33 C 218/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 28. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 7. 7. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení od 28. 6. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedl, že dne 16. 3. 2021 vydražil v exekuční dražbě spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/5 na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec], který je součástí dobývacího prostoru kamenolomu [obec]. Vlastnické právo nabyl žalobce ke dni vydání usnesení o příklepu. V souvislosti s výše uvedeným ve smyslu ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. zanikla ze zákona ke dni 16. 3. 2021 nájemní smlouva ze dne [datum] k předmětnému pozemku (uzavřená mezi původními vlastníky a žalovaným), neboť tato nájemní smlouva nebyla v dražební vyhlášce uvedena a nebyla oznámena soudem po zahájení dražebního jednání. Vzhledem k absenci užívacího titulu lze konstatovat, že se žalovaný bezdůvodně obohacuje na úkor spoluvlastníků předmětného pozemku. S ohledem na princip aktivní spoluvlastnické solidarity je žalobce oprávněn žádat vydání bezdůvodného obohacení za všechny ostatní spoluvlastníky pozemku. Výše bezdůvodného obohacení se podle konstantní judikatury určí ve výši obvyklého nájemného předmětného pozemku. Jistým vodítkem může být výše nájemného sjednaná v nájemní smlouvě ze dne 28. 5. 2010 k předmětnému pozemku ve výši 8 000 Kč za rok. Touto žalobou je uplatněn nárok na vydání bezdůvodného obohacení za čtvrtletí počínaje dnem 17. 3. 2021 a konče dnem 16. 6. 2021, a to v částce 2 000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 18. 6. 2021 doručeného žalovanému dne 21. 6. 2021, a to do 7 dnů, splatnost nastala dne 27. 6. 2021, žalovaný dosud nezaplatil ničeho.

2. Ve věci byl dne 22. 7. 2021 vydán elektronický platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný řádně a včas odpor. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] v postavení nájemce nájemní smlouvu s podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, kdy každý z nich byl vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 ([jméno] [anonymizováno], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození]) pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] [anonymizováno] [obec]. Nájem pozemku byl sjednán na dobu určitou, a to až do ukončení hornické činnosti a činností s ní souvisejících a nájemné bylo sjednáno ve výši 8 000 Kč ročně. Nájemní smlouva byla jak ze strany pronajímatelů, tak i žalovaného v pozici nájemce řádně plněna. Následně dne 16. 3. 2021 žalobce vydražil v exekuční dražbě proti povinnému [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/5 na pronajatém pozemku. Žalobce s odkazem na ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. tvrdí, že nájem pozemku založený touto nájemní smlouvu ze zákona dražbou zanikl, žalovaný se však s tímto závěrem žalobce neztotožňuje a má za to, že ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. nelze bez dalšího aplikovat v případech, kdy je předmětem exekuční dražby pouze spoluvlastnický podíl a nikoliv celá nemovitá věc. V tomto případě se dokonce jedná o spoluvlastnický podíl pouze o velikosti id. 1/5, tedy podíl žalobce je vzhledem k ostatním spoluvlastníkům minoritní. Případný zánik nájemního práva by se velmi zásadním způsobem dotkl práv ostatních spoluvlastníků, což je nepřípustné. V případech, kdy se jedná o prodej spoluvlastnického podílu v exekuční dražbě, závady zatěžují vždy celou nemovitou věc, není možné, aby zanikly pouze ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu prodanému v dražbě. V důsledku dražby jsou pak myslitelné jen dvě možnosti – buď závada v důsledku prodeje spoluvlastnického prodeje povinného v dražbě zanikne (tedy i ohledně spoluvlastnických podílů, která nebyly exekucí postiženy) nebo závada nezanikne, bude dále zatěžovat nemovitou věc jako celek (včetně spoluvlastnického podílu prodaného v dražbě). Druhá možnost, tedy že závada (v tomto případě nájemní právo) nezaniká a dál zatěžuje nemovitost jako celek, včetně vydraženého spoluvlastnického podílu, je správná a je odbornou veřejností i soudní praxí bez výhrad přijímána. K tomu odkázal na komentářovou literaturu a soudní rozhodnutí v obdobných věcech (zejména Krajský soud v Brně sp. zn. 26 Co 39/2008, Krajský soud v Brně sp. zn. 12 Co 545/2017). Zánik celého nájemního vztahu k pozemku by představoval jen stěží odůvodnitelný citelný zásah do práv ostatních spoluvlastníků. Závěrem žalovaný poukázal na skutečnost, že nájemné za rok 2021 ve výši sjednané v předmětné nájemní smlouvě, tj. ve výši 8 000 Kč již dne 26. 5. 2021 uhradil ve prospěch účtu pronajímatelů. Při použití argumentace žalobce by částka 8 000 Kč představovala bezdůvodné obohacení na straně spoluvlastníků pozemku a žalovaný by byl oprávněn tuto částku po spoluvlastnících požadovat, event. ji namítnout k započtení.

