33 C 7/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; Obec Moravany, IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku p. [číslo] označené jako pozemek p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna, dle geometrického plánu [číslo] [rok] vyhotoveného [právnická osoba], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 912 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta žalované.

1. Žalobou podanou dne 7. 1. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je výlučným vlastníkem části pozemku p. [číslo] označené jako pozemek p. [číslo] v k. ú. Moravany u Brna, vzniklé dle geometrického plánu [číslo] [rok] vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 2021. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 77 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku p. [číslo] o výměře 553 m², oba v katastrálním území Dolní Heršpice. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 1 747 m² v katastrálním území Moravany u Brna. Přípisem ze dne 1. 9. 2021 vyzvala žalovaná žalobkyni k vyklizení pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna a pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Přízřenice. K tomu žalobkyně poukázala na skutečnost, že tato výzva žalované je prvním a zcela ojedinělým jednáním žalované, kterým dává najevo svůj nesouhlas se stavem, který v dotčeném místě panuje již po desítky let. Jedná se o část pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna, kterou žalobkyně a její právní předchůdci nerušeně užívají minimálně posledních 30 let. Část užívána žalobkyní je znázorněna v geometrickém plánu [číslo] [rok] vypracovaném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod novým číslem parcely [číslo]. Geometrickým plánem znázorněná část je součástí zahrady žalobkyně, po desítky let byla oplocená, žalobkyně a její právní předchůdci zde rovněž vysadili dřeviny a keře, jejichž věk lze odhadnout na 25 až 30 let. V roce 2015 realizovala žalobkyně v blízkosti hranice pozemku žalované stavbu rodinného domu, při jejímž veřejnoprávním schvalování byla žalovaná dotčeným orgánem. V roce 2018 byla na pozemku realizována stavba vodovodu, kdy veškeré terénní úpravy žalobkyně na jí užívané části pozemku žalované byly po realizaci stavby vodovodu uvedeny do původního stavu. Nic do zaslání výše uvedeného přípisu žalované nesvědčilo o skutečnosti, že držba předmětné části pozemku žalobkyní byla jakkoliv narušena či zpochybněna. Žalobkyně se cítí proto být vlastníkem předmětné části pozemku žalované na základě mimořádného vydržení této části ohraničené plotem žalobkyně a vymezené v geometrickém plánu. Domáhá se proto určení vlastnictví k nemovitosti podle § 80 o. s. ř., naléhavý právní zájem na podané žalobě je dán tím, že změny zápisu v katastru nemovitostí se nelze domoci jinak.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že pozemek p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna má charakter polní cesty a zpřístupňuje přilehlé pozemky v této lokalitě. V září 2021 se žalovaná rozhodla polní cestu upravit, a přitom zjistila, že 3 majitelé sousedních pozemků část pozemku žalované neoprávněně užívají. Jedním z těchto neoprávněných uživatelů byla i žalobkyně, které proto žalovaná zaslala výzvu k vyklizení ze dne 1. 9. 2021. Chybou v psaní byl ve výzvě kromě předmětného pozemku žalované p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna uveden i pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Přízřenice, kdy správně měl být namísto tohoto pozemku uveden pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice. Tento posledně uvedený pozemek je ve vlastnictví Statutárního města Brna a má ho svěřen usnesením zastupitelstva města Brna, [ulice] část [okres]. Žalobkyně tedy kromě části pozemku žalované užívá i část pozemku ve vlastnictví Statutárního města Brna svěřený Městské části Brno-jih. Zdůraznila, že mezi pozemkem žalobkyně [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice a pozemkem žalované p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna je pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice ve vlastnictví Statutárního města Brna svěřený Městské části Brno-jih. Část tohoto pronajímá [ulice] část [okres] žalobkyni, a to na základě nájemní smlouvy od 1. 4. 2014, účelem pronájmu je zahrada, výměra pronajaté části pozemku činí 74 m². Žalobkyně tedy velmi dobře ví, že za její zahradou se nachází pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna, který si pronajímá, a teprve za tímto pozemkem je pozemek žalované. Právě z toho důvodu nemohla být žalobkyně ani její právní předchůdci v dobré víře, že pozemek žalované užívají po právu. Dále namítla, že pokud se žalobkyně cítí být vlastníkem v žalobě vymezené části pozemku žalované, pak její subjektivní pocit je pro posouzení předmětné věci zcela irelevantní, neboť otázku dobré víry je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska – osobního přesvědčení samotného účastníka. Podle žalované je zřejmé, že žalobkyně musela vědět o tom, že jí pozemek žalované nepatří, a to právě především s ohledem na fakt, že mezi pozemek žalované a pozemek žalobkyně je„ vklíněn“ pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna, jehož část je předmětem nájmu ze strany žalobkyně. U žalobkyně tudíž nikdy nemohla být dobrá víra či přesvědčení, že pozemek žalované, který se nachází až za pozemkem Statutárního města Brna, který si žalobkyně pronajímá, je jejím vlastnictvím. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa] a pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice nevlastní ještě ani po dobu 10 let, nemůže u ní být o vydržení části pozemku žalované vůbec řeč. Žalobkyně opírá svůj nárok o § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy o mimořádné vydržení. Jeho hlavním specifikem je to, že nevyžaduje právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. K mimořádnému vydržení tak není vyžadována řádná držba, ani držba pravá. Avšak i v případě mimořádného vydržení nesmí jít o držbu nepoctivou. Ve smyslu § 992 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. V daném případě žalobkyně i její právní předchůdci věděli, že jim nepatří sousední pozemek, tj. pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, který je ve vlastnictví Statutárního města Brna, ostatně proto si ho pronajali. Tím spíše si nemohli myslet, že jim patří pozemek žalované, který je umístěn až za pozemkem ve vlastnictví Statutárního města Brna. Je zcela zřejmé, že žalobkyně i její právní předchůdci užívali pozemek žalované bez jakéhokoliv oprávnění, svévolně, a dokonce na něj umisťovali bez jakéhokoliv povolení nebo oprávnění stavby, z předmětného pozemku nikdy neplatili daň z nemovitostí. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně ani její právní předchůdci nebyli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim část pozemku žalované patří. Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně vystavěl plot na jiném místě, než jsou skutečné hranice pozemku dle zápisu v katastru nemovitostí, navíc bez povolení a souhlasu žalované, není titulem oprávněné držby, ale svémocným zmocněním se cizí věci s vědomím existence vlastnického práva žalované.

