33 C 154/2022
č. j. 33 C 154/2022-24
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160 § 202
- o dráhách, 266/1994 Sb. — § 37
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970 § 2550 § 2578
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; název žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 4. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce. <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a má se proto ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila.
3. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného jízdného v částce 25 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč, neboť žalovaná cestovala v níže uvedený den vozidlem žalobce (tramvají) bez platného jízdního dokladu. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovanou písemně vyzval k zaplacení dlužné částky, ta však žalobci ničeho neuhradila. Žalobce se proto, s ohledem na prodlení žalované s placením peněžitého dluhu, domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení.
4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] předžalobní upomínky ze dne 7. 10. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 11. 10. 2021 zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se dne 3. 8. 2021 v 10:24 hod. na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. neprokázala platným jízdním dokladem (uskutečnila jízdu s neplatnou jízdenkou v dané zóně). Jednalo se o jízdu tramvajové linky [číslo] kdy kontrola proběhla na zastávce [ulice] ve městě [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce.
5. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému [územní celek] ve spojení s příslušným tarifem.
6. Ve smyslu § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalované právo, aby ji žalobce, jakožto přepravce, ve shora uvedených dnech přepravil do místa určení řádně a včas, a žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci jízdné, vznikla jí dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě linky [číslo] kdy jde o tramvajovou linku, vychází z § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] ve spojení s tarifem.
7. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisů o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky k jízdnému, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu, za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21% náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč.
9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.