33 C 120/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B , MBA. sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 719 728 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 719 728 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 552 204 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice-Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 61 903 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 11. 6. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 719 728 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 10. 2018 do zaplacení. V žalobě uvedla, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne 18. 9. 2013 uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo – výrobní halu s administrativním přístavkem v lokalitě , adresa, a žalovaná se zavázala zaplatit cenu díla ve výši 68 430 642,54 Kč. K předání díla došlo dne 15. 5. 2014. V článku VII. odst. 10 smlouvy o dílo byla sjednána „bankovní záruka za záruční lhůtu“, kterou se zhotovitel zavázal nechat vystavit prostřednictvím banky bankovní záruku za záruční lhůtu na částku 5 % z ceny díla. Bankovní záruka byla vystavena dne 12. 10. 2015 bankou , právnická osoba, ., kterou banka přijala za zhotovitele ve prospěch objednatele bankovní záruku až do výše 3 182 641 Kč, kterou se zavázala bez ohledu na jakékoli námitky zhotovitele nebo třetích osob, bez ohledu na platnost a právní účinnost smlouvy a bez jakýchkoli námitek z ní plynoucích, vyplatit objednateli na jím uvedený bankovní účet jakoukoli částku v limitu maximální částky této bankovní záruky do 5 pracovních dnů po obdržení první písemné výzvy objednatele, ve které současně prohlásí, že zhotovitel porušil své povinnosti ze smlouvy. Žalovaná dopisem ze dne 10. 4. 2018 vyzvala banku k plnění z bankovní záruky za výši 1 719 728 Kč s tvrzením, že žalobkyně porušila své povinnosti ze smlouvy a banka plnění z bankovní záruky žalované vyplatila. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení výše uvedené částky po žalované s tím, že žalovaná neměla vůči žalobkyni nárok na plnění v této výši a je povinna takto poskytnuté plnění vrátit.

2. Žalovaná naproti tomu v řízení tvrdila a prokazovala, že má vůči žalobkyni dva nároky, a to nárok na slevu z ceny díla ve výši 888 000 Kč uplatněný v důsledku vad podlahy a nárok na náhradu škody na majetku žalované představující náklady související s odstraněním vadné podlahy ve výši 831 728 Kč. Namítla, že bankovní záruka byla vystavena k zajištění závazku žalobkyně dodat předmětné dílo podle smlouvy o dílo řádně, tj. včas a bez vad a nedodělků a případné vady díla a jeho nedodělky, včetně těch, které vyjdou najevo v záruční době, odstranit. Žalobkyně byla žalovanou od roku 2015 opakovaně vyzývána k odstranění vad díla, poprvé žalovaná reklamovala dílo, respektive průmyslovou podlahu v hale , Anonymizováno, dne 16. 2. 2015. Vady byly oznámeny v emailu žalované ze dne 7. 4. 2015, žalovaná uplatnila nárok na dodání náhradního díla za dílo vadné, tj. kompletní, celoplošnou výměnu stěrky dne 4. 6. 2015 a tento nárok zopakovala v e-mailu ze dne 28. 6. 2015. Na základě uplatněných reklamací se uskutečnilo několik jednání mezi zástupci obou stran, která však nevedla ke vzájemné shodě a smírnému řešení situace. Žalovaná byla tedy nucena přistoupit k náhradnímu řešení nastalé situace, tedy k realizaci nové podlahy ve výrobní hale, nová podlaha byla zrealizována v termínu od 4. 7. 2016 do 24. 7. 2016. Žalobkyně provedla podlahu nekvalitně, jak bylo potvrzeno znaleckým posudkem znalce , jméno FO, ze dne 9. 9. 2016, žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 1 719 728 Kč. Tato částka sestávala z uplatněné slevy z ceny vadně provedeného díla dle smlouvy o dílo ve výši 888 000 Kč, která odpovídá ceně zhotovitelem původně provedené strojně hlazené epoxidové podlahy a jím vyúčtované dle smlouvy o dílo ve výši 750 Kč/m2 a výměře opravené části podlahy v rozsahu 1 184 m² z celkových 1 819,1 m² a z náhrady nákladů souvisejících s odstraněním vadné podlahy a pracemi spočívajícími v zakrytí strojů, konstrukcí, výdechů VZP, čidel apod. v celkové výši 831 728 Kč.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 19. 5. 2021, č. j. 33 C 120/2020-341, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve smlouvě o dílo nebyl sjednán žádný konkrétní závazek zajištěný bankovní zárukou, nebyly sjednány žádné konkrétní podmínky, za kterých je možno plnění z bankovní záruky použít a ani výkladem nelze dovodit, pro zajištění, jakých závazků byla bankovní záruka sjednána, a pro neurčitost smlouvy v tomto směru pokládal ujednání o bankovní záruce za neplatné. K posouzení existence nároku žalované na zaplacení částky 888 000 Kč z titulu nároku na slevu z ceny díla a částky 831 728 Kč z titulu nároku na náhradu škody soud byl toho názoru, že žalovaná by musela v řízení prokázat, že provedení díla neodpovídalo výsledku určenému ve smlouvě s tím, že žalobkyně nese jednak odpovědnost za vady, jež mělo dílo v době předání nebo za vady vzniklé po předání díla, jestliže byly způsobeny porušením jejích povinností (§ 560 obchodního zákoníku) a jednak záruční odpovědnost, která byla sjednána ve smlouvě (§ 429 odstavec 1 ve spojení s § 564 obchodního zákoníku). Po provedení díla žalovaná upozorňovala na vady díla a spor mezi stranami byl o to, zda poškození podlahy je vadou, za kterou nese žalobkyně jako zhotovitel odpovědnost, nebo zda byla podlaha poškozena provozem žalovaného. Pokud jde o posouzení, zda je podlaha ve výrobní hale vhodná pro daný provoz žalované, soud s odkazem na znalecký posudek , právnická osoba, ., dospěl k závěru, že poškození podlahy nemělo původ ve zhotovování podlahy ze strany žalobkyně, a že k poškození docházelo postupně, právě od nejvíce zatížených míst provozu žalovaného. Dále dospěl k závěru, že žalovaná řádně nevyzvala žalobkyni k provedení opravy podlahy, nestanovila jí lhůtu k opravě a reklamace vad díla nebyly učiněny k tomu oprávněnými osobami.

4. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2023, č. j. 74 Co 151/2021-379 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně považoval bankovní záruku za určitou s tím, že bankovní záruka výslovně uvádí, že bankovní záruka má zajistit splnění povinností žalobkyně podle smlouvy o dílo (druhý odstavec bankovní záruky), k nimž nepochybně patří právě i odpovědnost žalobkyně za vady díla Dále odvolací soud poukázal na závěry znaleckého posudku č. , hodnota, , právnická osoba, . ze dne 14. 7. 2017, z nichž plyne zjištění, že delaminace (tedy oddělení dvou dříve pevně spojených vrstev v důsledku působících vnitřních nebo vnějších sil) vrstev, zjištěná na posuzované podlaze, nemá příčinu v provádění a zhotovování podlahy, přičemž toto lze vyloučit, protože k delaminaci došlo v místech extrémního namáhání podlahy a to postupně, a naopak v místech obvyklého namáhání podlahy delaminace vrstev zjištěna nebyla. Podle znaleckého posudku riziko delaminace bylo do podlahy vneseno již navrhovanou skladbou a použitím nášlapné vrstvy z epoxidové stěrky na betonovém podkladu a podlahu by bylo možno lokálně opravit použitím jiného typu nášlapné stěrky. Pokud jde o nosnou vrstvu betonové desky, tato splňovala požadavky na pevnost v tahu povrchových vrstev betonu pod epoxidovou podlahovou stěrkou v celé ploše. Ze závěrů znaleckého posudku dále vyplývá, že delaminace vrstev má původ ve způsobu používání podlahy a s ohledem na vzniklé poruchy podlahy v místech těžkého provozu je podstatný i závěr, že zvolený typ podlahy s povrchovou epoxidovou stěrkou není vhodný do těžkého typu provozu žalovaného.

5. Odvolací soud uzavřel, že vzhledem k výše uvedenému závěru je nutno zodpovědět zásadní otázku, zda žalobkyně mohla na základě informací uvedených ve stavebním povolením č. j. , č. účtu, ze dne 28. 8. 2013 dle popisu „Druh a účel povolované stavby – , Anonymizováno, “ a Technické zprávy – , Anonymizováno, - Stavební a architektonická část, rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace ve vztahu ke skladbě podlahy včetně povrchové stěrky, na toto upozornit žalovanou, a to při vynaložení odborné péče, kterou lze na ní požadovat. Touto otázkou se však soud prvního stupně (vzhledem k jeho závěru o neurčitosti a neplatnosti bankovní záruky) vůbec nezabýval. K této otázce bude nutné vypracovat znalecký posudek, neboť soud nemůže pro chybějící odborné znalosti nahradit odborné závěry znalce vlastními závěry. V dalším řízení proto soud prvního stupně zadá vypracování znaleckého posudku, který vyjasní, zda žalobkyně mohla při vynaložení odborné péče na základě informací uvedených ve stavebním povolením č. j. , č. účtu, ze dne 28. 8. 2013 dle popisu „Druh a účel povolované stavby – , Anonymizováno, “ a Technické zprávy – , Anonymizováno, - Stavební a architektonická část, rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace ve vztahu ke skladbě podlahy včetně povrchové stěrky.Znalecké posudky6. K posouzení otázky, zda mohla žalobkyně rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace ve vztahu ke skladbě podlahy včetně povrchové stěrky a na toto upozornit žalovanou, a to při vynaložení odborné péče, bylo usnesením ze dne 21. 8. 2023, č. j. 33 C 120/2020–404 zadáno vyhotovení znaleckého posudku, a to znalci z oboru projektování a stavebnictví , jméno FO, . , jméno FO, . Znalec vyhotovil znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne 22. 9. 2023 (č. l. 417), kde k položeným dotazům soudu uvedl, že:

1. Dokumentace provedení stavby nebyla řádná, správná a odpovídající.

2. Žalobkyně vypracovala nabídku a následně smlouvu o dílo na základě dokumentace pro provedení stavby, kterou vypracovala společnost , Anonymizováno, , adresa, . Předpokládala, že tato projektová dokumentace byla zpracována odbornou firmou, že byla prověřena a odsouhlasena objednatelem stavby (stavebníkem) a jeho technickým dozorem, takže nemusela mít důvod pochybovat o kvalitě dokumentace. Projektová dokumentace pro provedení stavby specifikovala podlahu haly obrobny jako podlahu ve standardní výrobní hale. Nikde nebyla zmínka o nestandardních teplotních nárocích ani vyšším mechanickém zatížení. Stejně tak stavební povolení blíže nespecifikuje tyto podrobnosti.

3. Zpracovatel projektové dokumentace předpokládal standardní zatěžovací, teplotní, chemické a další parametry provozu, první pochybení je proto u projektanta, který si nevyžádal u objednatele projektovou dokumentaci technologie provozu, která popisuje technologické procesy, které budou v navrhované hale prováděny, popisuje stroje a jejich statické, teplotní, energetické, hlukové a další parametry.

4. Odborník v oboru stavebnictví nebyl schopen z předložené dokumentace pro provedení stavby dovodit zvýšené nároky na konstrukci podlahy v hale obrobny. Znalec dále poukázal na poslední větu technické zprávy projektové dokumentace: „Ostatní požadavky upřesní investor“. Uvedl, že této věty si nikdo ze zúčastněných aktérů (projektant, technický dozor stavebníka ani zhotovitel) nevšiml a k upřesnění nikdy nedošlo. Druhé pochybení je proto u zhotovitele, který si nevyžádal u objednatele projektovou dokumentaci technologie provozu, která by parametry technologie provozu specifikovala.

5. Znalec dále provedl obhlídku aktuálního stavu předmětné podlahy v hale, uvedl, že původní vadná podlaha byla odstraněna a nahrazena vhodnější podlahou, drátkobetonovou, podlaha v současnosti nevykazuje žádné vady.

7. K dotazům žalované vyhotovil znalec , jméno FO, dodatek znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2023 (č. l. 488), kde uvedl, že:

1. Pro zpracování projektových dokumentací staveb předmětného rozsahu je běžným odborným standardem vypracovat projektovou dokumentaci, technologie provozu.

2. V souhrnné technické zprávě byly vlastnosti podlahy definovány velmi povrchně. O teplotních požadavcích na podlahu zde není ani zmínka.

3. Nemá k dispozici technickou zprávu tendrové dokumentace.

4. Součinnost investora (a jeho technického dozoru), projektanta a zhotovitele stavby nebyla dostatečná.

5. Stavební povolení svým charakterem a smyslem v žádném případě nepopisuje, ani nedefinuje technické parametry podlah. Smysl stavebního povolení je dán stavebním zákonem.

