33 C 76/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 88 892 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 395 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 83 795,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 88 892 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 78,09 % ročně z částky 72 079,93 Kč od 16. 8. 2025 do 8. 9. 2025 ve výši 3 589,20 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 72 079,93 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 8. 2025 dosáhne částky 295 430,40 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 5. 3. 2026 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 88 892 Kč s příslušenstvím a částku 17 298,06 Kč smluvní pokuty z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 8. 2024, uzavřené účastníky řízení. Žalovanému byl na základě smlouvy o úvěru vyplacen dne 19. 8. 2024 úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 78,09 % ročně, to vše ve formě měsíčních splátek po 5 845 Kč splatných vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce, počínaje 10. 9. 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a jiných zdrojů, dále byla úvěrová historie žalovaného ověřena v databázi NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, přičemž se ocitl v prodlení s placením měsíčních splátek, žalobkyně proto poskytnutý úvěr dle čl. 6.3 úvěrové smlouvy zesplatnila. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil celkem 9x částku 5 845 Kč, a to dne 9. 9. 2024, 14. 10. 2024, 11. 11. 2024, 9. 12. 2024, 7. 1. 2025, 12. 2. 2025, 12. 3. 2025, 14. 4. 2025 a dne 12. 5. 2025. Po zesplatnění úvěru následně žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, celkem tak žalovaný do podání žaloby uhradil částku 52 605 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni částku 88 892 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni dále podle čl. 6.5 smlouvy náleží právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění, vyčíslená ke dni podání žaloby na částku 17 298,06 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložila žalobkyně.

4. Ze základních informací o klientovi soud zjistil, jaké jsou u žalobkyně vůči žalovanému evidovány kontaktní údaje, konkrétně tel. číslo , tel. číslo, , emailová adresa , e-mail, a bankovní účet č. , č. účtu, .

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 75 000 Kč, přičemž žalovaný přislíbil žalobkyni vrátit celkovou částku ve výši 246 192 Kč, při výši úroku 78,08 % p.a. a RPSN ve výši 113,07 %. Žalovaný dále přislíbil celkovou částku žalobkyni uhradit ve formě 48 měsíčních splátek po 5 845 Kč, které jsou splatné vždy k 10. dni v měsíci, počínaje od 10. 9. 2024, návrh byl žalovaným podepsán dne 19. 8. 2024 v 11:16 hodin prostřednictvím SMS kódu, nabídka byla ze strany žalobkyně akceptována dne 19. 8. 2024 v 12:00 hodin.

6. Z přihláška do pojištění a přílohy č. 1 k návrhu smlouvy soud zjistil, že žalovaný přistoupil ke skupinovému pojištění schopnosti splácet úvěr, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., žalovaný se za toto pojištění zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 716 Kč, které je součástí sjednaných měsíčních splátek, konkrétní obsah pojistného vztahu vyplývá z přihlášky do pojištění.

7. Z dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy soud zjistil, že si strany řízení sjednaly podpis smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

8. Z důkazu o odeslání 1 Kč a zaslané SMS soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet č. , č. účtu, dne 19. 8. 2024 částku ve výši 1 Kč, přičemž variabilní symbol platby byl podpisovým kódem pro podpis smluvní dokumentace žalovaným, informační SMS byla žalovanému zaslána na tel. č. , tel. číslo, dne 19. 8. 2024 v 10:51 hodin.

9. Z důkazu o přijaté SMS soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni dne 19. 8. 2024 v 11.03 hodin SMS zprávu s podpisovým kódem.

10. Z listiny podpis na dálku soud zjistil, jaký je způsob podpisu smluv při podpisu na dálku.

11. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 8. 2024 vyrozuměla žalovaného o akceptaci návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

12. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovanému byly předepsány měsíční splátky po 5 845 Kč, přičemž první měsíční splátka byla stanovena na den 10. 9. 2024, v případě řádného plnění byla poslední splátka stanovena na 10. 8. 2028.

13. Z listiny označené jako pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, jaký je obsah pojištění sjednaného mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, .

14. Z výpisu NRKI soud zjistil, že za žalovaným je evidováno 7 finančních institucí s žádostí o finanční produkt, dále soud zjistil, že žalovaný ke dni výpisu měl na finančních prostředcích dluh (nikoliv po splatnosti) ve výši 454 027 Kč a úvěrový rámec a limit kreditních karet ve výši 134 800 Kč.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 19. 8. 2024 byl úvěr ve výši 75 000 Kč vyplacena na účet č. , č. účtu, .

16. Z výpisu z transakcí z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že účet je veden na jméno žalovaného, dále soud zjistil, že dne 6. 12. 2023 byla na účet připsána částka 24 334 Kč, dne 5. 1. 2024 částka 28 001 Kč, dne 6. 2. 2024 částka 22 532 Kč a dne 7. 3. 2024 částka 24 419 Kč, to vše od , právnická osoba, .

17. Z potvrzení o příchozí úhradě soud zjistil, že na účet žalovaného byla dále dne 8. 7. 2024 připsána částka 24 925 Kč a dne 7. 8. 2024 částka 30 311 Kč od , právnická osoba, .

18. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně eviduje u žalovaného příjem ve výši 28 350 Kč ze zaměstnání, dále žalobkyně u žalovaného eviduje výdaje ve výši 14 895 Kč, které se skládají ve výši 4 860 Kč z životního minima, ve výši 5 285 Kč ze splátek žalobkyni a ve výši 4 750 Kč z nákladů na bydlení, dále žalobkyně eviduje za žalovaným, že je svobodný, má výuční list, bydlí u rodičů a nežije s manželkou ve společné domácnosti.

