33 C 284/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno příjmení. sídlem adresa, obec o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s 9,75% zákonným úrokem z prodlení od 23. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 36 118,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

1. Žalobou podanou dne 16. 7. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 100 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že prováděl kontrolu svého účetnictví a hospodaření, přičemž z uvedené kontroly vyplynulo, že dne 21. 7. 2016 byla z účtu žalobce ve prospěch žalovaného odepsána částka 100 000 Kč. Po prověření oprávněnosti této platby a existence titulu pro takový krok ve prospěch žalovaného žalobce zjistil, že jde o zjevně mylnou platbu, neboť žalobce nedisponuje ani neeviduje žádné podklady či tituly, na základě kterých by měla být žalobcem platba ve prospěch žalovaného v minulosti zasílána. U žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť tento získal majetkový prospěch v celkové výši 100 000 Kč plněním žalobce bez jakéhokoliv právního důvodu. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 5. 3. 2019 k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 22. 3. 2019, žalovaný však žalobci ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 23. 4. 2020 navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že tvrzení žalobce o tom, že náhodně téměř po třech letech zjistil, že odeslal chybně 100 000 Kč na účet žalovaného s tím, že k tomu nebyl žádný právní důvod, je zcela nevěrohodné a zjevně účelové. Právním důvodem platby byl finanční příspěvek na vybudování cesty k nemovitostem žalovaného zakládající dle domluvy možnost využití cesty i žalobcem, respektive jméno příjmení, jíž nemovitosti sousedící s nemovitostmi žalovaného žalobce v roce 2016 daroval.

3. K výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů žalovaný v písemném podání ze dne 20. 4. 2021 uvedl, že dne 21. 7. 2016 byla mezi žalovaným a jméno příjmení (bratrancem žalobce a synovcem jméno příjmení) na letní zahrádce příjmení centra v obec v ústní formě uzavřena dohoda, na základě níž obdržel žalovaný bankovním převodem částku 100 000 Kč. jméno příjmení od počátku vystupoval jako faktický vlastník nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k. ú. obec u obec mající právo jednat o všech záležitostech spojených s vlastnictvím nemovitosti a disponující přístupem k rodinným prostředkům. Z pohledu žalovaného je podstatné uvést, že uzavření dohody předcházela mj. ta podstatná skutečnost, že nemovitosti zapsané na list vlastnictví v k. ú. obec u obec, tedy nemovitosti, které jsou t. č. ve vlastnictví žalovaného, byly původně ve vlastnictví rodiny anonymizováno, kteří je pozbyli v dražbě z důvodu finančních obtíží. Nabyvatel v dražbě příjmení příjmení, datum narození se nedokázal s rodinou anonymizováno dohodnout na přístupu k vydraženým nemovitostem a nemovitosti prodal datum žalovanému. Žalovaný se na přístupu k nemovitostem dohodl, když především předně na žádost jméno příjmení vstřícně podepsal souhlas s jejich stavebním záměrem na sousedících nemovitostech a přislíbil vybudovat si náhradní přístup. Obsahem dohody byla následující konkrétní práva a konkrétní povinnosti pro každou smluvní stranu: Žalovaný se zavázal do jednoho roku od uzavření dohody vzdát dále do budoucna práva přístupu ke svým nemovitostem zapsaným na list vlastnictví v k. ú. obec u obec přes sousedící pozemek p. číslo v k. ú. obec u obec, dále se zavázal neuplatňovat námitky k výstavbě na pozemku parcelní číslo ve vlastnictví jméno příjmení, dále se zavázal vybudovat si nejpozději do jednoho roku od uzavření dohody přístup ke svým nemovitostem přes pozemek p. číslo v k. ú. obec u obec ve vlastnictví územní celek, konečně žalovaný souhlasil, aby vlastník nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k. ú. obec u obec užíval jím v budoucnu vybudovaný přístup před pozemek p. číslo v k. ú. obec u obec, respektive jím vybudovanou komunikaci pro chůzi a jízdu (kupříkladu k otáčení vozidel). jméno příjmení se zavázal poskytnout v den uzavření dohody za výše popsané závazky žalovaného částku 100 000 Kč na bankovní účet žalovaného, zejména jako příspěvek žalovanému, aby si vybudoval přístup ke svým nemovitostem zapsaným na list vlastnictví v k. ú. obec u obec. Z pohledu žalovaného bylo plněno z účtu žalobce z toho důvodu, že k němu měl jméno příjmení přístup v rámci mobilní aplikace.

4. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů, výpovědi žalobce jako účastníka řízení a výpovědí svědků jméno příjmení a jméno příjmení.

