29 C 282/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Petrem Ciběnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Milanem Zábržem sídlem Veveří 486/57, 602 00 Brno 2) Jméno advokáta A, narozený dne Datum narození advokáta A bytem Adresa advokáta A 3) Jméno advokáta B, narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B 4) Jméno advokáta C, narozená dne Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C o určení vlastnického práva,

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, zahrada, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa-venkov, pro obec adresa, katastrální území adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, zahrada, zapsaného na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa-venkov, pro obec adresa, katastrální území adresa. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se stala vlastníkem předmětné nemovitosti z titulu mimořádného vydržení ke dni datum. Žalobkyně až v roce 2021 zjistila, že jako vlastník předmětné nemovitosti jsou zapsáni jméno FO a jméno FO, kteří měli nemovitost v podílovém spoluvlastnictví (každý id. ½) od datum, přičemž tito spoluvlastnili i pozemky zapsány na LV č. hodnota v k. ú. adresa, a to parcelu č. st. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 s rodinným domem č. p. Anonymizováno. právnická osoba zemřel datum, jméno FO zemřela datum. Po smrti jméno FO i po smrti právnická osoba dědili dědicové jejich podíly pouze na nemovitostech zapsaných na LV č. hodnota. Do dědického řízení tak nebyl předmětný pozemek zahrnut. Vzhledem k tomu, že se do dědictví opomnělo zahrnout i předmětný pozemek, zůstal tento ve vlastnictví jméno FO a jméno FO, přičemž všichni jejich právní nástupci užívali předmětný pozemek jako součást parcely č. st. Anonymizováno, na kterém je postaven rodinný dům č. p. Anonymizováno, neboť měli za to, že předmětná parcela je součástí jejich vlastnictví.

2. Žalovaná 1) nárok uplatněný žalobou neuznává ani částečně. Dle názoru žalované 1) ze skutkových tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by někdy došlo k převodu či přechodu pozemku parc. č. hodnota k. ú. adresa na žalovanou či její právní předchůdce. Darovací smlouva ze dne datum, na kterou se žalobkyně odvolává, neobsahuje zmínku o převodu tohoto pozemku, když převáděné nemovitosti jsou ve smlouvě výslovně uvedeny. Podle judikatury Nejvyššího soudu nelze při uplatňování vydržení sousedního pozemku započítat dobu držby právního předchůdce, pokud tento pozemek nebyl na držitele převeden. Žalobkyně tak nemohla nabýt vlastnictví ani od právních předchůdců, ani řádným či mimořádným vydržením. Dle § 994 občanského zákoníku se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá, avšak dle § 980 OZ neznalost údajů zapsaných ve veřejném seznamu nikoho neomlouvá. Žalobkyně si musela být vědoma zápisu v katastru nemovitostí, který jí nesvědčil, a proto nemohla vydržet vlastnické právo řádným vydržením. Od března 2021 jí byl znám nepoctivý úmysl její držby, což vylučuje i mimořádné vydržení. Sama podala určovací žalobu a účastnila se dědického řízení, čímž potvrdila, že není vlastníkem předmětného pozemku. Žalovaná 1) proto navrhla, aby soud žalobu na určení vlastnictví k pozemku parc. č. hodnota zamítl a uložil žalobkyni povinnost uhradit žalované náklady řízení.

3. Žalovaná 2), žalovaný 3) a žalovaná 4) nárok uplatněný v žalobě v plném rozsahu uznali.

4. Soud v rámci řízení provedl dokazování listinnými důkazy, na jejichž základě dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

5. Usnesením Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci téhož dne, byla schválena dohoda dědiců v dodatečném řízení o dědictví po právnická osoba, nar. datum, tak, že jméno FO, nar. datum, zemřelý datum nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 k předmětnému pozemku, jméno FO, nar. datum, zemřelá datum, nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/6 k předmětnému pozemku.

6. Z výpisu katastru nemovitosti dle stavu ke dni datum soud zjistil, že předmětná nemovitost je ve spoluvlastnictví žalovaných, přičemž žalovaná 1) a žalovaná 2) vlastní každá podíl o velikosti id. 2/6, žalovaný 3 a žalovaná 4) vlastní každý podíl o velikosti id. 1/6. Ke dni datum byly jako spoluvlastníci každý s podílem id. ½ na předmětné nemovitosti zapsáni právnická osoba a jméno FO.

7. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum, uzavřené mezi jméno FO, nar. datum jako dárkyní a žalobkyní jako obdarovanou soud zjistil, že dárkyně darovala do výlučného vlastnictví obdarované mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ budovy č. p. Anonymizováno, na parcele číslo st. Anonymizováno a ideální ½ parcely číslo st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, s ideální ½ vedlejší stavby – chlévů a domácích skladů, s ideální ½ venkovních úprav a ½ porostů, popsaných ve znaleckém posudku soudního znalce jméno FO, č. posudku Anonymizováno ze dne datum, to vše v k. ú. adresa, zapsáno na LV č. hodnota. Vlastníkem zbývající id. ½ uvedených nemovitostí je podle usnesení Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka, Nd Anonymizováno/Anonymizováno a darovací smlouvy ze dne datum s vkladem práva do katastru nemovitostí s účinností dne datum, obdarovaná.

8. Z výpisu katastru nemovitostí k pozemku p. č. st. Anonymizováno v k. ú. adresa, dle stavu ke dni datum soud zjistil, že k tomuto datu byla jako výlučný vlastník zapsána žalobkyně. Ke dni datum byly jako spoluvlastníci každý s podílem id. ½ na této nemovitosti zapsáni jméno FO a žalobkyně.

9. Ze znaleckého posudku jméno FO soud zjistil, že předmětem znaleckého zkoumání bylo zjištění ceny nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota pro k. ú. adresa. Znalec ve znaleckém posudku konstatoval, že součástí nemovitostí na LV č. hodnota je dům, vedlejší stavby, pozemky, stavební pozemky a porosty. K vedlejším stavbám uvedl, že se jedná o stavby umístěné v prostoru dvora, obsahují chlévky a domácí sklady. Jedná se o drobný hospodářský objekt. Pozemky jsou ze strany ulice oploceny vlastním oplocením různé konstrukce.

10. Z výpisu evidence nemovitostí ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO a jméno FO byli spoluvlastníky pozemku p. č. hodnota, zahrada o výměře Anonymizováno m2, každý s id. ½.

11. Ze situačního nákresu z července 1945 soud zjistil, že v té době byly rodinný dům a pozemky zapsány jako pozemky p. č. hodnota a p. č. hodnota.

12. Z notářského zápisu ze dne datum, č. j. NZ Anonymizováno/Anonymizováno, N Anonymizováno/Anonymizováno, soud zjistil, že byla uzavřena odstupní smlouva, na jejímž základě právnická osoba, jako odstupitel, odstoupil manželům jméno FO a jméno FO, jako nastupiteli, ideální polovinu domu č. p. Anonymizováno a stavební plochu číslo hodnota ve vložce číslo hodnota, k. ú adresa.

13. Z notářského zápisu ze dne datum, č. j. NZ Anonymizováno/Anonymizováno, N Anonymizováno/Anonymizováno, soud zjistil, že jméno FO, jako prodávající, prodal manželům jméno FO a jméno FO, jako kupujícím, spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa, a to domu č. p. Anonymizováno se st. plochou Anonymizováno.

14. Z usnesení Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že jméno FO nabyla na základě dohody o vypořádání dědictví id. 2/8 k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota se st, plochou p. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, to vše v k. ú adresa.

15. Z čestného prohlášení jméno FO, nar. datum, ze dne datum, soud zjistil, že darovací smlouvou se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum, měla v úmyslu paní jméno FO darovat žalobkyni i parcelu č. hodnota, zapsanou na LV č. hodnota, k. ú. adresa, o které byla přesvědčena, že patří do jejího vlastnictví a že ji nabyla jednak děděním po rodičích, jednak koupí od bratra jméno FO. Až do oznámení žalobkyně v březnu 2021 nevěděla, že tato parcela jí nepatří a že do dědického řízení po jejích rodičích, jméno FO a jméno FO, nebyla zahrnuta. Potvrdila, že její předci parcelu č. hodnota v dobré víře osázeli ovocnými stromy, postavili na ní vedlejší stavby a všichni žili v domnění, že parcelu zdědili spolu s nemovitostmi zapsanými na LV č. hodnota, neboť tyto nemovitosti nejsou rozděleny žádnou hranicí, spolu bezprostředně sousedí a historicky na sebe navazují. V domnění, že jde o jeden souvislý pozemek, byly obě nemovitosti takto nepřetržitě užívány od roku 1949, tj. od smrti její matky jméno FO. Od té doby neprojevil o parcelu č. hodnota nikdo z původních dědiců, jejích bratrů ani jejich dědiců žádný zájem, a proto nemohla ona ani její předchůdci vědět, že není vlastníkem nemovitosti. Souhlasí s tím a potvrzuje, že žalobkyně nabyla předmětný pozemek ke dni datum do svého výlučného vlastnictví z titulu mimořádného vydržení.

16. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Podle § 989 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“), vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

18. Podle § 991 OZ držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

19. Podle § 992 odst. 1 OZ kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

20. Podle § 993 OZ neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

21. Podle § 1089 OZ drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

22. Podle § 1090 odst. 1 OZ k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

23. Podle § 1091 odst. 1 OZ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

24. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

25. Předmětem tohoto řízení bylo určení vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota, zahrada, o výměře Anonymizováno m², zapsaném na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa-venkov, k. ú. adresa. Spor spočíval především v tom, zda žalobkyně nabyla vlastnické právo k tomuto pozemku vydržením, anebo zda naopak zůstává ve vlastnictví právních nástupců jméno FO a jméno FO (respektive žalovaných). Žalobkyně tvrdila, že nabyla vlastnické právo vydržením a uváděla, že k vydržení došlo dne datum. Žalovaná 1) nárok neuznala; žalovaná 2), žalovaný 3) a žalovaná 4) nárok v plném rozsahu uznali.

26. Soud při posuzování sporu vycházel z právní úpravy obsažené v OZ, neboť podle skutkových zjištění (která soudu umožňovala přesně určit den, kdy požadovaná vydržecí doba měla uplynout) došlo k naplnění vydržecí doby až po účinnosti OZ. Podle OZ je pro vydržení vlastnického práva k nemovité věci nutná nepřerušená držba trvající deset let; zároveň zákon stanoví podmínky pravosti a založení držby na právním důvodu, které jsou pro vydržení nezbytné. Z ustanovení OZ rovněž plyne, že do vydržecí doby se ve prospěch nabyvatele započítá i doba poctivé držby jeho právního předchůdce, pokud se tato držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva; jde tedy o možnost započtení doby držby právních předchůdců za podmínek uvedených zákonem. Dále platí procesní a dokazovací pravidla pro posouzení dobré víry, pravosti a poctivosti držby; podle ustáleného výkladu se má zásadně za to, že držba je řádná, poctivá a pravá, ledaže by se prokázalo opak.

27. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázanou následující genezi užívání a vlastnictví předmětného pozemku a pozemku sousedícího, na kterém je postaven rodinný dům č. p. Anonymizováno: a) parcelu parc. č. hodnota vlastnili od datum jméno FO a jméno FO (každý id. ½); od těchto osob přešla řada právních úkonů týkajících se sousedních nemovitostí (LV č. hodnota, parc. č. st. Anonymizováno s rodinným domem č. p. Anonymizováno), nicméně předmětný pozemek parc. č. hodnota nebyl po smrti manželů jméno FO v dědickém řízení zahrnut a zůstal zapsán v evidenci jako vlastnictví jméno FO a jméno FO. b) žalobkyně sice nabyla do vlastnictví (vklad do KN uskutečněný později) ideální polovinu domu a k němu náležející ideální ½ parcely st. Anonymizováno na základě darovací smlouvy ze dne datum, avšak darovací smlouva výslovně obsahovala popis nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota, aniž by v listině byly doslovně vyjmenovány údaje týkající se parcely č. hodnota; z obsahu znaleckého posudku a darovací listiny však vyplývá, že dárkyně jméno FO předmětné nemovitosti považovala za celek, který s pozemkem č. hodnota navazoval. c) z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum vyplynulo, že paní jméno FO byla přesvědčena, že parc. č. hodnota patří do jejího vlastnictví a že měla v úmyslu parcelu touto darovací smlouvou darovat; uvedla rovněž, že parcele i jejím předkům bylo od roku 1949 věnováno běžné užívání (osázena ovocnými stromy, vedlejší stavby apod.) a že všichni žili v domnění, že parcela byla součástí jejich vlastnictví. d) z další listinné evidence (situace z r. 1945, notářské zápisy o odstoupeních a prodejích, usnesení o vypořádání dědictví) je zřejmé, že v terénu byla parcela č. hodnota historicky užívána společně s pozemky zapsanými na LV č. hodnota a že mezi právními nástupci panovala dlouhodobá představa, že jde o jeden funkční celek. e) usnesením Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum (ve věci dodatečného řízení o dědictví) bylo schváleno rozvržení dědictví po právnická osoba tak, že došlo k určení konkrétních ideálních podílů (mj. nabyla jméno FO id. 2/6 k předmětnému pozemku), přičemž však toto usnesení bylo vydáno až po dni, kdy měla být vydržecí doba naplněna; výše zmíněná listinná zjištění tak nemění závěr, že držba žalobkyně (spočívající též na držbě předchůdců) byla v praxi dlouhodobá a nepřerušená.

