33 C 324/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky Ph.D. sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované likvidační správce pozůstalosti v řízení o pozůstalosti vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. Anonymizováno o vyloučení majetku z likvidační podstaty

I. Spoluvlastnický podíl žalobkyně ve výši id. ½ na pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , sepsaný do likvidační podstaty zůstavitele , jméno FO, , narozeného dne 2. 4. 1966, zemřelého dne 19. 2. 2020, posledně bytem , adresa, , v dědickém řízení vedeném Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. , spisová značka, se vylučuje z této likvidační podstaty.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 9. 2023 domáhala vyloučení spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, z likvidační podstaty zůstavitele , jméno FO, v řízení o pozůstalosti vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „řízení o pozůstalosti“) z toho důvodu, že dne 23. 8. 2023 obdržela od žalované dopis, ve kterém jí žalovaná sdělila, že nemovitosti sepsala do likvidační podstaty v řízení o pozůstalosti. Žalobkyně nesouhlasí s tímto sepsáním a argumentuje tím, že nemovitosti nabyla řádně na základě kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2017 od , jméno FO, za úplatu 1 180 000 Kč. I přes zpochybnění platnosti předchozí smluv, a to darovací smlouvy uzavřené dne 25. 10. 2012 mezi dárcem , jméno FO, a obdarovanou , jméno FO, a kupní smlouvy uzavřené dne 12. 8. 2014 mezi prodávající , jméno FO, a kupující , jméno FO, , by se žalobkyně kupní smlouvou ze dne 8. 3. 2017 stala vlastníkem nemovitostí, i kdyby nemovitosti koupila od nevlastníka.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť spoluvlastnický podíl na nemovitostech sepsala do likvidační podstaty oprávněně. Zůstavitel , jméno FO, měl za , jméno FO, pohledávku z titulu povinnosti vyplatit nejpozději do 31. 12. 2012 na dědický podíl částku ve výši 569 000 Kč, která mu byla stanovena usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 9. 2021, č. j. , spisová značka, , přesto daroval id. spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 25. 10. 2012 své dceři , jméno FO, . Zůstavitel se domohl vyslovení neúčinnosti tohoto převodu vůči sobě rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 10. 2017, č. j. 11 C 209/2013-209 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 60 Co 139/2018-252. Darovací smlouva ze dne 25. 10. 2012 je zároveň i neplatná, neboť jejím uzavřením byl spáchán trestný čin, za který byl , jméno FO, odsouzen v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 9 T 226/2014, zároveň , jméno FO, o neúčinnosti právního úkonu věděla a vědomě se na zmaření možného uspokojení zůstavitele podílela. , jméno FO, nemovitosti prodala dne 12. 8. 2014 , jméno FO, , která nemovitosti převedla dne 8. 3. 2017 na žalobkyni. Žalovaná má za to, že převod nemovitostí dne 12. 8. 2014 byl neplatný právní úkon ve smyslu § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (jak také konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 8. 2018, č. j. 60 Co 139/2018-252), neboť odpůrčí žaloba byla podána dne 13. 6. 2013 a , jméno FO, převedla majetek získaný odporovatelným právním úkonem na , jméno FO, kupní smlouvu ze dne 12. 8. 2014, tedy až po podání odpůrčí žaloby, zjevně v úmyslu zmařit účel odpůrčí žaloby. Proto nemohlo dojít k převodu vlastnictví nemovitostí na , jméno FO, , od které nabyla vlastnictví nemovitostí žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že i kdyby žalobkyně nabyla nemovitosti platně, tak i tak mohla přistoupit k sepsání nemovitostí do likvidační podstaty, a to vzhledem k jejímu výkladu § 212 odst. 1 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) podle kterého do likvidační podstaty patří majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu. Nemovitosti totiž ušly z majetku dlužníka zůstavitele neúčinným jednáním a nyní je vlastní třetí osoba (žalobkyně).

