosti vlastněné žalobcem a odmítal je vyklidit. [anonymizována dvě slova] [obec] ve svém rozsudku ze dne [datum] konstatoval, že žalovaný užívá již 5 let nebytové prostory bez právního důvodu, aniž by za jejich užívání poskytoval finanční náhradu, je tak nepochybné, že se jedná o období specifikované žalobcem v předmětné žalobě.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem předmětných nebytových prostor, což ostatně žalobce doložil výpisem z katastru nemovitostí LV [číslo] pro [územní celek], k. ú. [část obce].

9. Z výpočtových listů platných ke dni [datum] a ke dni [datum] vyplývá, že obvyklé nájemné pro předmětné nebytové prostory činilo v předmětném období, konkrétně v měsících [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] částku 52 739 Kč a v období od [anonymizováno] [rok] částku 53 108 Kč měsíčně.

10. Z protokolu o předání nebytových prostor a rovněž ze shodného tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalovaný nebytové prostory vyklidil a předal žalobci dne [datum].

11. Z předžalobní výzvy bylo prokázáno, že touto výzvou ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě požadovaného předmětného bezdůvodného obohacení shodně s následující žalobou, kdy z přiložené nedoručené zásilky vyplývá, že tato byla adresována žalovanému, podána k poštovní přepravě prostřednictvím České pošty [datum], nebyla žalovaným vyzvednuta, byla uložena na poště [datum], kdy žalovanému bylo zároveň oznámeno uložení zásilky, odběrní lhůta skončila dnem [datum].

12. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný zaplatil část požadovaného bezdůvodného obohacení, a to část představující obvyklé nájemné za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 52 739 Kč a za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 52 739 Kč, a to platbou ze dne [datum].

13. Jak už bylo výše uvedeno žalovaný řádně nedoplnil své vyjádření k žalobě a řádně nespecifikoval v čem konkrétně spočívá jeho žalobní obrana, a to ani po poučení u přípravného jednání ve smyslu § 5, § 43, § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.. Není tak zřejmé, jaký vztah mají jím tvrzené skutečnosti o investicích, o neprojednání žádosti o zpětvzetí výpovědi, o nemožnosti užívat prostory od roku 2014, k požadovanému bezdůvodnému obohacením, ani k jeho výši, kdy neuvedl konkrétní skutkové okolnosti k této obraně a řádně neoznačil relevantní důkazy. Soud z toho důvodu z listin předložených žalobcem, i když byly provedeny k důkazu, nemohl vzít za prokázané žádné relevantní skutečnosti pro posouzení tohoto sporu, které žalovaný ani netvrdil. Investice do nemovitosti nebyly řádně tvrzeny a prokázány, i kdyby byly, žalovaný nesdělil jaké vypořádání a jakým způsobem po žalobci požaduje, vyřízení jeho žádosti o zpětvzetí výpovědi není pro vyřešení předmětného sporu jakkoli podstatné, pokud jde o tvrzenou nemožnost užívání nebytových prostor od roku 2014, pak soud poukazuje na to, že bylo nesporné a bylo prokázáno, že v roce 2014 již neexistoval nájemní vztah mezi účastníky a neexistovalo tedy jakékoli právo žalovaného užívat předmětné nebytové prostory, obrana v tomto smyslu tak nemá jakéhokoli významu.

14. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný bez právního důvodu užíval nebytové prostory ve vlastnictví žalobce, a to v období od [datum] do [datum]. Žalobce se žalobou domáhal bezdůvodného obohacení za takové užívání v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], respektive následně až za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], neboť za první 2 měsíce žalovaný v průběhu řízení bezdůvodné obohacení dobrovolně zaplatil. Výše obvyklého nájemného byla doložena výpočtovými listy žalobce a proti takové výši ostatně ani žalovaný nebrojil, kdy sám dobrovolně zaplatil část bezdůvodného obohacení v požadované výši za výše uvedené 2 měsíce. Ke dni rozhodnutí tak výše bezdůvodného obohacení činí částku 843 112 Kč a přestavuje součet částek představující obvyklé nájemné za měsíce [anonymizováno] [rok] až do [datum], (viz výpočet z č.l. 3). K plnění bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván výzvou ze dne [datum], zásilka byla předána k poštovní přepravě dne [datum], zásilku si žalovaný nevyzvedl, na poště mu byla uložena [datum], k plnění mu byla poskytnuta předžalobní výzvě lhůta 7 dnů. <i>15. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>16. Podle § 2302 odst. 1 věta druhá o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího k podnikání obecná ustanovení o nájmu.</i> <i>17. Podle § 2311 ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou se použijí obdobně.</i> <i>18. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 20. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Bylo prokázáno, že žalovaný užíval nebytové prostory v předmětném období, tedy v [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] bez jakéhokoliv právního důvodu. Za užívání nebytových prostor ve vlastnictví žalobce neplatil žalobci žádnou úplatu, placení jakékoli úplaty za toto období žalovaný netvrdil, ani neprokázal. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2991 o. z. Žalobce se podle názoru soudu domáhá bezdůvodného obohacení oprávněně v požadované výši, když tato je doložena výpočtovým listem z [datum] a [datum], kdy v nájemní smlouvě bylo ujednáno, že právě výpočtovým listem k 1. 4. kalendářního roku se bude každý rok zvyšovat nájemné o příslušnou míru inflace, mezi účastníky tak v nájemní smlouvě bylo dojednáno zvyšování nájemného, které bude nájemcem placeno dle výpočtového listu vystaveného pronajímatelem vždy k 1. 4. toho kterého roku. Na předmětnou situaci dopadá ustanovení § 2295 o. z., a to ve spojení s ustanovením § 2302 odst. 1 o. z. a § 2311 o. z. o obdobném použití ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou na nájem prostoru sloužícího k podnikání, kam nepochybně spadá i ustanovení § 2295 o. z., neboť ustanovení o nájmu bytu v zásadě zvlášť neupravuje skončení nájmu na dobu určitou a skončení nájmu na dobu neurčitou, kdy zákonodárce nepochybně neměl na mysli v ustanovení § 2311 odkázat pouze na ustanovení § 2287 a § 2288, nýbrž na všechna ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou obsažená v ustanoveních § 2285 až § 2296 s výjimkou těch, která se ani částečně nevztahují ke skončení nájmu bytu na dobu určitou, například ustanovení § 2287 odst. 2 či § 2289 o. z. (k tomu viz Chalupa, L. skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou. Aplikace práva č. 1/2004 3, čl. 5 dostupný z ASPI pod ASPI ID LT 47327 CZ). Z ustanovení § 2295 poté vyplývá, že žalobce má právo na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši ujednaného nájemného, v předmětném případě tedy za období kdy žalovaný neodevzdal nebytový prostor řádně v den skončení nájmu až do dne, kdy žalovaný nebytové prostory odevzdal, kdy výše ujednaného nájemného ve smyslu uzavřené nájemní smlouvy odpovídá částce stanovené výpočtovým listem vždy ke dni 1. 4. daného kalendářního měsíce. Ostatně, jak je výše uvedeno, soud je přesvědčen, že proti takto stanovené výši obvyklého nájemného za kalendářní měsíc žalovaný ani nebrojil, když za 2 dlužné měsíce sám dobrovolně bezdůvodné obohacení v požadované výši zaplatil. Obrana žalovaného směřovala jiným směrem, žalovaným však nebyla řádně a jednoznačně specifikována, neobsahovala dostatečná, konkrétní skutková tvrzení s označením důkazů. Soud tak posoudil nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení jako důvodný a žalobě vyhověl po částečném zastavení řízení v plném rozsahu, tedy co do částky 843 112 Kč. Pokud jde o požadované příslušenství, pak z provedeného dokazování podle názoru soudu vyplynulo, že žalovaný se dostal do prodlení již dnem [datum], neboť výzva k plnění mu byla ve smyslu § 573 doručena dne [datum], posledním dnem v sedmidenní lhůtě k plnění připadá na [datum], ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl již v prodlení. Soud tedy přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. od požadovaného data, kdy k [datum] již žalovaný byl v prodlení se svým závazkem k úhradě bezdůvodného obohacení. Požadovaná výše úroku z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Příslušenství bylo přiznáno z původně žalované částky od [datum] do [datum], kdy byla provedena výše uvedená částečná úhrada žalovaným, ode dne následujícího bylo příslušenství přiznáno již z přisouzené částky 843 112 Kč.

21. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., nebož žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, a to i co do části, ve které bylo řízení zastaveno, neboť zastavení procesně zavinil žalobce svou částečnou úhradou po podání žaloby. Žalobce požadoval zaplacení soudního poplatku a paušální dále náhrady pro nezastoupeného účastníka, přesto, že žalobce byl v řízení zastoupen. Soud zkoumal možnost přiznání či nepřiznání nákladů na právní zastoupení žalobci ve smyslu rozsudku NS ze dne 10.12.2018, sp.zn. 28 Cdo 3197/2018, kdy sám žalobce uvedl, že žalobce náhradu nákladů řízení za právní zastoupení nežádá. Náklady řízení žalobce tak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 43 211 Kč (původní poplatek byl 47 430, po částečném zpětvzetí a zastavení řízení bylo žalobci vráceno 4 219 Kč), dále soud žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 151 odstavec 3 o. s. ř. paušální náhradu ve výši 5 x 300,00 Kč za podání žaloby, písemné podání z č.l. 22, účast u jednání dne [číslo], [číslo], [číslo] ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a), c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb). Celkem tak náklady řízení žalobce představují částku 44 711 Kč.