28. Z provedeného dokazování jasně vyplývá, že žalobkyně a její právní předchůdci k pozemku parc. č. hodnota přistupovali a s pozemkem nakládali způsobem, který odpovídá nárokům na řádnou držbu podle OZ. Konkrétně soud zjistil, že na předmětném pozemku byly dlouhodobě prováděny práce a zásahy typické pro výkon vlastnického práva. Naopak, listiny a čestná prohlášení dokumentují, že držba byla vykonávána jako držba vlastní, tedy s exkluzivním ovládáním pozemku, v přesvědčení o oprávněnosti tohoto opatření, a to po takovou dobu, která odpovídá zákonné požadované době pro vydržení. V důsledku toho soud posoudil, že držba měla povahu nepřerušené, pokojné a soustavné držby uskutečňované jako vlastní, což naplňuje objektivní požadavky NOZ pro vydržení. Ani žalovaná 1) tuto dlouhodobou a faktickou držbu žalobkyní nijak nezpochybnila. Soud dále přihlédl k procesním postojům žalované 2), žalovaného 3) a žalované 4), kteří nárok žalobkyně bezvýhradně uznali a tím potvrdili dlouhodobé a soustavné užívání pozemku žalobkyní v rozsahu odpovídajícím výkonu vlastnického práva. Tento postoj žalovaných odpovídá skutečnosti, že žalobkyně pozemek po celou vydržecí dobu užívala řádně a bez rušení.

29. K otázce dobré víry soud z listinných důkazů dovodil, že žalobkyně (resp. její právní předchůdci) měla reálný důvod se domnívat, že předmětný pozemek náleží do okruhu nemovitostí, jichž se darovací jednání týkalo, a že je tedy užívá v dobré víře. Dárkyně sama deklarovala, že byla přesvědčena o svém vlastnickém oprávnění k předmětnému pozemku a o svém záměru tuto parcelu obdarovat; toto přesvědčení se opírá o historické užívání pozemku jako součásti pozemku p. č. st. Anonymizováno.

30. K námitce žalované 1), že darovací smlouva z datum výslovně neuvádí převod parcely č. hodnota a že tudíž nelze započítat držbu právních předchůdců, soud uvádí, že pro účely vydržení rozhoduje obsah reálného právního a faktického jednání a dobré víry subjektů, nikoli pouhá formalistika popisu parcel. V daném případě dárkyně v čestném prohlášení výslovně uvedla, že považovala parc. č. hodnota za součást svého majetku a že tento pozemek byl jejími předky užíván v domnění, že patří k nemovitostem zapsaným na LV č. hodnota. Z těchto důvodů soud dovodil, že držba žalobkyně se zakládala na právním důvodu, který by – pokud by byl v reálném stavu zapsán – byl postačující pro vznik vlastnického práva, a že proto jsou splněny podmínky pro započtení doby držby právních předchůdců ve smyslu OZ. Soud dospěl k závěru, že nešlo o svémocné vniknutí, o držbu na základě výprosy ani o skryté jednání; naopak držba měla povahu pravou a poctivou. Žalovaná 1) také poukazovala na zápis v katastru nemovitostí a na skutečnost, že stav zapsaný byl v určitém období v rozporu se skutečným užíváním. Soud konstatuje, že pouhý zápis v katastru (či jeho existence) sám o sobě nemůže automaticky vyloučit možnost vydržení, pokud držba byla veřejná, nepřerušená a podložená dobrou vírou; občanský zákoník vstupuje do posuzování dobré víry a pravosti držby výslovnými pravidly a vyvratitelnou domněnkou řádnosti držby. V dané věci žalovaná 1) nepředložila důkazy, které by spolehlivě prokázaly, že žalobkyně držela předmětný pozemek v rozporu s těmito podmínkami.

31. S ohledem na skutková zjištění soud dospěl k závěru, že žalobkyně držela parc. č. hodnota po dobu odpovídající vydržecí době stanovené občanským zákoníkem, tedy po dobu 10 let, a to nepřerušeně, veřejně, pokojně a v dobré víře, a že v dané věci lze započítat i dobu držby právních předchůdců, neboť ta byla založena na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, kdyby se reálně jednalo o převodnou skutečnost. Tímto soud dospěl k závěru, že žalobkyně vlastnické právo k parc. č. hodnota vydržela a že nabytí vlastnického práva vydržením nastalo dnem datum (tj. po uplynutí zákonné desetileté doby od okamžiku, kdy držba začala k celé předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne datum).

32. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tedy podle zásady spravedlivého uvážení. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nebylo na místě přiznat náhradu nákladů žádnému z účastníků, neboť spor vznikl v důsledku opomenutého zápisu v katastru nemovitostí, který žádný z účastníků nezavinil. Žalobkyně byla navíc v plné míře úspěšná, přičemž se vzdala práva na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.