3. V písemném podání ze dne 30. 8. 2021 žalobce namítl, že žalovaný neupřesnil, na jakou komentářovou literaturu odkazuje, pokud odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pak odkaz na judikaturu krajského soudu nelze považovat za odkaz na ustálenou a bez dalšího následováníhodnou rozhodovací činnost. Odkázal na ustanovení § 338 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením 336l odst. 5 o. s. ř. a uvedl, že ze znění těchto zákonných ustanovení nelze učinit jiný závěr než ten, že nájemní smlouva zaniká i ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, neboť podle § 338 odst. 1 o. s. ř. na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon, jinak a podle § 336l odst. 5 o. s. ř. dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zaniká mj. nájemní právo neuvedené v dražební vyhlášce nebo neoznámené soudem po zahájení dražebního jednání. Tento závěr má dle žalobce i své racio, neboť žalobce vydražil spoluvlastnický podíl právě s tím, že předmětná smlouva ohledně užívacího titulu pro žalovaného absentuje. O existenci nájemní smlouvy se dozvěděl až po nabytí vlastnictví od žalovaného. Smyslem právní úpravy obsažené v § 336l odst. 5 o. s. ř. je posílení právní jistoty dražitele tak, aby měl jistotu, do jakého právního postavení udělením příklepu v dražbě vstupuje. To, že nájemní smlouva zaniká i ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům je také v souladu s ustanovení § 1116 o. z., které uvádí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu. Zánik práva ve vztahu k jednomu spoluvlastníku tedy nutně musí znamenat zánik práva ve vztahu ke všem spoluvlastníkům společně. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že nájemní smlouva z [datum] nebyla podepsána všemi spoluvlastníky, nýbrž toliko panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl předmětný spoluvlastnický podíl na nemovité věci v exekuční dražbě po panu [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nájemní smlouvou z [datum] nepodepsali a lze předpokládat, že s jejím obsahem nesouhlasí. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou nekontaktní. Lze tedy uzavřít, že na plnění předmětné nájemní smlouvy trvají toliko pánové [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], tedy minorita společníků. Žalobce informoval žalovaného o zániku nájemní smlouvy ze zákona již svým přípisem ze dne 8. 4. 2021, a pokud žalovaný přesto odeslal platbu na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jedná se o bezdůvodné obohacení pouze této osoby a nikoliv dalších spoluvlastníků, proto je námitka započtení ze strany žalovaného nepřípadná. Žalobci svědčí právo předstihu, které uplatnil dne 18. 6. 2021, když vyzval za všechny ostatní spoluvlastníky žalovaného, aby vydal bezdůvodného obohacení vzniklé po zániku nájemní smlouvy. Poté, co jeden ze solidárních věřitelů požádá o plnění (případně uplatní pohledávku proti dlužníkovi žalobou u soudu) nemůže již jiný věřitel požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není ani oprávněn mu plnit. Věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stává jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit. Závazek tak zaniká splněním dluhu tomu věřiteli, který o plnění požádá první (rozsudek NS 28 Cdo 594/2006). Žádný jiný spoluvlastník o vydání bezdůvodného obohacení za uvedené období nepožádal, a proto je žalovaný povinen vydat bezdůvodné obohacení pouze do rukou žalobce, který následně provede vypořádání mezi ostatní spoluvlastníky.

4. V písemném podání ze dne 27. 9. 2021 upřesnil žalovaný odkaz na komentářovou literaturu tak, že jde o Občanský soudní řád, 4. část, Soudcovský komentář, autor: Vladimír Jirsa a kol., nakladatel: Wolters Kluwer, stav k 1. 4. 2019, zdroj ASPI, a Občanský soudní řád, 3. vydání, 2021, autoři Karel Svoboda a kol., nakladatel: C. H. Beck, zdroj beck on-line.