3. K výzvě soudu doplnila žalobkyně v písemném podání ze dne 17. 5. 2022 skutková tvrzení žaloby tak, že žalobkyně se stala vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice na základě darovací smlouvy uzavřené dne 8. 7. 2013 mezi žalobkyní jako obdarovanou a [jméno] [příjmení], [datum narození] jako dárcem s tím, že pozemek [parcelní číslo] vznikl oddělením z pozemku [parcelní číslo] o výměře [anonymizována tři slova], jehož výlučným vlastníkem byl od 12. 1. 2011 do 14. 7. 2013 [jméno] [příjmení], otec žalobkyně. Stejně jako žalobkyně a [jméno] [příjmení] se cítili být vlastníky, vnímal svou držbu [jméno] [příjmení], [datum narození] – jejich právní předchůdce, který měl předmětný pozemek v držbě od 20. 8. 1990 do 11. 1. 2011, kdy byl vlastníkem pozemku tehdy označeného jako pozemek [parcelní číslo] o výměře 1 732 m². [jméno] [příjmení] se ujal držby na základě nabytí vlastnického práva rozhodnutím Státního notářství ze dne 18. 3. 1991, kterým bylo potvrzeno nabytí vlastnického práva k pozemku jako dědictví po [jméno] [příjmení], [datum narození]. [jméno] [příjmení] byla tetou [jméno] [příjmení] a již za jejího výkonu vlastnického práva k zahradě byl užívaný prostor vymezen tím stejným plotem a zahrnoval i předmětný pozemek, o kterém má být rozhodnuto v tomto řízení. Od té doby všichni vlastníci pozemku nepochybovali o tom, že předmětný pozemek je v jejich vlastnictví, a takto s ním i nakládali, tj. vysazovali stromy a keře, sekali trávu a udržovali plot v dobrém stavu. Podle názoru žalobkyně došlo k mimořádnému vydržení předmětného pozemku již u jejích právních předchůdců, kdy tito zcela neomezeně užívali zahradu, včetně předmětného pozemku v rozsahu jeho oplocení.

