33 C 215/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 150 Kč s 8 % úrokem z prodlení ročně od 17. 10. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 2. 2020, doplněnou podáním ze dne 3. 12. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 150 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za koncové zařízení. Žalobce v žalobě uvedl, že dne datum uzavřel se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo pro tel. číslo (dále jen„ účastnická smlouva“) ve znění Dodatku k účastnické smlouvě ze dne datum (dále jen„ dodatek“), jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky anonymizováno a Ceník tarifů a služeb. Na základě účastnické smlouvy a jejího dodatku se žalobce zavázal poskytnout žalovanému krom objednávky služeb elektronických komunikací ke koupi koncové zařízení anonymizováno 5 slov – anonymizováno, IMEI číslo (dále také jako„ koncové zařízení“), a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny za koncové zařízení ve výši 3 451 Kč, resp. ve výši 3 450 Kč, neboť první část kupní ceny ve výši 1 Kč byla žalovaným uhrazena při převzetí zařízení, a to formou 23 měsíčních splátek ve výši 150 Kč dle splátkového kalendáře, který byl nedílnou součástí dodatku. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování a v souladu s čl. 10 Pravidel pro prodej Zařízení na splátky v případě neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaný neuhradil splátku č. 3 a splátky následující dle splátkového kalendáře, tj. 21 splátek celkem ve výši 3 150 Kč, žalobce pro v souladu se smluvním ujednáním zesplatnil zbylé splátky dle splátkového kalendáře (tj. 5. – 23. splátku). Žalovaný uhradil dne 23. 3. 2018 první splátku zařízení a dne 30. 4. 2020 druhou splátku zařízení, žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 150 Kč z vyúčtování číslo (3. splátka zařízení), částky ve výši 150 Kč z vyúčtování číslo (4. splátka zařízení) a částky ve výši 2 850 Kč z vyúčtování číslo (5. – 23. splátka zařízení), tj. celkem částky ve výši 3 150 Kč představující neuhrazenou kupní cenu za koncové zařízení. Žalovaný kupní cenu za koncové zařízení doposud neuhradil, přestože jej žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 7. 1.2020.

2. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu k této otázce nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z objednávky služeb ze dne datum soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena účastnická smlouva, a to pod číslo pro tel. číslo na dobu 3 let. Žalobce se touto smlouvou zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit ceny. Nedílnou součástí smlouvy byly i dokumenty uvedené v části smluvní ujednání, kdy šlo mimo jiné o Všeobecné podmínky anonymizováno a platný Ceník služeb. K uvedené účastnické smlouvě byly následně uzavřeny dodatky týkající se změny trvání účastnické smlouvy, přičemž součástí dodatku uzavřeného mezi účastníky řízení dne datum bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu anonymizováno 5 slov – anonymizováno, IMEI číslo, za cenu 3 451 Kč s tím, že částka ve výši 1 Kč (tzv. akontace) byla splatná při převzetí koncového zařízení a zbývající částka ve výši 3 450 Kč byla splatná ve 23 měsíčních splátkách ve výši 150 Kč, jejichž splatnost se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Daňovým dokladem číslo ze dne datum žalobce vyúčtoval žalovanému částku ve výši 2 596 Kč, jejíž součástí byla splátka za koncové zařízení ve výši 150 Kč. Uvedená částka byla splatná dne 3. 6. 2018. Dopisem ze dne 19. 6. 2018 žalobce prostřednictvím svojí zástupkyně vyzval žalovaného k úhradě neuhrazeného vyúčtování číslo ve výši 2 596 Kč, které bylo splatné dne 3. 6. 2018. Daňovým dokladem číslo ze dne datum žalobce vyúčtoval žalovanému částku ve výši 2 906 Kč, jejíž součástí byla také splátka za koncové zařízení ve výši 150 Kč. Tato částka byla splatná dne 4. 7. 2018. Daňovým dokladem číslo ze dne datum žalobce vyúčtoval žalovanému nesplacenou kupní cenu za koncové zařízení v celkové výši 2 850 Kč, představující 19 měsíčních splátek ve výši 150 Kč. Uvedená částka byla splatná dne 16. 10. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2020 právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato upomínka byla dle potvrzení o podání žalovanému odeslána prostřednictvím pošty dne 7. 1. 2020.

4. Důkazní břemeno k tvrzení o tom, že žalovaný neuzavřel uvedenou účastnickou smlouvu a její dodatek, či že uhradil vyúčtování řádně a včas, eventuálně, že žalobci uhradil zcela či zčásti dlužnou částku, leželo na žalovaném. Žalovaný však v tomto směru nic netvrdil a neprokazoval, soud proto vycházel ze žalobních tvrzení o nezaplacení celé dlužné částky.

5. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným dne datum účastnickou smlouvu číslo k tel. číslo v souladu s § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve znění jejích dodatků, jako tzv. nepojmenovanou smlouvu. Součástí dodatku k účastnické smlouvě ze dne datum bylo ujednání o kupní smlouvě, kdy soud má za prokázané, že účastníci uvedeného dne platně uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), na základě níž žalobce umožnil žalovanému nabýt vlastnické právo k předmětu koupě – koncovému zařízení, a žalovaný se zavázal žalobci uhradit kupní cenu. Žalovaný porušil své povinnosti z účastnické smlouvy, když neuhradil kupní cenu za koncové zařízení ve výši 3 150 Kč dle vystavených vyúčtování. Jelikož žalovaný nedostál svému smluvnímu závazku uhradit kupní cenu za koncové zařízení, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 150 Kč.

6. Protože je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, má žalobce právo požadovat podle § 1970 občanského zákoníku též úroky z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce však roční úrok z prodlení požadoval v nižší výši než je zákonem stanovená sazba, přičemž žalobcem požadovaná nižší výše úroku z prodlení není v rozporu s právními předpisy - nepřesahuje zákonem stanovenou sazbu, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobci přiznal úroky z prodlení v jím požadované výši, neboť nelze jít nad žalobní petit. Žalobce tyto úroky požaduje z žalované částky, a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování splátek za koncové zařízení číslo.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Protože řízení ve věci bylo zahájeno po 1. 7. 2014 a jsou splněny předpoklady stanovené § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), kdy jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, postupoval soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle citovaného ustanovení. Žalobci tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč, tj. 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 a. t. (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 1 489 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

8. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného nebo prostřednictvím soudního exekutora.