33 C 283/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 347,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 600 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 5. 11. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 747,36 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 3 347,36 Kč od 2. 6. 2018 do 4. 11. 2019 a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 1 747,36 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 4. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 347,36 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobce uvedl, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se právnická osoba. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 1 600 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 6. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 600 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky název webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na uvedených webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne datum z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo a číslem smlouvy o úvěru číslo číslo. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 747 Kč, který byl splatný v den splatnosti úvěru, tj. dne 1. 6. 2018. Celková výše nároku žalobce činí částku ve výši 3 347,36 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl k její úhradě vyzýván upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou odeslanou právním zástupce žalobce dne 29. 10. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření k žalobě byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

3. Žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě předložil žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru číslo číslo číslo, uzavřenou mezi žalovaným a právnická osoba dne datum, výňatek z výpisu z účtu, smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba a žalobcem dne datum, včetně seznamu pohledávek tvořícího přílohu číslo smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení právnická osoba o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2019, předžalobní upomínku právního zástupce žalobce ze dne 29. 10. 2019 a podací lístek ze dne 29. 10. 2019.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z žalovaným nepodepsané smlouvy o úvěru číslo číslo číslo ze dne datum bylo zjištěno, že původním věřitelem právnická osoba měl být žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 1 600 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně, který měl žalovaný vrátit ve lhůtě 30 dnů, tj. do 1. 6. 2018 spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč.

5. Z výňatku z výpisu z účtu předloženého žalobcem soud zjistil, že dne datum měla být z blíže neoznačeného účtu ve prospěch účtu číslo bankovní účet odeslána platba ve výši 1 600 Kč s uvedením čísla číslo a poznámkou anonymizována čtyři slova.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a z přílohy číslo této smlouvy obsahující seznam pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným v celkové výši 5 180,11 Kč byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 29. 10. 2019.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla uvedená výzva žalovanému odeslána dne 29. 10. 2019.

8. Ze sdělení banka bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu číslo bankovní účet byl žalovaný a dne datum byla na tento účet připsána platba ve výši 1 600 Kč.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 1 600 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 1. 6. 2018 spolu s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč, a to prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V souladu s § 1820 a následujících občanského zákoníku, není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, takzvaně distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Z žalobcem předložených listinných důkazů však uzavření smlouvy o úvěru nelze dovodit. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento odpovídá způsobu sjednání smlouvy popsanému v předložené smlouvě, nepředložil žádné důkazy, které by jeho tvrzení o způsobu uzavření smlouvy prokazovaly a z nichž by bylo možno dovodit, že smlouva o úvěru ze dne datum byla popsaným způsobem uzavřena.

11. K jednání soudu dne 10. 2. 2021 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným, neboť jde o poučení poskytované u jednání. V případě, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, znemožnili soudu, aby poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytl. Soud za takové situace není povinen sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani odročovat jednání. Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru prokázáno, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene.

12. Ze zprávy banka má soud za prokázané, že na účet žalovaného číslo bankovní účet byla dne datum připsána platba ve výši 1 600 Kč, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci, jehož aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, obdrženou částku 1 600 Kč zpět. Žalobci naopak, s ohledem na výše uvedené, nelze přiznat nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč. V prodlení se zaplacením částky je žalovaný od 5. 11. 2019, neboť k zaplacení dluhu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2019, a to ve lhůtě tří dnů, a doručení předžalobní výzvy se v souladu s § 573 občanského zákoníku předpokládá dne 1. 11. 2019; lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 4. 11. 2019 a ode dne následujícího je se zaplacením dluhu v prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak soud přiznal žalobci právo na zaplacení úroků z prodlení z částky 1 600 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 1 600 Kč a části úroku z prodlení a neúspěšný co do částky 1 747,36 Kč s příslušenstvím, v níž měl úspěch žalovaný. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi úspěchem žalovaného a úspěchem žalobce je nepatrný, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

14. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu žalovaného nebo prostřednictvím soudního exekutora.