5. Z výpisu z LV číslo pro obec Říčany, k. ú. obec u obec bylo zjištěno, že žalovaný a jeho manželka jméno příjmení mají ve společném jmění manželů následující nemovitosti - pozemek p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavby adresa, bydlení, pozemek p. číslo zahrada, pozemek p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba a pozemek p. číslo trvalý travní porost. Nabývacím titulem pro žalovaného a jeho manželku je kupní smlouva ze dne datum s právními účinky zápisu k datum. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum bylo zjištěno, že shora označené nemovitosti nabyli manželé celé jméno žalovaného od prodávajícího jméno jméno.

6. Z výpisu z list vlastnictví pro územní celek, k. ú. obec u obec bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí – pozemku p. číslo ostatní plocha, p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obec č. e. anonymizováno, rod. rekr., pozemku p. číslo zahrada a pozemku p. číslo zahrada je jméno příjmení s tím, že nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne datum s právními účinky zápisu k datum. Z darovací smlouvy uzavřené dne datum bylo zjištěno, že shora označené nemovitosti nabyla jméno příjmení darem od celé jméno žalobce, tj. od žalobce.

7. Z katastrální mapy byla zjištěna poloha nemovitostí zapsaných na LV číslo pro k. ú. obec u obec, z předložených fotografií byla zjištěna podoba přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného.

8. Ze smlouvy o nájmu pozemku ze dne datum bylo zjištěno, že územní celek pronajala manželům příjmení pozemky p. číslo nacházející se v k. ú. obec u obec, a to za účelem jejich užívání jako zahrada s tím, že mohou sloužit jako přístup k nemovitostem ve vlastnictví manželů příjmení v k. ú. obec, které přímo sousedí s pronajatými pozemky.

9. Z výpisu z účtu číslo bankovní účet vedeného u právnická osoba bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalobce a dne 21. 7. 2016 byla z tohoto účtu ve prospěch účtu číslo bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, odepsána částka 100 000 Kč. Ze zprávy právnická osoba zaslané k výzvě soudu bylo zjištěno, že dispoziční oprávnění k účtu číslo bankovní účet mají/měly tyto osoby: celé jméno žalobce, anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, všichni mají od 20. 1. 2015 internetové bankovnictví. Na účtu je evidována odchozí platba ve výši 100 000 Kč zrealizovaná dne 21. 7. 2016 v 13:36:50 hod, zadána disponentem jméno příjmení se zprávou pro příjemce: úhrada za provedení cesty, a to přes chytré mobilní zařízení.

10. Žalovaný byl k zaplacení částky 100 000 Kč vyzván dopisem žalobce vyhotoveným právním zástupcem žalobce dne 5. 3. 2019 ve lhůtě do 22. 3. 2019, který byl na adresu bydliště žalovaného odeslán téhož dne, tj. 5. 3. 2019. Žalovaný reagoval na výzvu dopisem svého právního zástupce ze dne 21. 3. 2019, kde uvedl, že není pravdou, že neexistuje právní důvod této platby a měla být mylná.

11. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že žalobce nabyl nemovitosti v k. ú. obec jako dědictví po svém dědečkovi, který zemřel v roce 2009. Žalobce pověřil jméno příjmení (svého bratrance) vyřizováním záležitostí v souvislosti s dědictvím, za tímto účelem mu udělil generální plnou moc. Účet, ze kterého odešly peníze, je účtem žalobce, o který se stará také jméno příjmení. Žalobce nevěděl nic o tom, že platba ve výši 100 000 Kč byla realizována, asi někdy v roce 2019 mu jméno příjmení řekl, že na účtu dělal kontrolu a zjistil, že tam chybí 100 000 Kč s tím, že se spletl. O důvodech platby jméno příjmení žalobci ničeho neřekl. Žalobce nikdy nedal jméno příjmení pokyn, aby za něj něco se žalovaným vyřizoval. K nemovitostem v k. ú. obec nemá žalobce žádný vztah, ani v minulosti tam nejezdil, daroval je tetě jméno příjmení proto, že sám k nim neměl žádný vztah a aby zůstaly v rámci rodiny. 12. jméno příjmení jako svědek vypověděl, že někdy v polovině prosince 2015 jej žalovaný navštívil s tím, že zakoupil nemovitost adresa v obec a chtěl se dohodnout na přístupu k této nemovitosti. jméno příjmení při jednání s žalovaným vystupoval jako zástupce své matky – jméno příjmení, která byla uživatelkou sousední nemovitosti. Protože se jméno příjmení chystala na předmětných pozemcích postavit dům, měli svědek a jeho matka zájem na tom, aby do budoucna měli právní jistotu toho, že se nikdo nebude domáhat práva jezdit a chodit přes její pozemky, a proto souhlasili s tím, že žalovanému přispějí částkou 100 000 Kč na vybudování cesty vedle, tedy po obecním pozemku. Někdy v létě 2016 poskytl svědek žalovanému částku 100 000 Kč, avšak omylem z účtu žalobce, mělo to být z účtu jeho matky. V rámci mediace se svědek snažil s žalovaným dohodnout tak, že by jméno příjmení složila částku 100 000 Kč do advokátní úschovy, žalovaný by vrátil žalobci částku 100 000 Kč a formálně by dokončil vybudování cesty, tedy zajistil by její kolaudaci. Žalovaný s tímto původně souhlasil, následně svůj souhlas odvolal. Svědek žalovanému nikdy neříkal, že by jednal za žalobce, vždy při jednání s ním vystupoval za matku. Svědek byl správcem dědického řízení po dědečkovi, následně mu žalobce udělil generální plnou moc.

13. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že její syn (jméno anonymizováno) řešil s žalovaným, že si žalovaný může vedle jejich pozemku udělat příjezdovou cestu ke svému domu. Svědkyně tyto záležitosti řešit nechtěla, pověřila tím syna. Syn jí pak řekl, že omylem z účtu žalobce zaslal žalovanému částku 100 000 Kč. Svědkyně byla naštvaná, protože neví, proč by měla přispívat žalovanému na vybudování jeho cesty, syn jí to ale odůvodnil tím, že pokud bude cesta postavena, bude to mít výhody i pro rodinu příjmení. Žalobce svědkyni nemovitosti v k. ú. obec u obec daroval proto, že se tak v rodině dohodli, svědkyně k nim měla největší vztah. Žalobce dědil po otci svědkyně proto, že to byl nejstarší vnuk a tatínek svědkyně se tak rozhodl. Žalobce nemovitosti nikdy neužíval. Její syn měl a má dispoziční práva k jejím účtům.

14. Žalovaným navržený důkaz výslechem svědka jméno jméno a žalovaného soud neprováděl, neboť shora uvedenými důkazy byl skutkový stav zjištěn v rozsahu dostatečném pro právní posouzení věci. Důkaz souhlasem se stavbou podepsaným žalovaným byl předložen po koncentraci řízení.

15. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a jméno příjmení byla na konci roku 2015 a v průběhu roku 2016 vedena jednání ohledně přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného v k. ú. obec u obec. Svědek jméno příjmení přislíbil žalovanému příspěvek ve výši 100 000 Kč na vybudování přístupu k nemovitostem v jeho vlastnictví, dne 21. 7. 2016 dal příkaz k úhradě částky 100 000 Kč z účtu vedeného na jméno žalobce.

16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

19. Žalobce v podané žalobě tvrdil, že z jeho účtu byla dne 21. 7. 2016 odepsána platba 100 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného, aniž by k tomu existoval právní důvod, a na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že takový právní důvod existoval s tím, že tímto důvodem byla dohoda uzavřená mezi žalovaným a jméno příjmení (případně jméno příjmení jakožto zástupcem žalobce, potažmo svědkyně jméno příjmení) s tím, že částka 100 000 Kč měla být příspěvkem na vybudování přístupu k pozemkům ve vlastnictví žalovaného v k. ú. obec u obec nikoliv přes pozemky ve vlastnictví jméno příjmení (respektive v období před 14. 4. 2016 ve vlastnictví žalobce). Mezi stranami bylo nesporné, že z účtu, jehož majitelem je žalobce, byla ve prospěch účtu žalovaného dne 21. 7. 2016 odepsána částka 100 000 Kč právnická osoba bylo prokázáno, že jméno příjmení má a k datu 21. 7. 2016 měl dispoziční oprávnění k účtu žalobce.

20. Pro účely právního hodnocení věci poukazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2016 sp. zn. 28 Cdo 3823/2015, podle něhož: Subjekt odlišný od majitele účtu vybavený dispozičním právem k účtu je mimo jiné oprávněn poukázat určitou částku z dotčeného účtu na účet svého věřitele s cílem vyrovnat vlastní dluh. Není proto vyloučeno, aby disponent nevystupující vůči příjemci plnění jako zástupce třetího subjektu poukázáním finančních prostředků na účet svého věřitele přivodil zánik vlastního závazku i tam, kde se tento úkon neshoduje se zájmy majitele účtu. V takovém případě na straně věřitele nedochází k bezdůvodnému obohacení.

21. Ze shora citovaného rozhodnutí vyplývá, že pro účely právního hodnocení věci není postačující zjištění, že k zaplacení částky 100 000 Kč žalovanému došlo z účtu žalobce, aniž by to byl žalobce, kdo by měl nějaký právní důvod žalovanému tuto částku zaplatit. To, že žalobce žádný právní důvod k plnění žalovanému neměl a že jméno příjmení nejednal jakožto zástupce žalobce, má soud z provedených důkazů za prokázáno. Žalobce byl sice v období do 14. 4. 2016 vlastníkem nemovitostí v k. ú. obec, avšak z jeho výpovědi, která nebyla zpochybněna žádným jiným v řízení provedeným důkazem, vyplynulo, že nemovitosti nijak neužíval, nezajímal se o ně a neměl žádný důvod pověřit jméno příjmení jednáním se žalovaným, ani platit žalovanému částku 100 000 Kč.

