29 C 299/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B . Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná 1) je povinna vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova s č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci a k. ú. , adresa, a vyklizené žalobkyni předat do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 2) je povinen vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova s č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci a k. ú. , adresa, a vyklizené žalobkyni předat do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná 1) je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 61 021 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný 2) je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 61 021 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 22. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova s č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, pozemek parc. č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , to vše v obci a k. ú. , adresa, (dále společně jen „předmětné nemovitosti“). V žalobě uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyla jako dědic po své babičce paní , jméno FO, , nar. , datum, , na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, , s právními účinky ke dni 29. 3. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, uzavřela dne 21. 5. 2007 jako pronajímatelka s 1) žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, kterou jí byla k užívání přenechána výše specifikovaná budova s č. p. , Anonymizováno, , a to za nájemné ve výši 400 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou ode dne 21. 5. 2007. Po přechodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalobkyni byli žalovaná 1) a z právní opatrnosti též žalovaný 2) (neboť žalobkyni nebylo známo, zda jsou žalovaní manželé) žalobkyní ústně vyzváni, aby sjednané nájemné hradili k rukám žalobkyně, žalovaní však žádné nájemné žalobkyni neuhradili. Žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu dopisem ze dne 22. 6. 2021, který byl žalované 1) doručen dne 23. 6. 2021 a z právní opatrnosti též žalovanému (neboť žalobkyni nebylo známo, zda jsou žalovaní manželé) dne 23. 6. 2021, a to s tříměsíční výpovědní dobou. Žalovaní byli ve výpovědi poučeni o možnosti podat proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem, avšak žalobu k soudu nepodali. Výpovědní doba tak počala běžet dne 1. 7. 2021 a skončila dnem 30. 9. 2021. Žalovaní dále užívají pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, specifikované výše (zahrada), ke kterým jim nikdy nesvědčil titul opravňující je k užívání, proto žalobkyně adresovala žalovaným výzvu ze dne 22. 6. 2021, kterou žalované vyzvala k vyklizení uvedených pozemků či k doložení právního titulu, který je k jejich užívání opravňuje, a to do 10. 7. 2021. Žalovaní na výzvu žalobkyně nereagovali. Žalovaní nadále užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu a bez toho, aby žalobkyni za jejich užívání platili odpovídající náhradu. Proto žalobkyně zaslala žalovaným výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), ve které je vyzvala k tomu, aby žalobkyni předmětné nemovitosti řádně předali v náhradní lhůtě dne 30. 10. 2021 v 9 hodin. Žalobkyně se na místo, kde se nacházejí předmětné nemovitosti, dostavila, žalovaní ji však dovnitř nepustili, nereagují, odmítají předmětné nemovitosti vyklidit.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem je sporné, když žalovaná 1) byla opomenuta jako dědic v dědickém řízení po paní , jméno FO, , zesnulé bývalé vlastnici předmětných nemovitostí, neboť v její závěti byla označena jako výlučný dědic předmětných nemovitostí. Zápis vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem tak je pouze dočasný a neoprávněný a žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby. Není pravdou, že žalovaní užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu. K užívání budovy č. p. , Anonymizováno, jsou žalovaní oprávněni na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 5. 2007 uzavřené na dobu neurčitou mezi žalovanou 1) a paní , jméno FO, , tato byla měněna dodatky. Pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, právní předchůdkyně žalobkyně taktéž přenechala žalované 1) do nájmu na dobu neurčitou od 21. 5. 2007. Nájemné bylo žalovanými zpočátku hrazeno v peněžní formě. S ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti byly žalované 1) pronajaty ve velmi špatném technickém stavu, bylo nájemné následně sjednáno v nepeněžní formě, přičemž spočívalo v rekultivaci a revitalizaci předmětných pozemků s tím, že nájemné tak bylo předplaceno do budoucna. Žalovaní jakožto nájemci za dobu trvání nájemního vztahu se souhlasem paní , jméno FO, jakožto pronajímatelky na své náklady provedli značnou rekonstrukci budovy č. p. , Anonymizováno, a předmětné nemovitosti podstatně zhodnotili. S ohledem na uvedené mají žalovaní za to (pokud se neprokáže vlastnické právo žalované 1) k předmětným nemovitostem), že nájemní vztah nebyl ukončen platnou výpovědí a nadále trvá.