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 9. 2012, č. j. , spisová značka, , na č. l. 58 spisu soud zjistil, že , jméno FO, byla stanovena povinnosti uhradit na dědický podíl , jméno FO, částku 569 000 Kč, a to do 31. 12. 2012.

5. Z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, na č. l. 88 spisu soud zjistil, že k datu 1. 1. 2013 byla jako vlastník nemovitostí – pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, (dále jen „nemovitosti“) zapsána , jméno FO, . Z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, na č. l. 9 spisu soud zjistil, že i k datu 11. 7. 2014 byla jako vlastník nemovitostí zapsána , jméno FO, .

6. Z kupní smlouvy ze dne 12. 8. 2014 na č. l. 18 spisu soud zjistil, že dne 12. 8. 2014 prodala , jméno FO, nemovitosti , jméno FO, za úplatu ve výši 1 000 000 Kč.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 19. 1. 2015, č. j. 9 T 226/2014-233, na č. l. 62 spisu a z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2017, č. j. 6 To 188/2017-461, na č. l. 55 spisu soud zjistil, že , jméno FO, byl uznán vinným přečinem poškození věřitele, jehož se dopustil tím, že dne 25. 10. 2012 daroval spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech v hodnotě nejméně 243 333 Kč své dceři , jméno FO, , a to přesto, že věděl, že na základě usnesení notářky Mgr. , jméno FO, , coby soudní komisařky Okresního soudu v Kroměříži č. j. , spisová značka, ze dne 17. 9. 2012 je povinen vyplatit na dědický podíl , jméno FO, částku ve výši 569 000 Kč a přesto, že věděl, že uvedená nemovitost je jeho jediným hodnotným majetkem, z něhož se může , jméno FO, uspokojit a přesto, že věděl, že bezúplatným darováním nezíská žádnou odpovídající protihodnotu, čímž , jméno FO, způsobil škodu ve výši nejméně 243 333 Kč. , jméno FO, byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení občanskoprávní.

8. Z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, na č. l. 51 spisu soud zjistil, že k datu 1. 3. 2017 byla jako vlastník nemovitostí zapsána , jméno FO, .

9. Z kupní smlouvy ze 8. 3. 2017 na č. l. 10 spisu soud zjistil, že dne 8. 3. 2017 prodala , jméno FO, nemovitosti žalobkyni za úplatu ve výši 1 180 000 Kč.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 10. 2017, č. j. 11 C 209/2013-209, na č. l. 45 spisu ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 60 Co 139/2018-252, na č. l. 21 spisu soud zjistil, že ve věci žalobce , jméno FO, proti žalované , jméno FO, se , jméno FO, pravomocně domohl vyslovení neúčinnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 10. 2012, kterou , jméno FO, převedl spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech na , jméno FO, . V odst. 14 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu byla kupní smlouva uzavřená dne 12. 8. 2014 mezi , jméno FO, a , jméno FO, shledána podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb. neplatnou s tím, že byla uzavřena po zahájení řízení o odpůrčí žalobě v úmyslu zmařit účel odpůrčí žaloby.

11. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2021, č. j. , spisová značka, , na č. l. 79 spisu soud zjistil, že insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka , jméno FO, .

12. Z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, na č. l. 7 spisu soud zjistil, že k datu 21. 7. 2023 byla jako vlastník nemovitostí zapsána žalobkyně.

13. Z usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 6. 2023, č. j. , spisová značka, na č. l. 15 spisu soud zjistil, že tímto usnesením byla nařízena likvidace pozůstalosti po pozůstalém , jméno FO, .

14. Z přípisu , jméno FO, ze dne 7. 8. 2023 na č. l. 43 spisu soud zjistil, že notář v řízení o pozůstalosti souhlasil s právním názorem žalované a sdělil, aby žalovaná sepsala spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech do likvidační podstaty.

15. Z dopisu žalované ze dne 17. 8. 2023 na č. l. 12 spisu soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobkyni sepsání nemovitostí do likvidační podstaty v řízení o pozůstalosti a současně žalobkyni poučila o možnosti podat žalobu o vyloučení majetku z likvidační podstaty. Tento dopis byl zaslán žalobkyni dne 18. 8. 2023, jak plyne z podací stvrzenky na č. l. 44 spisu.

