29 C 7/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Petrem Ciběnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice, narozená dne Datum narození opatrovnice bytem Adresa opatrovnice a zastoupená zástupcem pro řízení Jméno Zástupce, advokátkou, sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o neplatnost vydědění,

I. Žaloba ze dne 11. 11. 2021, kterou se žalobkyně domáhá určení, že listina o vydědění, sepsaná dne 2. 6. 2004 pod č. j. Anonymizováno formou notářského zápisu notářem jméno FO, je neplatným právním jednáním, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 552 Kč, k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Břeclavi dne 11. 11. 2021, se žalobkyně, zastoupená stálou opatrovnicí, domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno, že listina o vydědění, sepsaná dne 2. 6. 2004 pod č. j. Anonymizováno formou notářského zápisu notářem jméno FO, je neplatným právním jednáním a dále určení, že žalobkyně je dědičkou po zůstaviteli jméno FO, narozeném dne datum, zemřelém dne datum.

2. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 30. 11. 2011, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2022, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Břeclavi a postoupení věci zdejšímu soudu.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 10. 2021, č. j. Anonymizováno, vyplývá, že tímto soudem byl udělen souhlas opatrovnici žalobkyně paní Jméno opatrovnice, k podání u příslušného soudu žaloby na neplatnost vydědění žalobkyně v dědickém řízení po zemřelém jméno FO, nar. datum, zemřelém dne datum.

4. Žalobkyně byla usnesením ze dne 5. 12. 2022, č. j. spisová značka, vyzvána, aby ve lhůtě 2 měsíců písemně doplnila chybějící skutková tvrzení a důkazní návrhy a odstranila vady žaloby spočívající v rozporných tvrzeních a neurčitosti důkazních návrhů. Byla poučena, že pokud nebude návrh ve stanovené lhůtě doplněn způsobem uvedeným pod body a) – f), vystavuje se žalobkyně rizika neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne Anonymizováno 19. 5. 2023, č. j. spisová značka, byla žalobkyni ustanovena Jméno Zástupce, advokátka, jako zástupce pro řízení k hájení práv žalobkyně, neboť se jedná o osobu omezenou ve svéprávnosti, která je v řízení zastoupena svojí stálou opatrovnicí.

6. U jednání dne 5. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že na podané žalobě trvá, po poučení o skutečnosti, že nedoplnila skutková tvrzení a neoznačila důkazy v souladu s výzvou obsaženou v usnesení ze dne 5. 12. 2022, požádala o poskytnutí další lhůty k doplnění s tím, že v době, kdy soud výzvu vydával, nebyla žalobkyni ustanovena jméno FO jako její zástupce pro řízení. Soud proto postupoval v souladu s § 118a o. s. ř. a poskytl žalobkyni lhůtu 1 měsíc k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Po poskytnutí lhůty žalobkyně pouze předložila čestná prohlášení manželů jméno FO.

7. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami, založenými jednak ve spise zdejšího soudu, jednak ve spise Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, a to zejména: rozsudky Okresního soudu v Břeclavi, výpisem z KN, úmrtním listem, notářským zápisem, protokoly o jednání, čestnými prohlášeními, žalobou jméno FO ze dne 10. 5. 2004 a dopisem ze dne 5. 5. 2004.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně byla rozsudkem č. j. Anonymizováno, omezena ve svéprávnosti, přičemž jejím opatrovníkem byla jmenována Anonymizováno. Rozsudkem stejného soudu č. j. Anonymizováno došlo ke změně opatrovníka, kdy od roku 2019 vykonává činnost stálé opatrovnice žalobkyně paní Jméno opatrovnice. Byť návrh žalobkyně obsahoval 2 žalobní návrhy (jednak určení neplatnosti vydědění, jednak určení, že žalobkyně je dědičkou po zůstaviteli), z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že tento soud udělil souhlas stálé opatrovnici pouze k podání žaloby na neplatnost vydědění, proto soud nerozhodoval o návrhu, že je žalobkyně dědičkou po zůstaviteli.

9. Z výpisu z KN bylo zjištěno, že zůstavitel jméno FO byl vlastníkem rodinného domu č. p. Anonymizováno ve adresa, a to ke dni 12. 12. 2018.