5. U jednání dne 6. 10. 2021 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že s nájemní smlouvou, výší a způsobem placení nájemného souhlasili všichni spoluvlastníci pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] [anonymizováno] [obec], což doložil jimi podepsanými prohlášeními.

6. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů.

7. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v postavení vlastníků a pronajímatelů pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec] (každý z nich vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5) a žalovaným v postavení nájemce bylo zjištěno, že pronajímatelé přenechali žalovanému k užívání pozemek p. [číslo] ostatní plocha, o výměře [anonymizována dvě slova] m², zapsaný u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [příjmení] u [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to počínaje dnem podpisu smlouvy do doby ukončení hornické činnosti a činností s ní související. Nájemce se zavázal platit pronajímatelům roční nájemné sjednané vzájemnou dohodou v celkové výši 8 000 Kč s tím, že nájemné se zavázal hradit bezhotovostním převodem na bankovní účet pronajímatelů číslo [bankovní účet], a to za příslušný kalendářní rok nejdéle do 30. 5. příslušného kalendářního roku. Nájemní smlouva je za pronajímatele podepsána [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Z usnesení o nařízení dražebního roku (dražební vyhláška) – elektronická dražba soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jeseník ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve věci proti povinnému [jméno] [příjmení] na návrh oprávněného [příjmení] [anonymizováno] [země] k vymožení povinnosti povinného uhradit oprávněnému pohledávku ve výši [částka] [anonymizována dvě slova], k vymožení povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a povinnosti povinného uhradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce byla nařízena elektronická dražba spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 na pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m², ostatní plocha, k. ú. [příjmení] [anonymizováno] [obec]. V článku VII. dražební vyhlášky bylo uvedeno:„ Práva a závady spojené s nemovitou věcí (věcná břemena, právo nájmu, jiné) nejsou. V článku VIII. bylo uvedeno:„ Závady, které prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou, jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytu a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitou věc zatěžovala i nadále (§ 69 e. ř. ve spojení s § 336a odst. 1 písm. c) o. s. ř.): nejsou.“ 9. Z usnesení o příklepu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jeseník ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutor udělil vydražiteli – žalobci příklep na vydražené nemovitosti – spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/5 ve vlastnictví povinného [jméno] [příjmení] na pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m², ostatní plocha, k. ú. [příjmení] u [obec], a to za nejvyšší podání ve výši 80 000 Kč.

10. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu ve prospěch účtu číslo [bankovní účet] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odepsána částka 8 000 Kč.

11. Výzvou ze dne 18. 6. 2021 vyzval žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 000 Kč ve lhůtě do 7 dnů ode dne obdržení přípisu. Výzva byla žalovanému doručena dne 21. 6. 2021. Na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 18. 6. 2021 reagoval žalovaný přípisem ze dne 29. 6. 2021, kterým nárok žalobce odmítl s tím, že nájemní vztah založený nájemní smlouvu ze dne [datum] nezanikl. Přípisem právního zástupce žalobce ze dne 28. 6. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, která byla žalovanému doručena dne 29. 6. 2021.

12. Z prohlášení spoluvlastníků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ze dne 5. 10. 2021, [jméno] [příjmení] ze dne 3. 10. 2021, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že všichni souhlasili s uzavřením nájemní smlouvy se žalovaným a všichni souhlasili a v nájemní smlouvě si výslovně sjednali, že nájemné bude hrazeno na účet číslo [bankovní účet] a následně na účet číslo [bankovní účet].

13. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Nájemní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi pronajímateli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - kdy každý z nich byl k datu 28. 5. 2010 vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec], a nájemcem [právnická osoba] byl pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec] pronajat nájemci, a to na dobu určitou – do ukončení hornické činnosti, sjednáno bylo nájemné ve výši 8 000 Kč, které mělo být hrazeno vždy za příslušný kalendářní rok nejdéle do 30. 5. příslušného kalendářního roku. Dne 16. 3. 2021 v dražbě vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Jeseník pod sp. zn. [spisová značka] byl žalobci udělen příklep na vydražené nemovitosti – spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/5 na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] [anonymizováno] [obec] ve vlastnictví povinného [jméno] [příjmení] a žalobce stal vlastníkem tohoto spoluvlastnického podílu. Dne 26. 5. 2021 bylo zaplaceno nájemné ve výši 8 000 Kč dle nájemní smlouvy ze dne 28. 5. 2010, a to na účet vedený na jméno Ing. [jméno] [příjmení]. Výzvou ze dne 18. 6. 2021 doručenou žalovanému dne 21. 6. 2021 vyzval žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku v období od 17. 3. 2021 do 16. 6. 2021 ve výši 2 000 Kč. <i>14. Podle § 338 odst. 1 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak.</i> <i>15. Podle § 336l odst. 5 o. s. ř. dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zanikají a) právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek, nájemní právo nebo pachtovní právo, nejde-li o věcné břemeno bydlení, výměnek, jehož součástí je právo bydlení nebo nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem po zahájení dražebního jednání, b) výhrada zpětné koupě a předkupní právo k vydražené nemovité věci, s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva, c) výhrada zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, budoucí zástavní právo a budoucí výměnek. Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo neoznámený soudem po zahájení dražebního jednání zaniká koncem pachtovního roku. Soud potvrdí, která věcná nebo jiná práva zapsaná v katastru nemovitostí váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli nebo předražiteli.</i> 16. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem a žalovaným nebylo sporné, že právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] jakožto vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/5 pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec] společně s dalšími spoluvlastníky tohoto pozemku [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] uzavřel dne [datum] jakožto pronajímatel se žalovaným jakožto nájemcem nájemní smlouvu ohledně tohoto pozemku. Touto smlouvou byl pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec] pronajat žalovanému pro účely provádění hornické činnosti a činností s ní související s tím, že žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně vždy do každého 30. 5. příslušného kalendářního roku. Mezi stranami nebylo sporné ani to, že žalobce nabyl vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 1/5 na předmětném pozemku na základě usnesení o příklepu ze dne 16. 3. 2021 vydaného soudním exekutorem v exekučním řízení vedeném proti povinnému [jméno] [příjmení], ani to, že v dražební vyhlášce ze dne 19. 1. 2021 nebylo nájemní právo dle předmětné nájemní smlouvy uvedeno a ani nebylo oznámeno soudem po zahájení dražebního jednání. Spor byl o to, zda dnem, kdy se žalobce stal vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id 1/5 na pozenku [parcelní číslo] v k. ú. [příjmení] u [obec], zaniklo nájemní právo dle nájemní smlouvy ze dne [datum].

17. Není sporu o tom, že samostatným předmětem nájmu či pachtu nemůže být ideální spoluvlastnický podíl na pozemku (viz. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020 sp. zn. 26 Cdo 508/2019). Protože platí tato zásada, není možné, aby nájemní právo jakožto závada, která zatěžuje předmětný pozemek, zaniklo pouze ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu prodanému v dražbě. V důsledku toho pak přicházejí v úvahu dvě možnosti – buď závada v důsledku prodeje spoluvlastnického prodeje povinného v dražbě zanikne, a to i ohledně spoluvlastnických podílů, které nebyly exekucí postiženy, nebo závada nezanikne a bude nadále zatěžovat nemovitost jako celek. Žalobce měl za to, že je namístě dovodit, že závada v podobě nájemného práva dle nájemní smlouvy ze dne 28. 5. 2010 ke dni 16. 3. 2021 zanikla, a to v souladu s ustanovením § 338 odst. 1 o. s. ř. v spojení s ustanovením § 336l odst. 5 o. s. ř., kdy užijí-li se ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu, nestanoví-li zákon jinak, pak dnem, kdy se vydražitel stal vlastníkem vydražené nemovitosti, zanikne mimo jiné nájemní právo neuvedené v dražební vyhlášce nebo neoznámené soudem po zahájení dražebního jednání. Žalobce tvrdil, že tento závěr z citovaných zákonných ustanovení jednoznačně vyplývá, neboť jazykovým výkladem těchto ustanovení nelze dospět k žádnému jinému závěru. Soud se s právním výkladem citovaných zákonných ustanovení tak, jak jej provedl žalobce, neztotožnil, naopak dovodil, že předmětná zákonná ustanovení je namístě vykládat tak, jak uváděl žalovaný, který na podporu svého stanoviska odkázal na shora citovanou komentářovou literaturu a na rozsudky Krajského soudu v Brně.