6. Není možno dohledat a určit, kdo navrhl konečnou podobu technického řešení.

7. Projektová dokumentace nebyla dostatečně podrobná, takže ani nenařizovala, ani nevylučovala provedení stěrky.

8. K závěrům znaleckého posudku a jeho dodatku byl znalec , jméno FO, slyšen u jednání dne 11. 12. 2024 (č. l. 550). U jednání vysvětlil, že každá stavba se buduje pomocí trojúhelníku, který tvoří stavebník (investor, objednatel), projektant a zhotovitel. Pokud tyto subjekty spolupracují, tak stavba dopadne dobře, pokud je někde nějaká chyba, mohou nastat problémy. V projednávané věci chyběl projekt technologie stavby, bylo tedy nekvalitní zadání, proto se udělal nepříliš kvalitní projekt. Projektant vůbec netušil podrobnosti a komplikace provozu, navrhl obecnou podlahu, a to nepříliš podrobně. Investor nepoukázal na to, že to bude něco speciálního, že tam budou velké teploty apod. Nevšiml si toho ani objednatel, ani projektant. Podlaha byla špatně zadaná, chyběl tam údaj o teplotě. Když se podlaha ukázala nevhodnou, nahradila se drátkobetonem. Nefungoval dozor investora, byla to chyba všech subjektů, hlavně investora. Kdyby byl řádný technologický projekt, tak by to bylo od začátku všem jasné. Kdyby zhotovitel exaktně věděl, co se bude v hale provádět, tak by možná stavbyvedoucí mohl usoudit, ale nebylo to zřejmé a nebylo povinností stavbyvedoucího, aby to posuzoval. On měl projekt a pracoval podle projektu, který byl součástí výběrového řízení. Zhotovitel si nemusel všimnout vad projektu, nebyla to jeho povinnost.

9. Původně bylo žalovanou namítáno (a to v podání ze dne 6. 4. 2021 č. l. 212), že žalobkyni bylo známo, pro jaký provoz byla podlaha určena, a to právě ze stavebního povolení a z technické zprávy (tedy z dokumentů, které jsou označeny v odst. 12 usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2023, č. j. 74 Co 151/2021-379 jako listiny podstatné pro možnost žalobkyně rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace). Žalovaná následně rozšířila svoji právní argumentaci, a to v podání ze dne 5. 11. 2025 (č. l. 514). Zdůraznila 1. odbornost žalobkyně a její povinnost odborné péče, 2. rozpoznatelnost nevhodnosti skladby podlahy na základě informací obsažených ve stavebně technické dokumentaci, například ve stavebním povolení a jiné dokumentaci ke stavbě, a dále rovněž na základě informací dostupných žalobkyni na základě její vlastní předchozí sedmiměsíční stavební činnosti při realizaci přístavby předmětné haly v , adresa, . 3. druh a účel povolované přístavby – hala obrobny – jde o přístavbu průmyslového objektu, a nikoliv o stavbu na zelené louce, 4. upozorňovací povinnost žalobkyně jako odborníka na stavební činnost a její nesplnění a 5. skutečnost, že žalobkyně navrhla změnu podlahy, která se později realizovala a její vady jsou předmětem řízení. K odbornosti žalobkyně žalovaná zdůraznila, že žalobkyně je jednou z nejvýznamnějších světových nadnárodních společností a již déle než 150 let rozvíjí svou hlavní výrobní činnost-stavebnictví. Koncern , Anonymizováno, se prostřednictvím svých poboček a dceřiných společností specializuje na komplexní infrastrukturní projekty. Poukázala na ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ohledně zvláštní způsobilosti žalobkyně, a to dle jí deklarované profesionální zkušené stavební firmy. Naproti tomu žalovaná nikdy ve stavebnictví nepodnikala a není profesionálem ve stavební činnosti, a to byl také jeden z primárních důvodů, proč uspořádala výběrové řízení na generálního dodavatele haly obrobny , Anonymizováno, , adresa, . K rozpoznatelnosti nevhodnosti skladby podlahy poukázala žalovaná vedle stavebního povolení dále na souhlas s odstraněním původní stavby na základě rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, z 11. 3. 2013, sp. zn. , Anonymizováno, . Dále namítla, že žalobkyně disponovala informacemi dostupnými jí na základě její vlastní předchozí činnosti při realizaci přístavby předmětné haly v , adresa, . Žalobkyně totiž podle smlouvy o dílo převzala staveniště již dne 18. 9. 2013 a teprve po více než sedmi měsících vlastní stavební činnosti, tj. až dne 30. 4. 2014, předložila návrh na změnu podlahy, dle kterého následně podlahu realizovala. K nesplnění upozorňovací povinnosti žalovaná uvedla, že žalobkyně se měla s odbornou péčí přesvědčit nejenom o předchozím určení typu a nosnosti podlahy, ale se stejnou odbornou péčí měla navrhnout nové vhodné řešení podlahy, které navrhla z vlastní iniciativy. Tzv. předchozí určení podlahy bylo jednoznačně určeno v technické zprávě projektové dokumentace, kde je uvedeno, že: „Povrch ŽB desky bude opatřen silnovrstvou, stěrkou (Atemit EPT) v tl. 6 mm“, dále jsou uvedeny informace o zatížení podlahy. Projekt tedy jednoznačně určil silnovrstvou stěrku (Atemit EPT) v tloušťce 6 mm. Žalobkyně však sama rozhodla o změně a navrhla zcela jiný typ podlahy, který se ukázal jako nevhodný. V dalším podání ze dne 12. 2. 2025 (č. l. 580) žalovaná zdůraznila, že součástí technické zprávy je ujednání o tom, že: „Dodavatel navrhne takový materiál a systém stěrky a provede takové opatření, aby nášlapná vrstva plnila beze zbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora“, dále byl explicitně akcentován požadavek na systém vyžadující velmi vysokou obrusoodolnost a nárazuodolnost.

10. K připomínkám žalované ke znaleckému posudku znalce , jméno FO, bylo usnesením ze dne 7. 3. 2025, č. j. 33 C 120/2020–608 zadáno vyhotovení revizního znaleckého posudku z oboru stavebnictví znalecké kanceláři , právnická osoba, . Závěry vyhotoveného revizního znaleckého posudku č. , č. účtu, dne 2. 7. 2025 (č. l. 621) zní tak, že:

1. Dokumentace pro provedení stavby nebyla dostatečná, chyběly zde požadavky na jakost navržených materiálů a jakost provedení. Žalobkyně mohla upozornit na nedostatky projektové dokumentace, a to na absenci výše uvedených údajů. Na str. 72 znaleckého posudku je k této otázce uvedeno, že: Projektová dokumentace ve stupni RPD a technická zpráva neobsahovaly dostatečné informace o parametrech stěrky Atemit EPT z hlediska její vhodnosti pro extrémně namáhaný provoz. Žalobkyně nemohla tuto skutečnost rozpoznat při běžném přezkumu dokumentace, a ani na základě předpokládané odborné péče, zkušeností s obdobnými stavbami a při vědomí plánovaného provozu. K záměně stěrky Atemit EPT za stěrku LENA CHEMICAL došlo v režii žalobkyně. Stavebník (investor) měl přesně vymezit technologické a provozní požadavky již při zadání nebo v průběhu vypracování projektové dokumentace. Bez tohoto vstupu nemohl projektant zvolit dostatečně přesné konstrukční řešení. V odpovědi na otázku č. 2, zda mohla žalobkyně rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace, v závěrech znaleckého posudku znalecká kancelář uvedla, že: Žalobkyně mohla rozpoznat, že projektová dokumentace neobsahuje potřebné požadavky na kvalitu materiálu a kvalitu provedení. Provozní zatížení v hale uvažované v projektu nemohla žalobkyně exaktně rozpoznat. V odpovědi na otázku č. 3, zda mohla žalobkyně rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace i z jiných skutečností, než ze stavebního povolení a technické správy, znalecká kancelář uvedla: Pokud žalobkyně navrhla změnu stěrky, tak si musela být vědoma, že nově navrhovaný materiál Lena Chemical, musí mít stejné nebo lepší materiálové charakteristiky jako Atemit EPT. V odpovědi na otázku číslo 4, zda byl v předmětné věci odborník v oboru stavebnictví schopen rozpoznat, jaký druh provozu bude v předmětné hale realizován, znalecká kancelář uvedla: V předmětné věci by byl odborník v oboru stavebnictví, který se specializuje na podlahy hal, schopen rozpoznat nedostatky v projektu, pokud by obsahoval potřebné údaje o provozním zatížení a požadavky na provoz. V odpovědi na otázku číslo 5, zda je běžné, že zhotovitel v obdobných případech kontroluje vhodnost projektu, znalecká kancelář uvedla: V rámci odborné péče je běžné, že generální zhotovitel při přebírání projektové dokumentace provádí základní formálně-technickou kontrolu na základě svých znalostí a praktických zkušeností. Pokud zhotovitel zjistí zjevné nedostatky, má povinnost upozornit na ně objednatele. V daném případě zhotovitel změnil stěrku z vlastní iniciativy, což může naznačovat, že pro něj bylo výhodnější provést stěrku z materiálu LENA CHEMICAL. Přesný důvod záměny však nebyl upřesněn. Nebylo doloženo, že by změnu odborně posoudil nebo konzultoval s projektantem. V odpovědi na otázku č. 6, zda se liší parametry stěrky Atemit EPT tloušťky 6 mm a skutečně realizované stěrky LENA CHEMICAL, znalecká kancelář uvedla: Stěrka Atemit EPT vykazuje vyšší hodnoty přídržnosti, chemické i mechanické odolnosti a je deklarována pro použití ve výrazně zatěžovaných průmyslových provozech. Stěrka LENA CHEMICAL je určena spíše pro standardní podmínky a její parametry nebyly dostatečně doloženy. Výsledné poruchy potvrzují, že LENA CHEMICAL byla méně vhodná pro dané provozní zatížení. Parametry stěrek se významně liší. LENA CHEMICAL nebyla kvalitně stejnou náhradou za projektovanou stěrku Atemit EPT. V odpovědi na otázku č. 7, tedy posoudit závěry znaleckého posudku znalce , Anonymizováno, , včetně dodatku jeho znaleckého posudku, znalecká kancelář uvedla, že jeho posudek hodnotí odpovědnost jako sdílenou, , právnická osoba, . se s těmito závěry shoduje, avšak je nutné doplnit, že změna typu stěrky proběhla z iniciativy žalobkyně, která tím deklarovala kvalitu materiálu a provedení.