16. Z výpisu z LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, na č. l. 77 spisu soud zjistil, že k datu 26. 2. 2024 byla jako vlastník nemovitostí zapsána žalobkyně.

17. Další žalovanou navržené důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že provedenými důkazy byl skutkový stav zjištěn v rozsahu dostatečném pro právní posouzení věci.

18. Podle § 212 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) majetek likvidační podstaty tvořía) majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího do společného jmění (§ 162) připadl manželu zůstavitele a o právech vázaných jen na jeho osobu,b) pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,c) právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,d) majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,e) náhrada za majetek uvedený pod písmenem d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstavitelovy pohledávky z tohoto majetku,f) majetek, o němž platí, že patří do likvidační podstaty (§ 225),g) další majetek, o němž to stanoví zákon.

19. Podle § 224 z. ř. s. ten, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k majetku, se může žalobou domáhat vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty (odst. 1). Žaloba se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy žalobci bylo doručeno oznámení soupisu podle § 222. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději v poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout (odst. 2).

20. Podle § 595 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

21. Podle § 599 o. z. dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se neúčinnosti právního jednání (odst. 1). Vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které po provedení poznámky nabyly věc nebo právo k věci v takovém seznamu zapsané (odst. 2).

22. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

23. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná24. Žalobkyně jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ nemovitostí se podle § 224 z. ř. s. včasnou žalobou domáhala jeho vyloučení z likvidační podstaty. Žalobkyně je i přes namítanou neplatnost převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ½ na nemovitostech ze dne 25. 10. 2012 od , jméno FO, k , jméno FO, a ze dne 12. 8. 2014 od , jméno FO, k , jméno FO, vlastníkem nemovitostí. Žalobkyně by totiž byla vlastníkem nemovitostí, i kdyby byly tyto převody vlastnictví neplatné, jelikož žalobkyně by spoluvlastnický podíl na nemovitostech nabyla dle § 984 odst. 1 o. z. kupní smlouvou ze dne 8. 3. 2017 i od nevlastníka. Žalobkyně kupní smlouvu ze dne 8. 3. 2017 nabyla nemovitosti v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu ve veřejném seznamu a za úplatu. Občanský zákoník za pomoci zákonné vyvratitelné domněnky v § 7 dobrou víru presumuje a žalovaná v tomto řízení ohledně dobré víry žalobkyně při převodu vlastnictví nemovitostí dne 8. 3. 2017 ničeho nenamítala. Soud proto uzavřel, že pro právní posouzení věci není nezbytné zabývat se otázkou platnosti darovací smlouvy ze dne 25. 10. 2012 a kupní smlouvy ze dne 12. 8. 2014 (s tím, že jejich platnost je nutno v souladu s § 3028 odst. 2 o. z. posuzovat podle právní úpravy účinné v okamžiku jejich uzavření, tj. v případě kupní smlouvy ze dne 12. 8. 2014 podle zák. č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2014).

25. Co se týče námitky žalované ohledně toho, že i kdyby byla žalobkyně vlastníkem nemovitostí, tak i v tomto případě by mohla žalovaná přistoupit k sepsání nemovitostí do likvidační podstaty, a to vzhledem k jejímu výkladu § 212 odst. 1 písm. d) z. ř. s., tak k tomu soud uvádí následující. I přes specifické postavení žalované jako likvidační správkyně, jejíž povinností je zjištění veškerého majetku patřícího do likvidační podstaty, nelze citované ustanovení vykládat tak, že do majetku likvidační podstaty patří majetek ve vlastnictví jakékoli třetí osoby, pokud kdykoli dříve takový majetek ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka, a neúčinnost právního jednání byla založena rozhodnutím soudu. K takovému závěru snad lze dospět čistě gramatickým (doslovným) výkladem citovaného zákonného ustanovení, nelze však mít za to, že takový závěr odpovídá zejména s ohledem na systematický a logický výklad tohoto zákonného ustanovení úmyslu zákonodárce. Soud má za to, že při výkladu § 212 odst. 1 písm. d) z. ř. s. (a § 212 odst. 1 písm. e) z. ř. s.) je nutné přihlížet i k hmotně právní úpravě relativní neúčinnosti obsažené v § 589 a násl. o. z., neboť samotný zákon o zvláštních řízeních soudních hmotněprávní úpravu relativní neúčinnosti neobsahuje (na rozdíl od insolvenčního zákona).

