29 C 330/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Petrem Ciběnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená dne Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 273 760,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 273 760,99 Kč, s úrokem z částky 269 529,99 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení ve výši 5,3 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 269 529,99 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 800 Kč měsíčně splatných vždy 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 57 996 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč měsíčně splatných vždy 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou, a to návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, ze dne 30. 9. 2021 domáhal po žalovaných zaplacení částky 273 760,99 Kč s příslušenstvím a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Tvrdil, že původní věřitel, společnost Anonymizováno, která se na základě akvizice stala společností Anonymizováno, IČ IČO, uzavřel se žalovanými dne 13. 11. 2009 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota. Bezhotovostním převodem ze dne 20. 11. 2009 na účet č. č. účtu byla žalobcem vyplacena žalovanému 1 částka ve výš 398 000 Kč. Žalovaní se zavázali hradit pravidelnou měsíční splátku úroku z překlenovacího úvěru ve výši 1 767 Kč a pravidelnou měsíční splátku stavebního spoření ve výši 1 032 Kč. Žalovaní však řádně a včas jednotlivé splátky nespláceli navzdory četným upomínkám žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaní závažným způsobem porušovali povinnosti ze smlouvy, zejména řádně a včas nehradili sjednané splátky, odstoupil žalobce přípisem ze dne 20. 7. 2021 od smlouvy. Odstoupením od smlouvy se stal závazek žalovaných splatným v plné výši spolu s příslušenstvím. Odstoupením od smlouvy byli žalovaní rovněž vyzváni k zaplacení celého dluhu, který je předmětem žaloby. Po odstoupení od smlouvy měli žalovaní povinnost uhradit částku celkem ve výši 273 760,99 Kč. Na tuto částku žalovaní neuhradili ničeho. Celková dlužná částka představuje nezaplacenou jistinu ve výši 269 529,99 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 4 231 Kč dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od data 21. 7. 2021, neboť v den předcházející tomuto se stal závazek splatný odstoupením žalobce. Dále žalobce požaduje uhrazení smluvních úroků ve výši 5,3 % ročně z dlužné jistiny, podle ujednání ve smlouvě. S účinností ke dni 18. 4. 2023 právní předchůdce žalobce postoupil předmětnou pohledávku za žalovanými na žalobce ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná řádně a včas odpor. V odůvodnění odporu ze dne 26. 12. 2021 žalovaná uvedla, že dlužná částka, která je předmětem řízení, vyplývá ze smlouvy o úvěru tak, jak je uvedeno ve skutkových tvrzeních žalobce. Dluh byl součástí SJM žalovaných, přičemž manželství žalovaných bylo rozvedeno rozsudkem Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 29. 8. 2014. Po rozvodu manželství účastníci uzavřeli dne 18. 12. 2014 smlouvu o vypořádání společného jmění manželů, kdy podle čl. III této smlouvy se žalovaný zavázal převzít závazek z předmětného úvěru, který měl nadále splácet pouze žalovaný. Žalované nebyla doručena žádná předžalobní výzva, o vzniku dluhu nic neví. Je si vědoma závazku, nicméně do okamžiku doručení platebního rozkazu neměla povědomí o tom, že žalovaný neplnil svoji povinnost a že splátky dluhu nehradil. Žalovaná navrhla, aby vůči ní bylo řízení zastaveno, případně aby jí byla uložena povinnost hradit dluh v přiměřených splátkách.

3. Ve vyjádření ze dne 13. 3. 2022 žalobce uvedl, že převzetí závazku žalovaným ze smlouvy o vypořádání SJM je neplatné, a to s poukazem na článek VIII. úvěrových podmínek ze dne 1. 1. 2006, neboť právní předchůdce žalobce by s postoupením pohledávky musel vyslovit souhlas, což neučinil. Pakliže žalovaná změnila své bydliště, měla povinnost toto oznámit žalobci, což však také neučinila. V doplnění žaloby ze dne 27. 4. 2023 žalobce uvedl, že od listopadu 2020 se žalovaní dostali do prodlení s úhradou splátek v rámci překlenovacího úvěru až do data zesplatnění. Nedoplatek se od listopadu 2020 až do června 2021 měsíčně navyšoval o 1 837,82 Kč, přičemž z této částky část ve výši 1 757,82 Kč vycházela na nedoplatek na úroku a část ve výši 80 Kč vycházela na nedoplatek na pojištění. K datu zesplatnění překlenovacího úvěru dosáhl nedoplatek částky 15 234,52 Kč na úrocích a částky 10 433 Kč na pojištění. Dle článku II. odst. 4 smlouvy vychází minimální úspora tarifní varianty na 40% cílové částky. Vzhledem k úhradě stavebního spoření v částce 154 137,53 Kč do dne odstoupení žalovaní dluží rozdíl mezi minimální úsporou tarifní varianty (40% = 160 000 Kč) a dospořenou částkou (154 137,53 Kč). Ve smyslu čl. VII. odst. 1 VOP byla započtena částka ve výši 154 137,53 Kč ze stavebního spoření na úhradu dluhu z překlenovacího úvěru. Žalobkyně započetla předmětnou částku na jistinu ve výši 128 470,01 Kč, na řádný úrok ve výši 15 234,52 Kč a na pojistné ve výši 10 433 Kč. Dlužné poplatky ve výši 4 231 Kč se skládají z částky ve výši 3 731 Kč za měsíční vedení účtu a dále z částky 500 Kč za potvrzení zůstatku z 20. 8. 2014.

4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 2. 9. 2022 a 11. 1. 2024, žalobce i žalovaná se k jednání řádně dostavili, žalovaný, byť řádně předvolán, se k jednání nedostavil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy podle návrhu žalobce. Žalovaná v průběhu řízení setrvala na vyjádření z odůvodnění odporu, tedy že dlužná částka vyplývá ze skutkových tvrzení žalobce, navrhla však úhradu dluhu ve splátkách ve výši Anonymizováno 3 800 Kč měsíčně a úhradu nákladů řízení ve splátkách ve výši 700 Kč měsíčně. Žalobce souhlasil s úhradou dluhu ve splátkách s navrhovanou výší.

5. Z listin, které byly k důkazu žalobcem označeny a soudem u jednání provedeny, soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce, společnost Anonymizováno, uzavřel se žalovanými dne 13. 11. 2009 Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. hodnota ze dne 15. 10. 2009. Na základě akvizice společnosti Anonymizováno. skupinou Anonymizováno ze dne 1. 4. 2020 se žalobcem stala společnost právnická osoba. V čl. VII odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že ve všech otázkách, které nejsou upraveny smlouvou, se aplikují Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření platné v době uzavření smlouvy o stavebním spoření a úvěrové podmínky platné v době vyhotovení návrhu smlouvy. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému 1 při splnění sjednaných podmínek překlenovací úvěr až do částky 400 000 Kč na bytový účel specifikovaný v čl. I odst. 3 smlouvy a úvěr ze stavebního spoření až do výše rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření k datu přidělení cílové částky na bytový účel specifikovaný v čl. I odst. 3 smlouvy, pokud žalovaný 1 vyčerpá prostředky do 3 let od přidělení cílové částky. Dle čl. II odst. 5 smlouvy byl předpokládaný termín splacení překlenovacího úvěru a přidělení cílové částky 31. 5. 2022, a to při dodržení podmínek smlouvy. Žalovaní se dle čl. I odst. 2 smlouvy zavázali uhradit společně a nerozdílně poskytnutý úvěr včetně příslušenství, úhrad za skupinové úvěrové pojištění, úhrad za služby žalobce a nákladů spojených s realizací smlouvy podle podmínek dohodnutých ve smlouvě a v úvěrových podmínkách. Pevná roční úroková sazba až do předpokládaného přidělení cílové částky byla v čl. II odst. 3 smlouvy sjednána ve výši 5,30 % p.a. Žalobce svou povinnost splnil, když v souladu s čl. I odst. 1 písm. a) smlouvy poskytl žalovanému 1 prostředky ve výši 398 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu dne 20. 11. 2009. Žalovaní se dle čl. II odst. 4 smlouvy zavázali hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek úroku ve výši 1 767 Kč, vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaní se rovněž zavázali hradit měsíční částku povinného spoření ve výši 1 032 Kč vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaní nedodrželi svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostali se s hrazením splátek do prodlení. Žalobce byl oprávněn v souladu s čl. IX odst. 1 úvěrových podmínek odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení všech nebo části poskytnutých peněžních prostředků včetně příslušenství. Žalovaní nehradili řádně sjednané splátky, přičemž účinky prodlení nastaly nejpozději dne 16. 11. 2020, jak vyplývá z výpisů z úvěrového účtu. Žalovaní byli vyzváni žalobcem k úhradě dlužné částky po splatnosti ve lhůtě do 19. 7. 2021, a to dopisy ze dne 2. 6. 2021, kterými byli žalovaní současně upozorněni na to, že v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě bude úvěr prohlášen za ihned splatný. Jelikož žalovaní ani v dodatečně určené lhůtě dlužnou částku neuhradili, využil žalobce svého práva, odstoupil od smlouvy a prohlásil úvěr za zcela splatný, a to ke dni dopisy určenému, tj. 20. 7. 2021, neboť se žalovaní ocitli v prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru zároveň. Žalovaní byli o této skutečnosti informováni dopisy ze dne 20. 7. 2021, kterými byli žalovaní zároveň upozorněni na možnost podání žaloby. Žalovaní dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradili. Ke dni odstoupení od smlouvy započetl žalobce v souladu s ujednáním čl. VI odst. 2 smlouvy odpovídající část pohledávky ze smlouvy ve výši 154 137,53 Kč proti pohledávce žalovaného 1 z vkladového účtu stavebního spoření č. hodnota. Zbývající část dlužné částky ve výši 273 760,99 Kč zůstala neuhrazena. Žalovaní se počínaje dnem následujícím dostali do prodlení se zaplacením celého dluhu. Dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaní proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku ve výši 269 529,99 Kč na jistině a částku 4 231 Kč na neuhrazených poplatcích. Žalobce má dále nárok i na sjednaný smluvní úrok ve výši 5,30 % ročně z částky 269 529,99 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 269 529,99 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 4. 2023 ve spojení s přílohou se seznamem postupovaných pohledávek, včetně pohledávky za žalovanými pod č. 2, soud vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobce. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 2. 6. 2021 ve spojení s podacím archem potvrzeným právnická osoba z 2. 6. 2021 prokazovala snahu žalobce o mimosoudní vyřízení věci.

7. K právnímu hodnocení soud předesílá, že předmětem řízení je smlouva o úvěru uzavřená dne 13. 11. 2009. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 občanského zákoníku posuzoval věc podle zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „zákon č. 40/1964 Sb.“) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen „obchodní zákoník“), ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť předmětem řízení je právní poměr vzniklý před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. před 1. 1. 2014, a strany smlouvy neujednaly, že se jejich práva a povinnosti budou od 1. 1. 2014 řídit zákonem č. 89/2012 Sb. To platí i pro posouzení práva na zákonné úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

8. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 věty první od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 503 odst. 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 506 věty první téhož zákona je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.

9. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobce domáhá úhrady pohledávky ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobce, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobci aktivní procesní legitimace, a žalovanými, je v celém rozsahu důvodná.

10. Bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanými byla uzavřena v souladu s ustanovením § 497 a násl. obchodního zákoníku smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému 1 poskytnut úvěr v celkové výši 398 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaní se uvedenou smlouvou zavázali poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky žalobci splatit ve sjednaných splátkách. Žalovaní však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnili, když neplatili sjednané splátky řádně a včas. Žalovaní jsou tak ve smyslu ustanovení § 504 obchodního zákoníku v prodlení s úhradou dluhu a žalobce byl oprávněn v souladu s ustanovením § 506 obchodního zákoníku i v souladu se smluvním ujednáním, od smlouvy o úvěru odstoupit a požadovat zaplacení dlužné jistiny spolu s úroky a smluvně sjednanými poplatky a pojistným. K zesplatnění úvěru žalobcem došlo v souladu se smluvním ujednáním ke dni 20. 7. 2021. Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužných částek na jistině, úrocích, upozornil je na to, že následně bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaní však v této lhůtě žalobci ničeho neuhradili. Žalobce se tak oprávněně po žalovaných domáhá zaplacení pohledávek z předmětné smlouvy o úvěru. Ve lhůtě splatnosti žalovaní svůj závazek nezaplatili a žalobce se tak ve smyslu ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku i smluvního ujednání, po žalovaných po právu domáhá úroků z prodlení ve výši dané předpisy občanského práva, konkrétně ustanovením § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem žalobě vyhověl v plném rozsahu.

11. Soud se zabýval i námitkou žalované, že dluh byl součástí SJM žalovaných, přičemž manželství žalovaných bylo rozvedeno ke dni 29. 8. 2014. Po rozvodu manželství účastníci uzavřeli dne 18. 12. 2014 smlouvu o vypořádání společného jmění manželů, kdy podle čl. III této smlouvy se žalovaný zavázal převzít závazek z předmětného úvěru, který měl nadále splácet pouze žalovaný. V souladu s čl. VIII úvěrových podmínek ze dne 1. 1. 2006 mohli dlužníci navrhnout změnu předmětné smlouvy písemně, přičemž změna podléhá písemnému souhlasu právního předchůdce žalobce. Žalovaní tímto článkem vzali na vědomí, že právní předchůdce žalobce nepřistoupí na žádnou změnu smlouvy, která by vedla ke zhoršení návratnosti úvěru. Vzhledem k tomuto ujednání i převzetí závazku pouze žalovaným podléhalo souhlasu právního předchůdce žalobce, přičemž žalovaná předmětný souhlas ani přes výzvu soudu podle § 118a o. s. ř., učiněný u jednání dne 11. 1. 2024, nedoložila. Je nepochybné, že převzetí závazku pouze jedním ze žalovaných by navíc vedlo ke zhoršení návratnosti úvěru, přičemž v takovém případě právní předchůdce žalobce již předem vyloučil udělení souhlasu s takovým jednáním. Ujednání ve smlouvě o vypořádání společného jmění manželů tak není vůči žalobci účinné a pasivně legitimováni jsou ve sporu oba žalovaní společně a nerozdílně.

12. Žalobcem byla prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobce jak doplněním žaloby, tak u jednání soudu přehledně a srozumitelně vysvětlil, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka, kdy dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 269 529,99 Kč a dále z částky 4 231 Kč na neuhrazených poplatcích v souladu s platným ceníkem. Bylo prokázáno, že neuhrazeny byly splátky splatné od listopadu 2020. Byl prokázán nárok na příslušenství pohledávky od 21. 7. 2021, tj. ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy pro prodlení s úhradou splátek, současně se smluvně sjednaným následkem zesplatnění dluhu.

13. Žalobce byl v řízení ve vztahu k žalovaným plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. Tyto představují zaplacený soudní poplatek ve výši 10 951 Kč, dále náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna advokáta ve výši 37 680 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí 9 420 Kč podle § 7, odměna byla přiznána za čtyři úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání - § 11 odst. 1), dále 4x režijní paušál po 300,00 Kč podle § 11 a § 13 citované vyhlášky, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 8 165 Kč ve smyslu § 137 odstavec 3 o. s. ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 57 996 Kč.

14. Při úvaze o lhůtě k plnění vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo může soud určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná poukázala na svoji tíživou finanční situaci, v důsledku které není schopna žalovanou částku uhradit v jedné splátce. Žalovaná uvedla, že je schopna splácet dlužnou částku ve splátkách ve výši 3 800 Kč měsíčně a náklady řízení ve výši 700 Kč měsíčně. Žalobce s možností plnění ve splátkách ve výši 3 800 Kč a 700 Kč souhlasil. Soud proto umožnil uhradit žalovaným dluh s příslušenstvím ve splátkách ve výši 3 800 Kč měsíčně a náklady řízení ve splátkách ve výši 700 Kč měsíčně. Tyto splátky jsou žalovaní povinni žalobkyni platit vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, tzn., že nesplní-li žalovaní některou ze splátek včas, může se žalobce domáhat splnění celého dluhu najednou. Ztráta výhody splátek dopadá i na případ, když se žalovaní dostanou do prodlení s jakoukoliv částí splátky. Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, lze se splnění této povinnosti domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či návrhem na exekuci.