3. Žalobkyně k vyjádření žalovaných uvedla, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem není sporné, když jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně. V dědickém řízení po právní předchůdkyni žalobkyně paní , jméno FO, bylo řádně zjišťováno z příslušných rejstříků, zda zůstavitelka zanechala pořízení pro případ smrti. Žádné však nebylo zanecháno, neboť zůstavitelka dne 9. 11. 2018 požádala ve smyslu § 101 zákona č. 358/1992, notářského řádu (dále jen „n.ř.“) a § 1579 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) o vydání notářského zápisu o závěti, kterým bylo pořízení pro případ smrti (závěť), na které se odvolává žalovaná, právní předchůdkyní žalobkyně odvoláno. Tvrzení žalovaných o sjednaných dodatcích k nájemní smlouvě, kterými mělo být ujednáno plnění nájemného v nepeněžité formě resp. předplacení nájemného, jsou nepravdivá a účelová.

4. Podáním ze dne 18. 5. 2022 žalovaní navrhli řízení v této věci podle § 109 odst. 2 o.s.ř. přerušit, neboť téhož dne žalovaná 1) podala ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Usnesením vyhlášeným na jednání dne 19. 5. 2022 soud návrh žalovaných na přerušení řízení zamítl, neboť otázku vlastnického práva k předmětným nemovitostem je schopen posoudit jako předběžnou v rámci nadepsáno řízení.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den 19. 5. 2022. Na jednání žalovaní doplnili, že mezi zesnulou paní , jméno FO, a žalovanou 1) byly uzavřeny dodatky k nájemní smlouvě, a to v písemné a zejména pak též v ústní formě, neboť mezi nimi panovaly vztahy na rodinné úrovni. Žalovaní byli v dobré víře, že zdědí předmětné nemovitosti, proto je zhodnocovali a ústně si s paní , jméno FO, sjednali nájemné v nepeněžité formě do doby, než předmětné nemovitosti nabudou po její smrti, nevěděli, že paní , jméno FO, závěť následně odvolá. Žalovaní uvedli, že je otázkou, zda vůbec došlo k odvolání závěti platně, když závěť byla pořízena za účinnost starého občanského zákoníku a odvolána za účinnosti o.z. Dále poukázali na skutečnost, že je otázkou, zda byla výpověď dána platně a zda není zdánlivá.. Dále žalovaní uvedli, že předmětné nemovitosti žalovaní užívají od doby před rokem 2005, investovali do nich veškeré své úspory, žalovaný 2) se kvůli předmětným nemovitostem vzdal svého nájemního bydlení.

