33 C 195/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; Dopravní podnik města Brna, a.s., IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.

3. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného jízdného ve výši 2x 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč, neboť žalovaný cestoval v níže uvedených dnech vozidlem žalobce (tramvají) bez platného jízdního dokladu. Žalovaný jízdné v částce 2x 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 2x 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaného písemně vyzval k zaplacení dlužných částek, ten však žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se proto, s ohledem na prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu, domáhá rovněž zaplacení úroků z prodlení.

4. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisů o provedené přepravní kontrole číslo číslo předžalobních upomínek ze dne 24. 8. 2021 a poštovních podacích archů ze dne 26. 8. 2021 zjistil následující skutkový stav. Žalovaný se dne 16. 6. 2021 v 15:32 hod. na výzvu kontrolora anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno neprokázal platným jízdním dokladem (uskutečnil jízdu bez jízdního dokladu). Jednalo se o jízdu tramvajové linky číslo kdy kontrola proběhla na zastávce ulice ve městě obec, kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Dále žalovaný uskutečnil jízdu bez jízdního dokladu dne 20. 6. 2021, kdy se přepravoval tramvají číslo na výzvu kontrolora anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno se neprokázal platným jízdním dokladem. Kontrola proběhla v 11:25 hod. na zastávce anonymizováno část obce ve městě obec, kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Ani v tomto případě žalovaný jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatil. Žalovaný dlužné částky žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobních upomínek právním zástupcem žalobce.

5. Na základě takto zjištěného skutkové stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky anonymizována tři slova územní celek ve spojení s příslušným tarifem.

6. Ve smyslu § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby žalovanému právo, aby ho žalobce, jakožto přepravce, ve shora uvedených dnech přepravil do místa určení řádně a včas, a žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobci jízdné, vznikla mu dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě linek číslo číslo kdy jde o tramvajové linky, vychází z § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvních přepravních podmínek anonymizována tři slova územní celek ve spojení s tarifem.

7. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisů o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení 8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávky z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky k jízdnému, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21% náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč.

9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.