33 C 192/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci manžel: celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec proti manželka: celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželů celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před Matričným úradom anonymizováno se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Společným návrhem podaným dne 15. 9. 2020 se manželé domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno jejich manželství. V návrhu uvedli, že manželství uzavřeli dne datum před Matričným úradom anonymizováno ve Slovenské republice. Oba manželé jsou slovenské národnosti a státní příslušnosti Slovenská republika. Z manželství se narodilo jedno nezletilé dítě, syn jméno, datum narození. Manželství bylo uzavřeno ze vzájemné citové náklonnosti, zpočátku bylo manželství klidné, bez větších komplikací, cca před pěti lety však začaly vznikat problémy, zejména ve vzájemné komunikaci mezi manžely a začaly se lišit představy o jejich společné budoucnosti a o výchově a péči o nezletilého syna. Začátkem roku 2020 spolu účastníci přestali žít jako manželé, přestali společně hospodařit a ukončili intimní soužití. Manželka počátkem měsíce září 2020 opustila společnou domácnost. Manželství účastníků je dnes zcela formálním svazkem, který neplní své společenské funkce a žádný z manželů nemá zájem na jeho zachování. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění. Po provedeném dokazování má soud za nesporně prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Matričným úradom anonymizováno ve Slovenské republice, jak je nepochybně prokázáno oddacím listem účastníků. Z manželství se narodil syn jméno příjmení, datum narození. Práva a povinnosti rodičů k nezletilému synovi byly upraveny rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2020, a kterým byl nezletilý jméno svěřen do střídavé péče obou rodičů. Ze shodných účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že manželé měli problémy už před rokem 2015, neuměli se dohodnout na péči o syna, ohledně domácnosti, financí. Už v roce 2015 uvažovali manželé o rozvodu manželství, manželka se tehdy na 3 měsíce odstěhovala ze společné domácnosti, pak se ale dohodli na tom, že se ještě pokusí obnovit společné soužití. Manželství však postupně upadalo, každý z manželů si žil svůj vlastní život. V lednu 2020 se proto manželé dohodli na rozvodu manželství. V září 2020 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti a ani jeden z manželů nemá zájem o obnovení společného soužití. Oba manželé jsou slovenské národnosti, na území České republiky mají obvyklý pobyt. Pravomoc soudu k projednání věci je dána kap.

II. čl. 3 odst. 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť ve věcech rozvodu je dána příslušnost soudů toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Protože oba manželé jsou slovenské národnosti, řídí se rozvod jejich manželství právním řádem Slovenské republiky. Podle § 22 zák. č. 36/2005 Zb., o rodine, k zrušeniu manželstva rozvodom možno pristúpiť len v odôvodnených prípadoch. Podle § 23 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia. Podle § 23 odst. 2 zák. č. 36/2005 Zb. súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí. Podle § 24 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. v rozhodnutí, ktorým sa rozvádza manželstvo rodičov maloletého dieťaťa, súd upraví výkon ich rodičovských práv a povinností k maloletému dieťaťu na čas po rozvode, najmä určí, komu maloleté dieťa zverí do osobnej starostlivosti, kto ho bude zastupovať a spravovať jeho majetok. Súčasne určí, ako má rodič, ktorému nebolo maloleté dieťa zverené do osobnej starostlivosti, prispievať na jeho výživu, alebo schváli dohodu rodičov o výške výživného. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když ani jeden z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí a společně nepečují o dítě narozené z manželství. Příčiny rozvratu manželství, které byl soud povinen zjišťovat, jsou spatřovány v rozdílných názorech na základní otázky společného soužití. Pokud § 24 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. ukládá soudu upravit práva a povinnosti k nezletilým dětem, pak v této věci již bylo rozhodnuto shora citovaným rozsudkem zdejšího soudu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení žádnému z manželů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej po vyhlášení rozsudku zcela vzdal. Manželé jsou povinni dostavit se do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na příslušný obecní úřad pověřený vedením matrik k zápisu nastalých změn do občanských průkazů.