19. Z předsmluvního formuláře soud zjistil obecné informace o poskytnutém úvěru.

20. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 52 605 Kč.

21. Z výzev k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě jednotlivých dlužných splátek, odeslání těchto výzev nebylo žalobkyní doloženo.

22. Z oznámení o zesplatnění ze dne 14. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, co do částky 88 892 Kč zesplatnila, zároveň žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, odeslání oznámení žalobkyně doložila dodejkou, jak založeno na č.l. 20.

23. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 88 892 Kč s příslušenstvím, odeslání výzvy téhož dne žalobkyně doložila poštovním podacím archem.

24. Žalobkyně dále předložila prohlášení klienta a kopii občanského průkazu žalovaného, ze kterých soud nezjistil pro věc nic podstatného.

25. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o.z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.

30. Soud učinil právní závěr, že žalobkyně porušila svou povinnost s odbornou péčí ověřit schopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, kdy žalobkyně nedoložila žádné důkazy o skutečných výdajích žalovaného. Žalobkyně ve věci zkoumání příjmů žalovaného vycházela z doloženého výpisu transakcí z bankovního účtu žalovaného a potvrzení o příchozích platbách, žalobkyně tak v určitém rozsahu zkoumala příjmovou stránku žalovaného, přičemž došla k závěru, že žalovaný má příjem ve výši 28 350 Kč. Příjmová stránka žalovaného tak byla přiměřeně zkoumána. Totéž však nelze konstatovat o výdajové stránce žalovaného. Žalobkyně pro určení výdajové stránky žalovaného vycházela z částky životního minima ve výši 4 860 Kč, splátek žalobkyni ve výši 5 285Kč a nákladů na bydlení ve výši 4 750 Kč. Skutečnost, že žalobkyně pro své výpočty vycházela z částky životního minima je sama o sobě již dostatečným důkazem o neřádném zkoumání majetkových poměrů žalovaného, žalobkyní dále nebyly k výdajové stránce žalovaného předloženy žádné důkazy, které by jakkoliv výši výdajů žalovaného objektivizovaly. Nelze opomenout ani skutečnost, že z výpisu NRKI vyplývá, že vůči žalovanému bylo evidováno značné množství žádostí o finanční produkt s vysokým zůstatkem, a to ačkoliv žádná část dluhu nebyla dle výpisu NRKI po splatnosti, žalobkyně tak měla zkoumat důkladněji majetkové poměry žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedoložila žádné listiny, které by jakkoliv dokládaly výdaje žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobkyně porušila svou zákonnou povinnost řádně s odbornou péčí zkoumat majetkové poměry žalovaného, přičemž na základě předložených důkazů nelze konstatovat, že žalovaný by byl schopen řádně poskytnutý úvěr splácet, jelikož nebyla zkoumána jeho výdajová stránka. Žalobkyně svá důkazní tvrzení nedoplnila ani přes poučení soudem u jednání.

31. Soud k tomuto dodává, že ze zákona o spotřebitelském úvěru i z judikatury vyplývá, že úvěrující se nemůže spoléhat na údaje uvedené úvěrovaným, neboť odborná péče předpokládá, že úvěrující údaje, které úvěrovaný uvedl, ověří, resp. je bude mít objektivně podložené (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který byť byl vydán ve věci posuzované podle zák. č. 145/2010 Sb., je aplikovatelný i v posuzované věci). Žalobkyně však k výdajové stránce žalovaného nepředložila žádné listiny. S ohledem na uvedené nebylo prokázáno splnění povinnosti úvěrujícího podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, případná úvěrová smlouva by tak podle § 87 odst. 1 tohoto zákona ve spojení s § 580 občanského zákoníku byla neplatná. K této neplatnosti přitom soud přihlíží z úřední povinnosti.

32. Soud pouze pro úplnost doplňuje, že ani v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že majetkové poměry žalovaného byly zkoumány řádně, nebylo by možné konstatovat, že smlouva o úvěru byla sjednána zcela platně, a to s ohledem na výši smluvního úroku 78,08 % p.a., která téměř devětkrát přesahuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, takovou výši úroku je nutno považovat za nepřiměřenou a ve zjevném rozporu s dobrými mravy, což má podle § 588 občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost ujednání o smluvní úrokové sazbě.

33. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 75 000 Kč, přičemž žalovaný následně na poskytnutý úvěr uhradil částku 52 605 Kč, pak má žalobkyně nárok na zaplacení zbývající částky 22 395 Kč (výrok I.). Ve zbytku, včetně nároku na smluvní pokutu, soud žalobu zamítl (výrok II.).

34. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalovaného), soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Nicméně žalovaný (jakožto spotřebitel) byl v průběhu řízení naprosto nečinný a nekontaktní, a proto nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za této situace pak soud uzavřel, že není možno stanovit žalovanému jakékoliv splátky, neboť není možné jakkoliv zjistit, zda jsou tyto splátky přiměřené jeho možnostem. Naopak je nutno za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně nedoložil, že jeho možnosti ho opravňují (umožňují mu) splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou dlužnou částku najednou. K vrácení dlužné částky ve výši 22 395 Kč soud určil žalovanému lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

35. Ohledně zamítnutí nároku žalobkyně na příslušenství bezdůvodného obohacení, pak soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, publikován pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle kterého, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.

36. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Žalovaný sice zaznamenal ve věci převážný úspěch a měl právo na náhradu části nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., avšak žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).