4. K tvrzení o nepoctivém úmyslu žalobkyně žalovaná k výzvě soudu v písemném podání ze dne 19. 5. 2022 opětovně zdůraznila, že nelze mít pochyb o tom, že se žalobkyně a její právní předchůdci ujali držby části pozemku v majetku žalované neoprávněně a s nepoctivým úmyslem zabrat si část cizího pozemku pro sebe už z prostého faktu, že pozemek žalované se nachází až za pozemkem v majetku Statutárního města Brna. Kromě toho žalobkyně ani její právní předchůdci nerespektovali historické katastrální hranice a bez respektu k nim si zabrali a oplotili i část pozemku žalované, která jim nikdy nepatřila. Využili evidentně toho, že za pozemkem žalované p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna jsou rozsáhlé půdní bloky zemědělsky obhospodařované a obecní cesta za zahradami, kterou pozemek p. [číslo] v katastrálním území Moravany fakticky tvoří, je využívána minimálně. Uvedla, že zatímco ploty zahrad, které lemují okolní pozemky p. [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice jsou v jedné linii, oplocení zahrady žalobkyně na uvedené oplocení nenavazuje a z této linie vybočuje a zasahuje do pozemku žalované. Už sama tato skutečnost musela v žalobkyni, resp. v jejích právních předchůdcích vzbudit pochybnost o tom, kudy vede hranice jejího pozemku. V lokalitě v délce úseku cca 860 m majitelé zahrad (s výjimkou žalobkyně a jejích sousedů z jižní části) respektují od nepaměti umístění svého oplocení hranice mezi svým pozemkem a pozemky v majetku města Brna. V těchto případech se jedná o historické oplocení. V místě hranice mezi pozemkem [číslo] a [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice je evidentně nově dostavěno oplocení v celé šířce pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, odtud pak je pozemek [parcelní číslo] zabrán majiteli zahrady v celé své šířce a částečně je odtud neoprávněně zabrán i předmětný pozemek v majetku obce Moravany p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna, tento neoprávněný zábor pokračuje kolem pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. [číslo] kdy se hranice oplocení vrací na hranici mezi pozemkem Statutárního města Brna [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice a pozemkem obce Moravany p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna. Následující tři vlastníci pozemků zahrad (p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [část obce]) mají zabraný (zaplocený) pozemek města, ale nikoliv již pozemek žalované. Celkově je pozemek žalované zabrán žalobkyní a dvěma jejími sousedními vlastníky v délce cca 60 m, přičemž celková délka zahrad je cca 860 m a původní oplocení je v celé délce v jedné linii, pouze u tří konkrétních vlastníků zahrad, z nichž jedna je žalobkyně, zcela evidentně oplocení tvoří„ oblouček“, kterým žalobkyně zasahuje až za vlastní hranice pozemku. Vzhledem k tomu, že oplocení žalobkyně se jako první ze severní části rozšiřuje i na pozemek ve vlastnictví žalované, museli si být žalobkyně, potažmo její právní předchůdci, vědomi toho, že zabírají část pozemku, která jim nepatří. Tato pochybnost je dána právě tím, že oplocení pozemku žalobkyně ze severní části vybočuje do pozemku žalované podstatnou částí a vytváří„ zub“, tedy linie oplocení žalobkyně nenavazuje na linii oplocení vlastníků ze severní části. Z historických ortofotomap je patrné, že vlastníci zahrad obhospodařovali pouze svoje zahrady, v pozdějších letech ale došlo k tomu, že si majitelé vybraných zahrad, včetně právních předchůdců žalobkyně svévolně a úmyslně zabrali nejen část pozemku v majetku Statutárního města Brna, [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, ale také část pozemku v majetku obce Moravany p. [číslo]. Pravděpodobně tomu nahrával samotný fakt, že se v tomto místě nacházel remízek a že si tak tohoto neoprávněného, svévolného a úmyslného záboru delší dobu nikdo nevšiml.

5. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů a z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

6. Z výpisu z LV [číslo] pro obec Brno, katastrální území Dolní Heršpice bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], zahrada a pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Nabývacím titulem je pro žalobkyni smlouva darovací a o zřízení věcného břemene ze dne 8. 7. 2013 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 7. 2013.

7. Z výpisu z LV [číslo] pro obec Moravany, katastrální území Moravany u Brna bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova], orná půda.

8. Geometrickým plánem [číslo] 2021 vyhotoveným [právnická osoba], úředně ověřeným Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2021 byla z pozemku p. [číslo] oddělena část pozemku nově označená jako p. [číslo] o výměně 33 m² s tím, že mezi stranami je nesporné, že jde o část pozemku užívanou žalobkyní.

9. Z přehledného výpisu z pozemkové knihy a identifikace parcel podle pozemkové knihy a EN bylo zjištěno, že příděl [číslo] (vlastník [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno]) se rozdělil na [anonymizováno] o výměře [anonymizována dvě slova] m² a [anonymizováno] o výměře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to na základě geometrického plánu [číslo] z 20. 12. 1963. Na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 1963 a uvedeného geometrického plánu se příděl 81/b odepisuje do jiné knihovní vložky (prodáno [jméno] a [jméno] [příjmení]). Z kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle grafického operát pozemkového katastru bylo zjištěno, že příděl [anonymizováno] odpovídá pozemku (původně) [parcelní číslo] a příděl [anonymizováno] pozemku [parcelní číslo].

10. Z rozhodnutí Státního notářství [část obce] ze dne 12. 3. 1991, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v dědické věci po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 20. 8. 1990 se závětí bylo potvrzeno, že veškerý majetek zůstavitelky, a to mj. nemovitosti zapsané na LV [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice [parcelní číslo], zahrada a [parcelní číslo] st. pl. s chatou ev. [číslo] nabyl závětní dědic [jméno] [příjmení].

11. Z darovací smlouvy uzavřené dne 11. 1. 2011 mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a [jméno] [příjmení] jako obdarovaným bylo zjištěno, že na [jméno] [příjmení] bylo převedeno vlastnické právo k domu [adresa] na pozemku p. [číslo] garáž, bez č. p./č. e. na pozemku p. [číslo] pozemky p. [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice.

12. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 8. 7. 2013 uzavřené mezi žalobkyní jako obdarovanou a [jméno] [příjmení] jako dárcem bylo zjištěno, že na žalobkyni bylo převedeno vlastnické právo k nově vzniklému pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice oddělenému z pozemku p. [číslo] jak je znázorněno geometrickým plánem [číslo] [rok], zároveň bylo zřízeno právo vlastníka pozemku p. [číslo] jiných osob jím pozvaných procházet a projíždět jakýmikoliv vozidly přes pozemek [parcelní číslo].

13. Z listin zaslaných Úřadem městské části města Brna, stavebním úřadem v souvislosti s výstavbou rodinných domů [adresa] na pozemku [parcelní číslo] (ve vlastnictví žalobkyně) a [adresa] na pozemku [parcelní číslo] (ve vlastnictví otce žalobkyně [jméno] [příjmení]) v katastrálním území Dolní Heršpice bylo ze situačního plánu vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v prosinci 2013 zjištěno, že tento zachycuje hranice pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] a linii stávajícího plotu, který zasahuje do pozemku p. [číslo].

14. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 18. 4. 2014 mezi žalobkyní jako nájemcem a Statutárním městem Brnem, Městskou části [okres] jako pronajímatelem bylo zjištěno, že žalobkyni byla přenechána k užívání část pozemku [parcelní číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] za účelem využití jako zahrada pro pěstování ovoce a zeleniny pro svoji potřebu a potřebu své rodině a k rekreaci s tím, že část pozemku [parcelní číslo] je vyznačena zeleně v příloze [číslo] která je nedílnou součástí smlouvy. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 4. 2014 a byla sjednána výše nájemného v celkové výši 2 Kč, tj. 148 Kč ročně. Z přílohy [číslo] nájemní smlouvy vyplývá, že záměr obce pronajmout část pozemku byl zveřejněn zákonem stanoveným způsobem od 12. 2. 2014 do 28. 2. 2014. Z přílohy [číslo] k nájemní smlouvě vyplývá, jaká část pozemku [parcelní číslo] je předmětem nájmu s tím, že tato je vyznačena zeleně a jedná se o část pozemku sousedící s pozemkem [parcelní číslo]. Z dalších podkladů k nájemní smlouvě zaslaných Statutárním městem Brnem, městskou částí [okres] bylo zjištěno, že o pronájem pozemku požádala žalobkyně dne 17. 1. 2014, z předložené katastrální mapy bylo zjištěno, že jako„ záměr pronájmu“ jsou označené další čísti pozemku [parcelní číslo] sousedící s pozemky p. [číslo] (ze severní strany) a [anonymizováno], [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] (z jižní strany).

15. Z kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou bylo zjištěno, že na žalovanou bylo převedeno vlastnické právo k vodovodnímu řadu:„ [ulice] zóna DSPark – vodovod v k. ú. [obec] u [obec]. Ze situačního výkresu poskytnutého společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že vodovod je umístěn mj. na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna, a to i na části pozemku užívané žalobkyní.

16. Výzvou ze dne 1. 9. 2021 vyzvala žalovaná žalobkyni k vyklizení neoprávněně užívaných pozemků p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna a pozemku v majetku Statutárního města Brna [parcelní číslo] v katastrálním území Přízřenice s tím, že nestane-li se tak do jednoho měsíce od doručení výzvy, bude žalovaná nucena zahájit veškeré právní kroky k zajištění nápravy tohoto neoprávněného stavu. Na výzvu reagovala žalovaná přípisem ze dne 24. 9. 2021 s tím, že pokud jde o nepatrnou část pozemku p. [číslo] kterou ona a její právní předchůdci již po desítky let nerušeně užívají, starají se o její údržbu, a to nepochybně s vědomím vlastníka minimálně posledních 30 let, pak žalobkyně se cítí být vlastníkem části pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna v rozsahu vymezeném jejím oplocením s tím, že ke vzniku jejího vlastnického práva došlo na základě mimořádného vydržení, kdy žalobkyně a její právní předchůdci mají výše uvedenou část pozemku v narušené držbě déle než 20 let. Pokud jde o pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území Přízřenice, pak je výzva irelevantní, jelikož žalobkyně tento pozemek neužívá.

17. Z žalovanou předložených fotografií byla zjištěna podoba a umístění plotu ohraničujícího pozemek ve vlastnictví žalobkyně a také podoba a umístění ostatních plotů ohraničujících další pozemky v dané oblasti. Z leteckých snímků z let 1950, 1956 a 1960 byla zjištěna podoba sporné hranice pozemků v těchto obdobích s tím, že na snímcích je v místě předmětného pozemku patrný remízek, stejně jako na indikačních skicách z 19. století. Z fotografií předložených žalobkyní byla zjištěna podoba zahrady užívané žalobkyní, současného i dřívějšího oplocení zahrady.