11. K závěrům písemně vyhotoveného znaleckého posudku byl za , právnická osoba, . slyšen znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , a to u jednání dne 1. 10. 2020 (č. l. 825), u jednání dne 7. 11. 2025 (č. l. 889) a u jednání dne 10. 12. 2025 (č. l. 905). Vypověděl, že zhotovitel má stavbu provést podle projektu a informace obsažené v jiných podkladech jej vůbec nezajímají. Zhotovitel má povinnost upozornit na nevhodnost na základě své odbornosti, a to by měl posuzovat soud, zda tuto odbornost má nebo nemá. V každém stavebním deníku by mělo být uvedeno, kdo je na stavbě stavbyvedoucí, každý stavbyvedoucí má nějakou odbornost a na vady projektu může upozorňovat jen v závislosti na tom, jakou má odbornost. Jsou věci, které zhotovitel vůbec nekontroluje, např. statické výpočty, tepelně technické výpočty apod. Zhotovitel měl postupovat podle projektu a měl tedy realizovat Atemit EPT, který byl navržen v projektu a nebylo jeho povinností zabývat se tím, jaký je tam provoz a jaké je tam zatížení. Záleží na zkušenostech stavbyvedoucího, zda už se s něčím takovým setkal, jakou má praxi a podobně. Materiál LENA CHEMICAL i Atemit EPT jsou oba epoxid, rozdíly byly uvedeny na straně 78 znaleckého posudku, znalec předpokládá, že ani stěrka Atemit by nevyhověla požadavkům investora, a to i proto, že nakonec byla zvolena stěrka na zcela jiné bázi, a to polyuretan. Pokud se porovnají parametry z tabulky ve znaleckém posudku, pak některé parametry má LENA CHEMICAL horší, některé lepší než Atemit. Pokud by zhotovitel dodržel projekt a zhotovil stěrku Atemit EPT, pak by neměl problém. K největší degradaci stěrky LENA CHEMICAL došlo v místech bodového zatížení nohou strojů, pojezdu kovových vozíků s kovovými částicemi a působení žíhacího tepla a abrazivních okují. K tomu by nepochybně došlo i tehdy, pokud by byl použit Atemit EPT. Ani při jednání o změně nemusela žalobkyně řešit otázku zatížení, měla postupovat tak, že mohla navrhnout změnu stěrky za obdobně kvalitní nebo kvalitnější než Atemit. Pokud jde o odpověď na otázku č. 2 ve znaleckém posudku, pak žalobkyně mohla rozpoznat, že projektová dokumentace neobsahuje potřebné požadavky na kvalitu materiálu a provedení, ale nemusela. Informace o zatížení je informace, kterou předává investor projektantovi, ale není to zhotovitel, kdo toto řeší. Pokud bylo v projektu uvedeno, že ostatní požadavky upřesní investor, pak tím obvykle bývá míněno například to, že investor si zvolí například barvu dlažby, ale ne to, že bude dodatečně sdělovat podstatné požadavky. Pokud jde o posouzení, zda lze požadovat, aby bylo postupováno, tak, že dodavatel navrhne takový materiál a systém stěrky a provede takové opatření, aby nášlapná vrstva plnila beze zbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora, je to věcí právního posouzení. Znalec má za to, že dodavatel nenavrhuje, dodavatel provádí, ale pokud je to takto v technické zprávě uvedeno, musí to soud právně vyhodnotit. Vyjadřoval se k tomu i znalec , jméno FO, , ten vše hodil na projektanta, ale jde o to, že projektant musí mít podklady od investora. Je například běžné, že pokud je obdobný objekt v zahraničí, projektant se jede podívat, zjistí, jaká je tam podlaha a podle toho, zda vyhovuje nebo nevyhovuje, to může navrhnout stejně nebo odlišně. Ve věci mohl hrát roli i technický dozor investora, který také mohl na nedostatky upozornit. Podle názoru znalce byly požadavky na podlahu obsažené v projektové dokumentaci specifikovány tak, že měly odpovídat například podlahové stěrce Atemit EPT, nic dalšího tam nebylo. Není na zhotoviteli, aby prováděl nějaké statické výpočty, zabýval se zatížením, to vše má být dáno od objednavatele. V projednávané věci byl dán požadavek na to, že podlaha má být typu například Atemit EPT a bylo tedy právem zhotovitele zhotovitel podlahu typu Atemit EPT nebo navrhnout obdobnou podlahu, což se také stalo, to umožňovala technická zpráva. V projednávané věci bylo stěžejní tepelné namáhání, finálně provedená podlaha je kvalitativně lepší právě v otázce teplotního namáhání. Zatížení nemá vliv, neboť to je věcí železobetonové desky, která tam je a která zatížení unese. Vliv na podlahu má také otázka smýkání, tedy tzv. obrusoodolnosti, znalec nikde neviděl, že by byly konkrétní požadavky na obrusoodolnost, nárazuodolnost. Znalec opakovaně uvedl, že trvá na tom, že ani stěrka Atemit EPT by nebyla vhodná.Listinné důkazy12. Vedle dokazování znaleckými posudky provedl soud po vrácení věci k dalšímu řízení také dokazování listinnými důkazy, a to rovněž zejména k posouzení otázky, zda mohla žalobkyně rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace ve vztahu ke skladbě podlahy včetně povrchové stěrky a na toto upozornit žalovanou, a to při vynaložení odborné péče. Z listinných důkazů byla učiněna následující skutková zjištění.

13. Z webových stránek žalobkyně (č. l. 791) bylo zjištěno, že žalobkyně se prezentuje jako stavební společnost, která patří ke špičkám ve svém oboru, zaměstnává přibližně 1 000 pracovníků, kteří realizují stavby v segmentech stavebního trhu celé České republiky. Jde o bytovou, občansko- administrativní, průmyslovou, ekologickou a vodohospodářskou výstavbu, včetně projektů dopravní a liniové infrastruktury.

14. Z aktuální výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (č. l. 883) bylo zjištěno, že žalobkyně má jako předmět podnikání mj. zapsáno provádění staveb, jejich změn a odstraňování, projektová činnost ve výstavbě, montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení.

15. Ze souhlasu se odstraněním stavby ze dne 11. 3. 2013 vydaného Městským úřadem , adresa, , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, (č. l. 524) bylo zjištěno, že byl vydán souhlas s odstraněním stavby části průmyslového objektu č. e. , adresa, s tím, že jde o jednopodlažní, nepodsklepenou přístavbu výrobní haly o zastavěné ploše 217,3 m², obsahuje žíhací pec a mostový jeřáb o nosnosti 4 000 kg, technologické prostory a zádveří stávající haly.

16. Ze stavebního povolení ze dne 28. 8. 2013 vydaného Městským úřadem , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že bylo vydáno stavební povolení pro Přístavbu průmyslového objektu č. e. , adresa, , a to , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . K Hale obrobny je uvedeno, že navazuje na jižní část stávající haly, obdélníkového půdorysu o rozměrech 81,270 27,000 m, zastavěná plocha 2 201,5 m2, jednopodlažní, jednolodní výrobní hala vybavená při severní a jižní straně jeřábovou dráhou a vnitřní kolejovou dráhou navazující na stávající halu (vlečka)m k obrábění rozměrných dílců o hmotnosti až 60 t, dělení a opracování materiálů včetně povrchové úpravy lakováním budou instalovány stroje a zařízení obrobny (soustruh, horizontka, portálové fréza, tryskací kabina, žíhací pec, lakovací box, odmašťovací a mycí pracoviště, soustruh, karusel, vypalovací pec.

17. Z nabídky žalobkyně do výběrového řízení na generálního dodavatele , Anonymizováno, (č. l. 530) bylo zjištěno, že na základě osobního jednání dne 9. 8. 2013 je podávána finální nabídka na výše uvedenou akci. Nabídka ve své části rekapitulace obsahuje vše tak, jak je definováno projektovou dokumentací pro stavební povolení a zadávací dokumentací toho výběrového řízení.

18. Z nabídkového rozpočtu zpracovaného žalovanou (č. l. 844) bylo zjištěno, že pod položkou 777 jsou uvedeny podlahy ze syntetických hmot za 1 650 240 Kč.

19. Z položkového výkazu výměr, který byl přílohou smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 18. 9. 2013 (č. l. 787) bylo zjištěno, že pod položkou 777 bylo sjednáno: „Podlahy ze syntetických hmot, finální stěrka tloušťky tl. 6 mm“ v ceně 1 650 240 Kč.

20. Ze zápisu z kontrolního dne stavby ze dne 4. 3. 2014 (součástí znaleckého posudku , právnická osoba, .) bylo zjištěno, že , jméno FO, za žalobkyni předložil vzorky stěrky, včetně úprav protiskluzu. Bylo dohodnuto provedení stěrky s hladkou finální úpravou.

21. Z nabídky , právnická osoba, ze dne 26. 3. 2014 podepsané , jméno FO, , adresované , jméno FO, . , jméno FO, jednající za žalobkyni (č. l. 786) bylo zjištěno, že obsahuje návrh na provedení ochranné nášlapné vrstvy podlahové desky – epoxibeton LENA CHEM LP 100, a to za částku 1 130 220 Kč s tím, že konečná cena k fakturaci bude účtována dle skutečně provedených m2, bm, m3.

22. Z listiny nazvané Změna č. , hodnota, bylo zjištěno, že změna je označena jako „odpočet výměry-finální stěrka“, dále je uvedeno, že jde o návrh změny na základě žádosti zákazníka, vliv na cenu díla činí minus 326 265 Kč bez DPH, listina je opatřena podpisem , jméno FO, . , jméno FO, za žalovanou ze dne 2. 4. 2014, , jméno FO, . , jméno FO, za žalovanou ze dne 2. 4. 2014 a podpisem , jméno FO, za žalobkyni ze dne 2. 4. 2014 a , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni ze dne 9. 4. 2014.

23. Z e-mailu , jméno FO, jednajícího za , právnická osoba, adresovaného , jméno FO, jednající za žalobkyni ze dne 4. 4. 2014 (č. l. 807) bylo zjištěno, že tato byla dotazována, zda finální odstín podlahy bude z RAL 7001, jak je v nabídce. Dále , jméno FO, v e-mailu uvedl, že pro plochu cca 500 m² v ose 7–11, kde se nepovedl beton a je zde chybná rovinnost, připraví spolu s panem , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) nabídku na provedení opravy frézováním a dolitím prohlubní pryskyřicí tak, aby povrch byl vhodný k aplikaci finální stěrky. Bude zahrnuto do připravené smlouvy o dílo, nebo to bude řešeno jako vícepráce.

24. Ze stavebního deníku bylo zjištěno, že dne 9. 4. 2014 (č. l. 605) byla prováděna mj. betonáž základů pod stroje, montáž kolejové dráhy, dne 10. 4. 2014 betonáž základů pro žíhačku, dne 11. 4. 2014 montáž výztuže základů pod stroje, montáž jeřábové dráhy.

25. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 22. 4. 2014 mezi žalobkyní jako objednatelem a , právnická osoba, jako zhotovitelem (č. l. 780) bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést dílo, jehož předmět je označen jako , právnická osoba, finální stěrky haly, a to na základě nabídky zhotovitele ze dne 26. 3. 2014, byl sjednán termín zahájení prací dne 25. 4. 2014, byla sjednána cena díla 1 196 910 Kč bez DPH.

26. Z Obchodních podmínek pro provedení díla společnosti , právnická osoba, . přeložených žalovanou (č. l. 818) bylo zjištěno, že v článku III. obsahují prohlášení zhotovitele, který podpisem smlouvy o dílo potvrzuje, že za a) je osobou odborně způsobilou k provedení díla, (má veškeré znalosti, dovednosti, schopnosti, zkušenosti a pečlivost, nezbytné k provedení díla), je držitelem příslušných živnostenských a jiných oprávnění potřebných k provedení díla a zavazuje se provádět dílo s odbornou péčí, za b) si před uzavřením smlouvy o dílo řádně prostudoval a zkontroloval podklady pro provedení díla, že jsou úplné, bez vad, těmto podkladům pro provedení díla porozuměl a je schopen na jejich základě provést dílo v rozsahu, ceně, způsobem a termínu vyplývajícím ze smluvní dokumentace, za c) si ověřil technická řešení, rozpočet, specifikaci materiálů a zatížení, rozsah souvisejících a doprovodných činností, a to i v návaznosti na ostatní řemesla a navazující práce nutné a nezbytné k provedení díla, seznámil se s místem provádění díla a s podmínkami, ve kterých bude dílo provádět (včetně podmínek klimatických, terénních, geologických, vodohospodářských a stavební připravenosti) s tím, že všechny skutečnosti, k nimž bylo nutno v této souvislosti přihlédnout, zohlední ve sjednané ceně díla a době sjednané k provedení díla. Za d) provedl všechna ocenění, měření, kalkulace, anebo odhady všech prací, materiálů a dodávek zahrnutých do díla, v ceně díla jsou zahrnuty veškeré hlavní, vedlejší a jiné náklady, které jsou nutné nebo nezbytné k řádnému provedení díla. Za e) si je vědom toho, že jako osoba odborně způsobilá je povinen v průběhu provádění díla písemně upozornit objednatele na případnou neúplnost či vady v podkladech pro provedení díla, na které nemohl objednatele písemně upozornit před uzavřením smlouvy o dílo, a to ve vazbě, jak na jejich výkresovou, tak i textovou část, na jednotlivé položky rozpočtu a jejich ocenění a že v tomto smyslu bude při provádění díla podklady pro provedení díla posuzovat a kontrolovat.

27. Z listiny nazvané Změna č. , hodnota, , bez data (č. l. 788) bylo zjištěno, že změna je označena jako „doplnění finální stěrky v prostoru pod žíhací pecí“, dále je uvedeno, že jde o návrh změny na základě žádosti zákazníka, vliv na cenu díla činí 40 350 Kč bez DPH, listina je opatřena nečitelným podpisem buď , jméno FO, , nebo , jméno FO, , tj osob jednajících za žalobkyni, za žalovanou podepsána není.

28. Z listiny nazvané Změna č. , hodnota, , bez data (č. l. 789) bylo zjištěno, že změna je označena jako „napájení jeřábu“, dále je uvedeno, že jde o návrh změny na základě žádosti zákazníka, vliv na cenu díla činí 5 940,34 Kč bez DPH, listina je nečitelným podpisem buď , jméno FO, , nebo , jméno FO, , tj osob jednajících za žalobkyni, za žalovanou podepsána není.

29. Ze zápisu z kontrolního dne stavby ze dne 23. 4. 2014 (č. l. 595) bylo zjištěno, že obsahuje zápis o tom, že: , Anonymizováno, (generální dodavatel) nepředložil žádné produkty ke vzorkování, kdy , Anonymizováno, (, jméno FO, ) upozornil, že v minulosti byla vzorkována a odsouhlasena silnovrstvá stěrka (Atemit EPT) v tl. 6 mm.

30. Z fotografií pořízených v průběhu provádění díla (č. l. 846 - 861) bylo zjištěno, že dne 28. 4. 2024 se v hale nacházely jeřáby, fotografie z 11. 6. 2014 má dle popisku dokumentovat, že dne 11. 6. 2014 se žalovaná stěhuje do nové haly a montuje stroje a technologie, už tehdy došlo k poškození podlahy, fotografie z 17. 3. 2015 zachycují totální destrukci podlahy ostrohranným výrobkem, stopy po prokluzu pneumatik, průrazy, průškraby, rýhy v podlaze v přední části haly s vysokým provozem, skladování těžkých předmětů přímo na podlaze a fotografie z dalších dnů zachycují další konkrétní poškození podlahy.