10. Z úmrtního listu zůstavitele soud zjistil, že pan jméno FO zemřel dne 5. 10. 2018.

11. Z notářského zápisu ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že pan jméno FO před soudním notářem jméno FO učinil prohlášení, že je způsobilý k právním úkonům a poté notáře požádal o sepsání listiny o vydědění, kterou byla vyděděna jeho dcera Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, neboť o něj neprojevovala opravdový zájem, který by jako dcera projevovat měla. Přestože bydlí v jedné obci, se zůstavitelem se nestýká, nenavštěvuje jej a odmítá jakýkoliv kontakt. Důsledky vydědění byly vztaženy i na potomky žalobkyně.

12. Z protokolu o jednání přes notářem jméno FO, jako soudním komisařem ze dne 7. 5. 2019 a 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že jedinou dědičkou po zůstaviteli byla žalovaná, jako sestra pozůstalého jméno FO, která nabyla zejména předmětný rodinný dům č. p. Anonymizováno ve adresa.

13. Z čestných prohlášení ze dne 12. 10. 2023, sepsaných jméno FO a jméno FO, bylo zjištěno, že tito čestně prohlásili, že žalobkyně žila od roku 1991 ve společné domácnosti se zůstavitelem, panem jméno FO, a byli neustále v osobním kontaktu. Manželé jméno FO bydlí hned vedle domu zůstavitele, žalobkyni stále viděli s jejím otcem. Oba uvedli, že se ze zdravotních důvodů nemohou dostavit k soudu Anonymizováno 14. Ze žaloby ze dne 10. 5. 2004, podané u Okresního soudu v Břeclavi, kde bylo řízení vedeno pod sp. zn. spisová značka, bylo zjištěno, že zůstavitel podával vůči právnická osoba žalobu na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, přičemž v žalobě uvedl, že je proti povinné Jméno žalobkyně (tj. žalobkyni v tomto řízení) prováděn výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. V bodu II. žaloby zůstavitel uvedl, že žalobkyně je jeho dcerou, se kterou však nesdílí společnou domácnost už více než 10 let.

15. Z dopisu ze dne 5. 5. 2004 zaslaného právním zástupcem zůstavitele, jméno FO, soudnímu exekutorovi jméno FO bylo zjištěno, že již v roce 2004 nežil zůstavitel se žalobkyní ve společné domácnosti více než 10 let, v místě bydliště zůstavitele se žalobkyně nezdržovala ani tam neměla žádné movité věci.

16. Soud neprováděl účastnický výslech žalobkyně ani její stálé opatrovnice, neboť podle § 131 odst. 1 o. s. ř. může důkaz výslechem účastníků soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že provedené listinné dokazování ve věci je zcela dostatečné k prokázání dokazované skutečnosti, tedy zda byly ve věci dány důvody pro vydědění žalobkyně, nebylo přistoupeno k účastnickému výslechu, který by měl sloužit pouze jako poslední možnost v případě, kdy neexistují žádné jiné důkazy. Taková situace však v předmětném řízení nenastala, navíc je zcela nepochybné, že výslech jak žalobkyně, tak její stálé opatrovnice, by pouze kopíroval obsah žaloby a písemná vyjádření ve věci, která soudu žalobkyně, resp. její stálá opatrovnice, zaslala. Účastnický výslech by proto byl zcela nadbytečný.

17. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

18. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

19. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

20. Podle § 469a zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 2. 6. 2004, může zůstavitel vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst.

2. O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

21. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. V projednávané věci soud dospěl k nevyhnutelnému závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti plnit důkazní povinnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu k odstranění vad žaloby ani přes poučení, které jí bylo následně dáno u jednání soudu, nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní.

23. Jednalo se přitom o důkazní návrhy ohledně skutečností zásadních pro posouzení věci, týkající se splnění podmínek pro vydědění žalobkyně a k prokázání, že žalobkyně o zůstavitele projevovala opravdový zájem a v okamžiku vydědění tak nebyly podmínky pro vydědění žalobkyně splněny.

