33 C 55/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 904 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 182,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 904 Kč od 19. 8. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 83,59 % ročně z částky 19 497,91 Kč od 19. 8. 2025 do 9. 9. 2025 ve výši 950,62 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 19 497,91 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 8. 2025 dosáhne částky 96 076,80 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 17. 2. 2026 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 24 904 Kč s příslušenstvím a částku 4 278,82 Kč smluvní pokuty z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 6. 2023, uzavřené účastníky řízení, na základě které byl žalovanému den 16. 6. 2023 poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 83,59 % ročně, to vše ve formě měsíčních splátek po 1 668 Kč splatných vždy k 11. dni každého kalendářního měsíce, počínaje 11. 7. 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a jiných zdrojů, dále byla úvěrová historie žalovaného ověřena v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, přičemž se ocitl v prodlení s placením měsíčních splátek, žalobkyně proto poskytnutý úvěr dle čl. 6.3 úvěrové smlouvy zesplatnila. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni dne 11. 7. 2023 částku 1 668 Kč, dne 10. 8. 2023 částku 1 668 Kč, dne 11. 9. 2023 částku 1 668 Kč, dne 10. 10. 2023 částku 1 668 Kč, dne 10. 11. 2023 částku 1 668 Kč, dne 11. 12. 2023 částku 1 668 Kč, dne 10. 1. 2024 částku 1 668 Kč, dne 12. 2. 2024 částku 1 668 Kč, dne 11. 3. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 4. 2024 částku 1 668 Kč, dne 13. 5. 2024 částku 1 668 Kč, dne 11. 6. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 7. 2024 částku 1 668 Kč, dne 12. 8. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 9. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 10. 2024 částku 1 668 Kč, dne 11. 11. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 12. 2024 částku 1 668 Kč, dne 10. 1. 2025 částku 1 668 Kč, dne 10. 2. 2025 částku 1 668 Kč, dne 11. 3. 2025 částku 1 668 Kč, dne 10. 4. 2025 částku 1 668 Kč a dne 12. 5. 2025 částku 1 668 Kč, tj. celkem částku 38 364 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni částku 24 904 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni dále podle čl. 6.5 smlouvy náleží právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění, vyčíslená ke dni podání žaloby na částku 4 278,82 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložila žalobkyně.

4. Z informací pro klienta soud zjistil, jaký je obecný způsob uzavírání smluv žalobkyní na dálku prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , dále soud z tohoto zjistil údaje o doručení smluvní dokumentace a dalších listin do klientské zóny žalovaného.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný přislíbil žalobkyni vrátit celkovou částku ve výši 80 064 Kč, při výši úroku 83,60 % p.a. a RPSN ve výši 124,36 %. Žalovaný dále přislíbil celkovou částku žalobkyni uhradit ve formě 48 měsíčních splátek po 1 668 Kč, které jsou splatné vždy k 11. dni v měsíci, počínaje od měsíce následujícího po vyplacení úvěru, návrh byl žalovaným podepsán dne 16. 6. 2023 v 05:36 hodin prostřednictvím jedinečného kódu odpovídajícímu variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, zaslané žalobkyní na bankovní účet žalovaného, nabídka byla ze strany žalobkyně akceptována téhož dne.

6. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 6. 2023 vyrozuměla žalovaného o akceptaci návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , k oznámení byl dále připojen splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil, že žalovanému byly předepsány měsíční splátky po 1 668 Kč, přičemž první měsíční splátka byla stanovena na den 11. 7. 2023, v případě řádného plnění byla poslední splátka stanovena na 11. 6. 2027.

7. Z výpisu SOLUS soud zjistil, že k žalovanému nebyly ke dni 22. 11. 2022 vedeny žádné záznamy.

8. Z výpisu NRKI soud zjistil, že k žalovanému byly ke dni 15. 6. 2023 evidovány dvě finanční instituce s žádosti o úvěr, více nebylo z výpisu zjištěno.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 16. 6. 2023 byla částka ve výši 23 000 Kč vyplacena na účet č. 02114341013/3030.

10. Z měsíčních výpisů z bankovního účtu č. , Anonymizováno, za období od 1. 2. 2023 do 31. 5. 2023 soud zjistil, že daný účet je veden na jméno žalovaného pod názvem účtu „, Anonymizováno, “, přičemž dne 9. 2. 2023 byla na daný účet připsána částka 10 687 Kč, dne 9. 3. 2023 částka 11 908 Kč, dne 13. 4. 2023 částka 15 426 Kč a dne 11. 5. 2023 částka 12 161 Kč, vše od společnosti , právnická osoba, , na bankovní účet byla dále připsána dne 17. 2. 2023 částka 638 Kč, dne 20. 2. 2023 částka 500 Kč, dne 21. 2. 2023 částka 457 Kč, dne 1. 3. 2023 částka 800 Kč, dne 13. 3. 2023 částka 1 800 Kč, dne 9. 4. 2023 částka 36,81 Kč z účtu , č. účtu, z účtu vedeného na jméno žalovaného, dne 27. 2. 2023 částka 55 Kč, dne 21. 3. 2023 částka 100 Kč, dne 24. 3. 2023 částka 100 Kč, dne 30. 4. 2023 částka 50 Kč, dne 2. 5. 2023 částka 200,64 Kč od osoby , adresa, , dne 20. 5. 2023 částka 400 Kč od , jméno FO, . Z účtu byly opakovaně odepsány částky za výběry hotovosti z bankomatu, případně provedeny platby na neznámý účet, většina odepsaných plateb představovala platby za spotřební zboží či platby v rámci internetových obchodů s aplikacemi, průměrný konečný zůstatek ke konci měsíce za zkoumané období dosahoval částky 102,60 Kč.

11. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, obecné informace o poskytnutém úvěru.

12. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 38 364 Kč.

13. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných splátek, odeslání těchto výzev nebylo žalobkyní doloženo.

14. Z oznámení o zesplatnění ze dne 17. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, co do částky 24 904 Kč zesplatnila, zároveň žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, odeslání oznámení žalobkyně doložila dodejkou k zásilce.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2026 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 24 904 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, odeslání výzvy téhož dne žalobkyně doložila poštovním podacím archem.

16. Žalobkyně dále předložila kopii občanského průkazu žalovaného, ze které soud nezjistil pro věc nic podstatného.

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o.z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.

22. Soud učinil právní závěr, že žalobkyně porušila svou povinnost s odbornou péčí ověřit schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, kdy žalobkyně nedoložila žádné důkazy o skutečných výdajích žalovaného. Žalobkyně ve věci zkoumání příjmů žalovaného vycházela z doložených výpisů z bankovního účtu žalovaného, žalobkyně tak v určitém rozsahu zkoumala příjmovou stránku žalovaného, přičemž z doložených výpisů vyplývá, že žalovaný měl určitý, avšak velmi nízký pravidelný příjem v průměrně ve výši 12 545,50 Kč od společnosti , právnická osoba, , kdy však v žádné z předložených důkazních listin, nebylo specifikováno, o jakou konkrétní částku se jedná, tj. zda se jedná o mzdu či o odměnu z dohody. Další připsané částky na bankovní účet žalovaného pak byly z bankovních účtů vedených na jména třetích osob s příjmením totožným s žalovaným, přičemž jeden z účtů se evidovaným jménem zcela shodoval se jménem žalovaného. Vztah k těmto 3. osobám však nebyl nijak specifikován, nelze proto dovodit o jaké částky se jedná a z jakého důvodu byly žalovanému vypláceny. Žalobkyně pro určení výdajové stránky žalovaného vycházela z tvrzení žalovaného, že nemá žádné splatné dluhy, žalobkyně v rámci žaloby a listinných důkazů výši výdajů žalovaného nespecifikovala, přičemž tato nebyla vůbec vyčíslena. Ohledně tvrzení, že žalovaný nemá žádné splatné dluhy pak soud z lustrace interního soudního systému ISAS zjistil, že u zdejšího soudu jsou vůči žalovanému evidována celkem čtyři exekuční řízení s datací za roky 2024 až 2026. Tvrzení žalobkyně o absenci splatných dluhů se pak jeví jako zcela neověřená a nedoložená. Nelze opomenout ani, že konečné zůstatky na bankovním účtu žalovaného dosahovaly velmi nízkých částek, max. 165,77 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedoložila žádné listiny, které by jakkoliv dokládaly výdaje žalovaného, přičemž pro tyto účely nemůže být dostačující prosté doložení výpisů z bankovního účtu, kdy žalobkyně k těmto dále nic konkrétně netvrdila a výši výdajů nijak nevyčíslila, došel soud k závěru, že žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost řádně s odbornou péčí zkoumat majetkové poměry žalovaného, přičemž na základě předložených důkazů nelze konstatovat, že žalovaný by byl schopen řádně poskytnutý úvěr splácet, a to s ohledem na nízkou výši měsíčního příjmu ve vztahu k výši měsíční splátky úvěru a ke skutečnosti, že nebyla zkoumána výdajová stránka žalovaného. Nelze opomenout ani, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy čerstvě plnoletý, kdy žalobkyně měla o to důkladněji zkoumat příjmy a výdaje žalovaného, přičemž nelze bez dalšího zkoumání dovozovat, že osoba čerstvě plnoletá má dostatečné finanční prostředky na splácení úvěru. Žalobkyně svá důkazní tvrzení nedoplnila ani přes poučení soudem u jednání.

23. Soud k tomuto dodává, že ze zákona o spotřebitelském úvěru i z judikatury vyplývá, že úvěrující se nemůže spoléhat na údaje uvedené úvěrovaným, neboť odborná péče předpokládá, že úvěrující údaje, které úvěrovaný uvedl, ověří, resp. je bude mít objektivně podložené (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který byť byl vydán ve věci posuzované podle zák. č. 145/2010 Sb., je aplikovatelný i v posuzované věci). Žalobkyně však k výdajové stránce žalovaného nepředložila žádné listiny. S ohledem na uvedené nebylo prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případná úvěrová smlouva by tak podle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úřední povinnosti.

24. Skutečnost, že žalovaný úvěr splácel a zaplatil celou jistinu úvěru, nesvědčí o ničem, neboť žalovaný si mohl na splátky půjčit jinde, viz např. nespecifikované platby od 3. osob, a dostat se do dluhové spirály atp.

25. Soud pouze pro úplnost doplňuje, že ani v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že majetkové poměry žalovaného byly zkoumány řádně, nebylo by možné konstatovat, že smlouva o úvěru byla sjednána zcela platně, a to s ohledem na výši smluvního úroku 83,59 % p.a., která více než osm a půlkrát přesahuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, takovou výši úroku je nutno považovat za nepřiměřenou a ve zjevném rozporu s dobrými mravy, což má podle § 588 občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost ujednání o smluvní úrokové sazbě.

26. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 23 000 Kč, přičemž žalovaný následně zaplatil částku 38 364 Kč. Žalovaný tak uhradil žalobkyni více, než mu bylo poskytnuto. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného již bylo vydáno a žalobkyně tak nemá právo na vrácení žádné částky. Soud s ohledem na uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Žalovaný sice zaznamenal ve věci úplný úspěch a měl právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., avšak žádné prokazatelné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).