18. Soud má za to, že ani jazykovým výkladem nelze jednoznačně dospět k závěru předestřenému žalobcem. I při výkladu norem procesního práva je namístě aplikovat nejen jazykový výklad, ale také výklad logický, systematický a historický. Je zapotřebí zjišťovat obsah konkrétní právní normy ve vztahu k celému komplexu právních norem, srovnáním s těmi z nich, které s danou problematikou souvisí. Nelze tedy izolovaně vykládat ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. tak, jak to učinil žalobce, neboť při výkladu tohoto zákonného ustanovení nesmí být odhlédnuto od zásady, že prodej spoluvlastnického podílu povinného na nemovitých věcech se nemůže dotknout spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků. Zároveň je zapotřebí zohlednit, že neexistuje žádná právní skutečnost, která by mohla vést k zániku práva nájmu ke spoluvlastnickým podílům, které nebyly předmětem dražby. Ustanovení § 336l odst. 5 o. s. ř. je proto namístě vykládat tak, že je-li předmětem dražby jen spoluvlastnický podíl, nájemní právo k nemovitosti nezanikne. Přestože výklad tohoto zákonného ustanovení nelze opřít o žádný judikát Nejvyššího soudu, shoduje se na něm žalovaným citovaná komentářová literatura a dále nejen rozsudky Krajského soudu v Brně, na které poukazoval žalovaný, ale například také rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2015 sp. zn. 69 Co 337/2015, který uvedl, že: Za správné je třeba považovat též právní závěry okresního soudu, když dovodil, že prodejem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny na nemovitostech v dražbě nájemní právo k nemovitostem jako celku nezaniklo. V souladu s ust. § 337h odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 přicházel v úvahu zánik nájemního práva k předmětu dražby, u něhož nebylo rozhodnuto, že nezanikne. V dané věci nebylo rozhodnuto dle § 337h odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 o tom, že by nájemní právo (ke spoluvlastnickému podílu) nezaniklo, z toho však nelze dovodit, že by nájemní právo zaniklo, a to dokonce k celé věci. K zániku nájemního práva ke spoluvlastnickému podílu nemohlo dojít, neboť samotný spoluvlastnický podíl nebyl předmětem nájmu (předmětem nájmu byla celá věc) a ani být podle tehdejší právní úpravy v z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník nemohl, neboť ideální podíl není způsobilým předmětem nájmu za účelem jeho užívání (pro nemožnost plnění). Není pak ani možné, aby předmětem nájmu zůstal toliko spoluvlastnický podíl dražbou nedotčený. Jestliže nemohl zaniknout nájem jen k podílu, pak je třeba dovodit, že nájem nezanikl vůbec, nelze dovozovat, že naopak proto zanikl k celé věci. Je tak třeba dospět k závěru, že v důsledku absence právní skutečnosti skutečnosti, která by mohla vést k zániku nájmu, zůstalo nájemní právo zachováno k nemovitosti jako celku. Krajský soud pak má za to, že odvolací argumentace žalobce důvodná není. Žalobci nelze přisvědčit v tom, že by zaniklo nájemní právo k nemovitosti jako celku toliko na základě dražby spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny. Nelze dovodit zánik nájemního práva ani na základě tvrzené dobré víry nabyvatele spoluvlastnického podílu v dražbě, tj. J. K., neboť jeho dobrá víra nemůže způsobit zánik nájemního práva tam, kde absentuje právní skutečnost, která by mohla k zániku vést.

19. Z prohlášení spoluvlastníků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] navíc vyplývá, že všichni ostatní spoluvlastníci předmětného pozemku vyjma žalobce s nájemní smlouvou souhlasí. I pokud by se tedy soud přiklonil k výkladu žalobce a dovodil by, že nájemní smlouva zanikla, žalovaný i po 16. 3. 2021 užívá předmětný pozemek se souhlasem většiny spoluvlastníků (tj. v souladu s § 1128 o. z.). Pokud žalobce jako minoritní, přehlasovaný spoluvlastník je v důsledku tohoto rozhodnutí o užívání věci z užívání věci vyloučen, je takové vyloučení kompenzováno jeho právem na náhradu za neužívání, jde o tzv. nadužívání spoluvlastnického podílu. Toto právo má žalovaný ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům předmětného pozemku, nikoli ve vztahu k žalovanému, neboť u žalovaného zaplacením platby 8 000 Kč dne 26. 5. 2021 k bezdůvodnému obohacení nedošlo.

20. Soud proto dovodil, že žaloba byla podána nedůvodně a rozhodl o zamítnutí žaloby.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, tj. paušální náhrada za 3 úkony, a to písemné vyjádření ze dne 30. 7. 2021, ze dne 27. 9. 2021 a účast u jednání dne 6. 10. 2021, ve výši 3× 300 Kč, tj. 900 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb.