Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

33 C 68/2021

č. j. 33 C 68/2021-131

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2022:33.C.68.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 999,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 999,99 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 20. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, k rukám České republiky – Okresního soudu Brno-venkov, 100% náhrady nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.

1. Žalobou podanou dne 18. 9. 2020 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 999,99 Kč s příslušenstvím. V žalobě a v doplnění žaloby ze dne 6. 10. 2021 uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena Účastnická smlouva – Zákaznická smlouva [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník služeb. Žalovaný uzavřel se [právnická osoba] dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], a to na dobu určitou v době trvání 24 měsíců s tím, že součástí této smlouvy je smluvní ujednání ke kupní smlouvě k zakoupenému zařízení: Huawei Y5 II –Zlatý. Celková cena zařízení byla 2 999 Kč, [právnická osoba] a žalovaný se dohodli, že žalovanému bude poskytnuta sleva ve výši 2 000 Kč, která je podmíněna dodržením sjednané doby účastnické smlouvy [číslo] Cena zařízení po slevě činila 999 Kč. Žalovaný částku 999 Kč zaplatil při podpisu předmětné smlouvy společně se zálohami na služby ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s placením již za období 7. 4. 2017 až 12. 4. 2017 s vyúčtováním [číslo]. Na základě prodlení s placením bylo telefonní číslo dne 2. 6. 2017 suspendováno (přerušeno poskytování služeb) a dne 7. 8. 2017 došlo k deaktivaci služeb. Následně byla vrubopisem [číslo] vystaveným dne 4. 9. 2017 se splatností dne 19. 9. 2017 v důsledkům nesplnění podmínky pro poskytnutí podmíněné slevy, a to nedodržení sjednané doby účastnické smlouvy [číslo] vyúčtována sleva na zařízení ve výši 2 000 Kč. Nárok na vrácení podmíněné slevy plyne z ujednání na straně 2 smlouvy„ Smluvní ujednání ke kupní smlouvě“.

2. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. 2. 2022 č. j. 33 C 68/2021-85 byl žalovanému, který je rumunským státním příslušníkem, z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník, a to advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

3. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že je nesporné, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Účastnická smlouva – Zákaznická smlouva [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], avšak sporné je, zda součástí uzavřené smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce (dále jen VOP), do nichž právní předchůdce žalobce včlenil podstatnou část smluvních ujednání. Namítl, že mají-li být VOP součástí smlouvy, vyžaduje se souhlas obou stran s těmito podmínkami. Má-li se závaznost VOP pro daný právní vztah odvíjet od souhlasu smluvních stran, nestačí pouhý odkaz na tyto VOP, musí k němu přistoupit seznámení se s jejich obsahem, což se v daném případě nestalo. Žalovaný nebyl ze strany právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy ani kdykoliv poté seznámen s odkazem na VOP a nebyl seznámen ani s jejich obsahem. VOP se tak nestaly obsahem smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Dále vznesl námitku promlčení. Poukázal na ustanovení § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Není-li tak sjednána splatnost pohledávky účtované předmětným vrubopisem, je k dospělosti dluhu nutné, aby uplynula nezbytná lhůta, kterou má dlužník na přípravu a realizaci splnění. Zákon tuto lhůtu určuje jako lhůtu„ bez zbytečného odkladu“. Byť jde o neurčitou lhůtu, je žalovaný přesvědčen, že v posuzovaném případě tato lhůta netrvá tvrzených 15 dnů, jak tvrdí žalobce, nýbrž s ohledem na charakter tvrzeného dluhu tato lhůta bez zbytečného odkladu trvá maximálně v řádu několika dní. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 a uvedl, že v případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně 7 až 10 dnů od doručení výzvy. Namítl proto, že splatnost tvrzeného dluhu nastala již 11. 9. 2017, nejpozději 14. 9. 2017, promlčecí lhůta pak uplynula dnem 11. 9. 2020, respektive dnem 14. 9. 2020, jelikož byla žaloba podána až dne 18. 9. 2020, byla podána po uplynutí promlčecí doby. Dále namítl, že žalobce nepředložil žádný důkaz, kterým by prokázal předání zařízení žalovanému. Žalobce tak nesplnil svoji základní povinnost z kupní smlouvy, a to odevzdat žalovanému předmětné zařízení. Pokud tuto základní povinnost žalobce nesplnil, pak není oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení kupní ceny za takové zařízení. K nákladům řízení namítl, že tyto by měly být posuzovány podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z účastnické – zákaznické smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne byla mezi [anonymizováno] [právnická osoba] jako operátorem a žalovaným jako zájemcem uzavřena zákaznická smlouva [číslo] účastnická smlouva [číslo]. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se zavázal řádně a včas platit za tyto služby sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců a její nedílnou součástí byly dokumenty uvedené v části nazvané Smluvní ujednání, mj. Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] s tím, že zájemce podpisem účastnické smlouvy potvrdil, že všechny tyto dokumenty jsou mu známé a že s nimi bez výhrad souhlasí. V části nazvané Smluvní ujednání ke kupní smlouvě se smluvní strany dohodly na tom, že operátor poskytne zájemci slevu na koncové zařízení Huawei Y5 II – zlatý, jehož celková cena činí 2 990 Kč a podmíněná sleva činí 2 000 Kč s tím, že:„ Tato sleva je podmíněna dodržením sjednané doby trvání této účastnické smlouvy (24 měsíců) a zároveň je podmíněna využíváním služeb s tarifem s v minimálním měsíčním paušálem ve výši základní ceníkové ceny paušálu tarifu. V případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy (z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany zájemce či operátora) nebo bude zahájeno insolvenční řízení se zájemcem dle zákona č. 182/2006 Sb. nebo zájemce začne využívat výhod plynoucích ze smlouvy významného zákazníka či z rámcové smlouvy či si zájemce změní tarif na tarif s nižším měsíčním paušálem než základní ceníková cena paušálu uvedeného níže, je zájemce povinen poskytnutou podmíněnou slevu operátorovi vrátit.“ Účastnickou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit cenu zařízení po slevě ve výši 999 Kč a zálohu na služby ve výši 500 Kč.

5. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] bylo zjištěno, že dne 7. 4. 2021 přijal právní předchůdce žalobce od žalovaného částku 1 499 Kč.

6. Z dopisu právní zástupkyně [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému ze dne 18. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 601 Kč z titulu vyúčtování služeb [číslo] se splatností 1. 5. 2017.

7. Vrubopisem [číslo] se dne 5. 9. 2017 vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému k úhradě částku 2 000 Kč splatnou 19. 9. 2017 jakožto doúčtovanou slevu k zařízení.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 30. 7. 2020.

9. Pravomoc soudu k projednání sporu je dána čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty, c) nepoužije-li se písm. b), použije se písm. a). <i>10. Podle § 1958 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.</i> <i>11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>12. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>13. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> 14. Po provedeném dokazování má soud za nesporně prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu, a to v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o. z. jako tzv. nepojmenovanou smlouvu. Součástí smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě, kdy soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uvedeného dne platně uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o. z., na základě níž právní předchůdce žalobce umožnil žalovanému nabýt vlastnické právo k předmětu koupě – koncovému zařízení a žalovaný se zavázal koncové zařízení převzít a uhradit žalobci kupní cenu.

15. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaný porušil své povinnosti z účastnické smlouvy, když řádně neplatil vystavená vyúčtování a právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo v souladu s uzavřenou účastnickou smlouvou právo požadovat po žalovaném vrácení poskytnuté slevy ve výši 2 000 Kč, a to z důvodu nedodržení sjednané doby trvání této účastnické smlouvy s tím, že sleva ve výši 2 000 Kč byla žalovanému vyúčtována vrubopisem ze dne 5. 9. 2017 s datem splatnosti 19. 9. 2017. Z uvedeného je patrné, že nárok na vrácení poskytnuté slevy vznikl právnímu předchůdce žalobce nejpozději dnem 5. 9. 2017, kdy byl vystaven předmětný vrubopis.

16. Žalovaný vznesl v řízení námitku promlčení s tím, že nebylo-li ujednáno, kdy má žalovaný splnit povinnost vrátit poskytnutou slevu, může věřitel v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Vznikl-li tak nárok na vrácení slevy nejpozději dne 5. 9. 2017, pak věřitel mohl již tohoto dne žalovaného k plnění vyzvat a splatnost tím přivodit. Žalobce naproti tomu namítal, že i v tomto případě je počátek promlčecí lhůty spojen se dnem splatnosti a dotčené právo se tak začalo promlčovat až poté, co věřitel příslušnou výzvu učinil.

17. K řešení této otázky poukazuje soud na komentář Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654), 2. vydání, 2022, Lavický a kol., z něhož vyplývá, že otázka, kdy může být poprvé uplatněno právo, jehož splatnost může věřitel přivodit výzvou k plnění nebo jiným obdobným způsobem, je dlouhodobě kontroverzní a má dvě řešení: a) právo se stává splatným již ve chvíli, kdy může věřitel dlužníka k plnění vyzvat a splatnost tím přivodit, a b) počátek promlčecí doby je spojen se dnem splatnosti a právo se počne promlčovat až poté, co věřitel příslušnou výzvu učiní. První z uvedených řešení (a zároveň řešení namítané opatrovníkem žalovaného) je řešením, které přijala judikatura (NS 3 Cz 99/81, Rc 28/1984, NS 33 Odo 665/2002, NS 31 Cdo 3881/2009, Rc 10/2014, NS 33 Cdo 4353/2016). Citovaný komentář připustil, že toto pojetí je předmětem kritiky, avšak dosud nebylo překonáno, zřejmě mj. i s poukazem na to, že pokud by určení splatnosti bylo plně v dispozici věřitele, mohl by věřitel odsouvat počátek promlčecí lhůty donekonečna. Soud proto námitku vznesenou žalovaným posoudil jako důvodnou s tím, že pokud nárok na vrácení slevy 2 000 Kč vznikl nejpozději dnem 5. 9. 2017 a věřitel již tohoto dne mohl žalovaného vyzvat k plnění, které byl žalovaný povinen poskytnout ve lhůtě bez zbytečného odkladu, a zároveň žaloba ve věci byla podána až dne 18. 9. 2020, byla podána po uplynutí promlčecí lhůty. Soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby, aniž by se zabýval dalšími námitkami vznesenými žalovaným.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy náklady řízení byly přiznány procesně zcela úspěšnému žalovanému, tyto náklady jsou tvořeny odměnou opatrovníka ustanoveného žalovanému, a žalobce je povinen je žalovanému nahradit, a to na účet Okresního soudu Brno-venkov, který vyplatí odměnu ustanovenému opatrovníkovi.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.