31. Z e-mailové komunikace mezi , jméno FO, . , jméno FO, za žalovanou a , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni (č. l. 585) bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2014 ve 23:34 hod zaslala , jméno FO, . , jméno FO, přílohou svého e-mailu technické listy stěrky , adresa, , , jméno FO, . , jméno FO, v e-mailu ze dne 30. 4. 2014 v 5:43 hod odpověděl: Prosím o předložení vzorků, vč. RAL (v TP uvedený RAL 7001 není , Anonymizováno, barvou, tak nemůže být schválen bez vzorku), dále o informaci týkající se konkrétní skladby (z Vámi zaslaného TP nic nevyplývá a podle takového TP by nešlo provádět). Předpokládám, že jste provedli měření vlhkosti podkladu, tak by se v TP neměly objevovat žádná kdyby apod. Dále by se musel TP doplnit o BOZP nebezpečí, vč doplnění informace o skladování apod. Pokud chcete provést záměnu z odsouhlasené stěrky Atemi ETP, tak prosím o doplnění podkladů, protože bez těchto nebude možné změnu schválit.

32. Ze zápisu z kontrolního dne stavby č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2014 (č. l. 600) bylo zjištěno, že pod bodem 7. 2. obsahuje zápis o tom, že: , Anonymizováno, koordinoval s , Anonymizováno, a dohodli vzorek a provedení pohledového betonu. , Anonymizováno, předložil vzorek stěrky a informačního systému, kdy , Anonymizováno, (, jméno FO, ) upřesnil požadavky na informační systém. Vzorek silnovrstvé jako náhrada za silnovrstvou stěrku (Atemit EPT) byl v tl. 6 mm, řádně zahutněné vrstvy odsouhlasen v odstínu RAL 7035. Pod bodem 7. 6. obsahuje dále zápis: Po KDS, (, Anonymizováno, ) (, jméno FO, ) začal provádět práce na stěrce bez schváleného konečného znění TP stěrky, , Anonymizováno, (, jméno FO, ) doloží zdokumentovaný postup provádění prací, TP, TL k produktům a dále zajistí provedení kontroly tloušťky a zahutnění stěrky na náhodně zvolených místech dle požadavku zástupce objednatele před provedením finálního povrchu.

33. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, dne 9. 5. 2014 (č. l. 808) bylo zjištěno, že základní smlouva o dílo stanovila cenu 1 196 910 Kč, cena dle dodatku č. , hodnota, je 656 442 Kč, celkem cena bez DPH činí 1 853 352 Kč, předmětem smlouvy byly vícepráce dle přílohy č. , hodnota, (která však nebyla v řízení předložena).

34. Z internetového článku uveřejněného na webových stránkách , právnická osoba, (č. l. 885) bylo zjištěno, že titulek článku zní: Praha vybrala vítěze zakázky na metro D za 30 miliard. Opět je to , Anonymizováno, . V článku je uvedeno: Dopravní podnik potřetí potvrdil jako vítěze veřejné soutěže na stavbu metra D společnost , Anonymizováno, . A to i přesto, že podle dřívějších rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže porušila tato firma podmínky zakázky. Největší stavební zakázka v historii Česka má znovu vítěze. , právnická osoba, v pondělí rozhodl, že druhou stavbu etapy nové linky metra D postaví sdružení společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .Důkazy provedené před vyhlášením rozsudku ze dne 19. 5. 2021, č. j. 33 C 120/2020-34135. Další skutková zjištění učinil soud z důkazů provedených před vyhlášením rozsudku ze dne 19. 5. 2021, č. j. 33 C 120/2020-341.

36. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, (č. l. 6) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 9. 2013 mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem, kdy zhotovitel se zavázal k provedení díla specifikovaného v článku III. smlouvy – provedení stavby – nová výrobní hala a administrativní přístavek v lokalitě , adresa, , včetně stavebních hmot a dílců, podle objednatelem odsouhlasené projektové dokumentace, kterou zpracovala společnost , právnická osoba, ., , adresa, . Strany vzaly na vědomí, že předmět díla byl specifikován a) projektovou dokumentací zpracovanou zpracovatelem projektové dokumentace, b) nabídkou zhotovitele ze dne 16. 8. 2013, jejíž nedílnou součástí jsou oceněné výkazy výměr a c) stavební povolení bude zhotoviteli objednatelem předáno před započetím prací vyžadujících povolení. Zhotovitel je povinen při provádění díla dodržovat podmínky uvedených podkladů a postupovat podle projektové dokumentace, uzavřením této smlouvy potvrzuje jejich převzetí. V článku IV. se zhotovitel zavázal předat dílo objednateli do 15. 4. 2014. Cena díla byla sjednána v článku V. smlouvy, kdy smluvní strany sjednaly pevnou cenu za dílo v celkové výši 68 430 642,54 Kč. V čl. VI. odst. 1. 1 smlouvy bylo sjednáno: Zhotovitel jako oprávněná právnická osoba potvrzuje, že si před uzavřením této smlouvy prověřil za účelem vypracování své nabídky při výběrovém řízení projektovou dokumentaci díla podle čl. III této smlouvy a prohlašuje, že tato projektová dokumentace nemá žádné vady a nedostatky. Zhotovitel tedy není oprávněn později namítat, že mu nebyly známy vady a nedostatky projektové dokumentace, které při vynaložení odborné péče mohl zjistit z předaných podkladů. Pokud zhotovitel opomenul písemně upozornit objednatele na nedostatky v předkládaných podkladech, je odpovědný za všechny s tím spojené následky a odpovídá za to, že provede všechny práce a výkony nezbytné pro řádné dokončení díla.

37. Z Technické zprávy , Anonymizováno, – , Anonymizováno, (č. l. 216) bylo zjištěno, že ohledně podlahy v hale jsou uvedeny parametry zatížení podlahy, dále jsou uvedeny požadované vlastnosti bez uvedení konkrétních parametrů, pod názvem Technické řešení je uvedeno: „Dodavatel navrhne takový materiál a systém stěrky a provede taková opatření, aby nášlapná vrstva plnila bezezbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora. Bude použita epoxidová silnovrstvá stěrka (např. Atemit EPT) s tloušťkou 6 mm. Je formulován požadavek na všeobecně použitelný strojně hlazený epoxidový systém pro aplikace vyžadující velmi vysokou obrusoodolnost a nárazuodolnost. Výsledkem je jednobarevný povrch hladký či s definovanými stupni protiskluznosti (určí investor).

38. Ze znaleckého posudku , Anonymizováno, znalce , Anonymizováno, , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, z dubna 2015 (č. l. 150) bylo zjištěno, že k projektovému řešení uvedl: „Projektové řešení je velmi exaktní a přesné z hlediska definice vnějšího užitného zatížení, a to zatížení jak plošného, tak zatížení tíhou manipulačního prostředku i osovými silami strojů (výrobků). Zároveň však specifikace požadavků na povrchovou vrstvu podlahové konstrukce, která je předmětem posouzení, je sice taxativně podrobná, ale zcela obecná, i když by se měla minimálně odvolávat na požadavky uvedené v ČSN EN 13 813. Z poskytnutých podkladů vyplývá, že nebyl jednoznačně specifikován charakter provozu z hlediska konkrétních výrobních aparatur, a tedy jejich potencionálního působení na povrch podlahové konstrukce. Projekt odkazuje na nezbytnost, aby nášlapná vrstva plnila bezezbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora. Tyto požadavky však v dostupných podkladech nejsou definovány“. Dále uvedl: „Provedená podlaha má standardní charakter, což dokládá její stav v přiměřeně zatěžovaných oblastech. Provedení jakékoli epoxidové stěrky (plastbetonu) jakéhokoli výrobce (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) by bylo obdobné.“ K položeným dotazů uvedl: „1. S ohledem na charakter provozního zatížení a způsob manipulace s kovovými prvky a polotovary, není v přední části haly , Anonymizováno, navržená plastbetonová stěrka na bázi epoxidů nejvhodnějším řešením. Dominantní příčinou reklamovaných vad je však způsob používání a zatěžování podlahy.

2. V Technické zprávě je specifikace požadovaných vlastností podrobná a pokrývající všechny provozní aspekty. Slovní definice však je nekonkrétní a musí být doplněna vždy kvantifikovatelnými měřitelnými parametry, které v případě podlahových potěrů definuje ČSN EN 13 813. Tyto parametry nebyly definovány.

3. Byl použit standardní produkt běžných vlastností pro tento typ aplikace. Povrch byl převzat bez výhrad a reklamace byla vznesena až po více než půlročním provozu.

4. Z místního šetření vyplývá, že v přední intenzivněji využívané části haly těžké obrobny se vyskytují 4 typy vzhledových vad, a to rýhy a vrypy, lokální totální mechanické porušení stěrky, nečistoty, ulpívající na povrchu, převážně však stopy gumy z provozovaných manipulačních prostředků, lokální oblasti, zatížené protočením trakčních kol manipulačních mechanismů.“39. Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, vyhotoveného , právnická osoba, . dne 14. 7. 2017 (č. l. 185) bylo zjištěno, že v odst. 2. 1 znalec konstatoval, že v hale se nacházejí rozměrné stroje na obrábění kovů, tryskací kabina, žíhačka lakovaných kovů atd. V okolí některých strojů je podlaha namáhána vysokými teplotami, jiné stroje produkují špony nebo ocelové kuličky a žhavé okuje, které přispívají k mechanickému poškozování povrchu podlahy. Jako manipulační technika se v hale používají dopravní vozíky různých typů a zatížení, včetně vozíků řízených smykem a prokluzem kol. Povrch podlahy je podle vzhledu přímo namáhán i smýkáním a vláčením těžkých a hranatých břemen bez použití podložek. V průběhu užívání haly se v důsledku intenzivního používání zhoršil stav podlahy a pod její povrchovou vrstvou začala vznikat dutá místa. V odst. 2. 2 znalec uvedl, že jádrové vývrty provedené společností , právnická osoba, . dne 19. 5. 2014 potvrzují, že podlaha v době předání a převzetí díla, které proběhlo dne 15. 5. 2014, splňovala požadavek normy ČSN 74 4505 na tloušťku nášlapné vrstvy. Provedenými vývrty nebyla zjištěna žádná delaminace ani jiné defekty v soudržnosti vrstev. Podle výsledku prohlídky uskutečněné pracovníky , právnická osoba, dne 10. 6. 2014 byla podlaha provedena v kvalitě ještě odpovídající požadavkům ČSN 74 4505. Podlaha při prohlídce ve dnech 5. 6. a 10. 6. 2014 vykazovala vzhledové vady typu drobných stop po rotačních hladičkách, vlnky na povrchu stěrky, lokálně slinutá místa na stěrce nášlapné vrstvy, místní nerovinnost, zalitá cizí tělíska. Při prohlídce podlahy provedené pracovníky , právnická osoba, dne 22. 6. 2016 bylo v místech s těžkým provozem konstatováno poškození podlahy užíváním s projevy poškození – dutá místa podpovrchovou vrstvou, rýhy na povrchu podlahy, po kontaktu s kovovými částmi po obrábění kovů, nečistoty a stopy po pneumatikách manipulačních vozíků, provozem sedřený uzavírací nátěr a popálená místa, stopy po žhavých okujích. Tyto poruchy pokrývaly cca 30 až 40 % celkové plochy podlahy. Akustickou trasovací metodou byla zjištěna dutá místa v extrémně zatěžované části podlahy. V odpovědích na otázky znalecký ústav uvádí, že delaminace obecně znamená oddělení dvou dříve pevně spojených vrstev v důsledku působících vnitřních nebo vnějších sil. Vnitřní síly vznikají v důsledku rozdílného materiálového chování vrstev při působení teplotního spádu nebo při změně vlhkosti. Vnější síly mají původ v působení vnějšího bodového zatížení od kol přepravních prostředků nebo od podkladů pod ukládanými těžkými předměty. Uvedené síly vyvolají na styku dvou různých materiálů taková smyková napětí a příčná přetvoření, že oba materiály ztratí soudržnost, kterou dříve měly. Delaminace podlahových vrstev může být způsobena buď příčinami při provádění podlahy, nebo příčinami při užívání podlahy. Příčiny delaminace pocházející z chyb při provádění podlahy se projevují bezprostředně po jejím dokončení. Ze stavu jádrových vrtů odebraných v roce 2014 společností , právnická osoba, . ale plyne, že soudržnost nášlapné vrstvy a betonové desky byla velmi dobrá, žádné oddělování vrstev nebylo zjištěno. Zkouškami provedenými , právnická osoba, v roce 2016 pak bylo zjištěno, že hodnoty soudržností nášlapné vrstvy a betonové desky se v místech obvyklého zatížení podlahy pohybovaly bezpečně nad požadovanou hodnotou. Z uvedených skutečností lze dovodit, že delaminace vrstev, zjištěná na posuzované podlaze, nemá příčinu v provádění. Při prohlídce podlahy pracovníky TZÚS , adresa, s.p. v roce 2016 byly na posuzované podlaze konstatovány stopy po nesprávném užívání podlahy. Skutečnost, že delaminace byla zjištěna pouze na místech, kde podlaha byla nejvíce využívána (tj. kolem instalovaného strojního vybavení) potom vede k závěru, že příčinou zjištěné delaminace je extrémní stupeň využití podlahy v poškozených místech. Dále znalec uvedl, že příčiny delaminace mající původ ve zhotovování podlahy lze na základě zjištěných skutečností a výsledků provedených zkoušek vyloučit. Dále znalec popsal způsob vývoje delaminace a uvedl, že je zřejmé, že k delaminaci vrstev docházelo postupně od nejvíce zatížených míst. Zabránit delaminaci bylo možné jiným návrhem skladby podlahy, v tomto případě by byla vhodná čistě betonová podlaha se vsypovou úpravou povrchu, případně uzavřená penetračním nátěrem. Lokální opravy podlahy v extrémně zatížených místech stejným typem epoxidové stěrky nemají význam, protože neodstraňují riziko delaminace způsobené účinky těžkého provozu ve výrobní hale. Podlahu by bylo možné lokálně opravit použitím jiného typu nášlapné stěrky.