18. Svědek [jméno] [příjmení], [datum narození] (otec žalobkyně) vypověděl, že ví, že ve věci jde o spor o vlastnické právo k pozemku, má za to, že pozemek patří jim, svědek jej užívá od narození, jeho otec ho zdědil. Pozemek dostal od rodičů, nijak to neměřil. Neví, kde přesně vedou hranice pozemku, celý pozemek má stejný charakter. Plot stojí stále na stejném místě, pouze se udržuje, neví, kdo plot původně postavil. Když se dělal vodovod, byla rozebrána část plotu a část plotu paní [příjmení], pak se to zase dalo zpátky. Svědek bydlí v domě na přední části pozemku, dům se začal stavět v roce 2003, před tím tam stála chata. Pozemek se následně rozdělil, aby si mohla postavit dům i dcera, tedy žalobkyně, její dům byl postaven asi v roce 2013. Po dobu, kdy byl svědek vlastníkem nemovitostí, jej nikdo nekontaktoval s tím, že by mu nějaká část pozemku nepatřila.

19. Svědek [jméno] [příjmení], [datum narození] (dědeček žalobkyně) vypověděl, že o tom, že by mělo něco patřit obci [obec], se dozvěděl až loni obsílkou od obce Moravany. Pozemek je oplocený stále ve stejném místě tak, jako byl oplocen v době, kdy ho svědek zdědil. Pozemek původně patřil manželům [příjmení], paní [příjmení] byla teta svědka. Pozemky se tehdy prodávaly v roce 1946, hned poté byl pozemek oplocen. Jankovým patřil původně i sousední pozemek, který má dnes paní [příjmení]. Po dobu, kdy byl svědek vlastníkem pozemku, jej nikdo nekontaktoval s tím, že by mu nějaká část pozemku neměla patřit. [ulice] pozemků nikdy nebyly žádné značky, ze kterých by bylo možno dovodit hranice pozemku. Svědek by tomu stejně nevěnoval pozornost, protože tam byl plot v jedné linii s ostatními ploty. Plot navazuje na ostatní ploty, jedním směrem k městu, jedním směrem k Moravanům. V souvislosti s výstavbou vodovodu došlo k tomu, že se plot posunul dovnitř do zahrady, aby se vodovod mohl udělat, následně se vrátil na původní místo. Dům na pozemku [číslo] se stavěl v letech 2004 – 2007, zaměření hranic pozemku se tehdy nedělalo.

20. Soud neprovedl v řízení navrhovaný důkaz šetřením na místě samém, neboť skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro právní posouzení věci shora uvedenými důkazy. <i>21. Podle § 1091 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.</i> <i>22. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.</i> <i>23. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.</i> <i>24. Podle 1096 odst. 1 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.</i> <i>25. Podle § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.</i> <i>26. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.</i> <i>27. Podle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč.. zák.), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.</i> <i>28. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.</i> 29. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna (dále jen předmětný pozemek) s tím, že jde o část pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna ve vlastnictví žalované, vzniklou oddělením z tohoto pozemku geometrickým plánem [číslo] 2021 vyhotoveným [právnická osoba], přestože jako vlastník tohoto pozemku je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Žalobkyně tvrdila, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla mimořádným vydržením, namítala tedy nesprávnost zápisu v katastru nemovitostí, a protože takovou nesprávnost nelze odstranit jinak, než žalobou na určení, má na podané určovací žalobě naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

30. Žalobkyně tvrdila, že předmětný pozemek užívá ona a její právní předchůdci jako součást zahrady, a to pozemku původně [parcelní číslo], posléze [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, a to nejméně od 20. 8. 1990, kdy se vlastníkem pozemku [parcelní číslo] stal dědeček žalobkyně [jméno] [příjmení], který vlastnické právo k tomuto pozemku nabyl rozhodnutím Státního notářství [část obce] ze dne 12. 3. 1991, sp. zn. [spisová značka] jako dědictví po své tetě [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum].

31. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a její předchůdci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] drželi předmětný pozemek od roku 1980, a to v hranicích vyznačených plotem tak, jak je tomu v současné době a tak, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] [rok] vyhotoveným [právnická osoba] Z provedených důkazů (a to výpovědí obou svědků, fotografií, leteckých snímků, geometrického plánu) lze učinit závěr o tom, že plot stojí minimálně od roku 1980 stále na stejném místě. Ani z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nelze usuzovat na to, že by plot měl být po stavbě vodovodu (zřejmě v roce 2017) přesunut na jiné místo, jak namítala žalovaná, když jednak svědek vypovídal zcela přesvědčivě, jeho výpověď je v souladu s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] i dalšími listinnými důkazy a v řízení nebyl proveden žádný důkaz, který by jeho výpověď vyvracel a z něhož by bylo možno dovodit, že jeho výpověď je v té části, kde vypovídal o tom, že plot byl po výstavbě vodovodu vrácen do stejného místa, nepravdivá. Je pravdou, že v jeho výpovědi není zachyceno, že plot měl být posunut dovnitř do zahrady jen částečně, avšak zároveň výslovně uvedl, že na místě zůstala stát branka, svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že„ rozebrána“ byla jen část plotu a zároveň svědek [jméno] [příjmení] zakreslil do geometrického plánu [právnická osoba] [číslo] [rok] umístění vodovodu na pozemku [parcelní číslo] tak, že zasahuje jen do části tohoto pozemku. Pokud na pozemku zůstala branka, plot musel v severní části navazovat na plot ohraničující pozemek p. [číslo] který nebyl posouván, a vodovod nezasáhl do pozemku [číslo] (dle svědka do pozemku [parcelní číslo]) v celé jeho délce, pak je logické, že plot nebyl posouván v celé jeho délce a po stavbě vodovodu proto zůstal na stejném místě jako před stavbou vodovodu. Soud proto uzavřel, že podmínka držby předmětného pozemku žalobkyní a jejími právními předchůdci po dobu nejméně 20 let byla v řízení prokázána.

32. Žalovaná v řízení namítala, že podmínky pro mimořádné vydržení nemohou být u žalobkyně splněny s ohledem na existenci nepoctivého úmyslu, který dovozovala z toho, že žalobkyně si musela být vědoma toho, že nemůže být vlastnicí předmětného pozemku, a to zejména z následujících důvodů. Předně poukazovala na skutečnost, že předmětný pozemek se nachází až za pozemkem [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, který je ve vlastnictví Statutárního města Brna, Městské části Brno-jih, přičemž tato skutečnost byla žalobkyni známa, neboť s vlastníkem pozemku uzavřela dne 18. 4. 2014 nájemní smlouvu. Dále poukazovala na polohu umístění oplocení mezi pozemkem [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpic, který má podobu polní cesty, a jednotlivými pozemky charakteru zahrad s tím, že v dané lokalitě je v délce cca 860 m oplocení v celé délce v jedné linii, pouze u tří konkrétních vlastníků zahrad, z nichž jedna je žalobkyně, zcela evidentně oplocení tvoří„ oblouček“. Konečně namítala, že žalobkyni byla hranice pozemku známá i v souvislosti s výstavbou domu ve vlastnictví žalobkyně, a to ze situačního plánu vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v prosinci 2013, kde je umístění plotu zakresleno, a to tak, že zasahuje do pozemku p. [číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice.

33. K pojmu nepoctivý úmysl odkazuje soud na komentářovou literaturu, konkrétně Spáčil, Králík a kol., Občanský zákoník III., Věcná práva, Komentář, 2. vydání, Praha, C. H. Beck, 2021, který uvádí:„ Obrat„ nepoctivý úmysl“ je dokonalé novum v našem soukromém právu, přičemž jde o zřejmý záměr zákonodárce odlišit tento druh úmyslu od nepoctivé držby a změkčit tím kritéria mimořádného vydržení. Nepochybně nejde o totéž, co zlý úmysl. Z důvodové zprávy vyplývá, že mimořádné vydržení nesmí dát průchod ochraně„ zjevné lsti a podvodu“, z čehož implicitně vyplývá, že„ nepoctivý úmysl“ má pokrývat pouze případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku. Mimořádně tedy může vydržet i ten, kdo není přímo přesvědčen, že vykonává právo, které mu náleží. Nesmí však držet ve zlém úmyslu, což lze kvalifikovat zejména s ohledem na způsob nabytí držby. Příkladem vyloučení mimořádného vydržení bude jistě případ zloděje, který bude mít u sebe dlouhodobě cizí věc, stejně jako případ, kdy držitel se ujme držby pozemku tím, že vlastníka vypudí, ať už násilím nebo psychickým nátlakem či vydíráním. Mimořádně nevydrží ani ten, kdo na základě padělané smlouvy podvodně dosáhl neúspěšného vkladu v katastru nemovitostí. Spáchaný úmyslný trestný čin držitele tedy bude možné považovat za projev nepoctivého úmyslu. Naopak, ve všech ostatních případech, kdy zjevný nepoctivý úmysl chybí, se mimořádné vydržení připustí. Taktomu bude například i v případě koupě pozemku, jenž bude kupujícím zaplacen, ale převod vlastnického práva nebude následně vložen do katastru nemovitostí. Přitom nebude rozhodovat, zda kupující nenechal převod registrovat z důvodu neznalosti zákona, anebo v důsledku vlastní nedbalosti. Každopádně nebude držet pozemek s nepoctivým úmyslem, jejž bychom chápali tak, že tím jinou osobu poškozuje, jelikož prodávající byl srozuměn s tím, že na kupujícího vlastnické právo převede. Kupující tak pozemek vydrží po 20 letech. Tento přístup potvrzuje i důvodová zpráva, podle níž mimořádné vydržení může nastat v případě, že na někoho byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul apod. Pro naplnění podmínek poctivé držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytyčení jeho hranice (NS 22 Cdo 3079/2014).“ 34. Výkladem pojmu nepoctivý úmysl se zabýval i Nejvyšší soud, a to ve svých rozsudcích ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1686/2021 a ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021. V prvně citovaném rozsudku Nejvyšší soud uvedl, že souhlasí s tím, co je uvedeno ve shora citovaném komentáři. Uvedl, že k naplnění držby v nikoli nepoctivém úmyslu postačí držba z přesvědčení, že se jí nepůsobí nikoliv újma. Dále výslovně uvedl:„ Samotný„ nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (např. že smlouva, na jejímž základě se chopil držby vlastnického práva, je z nějakého důvodu neplatná). Je třeba zvážit, že i vlastnické právo k nemovitosti lze nabýt mimo knihovně (vydržením), takže ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nepoctivý úmysl.…Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně„ vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co tomu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Lze tedy uzavřít, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o.z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 OZ), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, ten drží věc z přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu.“ 35. S ohledem na to, jakým způsobem byl komentářovou literaturou a také judikáty Nejvyššího soudu definován nepoctivý úmysl, učinil soud závěr, že v daném případě nelze mít za to, že by žalobkyně a její právní předchůdci drželi předmětný pozemek v nepoctivém úmyslu. Pokud žalovaná namítala, že s ohledem na existenci nájemní smlouvy k části pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice si žalobkyně musela být vědoma toho, že nemůže být vlastníkem předmětného pozemku, neboť tento se nachází až za pozemkem [parcelní číslo], pak s touto argumentací se nelze ztotožnit. Z ničeho totiž nevyplývá, že by si žalobkyně byla vědoma skutečnosti, kudy přesně vedou hranice pozemku a že žalobkyně jako součást své zahrady užívá nejen část pozemku [parcelní číslo], ale rovněž část pozemku p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna. Geometrický plán, z něhož tato skutečnost jednoznačně vyplývá, byl vyhotoven až v říjnu 2021 a žalobkyně s ním byla seznámena až v souvislosti s tímto soudním řízením. Pokud žalobkyně v roce 2014 uzavírala nájemní smlouvu se Statutárním městem Brnem, Městskou částí Brno-jih, pak ani z této nájemní smlouvy, ani z žádných dalších podkladů k uzavření této smlouvy nevyplývá, že by žalobkyně byla seznámena s tím, jaké je umístění plotu a že tento zasahuje nejen do pozemku [parcelní číslo], ale i do pozemku p. [číslo]. Pokud tedy žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu ohledně části pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice, nelze z této skutečnosti nijak dovodit, že věděla, že užívá i část pozemku ve vlastnictví žalované. Navíc s ohledem na shora uvedené platí, že i pokud by žalobkyně zjistila okolnosti zpochybňující její přesvědčení o tom, že je vlastníkem předmětného pozemku, nebrání tato skutečnost mimořádnému vydržení.

36. Za podstatný pro posouzení nepoctivého úmyslu je třeba mít způsob nabytí držby předmětného pozemku. Z provedených důkazů vyplývá, že pozemky v katastrálním území Dolní Heršpice nabyli přídělem manželé [jméno], kteří je také (dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení]) oplotili. Pokud pak pozemky nabyl dědeček žalobkyně [jméno] [příjmení] děděním po své tetě [jméno] [příjmení], užíval je od roku 1980 v hranicích oplocení v dobré víře, že je vlastníkem pozemků. Ve stejných hranicích pak užívali pozemky [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Pokud byly pozemky takto oploceny, oplocení navazovalo na oplocení ostatních zahrad a v terénu nebylo nic, co by svědčilo o tom, že plot nekopíruje skutečné hranice pozemků, pak samotná skutečnost, že oplocení v daném místě mírně vybočuje, jak se podává z jedné z fotografií předložených žalovanou, nebyla způsobilá založit pochybnost [jméno] [příjmení] o tom, že není vlastníkem předmětného pozemku, a už vůbec nelze mluvit o tom, že by se držby tohoto pozemku měl [jméno] [příjmení] ujmout svémocným zmocněním s vědomím existence vlastnického práva žalované.

37. Nepoctivý úmysl nelze dovodit ani ze skutečnosti, že ze situačního plánu vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v prosinci 2013 lze skutečně vyčíst, že stávající plot zasahuje rovněž do pozemku žalované, neboť jak již bylo shora uvedeno, samotná pochybnost o vlastnictví (kterou byla tato listina způsobilá vyvolat) nepoctivý úmysl nezakládá.

