33 C 27/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 66 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 66 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 842,19 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 37 050 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10% a úroku 10,37% ročně z částky 30 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Řízení se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 237,08 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, zastavuje.

1. Žalobou podanou dne 5. 1. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 66 700 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. S účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba] Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28% z jistiny úvěru. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 25 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 55 800 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 14. 8. 2019 zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 30 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 7 050 Kč, poplatku za uzavření 8 100 Kč a administrativním poplatku 5 550 Kč. Neuhrazená jistina úvěru se dále úročí úrokem s úrokovou sazbou 10,37% ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně, a to z jistiny a úroku 7 050 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě, žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 16 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.

2. Podáním ze dne 22. 4. 2021 doplnil žalobce k výzvě soudu skutková tvrzení žaloby tak, že popsal, jaký způsobem byla při uzavírání smlouvy posouzena úvěruschopnost žalovaného. Doplnil, že žalovaný na úvěr zaplatil dne 14. 6. 2018 částku 1 200 Kč a dne 14. 6. 2018 částku 3 900 Kč, tj. celkem 5 100 Kč. Zároveň vzal žalobu zpět co do částky 237,08 Kč na zákonném kapitalizovaném úroku z prodlení a v této části bylo podle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) rozhodnuto o částečném zastavení řízení (výrok III.)

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 21. 6. 2021, které se konalo bez účasti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k jednání bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu. Zástupce žalobce byl u jednání podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzván k označení důkazů k prokázání tvrzení o tom, že součástí části závodu [právnická osoba], která byla převedena na [právnická osoba], byla i pohledávka za žalovaným. K označení důkazů byla žalobci poskytnuta lhůta v trvání 15 dnů a jednání bylo odročeno na 28. 7. 2021. K jednání dne 28. 7. 2021 se ani žalobce, ani žalovaný bez omluvy nedostavili, žalobce ani ve stanovené lhůtě, ani později nereagoval na výzvu soudu k označení důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.

5. Žalovaný vyplnil a podepsal dne [datum] žádost o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] V žádosti uvedl svůj měsíční příjem 16 320 Kč a výdaje ve výši celkem 8 920 Kč měsíčně s tím, že má výdaje 420 Kč na energie, 3 500 Kč na stravování a výživné, 5 000 Kč ostatní výdaje. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na částku 30 000 Kč spolu s „ celkovými náklady spotřebitelského úvěru“ 25 800 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá sjednání úroku ve výši 28 % ročně, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1 200 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a popltaku za hotovostní výběr splátek 9 600 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru byla sjednána ve výši 212,32%, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný uhradil na úvěr dne 14. 6. 2018 částku 1 200 Kč a dne 14. 6. 2018 částku 3 900 Kč.

6. Smlouvou ze dne [datum] ve spojení se seznamem pohledávek (příloha smlouvy) mělo dojít k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] na žalobce.

7. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému postoupení tvrzené pohledávky na žalobce. Dopisem ze dne 18. 12. 2020 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky 73 793,15 Kč.

8. Žalobce dále předložil k důkazu listiny, které mají prokazovat řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného společností [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o úvěru. Pracovní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným jako zaměstnancem a [právnická osoba] [anonymizováno] byl sjednán pracovní poměr žalovaného, a to ode dne [datum]. Z výplatních pásek žalovaného byla zjištěna jeho mzda za březen 2018 ve výši 17 641 Kč, za duben 2018 ve výši 14 722 Kč a za květen 2018 ve výši 16 598 Kč. Z platebního dokladu SIPO vyplývá výdaj žalovaného na elektřinu ve výši 420 Kč.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] vyplývá, že ke dni 28. 9. 2018 byla část obchodního závodu této společnosti převedena na společnost [právnická osoba] Z výpisu není patrné, o jako část závodu se jednalo a zda součástí byla případně i pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce nebyly soudem zjištěny žádné pro rozhodnutí relevantní informace.

10. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Listinami předloženými žalobcem není prokázáno, že by pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy přešla ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Z k důkazu označeného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá pouze skutečnost, že došlo dne [datum] k převodu části obchodního závodu, a to bez bližší specifikace.

12. Tento zásadní nedostatek vede k tomu, že nelze z žalobcem předložených a označených listin učinit závěr o aktivní legitimaci žalobce. K tomuto závěru nestačí bez dalšího oznámení společnosti [právnická osoba], která není původním věřitelem pohledávky, ale až následným nabyvatelem. Protože žalobce nereagoval na výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání, že předmětná pohledávka za žalovaným byla skutečně převedena na společnost [právnická osoba], soud žalobní návrh zamítl pro neunesení břemene důkazního žalobcem ohledně nabytí pohledávky za žalovaným společností [právnická osoba]

13. K důkazní situaci v předmětné věci je dále třeba uvést, že ani v případě, kdy by bylo možné závěr o aktivní legitimaci žalobce ve věci učinit, nebylo by možné žalobě v plném rozsahu vyhovět. Z tvrzení žalobce a doložených listin dle názoru soudu nelze dospět k závěru, že by společnost [právnická osoba] řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.

14. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

19. Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.

20. V posuzované věci učinil soud závěr, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytnutému úvěru. Právní předchůdce žalobce vycházel z toho, že měsíční příjem žalovaného činí částku 16 320 Kč a měsíční výdaje žalovaného činí částku 8 920 Kč. Jedinými listinami, které žalobce k ověření těchto údajů žalovaného předložil, je pracovní smlouva uzavřená žalovaným, výplatní pásky žalovaného za březen, duben a květen 2018 a doklad o placení inkasa. Právní předchůdce žalobce však neměl k dispozici nic, z čeho by ověřil výdaje žalovaného, nezkoumal např. žádným způsobem výdaje žalovaného na bydlení, přestože žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, zůstal formulář v kolonce bydlení nevyplněný. Navíc ze systému ISAS zdejšího soudu bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedena řada řízení o zaplacení i řada exekučních řízení, proto má soud za to, že lze uzavřít, že výdaje uvedené žalovaným jsou nepravdivé. Žalobce postupoval při vyhodnocení výdajů žalovaného zcela formalisticky, nijak neověřil, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného, nevyžádal si např. výpis z účtu žalovaného, aby si ověřil, jaké výdaje žalovaný platí a zda případně nesplácí další půjčky nebo úvěry. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uvedl v rámci hodnocení klienta neúplné, resp. nepravdivé údaje o svých výdajích a pokud se žalobce spolehl jen na údaje uvedené žalovaným a tyto blíže neověřil, nebyla úvěruschopnost žalovaného posouzena řádně a úvěrová smlouva je z tohoto důvodu neplatná.

21. S ohledem na uvedené by bylo na finanční prostředky poskytnuté žalovanému možno z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru nahlížet jako na plnění bez právního důvodu dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Pokud žalovaný převzal částku 30 000 Kč a uhradil 5 100 Kč, zbývalo by k úhradě 24 900 Kč, pouze však za situace prokázání aktivní legitimace žalobce.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.