40. Dopisem , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 16. 2. 2015 adresovaným , jméno FO, . , jméno FO, a nazvaným reklamace průmyslové podlahy v nové hale , Anonymizováno, (č. l. 78) bylo sděleno, že je zasílána reklamace průmyslové podlahy v hale nové obrobny – projekt , adresa, v záruční době. Podlaha vykazuje již po velmi krátké době provozu v hale (cca 6 měsíců) známky značného poškození a ztráty kvality povrchu. Stěrka je velmi poškozena a opotřebována, a to zejména na místech, kdy jsou na podlaze nerovnosti a viditelné stopy způsobené nedokonalým zvládnutím technologie při její výstavbě. E-mailem z 16. 2. 2015 byla reklamace zaslána , jméno FO, . , jméno FO, , jméno FO, . , jméno FO, jednajícímu za žalobkyni.41. , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni reagovala dopisem ze dne 27. 2. 2015 (č. l. 81), kde sdělil, že reklamaci průmyslové podlahy v nové hale , Anonymizováno, neuznává jako oprávněnou. Uvedl, že jeho subdodavatel – firma , právnická osoba, provedl místní šetření a z vyjádření subdodavatele vyplývá, že podlaha v nové hale obrobny , Anonymizováno, je nadměrně opotřebená (poškozená) těžkým provozem, podlaha byla poškozena nevhodným používáním (již při montáži strojů a zařízení, které byly do haly instalovány po našem předání – např. obrázky v příloze), dále byly na místě zjištěny defekty jako propálená místa, průškraby, průrazy i v epoxidové stěrce způsobené provozem, je zřejmé, že se nejedná o vady podlahy a poškození povrchu je obvyklé v daném typu provozu, na viditelné defekty zjištěné při místním šetření se záruka nevztahuje.

42. E-mailem , jméno FO, ze dne 7. 4. 2015 (č. l. 108) bylo žalobci sděleno, že , jméno FO, reklamuje podlahu u vypalovací pece v nové hale obrobny: Podlaha mezi kolejemi před vypalovací pecí je propadená (prohnutá) oproti kolejím o cca 1,5 až 2 cm, při poklepu nebo chůzi po podlaze mezi kolejemi je slyšet dutý zvuk – došlo k odtržení stěrky od betonového základu, stěrka mezi kolejemi praská. Žalobkyně reagovala emailem ze dne 14. 5. 2015, kterým sdělil, že oprava byla provedena.

43. E-mailem ze dne 4. 6. 2015 , jméno FO, . , jméno FO, (č. l. 109) bylo sděleno, že za objednatele díla reklamuje závadu – podlahovou konstrukci, stěrku ve výrobní hale , Anonymizováno, v , adresa, . Podlahová konstrukce je reklamována na základě zjištění, že nedošlo k dodržení minimální tloušťky vrstvy 6 mm a nedostatečné přídržnosti ukotvení epoxidové podlahy na betonovou desku. K delaminaci stěrky. Delaminace systému byla zjištěna na velké ploše výrobní haly, a to i přesto, že nebylo z důvodu provozu možné přídržnost prověřit v celé ploše výrobní haly. V příloze Vám zasílám odborný posudek dokládající výše uvedené a závažnost závady. S odvoláním na tyto skutečnosti bude nutná kompletní, celoplošná výměra stěrky ve výrobní hale. Prosím vás o urychlené zaslání technologického postupu a předpokládaného časového harmonogramu oprav pro možnost koordinace provozu výroby.44. , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni bylo reagováno e-mailem z 16. 6. 2015 (č. l. 84), kde bylo uvedeno 1. podlaha je zničená provozem, je nadměrně zatěžována a není udržována. Tento typ podlahy pro zatížení v těžké obdobně není vhodný, 2. zaslaný odborný posudek vypracovaný , Anonymizováno, dokumentuje v místech odebraných vzorků aktuální stav poškození podlahy těžkým provozem, přičemž pro celkové zhodnocení aktuálního technického stavu podlahy je počet odebraných vzorků k dané výměře naprosto nedostatečný. Na základě výše uvedených základních principů Vaši opětovnou reklamaci zamítáme a Vaše požadavky na kompletní celoplošnou výměnu stěrky ve výrobní hale považujeme za neoprávněné a neopodstatněné. Celoplošná výměna stěrky ve výrobní hale v žádném případě nastalý problémy neřeší, protože projektem navržená a námi zrealizovaná podlaha v hale není pro tento typ konkrétní provoz těžké obrobny vhodná. Doporučujeme Vám podlahovou stěrku šetrněji zatěžovat nebo si nechat projektantem vypracovat návrh jiné vhodnější podlahy, která bude svými technickými parametry adekvátní danému provozu v hale.

45. E-mailem , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 28. 6. 2015 (č. l. 113) bylo žalobkyni sděleno, že za účelem vyloučení pochybností o oprávněnosti reklamace zasílá doplňující odborný posudek. S odvoláním na zjištění uvedená v posudku a skutečnost, že norma připouští lokální sanace jen, pokud se rozsah poruch dotýká méně než 10 % plošné výměry podlahy, objednatel požaduje kompletní, celoplošnou výměnu stěrky ve výrobní hale. Žádám Vás o zaslání technologického postupu a předpokládaného časového harmonogramu oprav pro možnost koordinace provozu výroby.46. , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni reagoval e-mailem z 15. 7. 2015 (č. l. 126), kde uvedl: Trváme na našem předchozím vyjádření a reklamaci i nadále neuznáváme, tj. odmítáme, že by se jednalo o vadu, resp. že by za tuto tvrzenou vadu nesl odpovědnost zhotovitel. Jak vyplývá ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , kopii, kterého jsme Vám poskytli: 1. podlaha ve výrobní hale je povrchově zničená provozem, za což nese plnou odpovědnost uživatel/objednatel, 2. vzhledem k instalovaným technologiím a těžkému provozu v hale byla zvolena a realizována podlaha absolutně nevhodná, za což nese primární odpovědnost projektant, sekundární objednatel a 3. i kdyby byla zvolena a realizována odolnější podlaha, tak i tato podlaha by některé zásahy neunesla a vlivem užívání by po čase byla rovněž poničená.... Nově zhotovená podlaha byla realizována v souladu s platnými ČSN a dle objednatelem odsouhlaseného technologického postupu, a také v souladu s doporučeními uvedenými v materiálových listech výrobce a splňovala veškerá kritéria dle zadání objednatele. Předmětná podlaha je stále plně funkční a způsobilá k užívání pro běžné průmyslové podmínky, tudíž není žádný důvod jí teď měnit za novou.

47. Následně proběhla e-mailová korespondence mezi , právnická osoba, za žalovanou a , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni (č. l. 85–93). V e-mailu žalobkyně ze dne 3. 12. 2015 bylo uvedeno, že žalobkyně přislíbila předvést funkční podlahu výrobní haly, kterou stavěla společnost , Anonymizováno, , a to s obdobným zatížením, jakým je vystavována podlaha v , adresa, . Přestože žalobkyně ihned po jednání přistoupila k vyhledávání podobné výrobní haly, musí konstatovat, že k dnešnímu dni nelze halu s obdobným těžkým provozem, jako je tomu v , adresa, , nalézt. Jako nejefektivnější se aktuálně jeví realizovat novou podlahovou stěrku v tmavší barvě ve shodné (nebo větší tloušťce –pokud to reálné podmínky dovolí), jako je stěrka stávající. Nicméně je nutné realizovat stěrku v parametrech nejodolnější průmyslových podlah, například , Anonymizováno, řada , Anonymizováno, . Žalovaná odpověděla e-mailem z téhož dne, kde uvedla, že bude mít jednání s projektantem v průběhu příštího týdne. Rovněž v horizontu cca 10 dnů bychom měli navštívit 2 referenční projekty s technologií, která by mohla být řešením. E-mailem z 15. 12. 2015 žalobkyně sdělila, že získala příslib prohlídky , Anonymizováno, v , adresa, , kde je umístěn provoz, který svým charakterem odpovídá činnostem prováděným žalovanou , adresa, . E-mailem z 18. 4. 2016 žalovaná uvedla: Pokud chceme řešit problém podlahy dohodou o kompromisu mimo rámec reklamace, tak je naše představa následující: Technologie: Bude odstraněna stávající stěrka. Bude položena vrstva nové podlahy. S ohledem na nutnost minimalizace technologických prodlev nakonec preferujeme podlahový systém na bázi polyuretanu betonu UCRETE HF60RT (výrobce , Anonymizováno, ). E-mailem z 11. 5. 2016 žalobkyně sdělila: Po přezkoumání Vašeho návrhu, včetně informací, které zazněly na jednání v , adresa, , Vám musím sdělit, že naše společnost stále trvá na svém původním stanovisku, kdy odmítáme odpovědnost za stav podlahy ve výrobní hale vzhledem k její nevhodnosti pro daný typ těžkého provozu.… Vámi navržený typ podlahy výrobce , Anonymizováno, je pak zcela jiný než podlaha realizovaná dle smlouvy o dílo společností , Anonymizováno, . E-mailem z 8. 6. 2016 sdělila žalovaná žalobkyni: Na základě závěrů z našeho jednání dne 23. 5. 2016 Vám v příloze zasíláme projektovou dokumentaci na opravu podlahy nové haly v , adresa, . Žádáme vás o Vaše vyjádření k projektové dokumentaci z hlediska technického řešení a o sdělení, zda realizace opravy podlahy může mít vliv na existující záruky na stavbu dle uzavřených smluv o dílo ze dne 18. 9. 2013 a popřípadě jaký, respektive o určení podmínek pro zachování těchto záruk. Oprava podlahy dle zasílané projektové dokumentace bude z naší strany provedena od 4. 7. 2016 od data 24. 7. 2016. E-mailem z 15. 6. 2016 sdělila žalobkyně žalované: Je výhradním právem a rozhodnutím společnosti , Anonymizováno, nahradit stávající podlahovou stěrku novou. Dle technického listu výrobku by se mělo jednat o podlahovou stěrku s lepšími užitnými vlastnostmi, než které má stávající stěrka. Výrobce tuto nově navrhovanou podlahovou stěrku popisuje jako nejodolnější podlahu ve svém produktovém portfoliu. V této souvislosti se tedy jedná o zcela odlišné technické a projektové řešení, než které objednatel požadoval a zhotovitel realizoval dle původní realizační projektové dokumentace a dle uzavřených smluv o dílo ze dne 18. 9. 2013.

48. Společnost , Anonymizováno, . potvrzením ze dne 1. 2. 2021 (příloha žalované) potvrdila, že společnost , právnická osoba, ., je od roku 2010 oprávněna zastupovat společnost na základě interních dohod uzavřených mezi společnostmi skupiny , Anonymizováno, , mimo jiné, včetně záležitostí týkajících se správy, údržby, výstavby a rekonstrukce nemovitostí ve vlastnictví či užívání společnosti. Společnost dále výslovně potvrzuje, že v souladu s výše uvedenými interními dohodami uzavřenými mezi společnostmi skupiny , Anonymizováno, byli pan , jméno FO, . , jméno FO, a pan , jméno FO, jakožto zaměstnanci , Anonymizováno, oprávněni za společnost jednat a zastupovat ji v záležitostech souvisejících se smlouvou o dílo uzavřenou dne 18. 9. 2013 mezi společností jako objednatelem a společností , Jméno žalobkyně, . jako zhotovitelem, a to včetně uplatňování nároků ze smlouvy pro společnost vyplývajících.

49. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 28. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 1 719 728 Kč do 14 dnů od doručení výzvy.

50. Z dalších provedených důkazů neučinil soud skutková zjištění, která by byla relevantní pro právní posouzení věci.Právní úprava51. Protože smlouva o dílo byla uzavřena dne 18. 9. 2013, řídí se ve smyslu § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tj. v daném případě zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem (dále jen obch. zák.).

52. Podle § 313 obch. zák. bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

53. Podle § 321 odst. 4 obch. zák. věřitel, který dosáhl na základě bankovní záruky plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, vrátí dlužníkovi toto plnění a nahradí mu škodu tím způsobenou.

54. Podle § 560 odst. 1 obch. zák. dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

55. Podle § 560 odst. 2 obch. zák. zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.

56. Podle § 560 odst. 3 obch. zák. zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností57. Podle § 561 obch. zák. zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit.

58. Podle § 564 obch. zák. při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

59. Podle § 429 odst. 1 obch. zák. zárukou za jakost zboží přejímá prodávající písemně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu, nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

60. Podle § 436 odst. 1 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad, b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné, c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

61. Podle § 436 odst. 2 obch. zák. volba mezi nároky uvedenými v odstavci 1 kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Jestliže se však ukáže, že vady zboží jsou neopravitelné nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zboží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného odkladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto skutečnost. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny.

62. Podle § 436 odst. 3 obch. zák. neoznámí-li kupující volbu svého nároku ve lhůtě uvedené v odstavci 2, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy.Právní posouzení věci63. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, byla dne 18. 9. 2013 platně uzavřena smlouva o dílo, která se řídí právní úpravou § 536 a násl. obch. zák., ve které se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo-výrobní halu s administrativním přístavkem v lokalitě , Anonymizováno, , adresa, a žalovaná se zavázala zaplatit cenu díla ve výši 68 430 642,54 Kč. K předání díla došlo dne 15. 5. 2014. Ve smlouvě o dílo byla sjednána bankovní záruka, která byla dne 12. 10. 2015 vystavena bankou , právnická osoba, ., kterou banka přijala za zhotovitele ve prospěch objednatele bankovní záruku až do výše 3 182 641 Kč. , jméno FO, vyplatila žalované plnění z bankovní záruky ve výši 1 719 728 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení této částky s tvrzením, že žalovaná neměla nárok na plnění z bankovní záruky a je tak povinna žalobkyni částku 1 719 728 Kč vrátit. Žalovaná naproti tomu tvrdila, že měla vůči žalobkyni nárok na slevu z ceny díla ve výši 888 000 Kč a nárok na náhradu škody představující náklady související s odstraněním vady ve výši 831 728 Kč, a proto byla bankovní záruka čerpána oprávněně. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2023, č. j. 74 Co 151/2021-379 byla bankovní záruka označena za určitou s tím, že bankovní záruka měla zajistit splnění povinností žalobkyně podle smlouvy o dílo, k nimž nepochybně patří i odpovědnost žalobkyně za vady díla. Pokud jde o vady díla, bylo odvolacím soudem v citovaném rozhodnutí dovozeno, že je na místě vycházet ze znaleckého posudku č. , hodnota, , právnická osoba, . ze dne 14. 7. 2017, z jehož závěrů vyplývá, že delaminace vrstev zjištěná na posuzované podlaze má původ ve způsobu používání podlahy s tím, že zvolený typ podlahy s povrchovou epoxidovou stěrkou není vhodný do těžkého typu provozu žalovaného. Soudu prvního stupně tak bylo uloženo, aby zadal vypracování znaleckého posudku, který vyjasní, zda žalobkyně mohla při vynaložení odborné péče rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace ve vztahu ke skladbě podlahy včetně povrchové stěrky s tím, že jde o otázku, kterou nemůže s ohledem na chybějící odborné znalosti posoudit soud.

64. Soud proto v dalším průběhu řízení vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu o tom, že bankovní záruka byla sjednána určitě a měla zajistit splnění povinností žalobkyně ze smlouvy o dílo včetně odpovědnosti za vady díla. Dále vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu o tom, že dílo mělo vady s tím, že příčiny vzniku vad byly specifikovány ve znaleckém posudku č. , hodnota, , právnická osoba, . ze dne 14. 7. 2017 a spočívají mj. v tom, že zvolený typ podlahy s povrchovou epoxidovou stěrkou není vhodný do těžkého typu provozu žalované. Protože dílo bylo žalobkyní provedeno podle projektové dokumentace, která byla součástí smlouvy o dílo, bylo předmětem právního posouzení, zda tyto vady byly způsobeny „nevhodnými pokyny“ (§ 561 obch. zák.), tj. nevhodnou projektovou dokumentací a zda žalobkyně mohla tuto nevhodnost zjistit, upozornit na ni žalovanou, a to při vynaložení odborné péče, kterou lze na ní požadovat. Soud proto zadal znalecký posudek, který vyhotovil znalec , jméno FO, . , jméno FO, , a následně také revizní znalecký posudek, který vyhotovila znalecká kancelář , právnická osoba, .

65. Zásadní otázkou, kterou soud v této souvislosti posuzoval, bylo to, na základě, jakých informací měla žalobkyně tuto nevhodnost posuzovat. V usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2023, č. j. 74 Co 151/2021-379 bylo soudu prvního stupně uloženo, aby se zabýval tím, zda žalobkyně mohla tuto nevhodnost rozpoznat jednak na základě informací uvedených ve stavebním povolení č. j. , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2013 dle popisu „Druh a účel povolované stavby – , Anonymizováno, “ a jednak na základě informací uvedených v Technické zprávě – , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , a to s ohledem na dosavadní argumentaci žalované, která právě na tyto dva dokumenty poukazovala. Následně však žalovaná svoji argumentaci v tomto směru rozšířila, a to zejm. v podání ze dne 5. 11. 2025 (č. l. 514) a začala poukazovat na další dokumenty, které měla žalobkyně při provádění díla k dispozici, a také na poznatky, které žalobkyně získala na stavbě díky své předchozí stavební činnosti trvající od září 2013 do dubna 2014 a rovněž obecně na odbornost žalobkyně, která je jednou z největších stavebních společností v ČR.

66. K posouzení této otázky odkazuje soud na výpověď , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , slyšeného za znaleckou kancelář , právnická osoba, ., který opakovaně vypověděl, že „zhotovitel má stavbu provést podle projektu a informace obsažené v jiných podkladech jej vůbec nezajímají“, „projektant vychází z požadavků investora a investor by měl jasně specifikovat, co vlastně chce“, „zhotovitel nemá, co navrhovat, to je věcí projektanta“. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, se v závěrech jím písemně vyhotoveného posudku vyjádřil k povaze stavebního povolení, kdy uvedl, že stavební povolení svým charakterem a smyslem v žádném případě nepopisuje ani nedefinuje technické parametry podlah s tím, že smysl stavebního povolení je dán stavebním zákonem. Z obou znaleckých posudků tedy jednoznačně vyplynulo, že možnost rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace je na místě posuzovat právě jen podle obsahu projektové dokumentace, tedy Technické zprávy – , Anonymizováno, - , Anonymizováno, .

67. Argumentace žalované směřující k tomu, žalobkyně je odborníkem v oblasti stavebnictví, která patří ke špičkám ve svém oboru s tím, že právě toto byl důvod, proč byla smlouva o dílo uzavřena právě se žalobkyní, tak není přiléhavá. Soud proto nevyžadoval další důkazy navržené v tomto smyslu žalovanou, tj. listiny v souvislosti s vítězstvím žalobkyně ve výběrovém řízení na stavbu linky D metra v Praze a nezohledňoval skutková zjištění učiněná z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, webových stránek žalobkyně apod. Ad absurdum by argumentace žalované znamenala, že žalobkyně jakožto špička v oboru stavebnictví by vždy, v každé situaci odpovídala za vady díla (v podobě stavby) způsobené dodržením nevhodných pokynů. Možnost rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace je nepochybně třeba posuzovat vždy ve vztahu ke konkrétním okolnostem každé věci. Nebylo proto také možno zohlednit argumentaci žalované poukazující na všeobecné obchodní podmínky, které byly součástí smlouvy mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , které podmínky odpovědnosti zhotovitele vymezovaly jinak, než v projednávané věci. Ve smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou byly povinnosti žalobkyně v souvislosti s obsahem projektové dokumentace upraveny v čl. VI. odst. 1. 1., a to tak, že bylo povinností žalobkyně prostudovat projektovou dokumentaci s tím, že zároveň prohlašuje, že tato nemá žádné vady a nedostatky a nemá právo později namítat, že jí nebyly známy vady a nedostatky projektové dokumentace. Soud však učinil závěr, že projektová dokumentace neměla vady a nedostatky, které by založily odpovědnost žalobkyně za předmětné vady díla, jak bude uvedeno níže.

68. Stejně tak za nepřiléhavou má soud argumentaci žalované o tom, že žalobkyně měla rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace na základě své předchozí stavební činnosti a na základě dalších dokumentů jako je stavební povolení, souhlas s odstraněním stavby, nabídka žalobkyně do výběrového řízení apod., a to rovněž s poukazem na shora citované závěry znaleckých posudků, podle nichž má zhotovitel stavbu provést podle projektu. Nebylo úkolem žalobkyně, aby posuzovala vhodnost projektu v porovnání s tím, jaké zkušenosti měla z předchozí stavební činnosti ani v porovnání s tím, jaké informace měla z dalších dokumentů nad rámec projektové dokumentace.

69. Předmětem posouzení tak bylo jen to, zda žalobkyně mohla zjistit nevhodnost projektové dokumentace podle informací obsažených v Technické zprávy – , Anonymizováno, - , Anonymizováno, (dále jen technická zpráva). Jak znalecký posudek znalce , jméno FO, . , jméno FO, , tak revizní znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, . označili technickou zprávu za nedostatečnou. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, ve znaleckém posudku uvedl, že v technické zprávě byly vlastnosti podlahy definovány velmi povrchně, není tam ani zmínka o teplotních požadavcích, výslovně uvedl, že odborník v oboru stavebnictví nebyl schopen z předložené dokumentace dovodit zvýšené nároky na konstrukci podlahy v hale obrobny. Slyšený u jednání pak uvedl, že projektant vůbec netušil podrobnosti a komplikace provozu, navrhl proto obecnou podlahu, a to nepříliš podrobně. Rovněž znalecká kancelář , právnická osoba, . uvedla, že technická zpráva nebyla dostatečná, chyběly zde požadavky na jakost navržených materiálů a jakost provedení. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, slyšený za znaleckou kancelář u jednání vypověděl, že z technické zprávy vyplývá požadavek na to, že podlaha má být typu například Atemit EPT a bylo tedy právem zhotovitele zhotovit podlahu typu Atemit EPT nebo navrhnout obdobnou podlahu. Požadavky na parametry podlahy byly v technické zprávě uvedeny jen obecně, nebyly tam uvedeny žádné požadavky na teplotní namáhání, na obrusoodolnost, nárazuodolnost. Pokud bylo v projektu uvedeno, že ostatní požadavky upřesní investor, pak tím bývá obvykle míněno například to, že investor zvolí například barvu dlažby, ale ne to, že bude dodatečně sdělovat podstatné požadavky.

70. Nelze přehlédnout, že zcela ve shodě se závěry znaleckého posudku znalce , jméno FO, . , jméno FO, a znalecké kanceláře , právnická osoba, . je rovněž znalecký posudek č. , Anonymizováno, znalce , Anonymizováno, . , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl k důkazu proveden u jednání dne 10. 3. 2021. Tento výslovně uvedl, že projektové řešení je velmi exaktní a přesné z hlediska definice vnějšího užitného zatížení, a to zatížení jak plošného, tak zatížení tíhou manipulačního prostředku i osovými silami strojů (výrobků). Zároveň však specifikace požadavků na povrchovou vrstvu podlahové konstrukce, která je předmětem posouzení, je sice taxativně podrobná, ale zcela obecná, i když by se měla minimálně odvolávat na požadavky uvedené v ČSN EN 13 813. Z poskytnutých podkladů vyplývá, že nebyl jednoznačně specifikován charakter provozu z hlediska konkrétních výrobních aparatur, a tedy jejich potencionálního působení na povrch podlahové konstrukce. Projekt odkazuje na nezbytnost, aby nášlapná vrstva plnila bezezbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora. Tyto požadavky však v dostupných podkladech nejsou definovány. Dále uvedl, že provedená podlaha má standardní charakter, což dokládá její stav v přiměřeně zatěžovaných oblastech. Provedení jakékoli epoxidové stěrky (plastbetonu) jakéhokoli výrobce (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) by bylo obdobné.

71. Všechny znalecké posudky se shodují v tom, že požadavky na povrchovou vrstvu podlahové konstrukce byly v technické zprávě uvedeny zcela obecně. To vyvolává otázku, zda právě tato obecnost a nekonkrétnost není tím „nevhodným pokynem“, na který měla žalobkyně upozornit s tím, že požadavky nejsou jednoznačně definovány. K tomu soud odkazuje rovněž na shodné závěry znaleckých posudků, kdy znalec , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že projektová dokumentace byla zpracována společností , právnická osoba, , žalobkyně proto předpokládala, že byla zpracována odbornou firmou, že byla prověřena a odsouhlasena objednatelem stavby a jeho technickým dozorem, takže nemusela mít důvod pochybovat o kvalitě dokumentace. Znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, . uvedl, resp. znalec , jméno FO, . , jméno FO, k tomu vypověděl, že technickou zprávou byl dán požadavek na to, že podlaha má být typu např. Atemit EPT a bylo tedy právem zhotovitele zhotovit podlahu typu Atemit EPT, nebo navrhnout obdobnou podlahu. Jinými slovy, technická zpráva sice nebyla dostatečná, ale určovala, že má být provedena epoxidová podlaha např. Atemit EPT. Soud k tomu ještě doplňuje, že znalec , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, slyšený u jednání korigoval závěry písemně vyhotoveného znaleckého posudku, kdy v písemném znaleckém posudku bylo uvedeno, že žalobkyně mohla upozornit na nedostatky projektové dokumentace, ale u jednání znalec vypověděl, že žalobkyně mohla rozpoznat, že projektová dokumentace neobsahuje potřebné požadavky na kvalitu materiálu a provedení, ale nemusela.

72. Žalovaná opakovaně poukazovala na tu část technické zprávy, kde bylo sjednáno, že: „Dodavatel navrhne takový materiál a systém stěrky a provede takové opatření, aby nášlapná vrstva plnila beze zbytku požadavky na provoz plánovaný v hale a požadavky investora“. Žalovaná namítala, že bylo povinností žalobkyně, aby sama navrhla takovou stěrku, která bude splňovat požadavky na provoz plánovaný v hale. Uzavření dohody tohoto znění však nelze z provedeného dokazování dovodit. Soud má naopak za to, že jde o zcela ojedinělou větu vymykající se obsahu smlouvy uzavřené mezi stranami. Z žádného jiného důkazu nevyplynulo, že by strany byly dohodnuty na tom, že žalobkyně bude aktivně zjišťovat parametry provozu plánovaného v hale a nebude vycházet toliko z projektové dokumentace zpracované projektantem, tj. z předmětné technické zprávy, kde byla navržena epoxidová silnovrtsvá stěrka (např. Atemit EPT) s tloušťkou 6 mm. Vyplývá to ze samotné smlouvy o dílo, kde je v čl. III. odst. 2 uvedeno, že předmět díla je specifikován následujícími podklady: a) projektovou dokumentací, b) nabídkou zhotovitele ze dne 16. 8. 2013, jejíž nedílnou součástí jsou oceněné výkazy výměr a c) stavebním povolením. Je tak dán jednoznačný odkaz na technickou zprávu a také na položkový výkaz výměr, kde je pod položkou 777 sjednána podlaha ze syntetických hmot, finální tloušťka stěrky 6 mm. Vyplývá to i z dalších důkazů, které byly v řízení provedeny, kdy to byla sama žalovaná, kdo opakovaně zdůrazňoval, že žalobkyně svévolně zaměnila dříve dohodnutou stěrku Atemit EPT za stěrku LENA CHEMICAL. Tedy sama žalovaná tvrdila, že mezi stranami byla dohodnuta epoxidová stěrka Atemit EPT a nikoli, že by volba stěrky byla věcí žalobkyně.

73. K otázce záměny stěrky uvádí soud následující. Z provedeného dokazování vyplynulo, že stěrka byla žalobkyní zhotovena z materiálu LENA CHEMICAL, nebylo však prokázáno, že by šlo o žalobkyní svévolně provedenou záměnu. To, že nešlo o svévolnou záměnu, vyplývá primárně z toho, že dohoda mezi stranami byla taková, že (jak je uvedeno v technické zprávě) bude použita epoxidová silnovrstvá stěrka (např. Atemit EPT) s tloušťkou 6 mm. Nebyla tedy sjednána výhradě stěrka Atemit EPT, ale např. Atemit EPT. Sjednáno bylo toliko to, že půjde o stěrku na bázi epoxidu. To vyplývá nejen ze samotné technické zprávy, ale rovněž z položkového rozpočtu, který byl nedílnou součástí smlouvy, kde bylo pod položkou 777 sjednána podlaha ze syntetických hmot, finální tloušťka stěrky 6 mm za 1 650 240 Kč.

74. Z důkazů, které byly k otázce záměně stěrky provedeny, vyplývá, že poprvé se otázka stěrky řešila na kontrolním dni 4. 3. 2014, kde , jméno FO, za žalobkyni předložil (blíže neoznačené vzorky) stěrky. Následně bylo jednáno mezi žalobkyní a dodavatelem stěrky, společností , právnická osoba, , kdy dne 26. 3. 2014 byla touto společností učiněna žalobkyni nabídka na stěrku LENA CHEMICAL, v souladu s touto nabídkou pak byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena smlouva o dílo, byla sjednána cena díla 1 196 910 Kč bez DPH. Důvod, proč žalobkyně jednala o dodání podlahové stěrky LENA CHEMICAL, a nikoli Atemit EPT, zůstal v řízení neobjasněn, avšak úvahy žalované o tom, že se tak stalo z důvodu ekonomické úspory (kdy v položkovém rozpočtu, který byl součástí smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, bylo počítáno s částkou 1 650 240 Kč, zatímco ve smlouvě o dílo uzavřené s , právnická osoba, byla sjednána cena 1 196 910 Kč) jsou pouze spekulací. Skutečný ekonomický dopad nelze jednoznačně posoudit, neboť ke smlouvě o dílo uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní dne 22. 4. 2014 byl dne 9. 5. 2014 uzavřen dodatek, kde byla cena navýšena na 1 853 352 Kč bez DPH, a to z titulu víceprací, které nebyly v řízení objasněny a nelze jednoznačně dovodit, že souvisely s nekvalitní prací žalobkyně (jak bylo žalovanou dovozováno z e-mailu , jméno FO, jednajícího za , právnická osoba, ze dne 4. 4. 2014).

75. Den po uzavření smlouvy o dílo s , právnická osoba, , tj. 23. 4. 2014 byl konán další kontrolní den stavby, kde bylo namítáno, že žalobkyně nepředložila žádné produkty ke vzorkování, kdy , jméno FO, . , jméno FO, za žalovanou upozornil na to, že v minulosti byla vzorkována a odsouhlasena silnovrstvá stěrka (Atemit EPT) v tl. 6 ml. Z tohoto textu zápisu se naopak oproti výkladu žalované podává, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo jednáno o jiné stěrce než Atemit EPT (schválené tedy zřejmě na kontrolním dni 4. 3. 2014), bylo pouze vytýkáno, že nebyly předloženy vzorky této stěrky. Ve dnech 29. 4. 2014 a 30. 4. 2014 pak proběhla e-mailová komunikace mezi , jméno FO, . , jméno FO, za žalovanou a , jméno FO, . , jméno FO, za žalobkyni, kdy dne 29. 4. 2014 byly zaslány vzorky stěrky a 30. 4. 2014 bylo žalovanou namítáno, že je třeba předložit vzorky včetně RAL (odstínu barvy) a byla vyžadována informace týkající se konkrétní skladby. Ze zápisu z kontrolního dne stavby 30. 4. 2014 pak vyplývá, že vzorek silnovrstvé stěrky jako náhrada za Atemit EPT byl odsouhlasen (a to v odstínu RAL 7035). Dne 30. 4. 2014 tak byl řešen už jen odstín stěrky LENA CHEMICAL (což také výslovně uvádí , jméno FO, . , jméno FO, v e-mailu adresovanému znalecké kanceláři , právnická osoba, .). Přestože tedy ohledně záměny stěrky nebyl sepsán změnový list, byla záměna stěrky žalovanou odsouhlasena.

76. Pokud jde o jednotlivé parametry stěrky Atemit EPT a LENA CHEMICAL, pak znalecká kancelář , právnická osoba, . sice v písemně vyhotoveném znaleckém posudku uvedla, že stěrka LENA CHEMICAL byla méně vhodná pro dané provozní zatížení, avšak znalec , jméno FO, . , jméno FO, , tituly za jménem, , slyšený za znaleckou kancelář , právnická osoba, . u jednání vypověděl, že některé parametry má LENA CHEMICAL horší a některé lepší než Atemit EPT a lze předpokládat, že ani stěrka Atemit EPT, to by nevyhověla požadavkům investora, a to i proto, že nakonec byla zvolena stěrka na zcela jiné bázi, a to nikoliv epoxid, ale polyuretan.

77. Mezi stranami bylo nesporné, že v termínu od 4. 7. 2016 do 24. 7. 2016 byla realizována nová podlaha v hale, a to v rozsahu 1 184 m² z celkových 1 819,1 m², a to podlaha , Anonymizováno, , která je v posudku znalce Doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, charakterizována jako vysoce odolný podlahový systém, jedinečná vysoce odolná technologie z polyuretanových pryskyřic s mimořádnou odolností vůči agresivním chemikáliím s výbornou rázovou houževnatostí a s teplotní odolností do +150 °C. Jde tedy kvalitativně o zcela jiný typ podlahy a bylo osvědčeno, že provozu v hale vyhovuje. K závěru o tom, že pro provoz v hale by nebyla vhodná jakákoli epoxidová stěrka, dospěl nejenom znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, ., ale rovněž znalecký posudek znalce Doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , který výslovně uvedl, že provedení jakékoli epoxidové stěrky (plastbetonu) jakéhokoli výrobce (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) by bylo obdobné, a rovněž tak znalecký posudek vyhotovený , právnická osoba, ., kde bylo uvedeno, že zabránit delaminaci bylo možné jiným návrhem skladby podlahy, v tomto případě by byla vhodná čistě betonová podlaha se vsypovou úpravou povrchu, případně uzavřená penetračním nátěrem. Odkázat lze i na e-mailovou komunikaci mezi , právnická osoba, a , jméno FO, . , jméno FO, popsanou v odst. 47 odůvodnění, kdy bylo diskutováno o tom, že je obtížně dohledat halu s obdobně těžkým provozem jako je tomu v , adresa, (pro porovnání a rozhodnutí o tom, jaký typ podlahy zvolit) a že bude potřeba realizovat stěrku v parametrech nejodolnějších průmyslových podlah, např. , Anonymizováno, řada , Anonymizováno, .

78. Soud tak shrnuje, že po provedeném dokazování má za prokázané, že žalobkyně nemohla rozpoznat nevhodnost projektové dokumentace, na tuto upozornit žalovanou, a to při vynaložení odborné péče, kterou lze po ní požadovat. Žalobkyně tak nenese odpovědnost za vady díla. Pokud žalovaná tvrdila, že uplatnila nárok na opravu díla, kterou žalobkyně odmítla provést, a proto opravu díla provedla sama žalovaná a nárok z vad změnila na nárok na slevu z ceny díla, pak tento nárok jí nenáleží, když provedené práce nemají charakter opravy, neboť nově zhotovená podlaha byla zcela jiného typu, než podlaha zhotovená žalobkyní podle uzavřené smlouvy. Žalované tak nevzniklo právo na plnění z bankovní záruky a žaloba je proto v plném rozsahu důvodná. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 719 728 Kč a rovněž 8,05 % úrok z prodlení z této částky od 1. 7. 2018, když k zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána výzvou žalobkyně ze dne 28. 5. 2018 a ke dni 1. 7. 2018 je tak s úhradou dluhu v prodlení.