26. Odpůrčí žaloba podle § 589 a násl. o. z. je prostředkem sloužícím k uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním jednáním ušly z dlužníkova majetku a ze kterých by se věřitel mohl uspokojit, kdyby k tomuto právnímu jednání nedošlo. Podle § 595 odst. 1 věta druhá o. z. platí, že není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada. Nelze přehlédnout, že znění § 212 odst. 1 písm. e) z. ř. s. přesně odpovídá znění § 595 odst. 1 o. z. a zakotvuje pravidlo, že není-li to dobře možné, tvoří likvidační podstatu náhrada za majetek uvedený pod písmenem d). Není žádného důvodu vykládat § 212 odst. 1 písm. d) a e) z. ř. s. jinak, než § 595 odst. 1 o. z. a dovozovat, že náhrada za majetek, který ušel odporovaným právním jednáním z dlužníkova majetku, má tvořit likvidační podstatu jen tehdy, pokud jde o majetek, který již neexistuje, nebo až tehdy, pokud dojde k pravomocnému vynětí majetku sepsaného podle písm. d), jak uvedla žalovaná. Závěr o tom, že pokud by věřitel , jméno FO, žil, neměl by právo domáhat se uspokojení své pohledávky exekucí vedenou na majetek ve vlastnictví žalobkyně, byl mezi stranami nesporný. S ohledem na shora uvedený výklad soud dovodil, že není dán žádný důvod, aby žalovaná jako likvidační správkyně měla práva jiná, tj. rovněž žalovaná jako likvidační správkyně má právo (a povinnost) sepsat do likvidační podstaty náhradu za spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na předmětných nemovitostech, neboť uspokojení pohledávky zůstavitele za dlužníkem , jméno FO, z majetku, který ušel neúčinným jednáním z majetku dlužníka, není dobře možné.

27. Zároveň při přihlédnutí k § 599 odst. 2 o. z. je zřejmé, že účinky rozhodnutí ohledně relativní neúčinnosti vyslovené v rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 10. 2017, č. j. 11 C 209/2013-2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 60 Co 139/2018-252, ohledně převodu nemovitostí od , jméno FO, k , jméno FO, by mohlo toto rozhodnutí mít i proti žalobkyni pouze za předpokladu, že by v katastru nemovitostí byla zapsána poznámka dovolání se relativní neúčinnosti, a to alespoň ke dni převodu vlastnictví nemovitostí na žalobkyni. V tomto případě tomu tak však nebylo a v katastru nemovitostí u nemovitostí žádná poznámka o relativní neúčinnosti za dobu od 25. 10. 2012 do 8. 3. 2017 vyznačena nebyla. Třetí osobou uvedenou v § 212 odst. 1 písm. d) z. ř. s. lze podle soudu chápat pouze osobu, vůči které má rozsudek o vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání, právní účinky. V tomto případě má rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 10. 2017, č. j. 11 C 209/2013-209, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 60 Co 139/2018-252, o relativní neúčinnosti účinky pouze ve vztahu k , jméno FO, , kterou lze považovat ve smyslu § 212 odst. 1 písm. d) z. ř. s. za třetí osobu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 230 odst. 1 z. ř. s., a i když byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, tak žádnému z účastníků soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení proti likvidačnímu správci, neboť předmětem řízení spadajícím do výčtu řízeních podle § 229 z. ř. s. bylo vyloučení majetku z likvidační podstaty.