22. Žalovaný v řízení tvrdil a podařilo se mu prokázat, že právní důvod k zaplacení částky 100 000 Kč existoval. Tímto důvodem byla dohoda uzavřená mezi žalovaným a jméno příjmení, jejímž obsahem byl závazek jméno příjmení poskytnout žalovanému příspěvek ve výši 100 000 Kč na vybudování přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného v k. ú. obec u obec. 23. jméno příjmení jako svědek vypověděl, že se žalovaným jednal jakožto zástupce jméno příjmení, své matky, žalovaný naproti tomu v řízení tvrdil, že jméno příjmení vystupoval jakožto faktický vlastník nemovitostí sousedících s nemovitostmi ve vlastnictví žalovaného, mající právo jednat o všech záležitostech spojených s vlastnictvím nemovitostí a disponující přístupem k rodinným prostředkům. Jednání mezi jméno příjmení a žalovaným probíhala v období od prosince 2015, jak vypověděl sám jméno příjmení (což odpovídá i tomu, že žalovaný nabyl předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze dne 2. 12. 2015), minimálně do 21. 7. 2016 (kdy došlo k zaplacení částky 100 000 Kč), tj. v období, kdy vlastníky nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v k. ú. obec u obec byl nejprve žalobce (do 14. 4. 2016), následně jméno příjmení. Dle svědecké výpovědi jméno příjmení byl tento jmenován správcem pozůstalosti po dědečkovi žalobce a jméno příjmení, do níž patřily nemovitosti v k. ú. obec u obec, následně obdržel od žalobce generální plnou moc udělenou mu v souvislosti s pozůstalostí, jak potvrdil i žalobce. Svědek jméno příjmení měl dispoziční právo jak k účtu, jehož majitelem byl žalobce, tak k účtu, jehož majitelkou byla matka svědka jméno příjmení. jméno příjmení vypověděla, že o platbě ve výši 100 000 Kč se dozvěděla až následně v době, kdy jí jméno příjmení sdělil, že platbu omylem zaslal z účtu žalobce. Ze všech těchto skutečností lze uzavřít, že žalovanému nemohlo být zřejmé, za koho jméno příjmení jedná a v souladu s § 436 odst. 1 o. z. tak lze mít za to, že jméno příjmení jednal vlastním jménem.

24. V souladu se shora citovaným judikátem pak platí, že byl-li zde titul, na jehož základě obdržel žalovaný z účtu žalobce částku 100 000 Kč, nedostalo se mu za daných okolností bezdůvodného obohacení i přesto že jméno příjmení jakožto osoba mající dispoziční oprávnění k účtu žalobce poukázal tyto prostředky bez souhlasu žalobce, neboť sama existence dispozičního oprávnění nezakládá adekvátní titul pro plnění mezi tím, pro koho je účet veden, a subjektem, jemuž je svěřeno právo s prostředky na účtu uloženými nakládat.

25. Pro úplnost soud poukazuje na to, že pro právní posouzení věci je nepodstatné, jaká byla konkrétní dohoda o právech a povinnostech v souvislosti s poskytnutím příspěvku ve výši 100 000 Kč, tedy zda bylo povinností žalovaného zajistit i kolaudaci přístupové cesty, neboť ani žalobcem, ani nikým ze svědků nebylo tvrzeno nic o tom, že by závazek vzniklý z tvrzené smlouvy měl nějakým způsobem zaniknout, že by od smlouvy bylo odstoupeno, nebo že by smlouva byla nějakým jiným způsobem ukončena. Nelze tak dovodit, že by žalovanému vznikla povinnost vrátit částku 100 000 Kč.

26. Ze shora uvedených důvodů rozhodl soud o zamítnutí žaloby, neboť žaloba je v plném rozsahu nedůvodná.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to náhrada nákladů právního zastoupení za 5 úkonů právní služby ve výši 5× 5 100 Kč, tj. 25 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 7. 4. 2021 a 19. 5. 2021, které přesáhlo dvě hodiny), odměna za ½ úkon právní služby ve výši 2 550 Kč (účást u vyhlášení rozsudku), 6× režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6× 300 Kč, tj. 1 800 Kč a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad ve výši 6 268,50 Kč Celkem tak náklady řízení žalovaného dosáhly částky 36 118,50 Kč a tuto částku je žalobce povinen žalovanému nahradit, a to k rukám advokáta žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.