24. Naopak z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že vydědění žalobkyně bylo důvodné, přičemž zůstavitel toto vydědění učinil formou notářského zápisu, tedy v jedné ze zákonem předpokládané formě. Byť to byla žalobkyně, která měla povinnost tvrdit a prokázat, že o zůstavitele projevovala opravdový zájem, což nijak neprokázala, byla to naopak žalovaná, která předložila soudu jednoznačné důkazy k prokázání toho, že žalobkyně o zůstavitele opravdový zájem neprojevovala a na straně zůstavitele byly splněny podmínky pro vydědění žalobkyně. Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka, jednoznačně vyplývá, že v květnu roku 2004 podával zůstavitel žalobu s tvrzením, že již více než 10 let nesdílí se žalobkyní společnou domácnost a pravidelně se nestýkají. Již ze samotné žaloby je zřejmé, že se zůstavitel od žalobkyně v té době distancoval, když neměl zájem hradit za žalobkyni její dluhy, přičemž se soudně bránil tomu, aby jeho movité věci byly použity na úhradu dluhů žalobkyně. Již tento postoj nepochybně svědčí o tom, že zůstavitel neměl se žalobkyní dobrý vztah a že o něj žalobkyně neprojevovala opravdový zájem. Následně 2. 6. 2004 (tedy necelý měsíc po podání předmětné žaloby) přistoupil zůstavitel k vydědění žalobkyně. Soudu nepřísluší hodnotit a zjišťovat důvody, pro které tak zůstavitel učinil, ačkoliv se jako nejpravděpodobnější jeví obavy zůstavitele z toho, že v případě jeho smrti bude jeho dědictví použito žalobkyní k úhradě jejích exekucí. Nicméně toto jednání zůstavitele zapadá do konceptu toho, že zůstavitel neměl se žalobkyní dobrý vztah a tyto osoby se mezi sebou nestýkali a vzájemně o sebe neprojevovali zájem. Za takové situace je nepochybné, že důvody vydědění byly v okamžiku sepisu notářského zápisu dány a toto jednání je tak platné. Na základě tohoto jednání tak důvodně došlo k vydědění žalobkyně, když jedinou dědičkou po zůstaviteli se poté stala žalovaná. Pokud jde o v podstatě jediný důkaz, který žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila, a to čestná prohlášení manželů jméno FO, pak k tomuto důkazu soud podotýká, že jednak se jedná o naprosto totožná znění těchto prohlášení, je tedy nepochybné, že manželům jméno FO někdo předpřipravil obsah těchto čestných prohlášení, jednak nebyly u těchto prohlášení úředně ověřeny podpisy, je tedy otázkou, zda skutečně tato prohlášení podepsali manželé jméno FO. Čestné prohlášení nemůže být svojí důkazní váhou staveno na roveň výslechu svědka, a to s ohledem na zásadu ústnosti, manželům jméno FO nemohly být kladeny otázky, navíc je otázkou, z jakého důvodu nemohly být manželé vyslechnuti. Vzhledem k tomu, že tento důkaz stojí zcela osamocený, soud jej nepovažoval za důvěryhodný a při skutkových zjištění k němu vůbec nepřihlížel.

25. Soud pro úplnost a nad rámec potřebného odůvodnění dodává, že v řízení neřešil otázku naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení neplatnosti vydědění, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zde nejsou podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno. Dále soud poznamenává, že s ohledem na rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ohledně schválení právního jednání za žalobkyni, kdy bylo rozhodnuto o schválení pouze podání žaloby ve věci neplatnosti vydědění, soud nerozhodoval o žalobním nároku žalobkyně na určení, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli jméno FO, neboť pro vedení tohoto řízení nebyly splněny podmínky, neboť žalobkyně je osobou omezenou ve svéprávnosti a podání tohoto návrhu nebylo opatrovnickým soudem schváleno. To nic nemění na skutečnosti, že i pokud by řízení bylo vedeno ohledně určení, že je žalobkyně dědičkou po zůstaviteli ze zákona, bylo by na místě tuto žalobu také zamítnout ze stejných důvodů, jako výše uvedených.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v nákladech jejího právního zastoupení. Jedná se o celkem 4 úkony právní služby á 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7, bod 5, vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, přičemž úkony právní služby spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, písemném vyjádření k žalobě ze dne 14. 4. 2022 a účasti u jednání dne 5. 10. 2023 a 21. 11. 2023. Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 4 režijní paušály á 300 Kč, dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Dále náklady právního zastoupení tvoří 21% DPH ve výši 2 352 Kč, neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady právního zastoupení žalované činí 13 552 Kč. Splatnost nákladů řízení byla provedena v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.