6. Soud následně žalované poučil dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom smyslu, že je třeba doplnit tvrzení a důkazní návrhy k neurčitým tvrzením žalovaných, že nájemní smlouva byla měněna dodatky, že nájemné bylo sjednáno v nepeněžní formě, že bylo předplaceno do budoucna a k užívacímu titulu, který je opravňuje k užívání předmětných nemovitostí. Zároveň soud žalované podrobně poučil, jakým způsobem mají svá skutková tvrzení a důkazní návrhy doplnit (v podrobnostech viz protokol z jednání). Žádost žalovaných o poskytnutí lhůty k doplnění chybějících skutkových tvrzení soud zamítl, neboť se jedná o základní skutková tvrzení procesní obrany, která měla být obsahem samotného vyjádření k žalobě. Po daném poučení žalovaní k užívacímu titulu k předmětným nemovitostem doplnili, že v den jednání, po telefonickém dotazu do AK (v časovém prostoru, který jim byl poskytnut před jednací síní pro přípravu doplnění skutkových tvrzení) byla do kanceláře právního zástupce žalovaných doručena smlouva ze dne 5. 4. 2004, opravňující užívat zahradu, k takové smlouvě však nedoplnili žádné konkrétní skutkové okolnosti, jak byli vyzváni. K dodatkům k nájemní smlouvě žalovaní doplnili, že by měl existovat dodatek ze dne 31. 8. 2015, který se týká souhlasu babičky žalobkyně s přihlášením k trvalému pobytu žalovaného 2), k dalším tvrzeným dodatkům uvedli, že vše bylo sjednáváno ústní formou, další konkrétní skutečnosti k dodatkům, jak soud žádal v poučení, nedoplnili. K tvrzení, že bylo nájemné sjednáno v nepeněžní formě a tak to bylo předplaceno do budoucna nedoplnili žádné konkrétní skutečnosti k takové dohodě. Žalovaní tedy přes výslovnou výzvu soudu nedoplnili ani konkrétní skutková tvrzení ohledně tvrzených ústních dodatků, tedy o tom, kdy měly být tyto uzavřeny, mezi kým a s jakým obsahem, k písemným dodatkům pak neuvedly s jakým obsahem a mezi kým tyto měly být uzavřeny, ani skutková tvrzení ohledně data či obsahu dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými, ve které mělo být ujednáno, že nájemné bylo sjednáno v nepeněžní formě resp. předplaceno do budoucna, ani konkrétní skutečnosti k nově tvrzené smlouvě opravňující k užívání zahrady, tedy mezi kým byla uzavřena a zejména s jakým obsahem, když tuto smlouvu neoznačili a nepředložili jak samotné žalobkyni, která je k předložení užívacího titulu opakovaně vyzývala, ani ve vyjádření k žalobě, ani při přednesu stanoviska k žalobě po zahájení jednání, nýbrž byla zmíněna až po poučení soudem, a to pouze bez bližší specifikace, aniž by soudu byla předložena, s tvrzením, že byla až v den jednání doručena do AK právního zástupce žalovaných, což zjistil právní zástupce žalovaných až po telefonickém dotazu v průběhu přerušení jednání (viz protokol z jednání). Tato konstrukce je stěží uvěřitelná, soud považuje takové tvrzení za ryze účelové, ostatně zejména je takové tvrzení zcela nedostatečné, neboť i po poučení soudem neobsahuje podstatná skutková tvrzení k takovému užívacímu titulu. K užívání zahrady, k uzavření dodatků nájemní smlouvy, ani k dohodě o úhradě nájemného nepeněžitou formou tak žalovaní neunesli břemeno tvrzení. Za takových okolností bylo nadbytečné provádět důkazy k nedostatečným, neurčitým a nekonkrétním tvrzením, jejichž množství žalovaní u jednání navrhovali (viz protokol z jednání), nebylo zřejmé, k prokázání jakých konkrétních skutkových okolností jsou jednotlivé důkazy navrhovány. Soud proto tyto důkazní návrhy usnesením vyhlášeným na jednání zamítl, stejně tak bylo zamítnuto provedení důkazu lékařskými zprávami, když nebylo vůbec zřejmé k prokázání jakých tvrzení by měly sloužit a o jaké zprávy by se měl vůbec jednat.

7. Po poučení soudu podle § 118b odst. 1 a § 119a odst. 1 o.s.ř. žalovaní dále doplnili, že úmyslem zesnulé paní , jméno FO, bylo, aby žalovaní vlastnili předmětné nemovitosti. Důvodem proč zesnulá , jméno FO, nepřevedla předmětné nemovitosti za svého života na žalované, byla skutečnost, že na tehdejšího manžela žalované 1) byla vedena exekuce, která postihovala i majetek žalované 1). K prokázání uvedených tvrzení žalovaní navrhli exekuční spis a výpověď svědka , Anonymizováno, , který jakožto realitní makléř vypracoval odhad předmětných nemovitostí. Usnesením vyhlášeným na jednání soud důkazní návrhy žalovaných zamítl, neboť jimi mají být prokázány tvrzené skutečnosti, jež nejsou právně významné. Pro posouzení předmětné věci není právně významné, zda žalovaní se zesnulou , jméno FO, jakožto původní vlastnicí předmětných nemovitostí jednali o převodu předmětných nemovitostí či nikoli a z jakého důvodu se převod vlastnického práva neuskutečnil. Prokázání takové skutečnosti by nemělo vliv na posouzení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, ani na to, zda se žalobkyně domáhá vyklizení předmětných nemovitostí oprávněně.

8. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaní nejsou manželé, když tuto skutečnost žalovaní doplnili u jednání, žalobkyně tuto skutečnost nezpochybňovala.

9. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy a připojenými spisy.

10. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. , spisová značka, je patrno, že žalovaná 1) podala vůči žalobkyni žalobu, kterou se domáhá určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Důkazy, které žalobkyně k žalobě přiložila jsou náhled do katastru nemovitostí, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, , notářský zápis číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a číslo , Anonymizováno, , když tyto důkazy jsou součástí též spisu v nadepsané věci. Dále je součástí spisu sp. zn. , spisová značka, výzva ve smyslu § 142a o.s.ř., kterou se žalovaná 1) po žalobkyni domáhá, aby podepsala souhlasné prohlášení o nabytí vlastnického práva žalované 1) či o sdělení jiného konstruktivního řešení.

11. Z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vedena jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí. Vlastnické právo žalobkyně bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, , s právními účinky ke dni 30. 3. 2021.

12. Z notářského zápisu číslo , Anonymizováno, je patrno, že dne 19. 9. 2007 sepsala , tituly před jménem, , jméno FO, , notářka v , Anonymizováno, , závěť zesnulé , jméno FO, , narozené dne , datum, , zemřelé dne , datum, . Touto závětí zesnulá , jméno FO, ustanovila dědicem předmětných nemovitostí a veškerých movitých věcí nacházejících se na adrese , adresa, žalovanou 1). Dědicem ostatního majetku ustanovila žalobkyni.

13. Notářským zápisem číslo , Anonymizováno, ze dne 8. 3. 2013 sepsaným , jméno FO, , notářkou v Brně pak zesnulá , jméno FO, změnila svou závěť sepsanou ve formě notářského zápisu číslo , Anonymizováno, dne 19. 9. 2007 tak, že ustanovila dědicem předmětných nemovitostí žalovanou 1). Dědicem ostatního majetku ustanovila žalobkyni.

14. Z protokolu o vydání notářského zápisu o závěti číslo , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2018, který sepsal podle § 101 n.ř. , tituly před jménem, , jméno FO, , ustanovený zástupce , jméno FO, , , tituly za jménem, , notářky se sídlem v , Anonymizováno, , soud zjistil, že zesnulá , jméno FO, tímto odvolala závěť sepsanou formou notářského zápisu číslo , Anonymizováno, dne 8. 3. 2013. O následcích svého právního jednání byla zesnulá , jméno FO, notářem poučena. K tomuto důkazu žalovaní namítli, že se protokol o vydání notářského zápisu týká a nahrazuje pouze notářský zápis číslo , Anonymizováno, , nikoli notářský zápis číslo , Anonymizováno, a ten tak nebyl zrušen resp. odvolán.

15. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pozůstalostní řízení po zesnulé , jméno FO, , narozené dne , datum, , zemřelé dne , datum, bylo zahájeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2020, soudním komisařem byl pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, . Součástí spisu je též výpis z evidence právních jednání pro případ smrti, dle kterého není patrno, že by v den úmrtí zesnulé , jméno FO, existovalo platné pořízení pro případ smrti zesnulé. Mezi aktiva po zesnulé , jméno FO, patřily mimo jiné předmětné nemovitosti. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, soud potvrdil nabytí celého dědictví po zesnulé , jméno FO, žalobkyni jakožto pozůstalé vnučce. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 3. 2021.

16. Ze smlouvy o nájmu ze dne 21. 5. 2007 soud zjistil, že zesnulá , jméno FO, jakožto pronajímatelka a žalovaná 1) uzavřeli nájemní smlouvu k budově č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Nájem byl sjednán od 21. 5. 2007 na dobu neurčitou a nájemné bylo sjednáno ve výši 400 Kč měsíčně.

17. Dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 11. 10. 2010 bylo mezi zesnulou , jméno FO, jakožto pronajímatelkou a žalovanou 1) sjednáno nájemné ve výši 400 Kč s tím, že žalovaná 1) si sama zařídí dodávku elektrického proudu.

18. Z dopisu žalobkyně ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalované 1) a z právní opatrnosti též žalovanému 2) nájemní smlouvu ze dne 21. 5. 2007 z důvodu, že žalovaní přes ústní výzvu žalobkyně nehradili sjednané nájemné. Žalovaní byli žalobkyní poučeni o možnosti podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Dle podacího lístku a výpisu z aplikace sledování zásilek , právnická osoba, byla výpověď obou žalovaným doručena dne 23. 6. 2021. Žaloba na přezkum oprávněnosti výpovědi nebyla žalovanou /žalovanými podána.

19. Výzvou k vyklizení nemovitosti a vydání věci ze dne 22. 10. 2021 byli oba žalovaní ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobkyní vyzváni k vyklizení předmětných nemovitostí a k jejich předání dne 30. 10. 2021 v 9:00 hodin. Tato výzva byla dle podací stvrzenky a výpisu z aplikace sledování zásilek , právnická osoba, doručena oběma žalovaným dne 1. 11. 2021.

20. Z poskytnutí údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel soud zjistil, že k 26. 4. 2021 měli na adrese, kde se nacházejí předmětné nemovitosti, vedenou adresu trvalého pobytu oba žalovaní a pan , jméno FO, , narozený , datum, .

21. Z automatizovaného odhadu tržní ceny ze dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že k tomuto datu byla odhadovaná tržní cena budovy č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, ve výši 2 681 000 Kč. Tento odhad doložil právní zástupce žalobkyně pro určení výše tarifní hodnoty, ze které má soud při určování výše náhrady nákladů řízení vycházet.

22. Pokud soud podrobně nehodnotil některé provedené důkazy (např. fotografie) pak z toho důvodu, že nich nevyplynuly žádné podstatné skutečnosti potřebné pro zjištění skutkového stavu věci.

23. Podle § 980 odst. 1 o. z. je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky.

24. Podle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

25. Podle § 1575 odst. 2 o.z. závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti.

26. Podle § 1576 o.z. pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.

27. Podle § 1579 odst. 1 o.z. byla-li závěť pořízena ve formě veřejné listiny, má zůstavitel právo požadovat kdykoli, aby mu závěť byla vydána; závěť lze vydat jen zůstaviteli osobně. Vydá-li se zůstaviteli závěť, považuje se za odvolanou; o tom zůstavitele poučí ten, kdo mu závěť vydal, a odvolání závěti i poučení poznamená na vydávané listině i ve svém spisu.

28. Podle § 101 odst. 1 n.ř. notářský zápis nesmí být vydán nikomu. To neplatí, jde-li o notářský zápis o právním jednání pro případ smrti uvedeném v § 35b odst. 1 písm. a), s výjimkou dědické smlouvy, a v písm. b) a c) (dále jen „notářský zápis o závěti“) a požádá-li o jeho vydání ten, který touto formou pro případ smrti pořídil (dále jen „pořizovatel závěti“).

29. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

31. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

32. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

33. Podle § 2292 o.z. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

34. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

35. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Žalobkyně tvrdila, že jsou předmětné nemovitosti v jejím výlučném vlastnictví, neboť žalobkyně je jako výlučný vlastník zapsána v katastru nemovitostí na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, , kterým soud potvrdil nabytí celého dědictví po zesnulé , jméno FO, žalobkyni. Naopak žalovaní tvrdili, že jsou předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalované 1), která měla předmětné nemovitosti nabýt jako dědička po zesnulé , jméno FO, na základě závěti sepsané v podobě notářského zápisu, avšak byla v dědickém řízení opomenuta a zápis v katastru není v souladu se skutečným stavem. Soud proto musel jako předběžnou otázku řešit otázku, zda předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, jak tvrdila žalobkyně, nebo zda jsou ve výlučném vlastnictví žalované 1), jak tvrdili žalovaní.