79. Pro úplnost soud doplňuje, že pokud by bylo dovozeno, že žalobkyně nese odpovědnost za vady díla, pak k dalším sporným otázkám má soud za to, že vady díla byly žalovanou řádně reklamovány, jak je popsáno v odstavcích 40 až 47, a to k tomu oprávněnými osobami, byl uplatněn nejprve nárok na opravu, a protože tuto opravu odmítla žalobkyně provést, žalovaná v souladu se smlouvou (čl. VIII. odst. 5.) odstranila vady sama na náklady žalobkyně. Žalované by tak vznikl nárok na slevu z ceny díla a nárok na náhradu dalších nákladů souvisejících s odstraněním vady.Náklady řízení80. Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů žalobkyně v plné výši. Soud tak po přezkoumání účelnosti úkonů učiněných žalobkyní dospěl ve věci náhrady nákladů řízení k následujícím závěrům. Žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 85 987 Kč, paušální náhrada pro nezastoupeného účastníka ve výši 4x 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 12. 5. 2021, sepis vyjádření k odvolání ze dne 13. 9. 2021 a účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 3. 2023, přičemž právní zástupkyně žalobkyně právní zastoupení převzala až ke dni 31. 5. 2023. Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů právního zastoupení za 24 úkonů právní služby, z toho 20x v plné výši a 4x ve výši poloviční. Žalobkyni náleží odměna za úkon právní služby v plné výši dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) v částce 20x 15 180 Kč, a to za převzetí a přípravu věci, účast na jednání soudu dne 13. 12. 2023, 2x za účast na jednání dne 11. 12. 2024 (jednání v délce 2 hodiny 45 minut), poradu s klientem před jednáním u znalce, 2x za jednání u znalce , právnická osoba, ., včetně následného místního šetření, poradu s klientem v návaznosti na místní šetření, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 8. 2025, poradu s klientem před výslechem znalce, 2x účast na jednání soudu dne 1. 10. 2025 (jednání v délce 2 hodiny 15 minut), vyjádření žalobkyně ze dne 17. 10. 2025, 2 účast na jednání soudu dne 7. 11. 2025 (jednání v délce 3 hodin 33 minut), 3x účast na jednání dne 10. 12. 2025 (jednání v délce 5 hodin), procesní stanovisko žalobkyně ze dne 28. 1. 2026 a účast na jednání soudu dne 11. 3. 2026. Žalobkyni dále náleží odměna za úkon právní služby v poloviční výši dle § 11 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 6 a.t. ve výši 4x 7 590 Kč za vyjádření ze dne 25. 7. 2023, vyjádření k odvolání proti znalečnému ze dne 6. 12. 2023, vyjádření ze dne 5. 11. 2024 a za vyjádření ze dne 11. 2. 2025. Dále žalobkyni náleží 7x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a.t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve vztahu k úkonům učiněným do konce roku 2024) a 17x režijní paušál po 450 Kč dle § podle § 13 odst. 1, 4 a.t. (ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve vztahu k úkonům učiněným od 1. 1. 2025), cestovné ve výši 9 609,68 Kč za celkem 3 cesty automobilem ze sídla právní zástupkyně žalobkyně na soud a zpět dne 14. 5. 2025, 7. 11. 2025 a 11. 3. 2026 (při ujeté vzdálenosti celkem 6x208 km, průměrné spotřebě vozidla , jméno FO, GLC 220 d 5,3 l/100 km, vozidlo užito při první a třetí jízdě, a vozidla Mercedes Benz GLA 200 d 5,7 l/100 km, vozidlo užito při jízdě dne 7. 11. 2025, průměrné ceně nafty 34,7 Kč/l a při částce 5,8 Kč/km za amortizaci pro jízdy do 31. 12. 2025 a průměrné ceně nafty 34,1 Kč/l a při částce 5,9 Kč/km za amortizaci pro jízdu učiněnou po 1. 1. 2026), dále cestovné ve výši 3 063 Kč za 4 cesty vlakem ze stanice , adresa, . do stanice , adresa, . a zpět dne 13. 12. 2023, dne 11. 12. 2024, dne 1. 10. 2025 a dne 10. 12. 2025 (při ceně jízdného 269 Kč za jízdu , adresa, dne 13. 12. 2023, při ceně 284 Kč za zpáteční jízdu téhož dne, při ceně 487 Kč za jízdu , adresa, dne 11. 12. 2024 a ceně 487 Kč za zpáteční jízdu téhož dne, při ceně 449 Kč za jízdu , adresa, dne 1. 10. 2025 a ceně 449 Kč za zpáteční jízdu téhož dne a ceně 294 Kč za jízdu , adresa, dne 10. 12. 2025 a ceně 344 Kč za zpáteční jízdu téhož dne), náhrada za promeškaný čas ve výši 11 400 Kč strávený na uvedených cestách v délce 24 započatých půlhodin po 100 Kč za jízdy učiněné do 31. 12. 2024 a za 60 započatých půlhodin po 150 Kč za jízdy učiněné od 1. 1. 2025, odpovídající délce ujeté trasy automobilem a jízdnímu řádu vlaku, podle § 14 odst. 3 a.t. Žalobkyni dále náleží 21% DPH z odměny za právní zastoupení, náhrad (vyjma náhrady nezastoupeného účastníka), cestovného a promeškaného času podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 77 234,37 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada za zálohu uhrazenou žalobkyní na náklady znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila dne 30. 8. 2023 dle usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 8. 2023, č.j. 33 C 120/2020-404. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky zaokrouhleně na celé koruny 552 204 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám její právní zástupkyně.

81. Pokud jde o rozsah náhrady nákladů, jsou hrazeny toliko náklady "potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva". Zákon tímto způsobem zakotvuje institut účelnosti vynaložených nákladů, jenž slouží jako formální záštita před zneužitím práva na náhradu nákladů vzniklých v průběhu soudního řízení [srov. nález ze dne 26. 11. 2013 sp. zn. II. ÚS 1942/12]. Toto pravidlo se vztahuje na jakékoliv náklady řízení, tedy i na náklady spojené se zastupováním advokátem. Z hlediska těchto nákladů je přitom mimo samotnou nezbytnost právního zastoupení nutno zkoumat účelnost jednotlivých úkonů právní služby [srov. nález ze dne 2. 10 2013 sp. zn. II. ÚS 736/12].

82. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o účelnosti úkonů učiněných, jak specifikovány výše.

83. Odměna za převzetí a přípravu věci byla přiznána dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. Délka jednotlivých jednání vyplývá nezpochybnitelně z obsahu spisu, přičemž přiznaná odměna odpovídá § 11 odst. 1 písm. g) a.t., obdobně byla přiznána i odměna za účast na jednání u znalce dne 14. 5. 2025, včetně následného místního šetření, přičemž jeho provedení vyplývá ze zpracovaného znaleckého posudku znaleckou kanceláří , právnická osoba, ., soud tak přiznal náhradu dle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 11 odst. 3 a.t., přičemž vypracování znaleckého posudku bylo pro řízení zcela zásadní procesní událostí, o účelnosti účasti jednání u znalce a následného místního šetření tak nemůže být žádných pochyb. Ohledně jednotlivých porad žalobkyně s klientem pak soud dospěl taktéž k závěru o jejich účelnosti, přičemž tyto porady předcházely jednání u znalce a výslechu znalce, resp. v případě porady ze dne 29. 5. 2025 následovala porada po jednání u znalce a místním šetření, kdy ve všech případech se jedná o procesně významné události. Zároveň právní zástupkyně žalobkyně doložila, že předmětné porady trvaly déle jak jednu hodinu, soud proto přiznal odměnu k poradám dle § 11 odst. 1 písm. c) a.t Ohledně vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 8. 2025, vyjádření ze dne 17. 10. 2025 a sdělení procesního stanoviska ze dne 28. 1. 2026 se pak jednalo o plnohodnotná vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., přičemž daná vyjádření obsahovala podrobnou odbornou i právní argumentaci ve vztahu k předmětu řízení a obsahovala skutečnosti rozhodující pro rozhodnutí ve věci, v případě vyjádření ze dne 17. 10. 2025 se navíc jednalo o repliku k vyjádření žalované.

84. Ohledně odměny za úkony právní služby v poloviční výši dle § 11 odst. 2 a.t., konkrétně za vyjádření ze dne 25. 7. 2023, vyjádření k odvolání proti znalečnému ze dne 6. 12. 2023, vyjádření ze dne 5. 11. 2024 a za vyjádření ze dne 11. 2. 2025, pak soud dospěl k závěru, že daná vyjádření je možné podřadit pod § 11 odst. 2 písm. c), h) ve spojení s § 11 odst. 3 a.t., přičemž v případě vyjádření ze dne 25. 7. 2023 a ze dne 5. 11. 2024 se jednalo o vyjádření žalobkyně k výslechu znalce, tedy k provedení procesního úkonu, jedná se tak o jednodušší a kratší úkon, přičemž odměna za dané vyjádření byla přiznána alespoň v poloviční výši s ohledem na složitost projednávané věci a k odborné náročnosti předmětu znaleckého zkoumání, kdy za normálních okolností by obdobný úkon byl požadován po účastnících již v rámci účasti na jednání, čemuž by taktéž odpovídala následná odměna pouze za účast na jednání samém. Ve věci vyjádření k odvolání proti výši znalečného ze dne 6. 12. 2023 se pak jedná o vyjádření k odvolání, které nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé, což přímo spadá pod § 11 odst. 2 písm. c) a.t. Ohledně vyjádření ze dne 11. 2. 2025 pak soud doplňuje, že předmětem části daného vyjádření bylo opět vyjádření se k dalšímu provedenému výslechu znalce, ve zbytku vyjádření se pak jednalo o reakci na výzvu k doplnění ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., za kterou není soudem přiznávána náhrada, jelikož se jedná o doplnění skutečností, které měly být již obsaženy v žalobě. Odměna v poloviční výši za vyjádření ze dne 11. 2. 2025 tak je přiznána v návaznosti na vyjádření žalobkyně k výslechu znalce.

85. Soud naopak neshledal účelnost a potřebnost učinění úkonu ve vztahu k vyjádření ze dne 26. 6. 2023, vyjádření ze dne 12. 1. 2024, nahlížení do spisu dne 4. 12. 2024, doplnění vyjádření k znaleckému posudku ze dne 4. 9. 2025 a vyjádření ze dne 30. 9. 2025. Soud prvně k vyjádření ze dne 26. 6. 2023 sděluje, že se jednalo o vyjádření žalobkyně na výzvu soudu ke sdělení procesního stanoviska v návaznosti na závěry odvolacího soudu, případně aby se vyjádřila ke způsobu zadání znaleckého posudku. Žalobkyně v daném podání sdělila, že její procesní stanovisko je neměnné a opětovně uplatnila námitku absence stavebního povolení, dané podání tak nepřineslo ve vztahu k předmětu řízení nic nového, kdy se dle soudu jednalo především o prosté prohlášení bez právní argumentace apod. Ohledně vyjádření ze dne 12. 1. 2024 pak soud dospěl k závěru, že se jednalo o vyjádření žalobkyně, které bylo činěno v návaznosti na výzvu soudu, přičemž právní zástupkyně žalobkyně v dané věci žádala na jednání o poskytnutí lhůty k vyjádření se. Soud v předmětné věci zdůrazňuje, že právní zástupkyně, resp. její substitut, jsou jako advokáti povinni být na jednání připraveni reagovat na případná tvrzení protistrany, přičemž na dané věci nic nemění ani pokud je soudem následně poskytnuta lhůta za účelem takové reakce. Vyjádření ze dne 12. 1. 2024 je tak úkonem, který měl být žalobkyní učiněn již v rámci jednání soudu dne 13. 12. 2023. Ve věci nahlížení do spisu pak soud odkazuje na závěry nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2021, I. ÚS 4012/18, který se zabývá problematikou přiznání odměny za právní zastoupení v případě nahlížení do spisu. Ústavní soud v dané věci dospěl k závěru, že je nutné, aby potřeba nahlédnutí do spisu dosáhla takové intenzity jako v případě nahlížení do spisu po skončení vyšetřování v trestních věcech. V předmětné věci bylo nahlížení do spisu učiněno v situaci, kdy se nahlédnutí do spisu nejevilo jako zásadně potřebné, kdy první jednání po vrácení věci odvolacím soudem proběhlo již 13. 12. 2024. Procesní situace tak zásadně nevyžadovala, aby žalobkyně nahlížela do spisu. Ohledně doplnění vyjádření ke znaleckému posudku pak soud sděluje, že se jedná o úkon, který měla žalobkyně učinit již v rámci samotného vyjádření ke znaleckému posudku, přičemž nelze žalobkyni přiznat odměnu za opakované vyjádření k téže věci. Ve věci repliky k vyjádření žalované ze dne 30. 9. 2025 pak soud takové podání ve spise nedohledal.

86. S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 550 186 Kč k rukám její právní zástupkyně.

87. Stát v průběhu řízení před soudem prvního stupně zaplatil znalci , jméno FO, . , jméno FO, znalečné ve výši 12 000 Kč a znalecké kanceláří , právnická osoba, v celkové výši 99 583 Kč, tj. celkem bylo na znalečném zaplaceno 111 583 Kč. Usnesením ze dne 13. 11. 2023, č. j. 33 C 120/2020-436 bylo znalci , jméno FO, . , jméno FO, přiznáno znalečné ve výši 12 000 Kč. Dále bylo znalecké kanceláři usnesením ze dne 13. 8. 2025, č. j. , spisová značka, přiznáno znalečné ve výši 80 223 Kč, usnesením ze dne 7. 10. 2025, č. j. , spisová značka, znalečné ve výši 8 470 Kč, usnesením ze dne 14. 11. 2025, č. j. , spisová značka, znalečné ve výši 6 050 Kč a usnesením ze dne 7. 1. 2026, č. j. , spisová značka, znalečné ve výši 4 840 Kč. Na uvedené částky byly započteny zálohy složené účastníky řízení v celkové výši 49 680 Kč, z toho v částce 20 000 Kč složené žalobkyní a v částce 29 680 Kč žalovanou. Česká republika tak ze státních prostředků na výplatu znalečného vynaložila částku 61 903 Kč, soud tak podle § 148 odst. 1 o. s. ř. výrokem III. žalované uložil povinnost zaplatit České republice částku 61 903 Kč.