38. Pokud dále žalovaná poukazovala na, že pozemek (původně [parcelní číslo]) [parcelní číslo] odpovídal přídělu [číslo] který byl v roce 1963 rozdělen na příděly [anonymizována dvě slova], pak jen presumovala, že předmětná parcela musela být vytýčena i v terénu, aniž by však skutečnost, že k vytýčení v terénu fakticky došlo, vyplývala z jakéhokoli důkazu. Samotné rozdělení přídělu je pro posouzení věci bez právního významu. Pokud jde o stavbu vodovodu, pak svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že se domnívali, že vodovod stojí na pozemku ve vlastnictví Statutárního města Brna, plot byl v souvislosti s výstavbou vodovodu částečně odstraněn, avšak následně umístěn na stejné místo a z ničeho tak nelze dovodit, že plot byl„ s plným vědomím žalobkyně“ umístěn na pozemek žalované.

39. Ze všech shora uvedených důvodů soud proto uzavřel, že nelze učinit závěr o tom, že by žalobkyně a její právní předchůdci drželi předmětný pozemek v nepoctivém úmyslu.

40. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemkům v katastrálním území Dolní Heršpice darovací smlouvou uzavřenou dne 8. 7. 2013 s právními účinky vkladu práva ke dni 15. 7. 2013. Na skutečnost, že předmětný pozemek užívá neoprávněně, byla upozorněna dopisem žalované ze dne 1. 9. 2021, na který reagovala přípisem z 24. 9. 2021. Je tak zjevné, že sama žalobkyně nedrží předmětný pozemek po dobu 10 let a aby byla v řízení úspěšná, bylo by nutno dovodit, že je na místě započíst vydržecí dobu jejích právních předchůdců ve smyslu ustanovení § 1096 odst. 2 o. z. K tomu soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021:„ Vydržení je způsob nabytí vlastnického práva držitelem a jeho ztráty vlastníkem. Vydržecí doba je stanovena na ochranu vlastníka tak, aby měl možnost důsledkům držby jeho věci nevlastníkem zabránit. Bylo by protismyslné, aby držba vlastníka byla započtena ve prospěch toho, jehož držba má vlastníka o vlastnické právo připravit. Může se ovšem stát, jako v této věci, že předchůdcem toho, kdo se vydržení dovolává, je osoba jemu blízká (respektive více takových osob), která, jak lze předpokládat, by proti započtení vlastnické držby nic nenamítala. Ani v takovém případě však zákon takové započtení neumožňuje…... Stále tedy platí to, co Nejvyšší soud vyslovil, například v usnesení ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005 a v rozsudku ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2002/2006, že námitka držitele, že sporný pozemek vydrželi již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušný katastrálním operátem. Jinými slovy vyjádřeno: Nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví nabytého, započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ 41. Z provedeného dokazování vyplývá, že v dané věci lze učinit závěr, že byly splněny podmínky řádného vydržení u [jméno] [příjmení], který držel předmětný pozemek od 20. 8. 1990 do 11. 1. 2011, kdy v dědickém řízení pro [jméno] [příjmení] nabyl pozemky o celkové výměře [anonymizována tři slova], fakticky však užíval pozemky o výměře [anonymizována dvě slova] větší ([anonymizována dvě slova] pozemku p. [číslo] [anonymizováno] pozemku p. [číslo]). Mohl tak být v omluvitelném omylu, že je vlastníkem i sporných částí pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Dolní Heršpice a p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna. Možnost vydržení byla zakotvena novelou obč. zák. č. 509/1991 Sb. účinnou od 1. 1. 1992, a protože od tohoto data držel [jméno] [příjmení] předmětné pozemky po dobu 10 let, zároveň byl v dobré víře, že mu tyto pozemky patří, byly již u něj splněny podmínky řádného vydržení podle zákona č. 40/1964 Sb. [příjmení] [jméno] [příjmení] nepřevedl pozemek p. [číslo] v katastrálním území Moravany u Brna na své právní nástupce, nemohla se žalobkyně stát vlastníkem tohoto pozemku, neboť ohledem na shora uvedené si nemůže započíst držbu svých právních předchůdců. Soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby.

42. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to odměna za 8 úkonů právní služby ve výši 8× 3 100 Kč, tj. 24 800 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě ze dne 21. 2. 2022, účast u jednání dne 4. 5. 2022, sepis písemného podání ze dne 19. 5. 2022, účast u jednání dne 29. 6. 2022, které přesáhlo dvě hodiny, sepis písemného podání ze dne 9. 8. 2022 a účast u jednání dne 29. 8. 2022, 8× režijní paušál 300 Kč, tj. 2 400 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 712 Kč Celkem tak náklady řízení žalované dosáhly částky 32 912 Kč a tuto částku je žalobkyně povinna žalované nahradit, a to k rukám advokáta žalované.