36. Ustanovení § 980 o. z. zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku správnosti zápisu v katastru nemovitostí, bylo tak na žalovaných, aby prokázali vlastnické právo žalované 1) k předmětným nemovitostem a domněnku vyvrátili. K tomu žalovaní předložili notářský zápis číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ze dne 19. 9. 2007 a notářský zápis číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ze dne 8. 3. 2013, ze kterých bylo patrno, že zesnulá , jméno FO, závětí ustanovila dědičkou předmětných nemovitostí žalovanou 1), žalovaným se tak podařilo vyvrátit zákonnou domněnku a břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání vlastnického práva tížilo žalobkyni. K tomu žalobkyně soudu předložila protokol o vydání notářského zápisu o závěti , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2018, kterým zesnulá , jméno FO, ve smyslu § 1579 odst. 1 o. z. odvolala závěť sepsanou notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 8. 3. 2013 a nastalo tak dědění ze zákona bez pořízení pro případ smrti. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2021, č.j. , spisová značka, soud potvrdil nabytí celého dědictví po zesnulé , jméno FO, žalobkyni jakožto pozůstalé vnučce. Soud tak uzavřel, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí.

37. Na závěru soudu učiněném v předchozím odstavci nemůže ničeho měnit ani námitka žalovaných, že byla protokolem odvolaná pouze závěť sepsaná notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 8. 3. 2013 a nikoli závěť sepsaná notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 19. 9. 2007, neboť pozdější závěť dle § 1575 odst. 2 o.z. nahradila zcela závěť předchozí. Závěť dřívější pak nemohla vedle pozdější závěti obstát, neboť jak dřívější tak pozdější závěť zesnulá , jméno FO, pořizovala o celém svém majetku, nikoli o některé jeho části a předmětné nemovitosti byly zahrnuty jak v dřívější tak v pozdější závěti. Závěť sepsaná notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 8. 3. 2013 tak zrušila a zcela nahradila závěť sepsanou notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 19. 9. 2007. Vydáním notářského zápisu pak zesnulá , jméno FO, odvolala závěť sepsanou notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 8. 3. 2013, čímž se však neobnovila účinnost závěti sepsané notářským zápisem číslo , Anonymizováno, dne 19. 9. 2007, neboť ta již byla zrušena pozdější závětí. Stejným způsobem byla problematika vyložena v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 1980, sp. zn. 11 Co 127/80, které bylo publikováno ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/1982, přičemž soud má za to, že závěry Městského soudu v Praze lze uplatnit i v daném případě, přestože je případ posouzen podle nové právní úpravy obsažené v o.z. S tvrzením žalovaných o neplatnosti protokolu o vydání notářského zápisu o závěti číslo , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2018 z důvodu, že závěť byla vyhotovena za účinnosti starého občanského zákoníku a byla pak odvolána vydáním notářského zápisu za účinnosti o.z. se soud neztotožňuje, když protokol o vydání notářského zápisu splňuje všechny požadavky kladené na něj zákonem, zejména pak § 101 odst. 1 n.ř. a soud jej tak považuje za platný.

38. Protože soud došel k závěru, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, posuzoval, zda žalovaným svědčí k předmětným nemovitostem užívací právo. K tomu žalovaní předložili nájemní smlouvu ze dne 21. 5. 2007 a její dodatek ze dne 11. 10. 2010, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, s žalovanou 1) dle § 2201 o.z. ve spojení s § 2235 a následujících o.z. Předmětem smlouvy byl pouze nájem budovy č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, za nájemné ve výši 400 Kč měsíčně, nikoli pozemků parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Žalovanému 2) nikdy nesvědčilo nájemní právo k žádné z předmětných nemovitostí, nebyl a není manželem 1) žalované, společný nájem tak žalovaným nevznikl. Ohledně jiného užívacího titulu k nemovitostem žalovaní neunesli břemeno tvrzení (viz závěry uvedené v odst 6).

39. Práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy ze dne 21. 5. 2007 ve znění jejich pozdějších změn přešli společně s přechodem vlastnického práva dle § 2221 odst. 1 o.z. na žalobkyni. Nájemní smlouvu žalobkyně žalované 1) vypověděla dopisem ze dne 22. 6. 2021 pro neplacení nájemného za dobu nejméně 7 měsíců. Mezi stranami nebylo sporné, že nájem v peněžité formě nebyl ze strany žalovaných dlouhodobě hrazen. Žalobkyně tak platně pro neplacení nájemného nájemní smlouvu žalované 1) vypověděla dopisem ze dne 22. 6. 2021, a to dle § 2288 odst. 1 písm. a), neboť tím, že žalovaná 1) neplatila sjednané nájemné, hrubě porušila svou povinnost vyplývající z nájmu. Výpověď žalobkyně byla platná, když obsahovala všechny náležitosti kladené na ni zákonem. Přes přesvědčení soudu, že byla výpověď též oprávněná, se její oprávněností dále nezabýval, neboť žalovaná 1) nepodala do dvou měsíců od doručení výpovědi k soudu návrh podle § 2290 o.z., aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná a toto právo jí tak marným uplynutím lhůty zaniklo. Dle výpovědi žalobkyně byla výpovědní doba tříměsíční, a to podle § 2288 odst. 1 o.z., dopis s výpovědí byl žalované 1) doručen dne 23. 6. 2021 a výpovědní doba tak započala běžet dne 1. 7. 2021 a skončila dnem 30. 9. 2021. Od té doby 1) žalovaná a spolu s ní i 2) žalovaný, který odvozoval svůj užívací titul od nájemního práva 1) žalované, jako své partnerky, užívají nemovitosti bez právního důvodu. Přesněji zahrada byla užívána neoprávněně ještě před tímto termínem, když nebyl řádně tvrzen ani prokázán titul žalovaných k jejímu užívání. Žalovaní však ani přes výzvu žalobkyně nemovitosti žalobkyni nevydali. Žalobkyně jako vlastník nemovitostí se tak oprávněně touto žalobou domáhá ochrany svého vlastnického práva, když požaduje po žalovaných vyklizení předmětných nemovitostí.

40. S ohledem na shora uvedené uložil soud výrokem I. a II. rozsudku žalovaným povinnost předmětné nemovitosti vyklidit.

41. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, dále náklady na právní zastoupení vypočítané podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), kdy u žalob na vyklizení nemovitosti se vychází primárně z ceny této nemovitosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2305/19, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 590/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3509/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, sp. zn. 26 Cdo 684/2016). Soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z automatizovaného odhadu tržní ceny budovy č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, ze dne 20. 1. 2021, dle které činí cena nemovitosti částku ve výši 2 681 000 Kč. Náklady na právní zastoupení sestávají z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 19 060 Kč, a to za přípravu a převzetí, výzvu k vyklizení ze dne 22. 10. 2021, žalobu, vyjádření ve věci ze dne 28. 3. 2022 a účast na jednání dne 19. 5. 2022 (trvalo dvakrát dvě započaté hodiny a žalobci tak přísluší dvakrát odměna a režijní paušál za toto jednání) dle § 11 odst. 1 a.t. a z 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 11 a § 13 a.t. Dále náklady na právní zastoupení tvoří cestovné za 70 km ujetých právním zástupcem žalobkyně dne 19. 5. 2022 z Blanska do Brna na jednání soudu a zpět ve výši 482 Kč, když náklady byly vyčísleny v souladu s technickým průkazem vozidla a vyhláškou. č. 511/2021 Sb. Soud žalobkyni přiznal též náhradu za ztrátu času stráveného cestou právního zástupce na jednání soudu a zpět ve výši 400 Kč, a to za 4 zameškané půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a.t. Celkem úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 122 042 Kč, přičemž z této částky je každý ze žalovaných povinen zaplatit polovinu ve výši 61 021 Kč.

42. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.