33 C 85/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 87 841,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 36 984,51 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 36 686 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 50 857,34 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 39 094 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 14. 6. 2021 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 87 841,85 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] byla žalované vyplacena zápůjčka ve výši 57 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit celkem částku 174 074 Kč, kdy tato částka v sobě zahrnovala zápůjčku ve výši 57 000 Kč, obchodní úrok ve výši 87 074 Kč a administrativní poplatek ve výši 30 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách ve výši 2 902 Kč a v 60. závěrečné splátce ve výši 2 856 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na 7. 2. 2020. Žalovaná však platby hradila pouze částečně a je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy. Z důvodu prodlení žalované žalobce v souladu s čl. 11 smlouvy ve spojení s čl. 13 7. obchodních podmínek neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnil, a to ke dni 8. 3. 2021, neboť žalovaná prodlení nenapravila ani do 30 dnů od písemné výzvy. Dlužná částka činí 87 841,85 Kč, představuje ji neuhrazená jistina zápůjčky 54 931 Kč (na jistině zápůjčky žalovaná do dne zesplatnění uhradila celkem 2 069 Kč), neuhrazené obchodní úroky ve výši 16 099 Kč (na obchodních úrocích měla žalovaná do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky následující po datu zesplatnění uhradit celkem 30 844 Kč, uhradila 14 745 Kč), neuhrazené měsíční poplatky za správu zápůjčky ve výši 4 000 Kč (za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky následující po datu zesplatnění měla žalovaná na poplatcích uhradit celkem 7 500 Kč, uhradila celkem 3 500 Kč). Za dobu do 8. 6. 2021 požaduje žalobce úrok z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky v celkové souhrnné výši 2 101,87 Kč. Žalobce dále tvrdil, že mezi účastníky byla dohodnuta smluvní pokuta dle čl. 13 3. obchodních podmínek pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jakékoliv dlužné částky nebo její části, a to ve výši 0,5 % denně z aktuální výše nesplacené jistiny za každý den prodlení, a podle čl. 13 7. obchodních podmínek pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou dluhu po zesplatnění ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Na smluvních pokutách požaduje žalobce celkem částku 9 959,58 Kč. Žalobce se domáhá také úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dle sazebníku, a to co do výše 750 Kč. Žalobce rovněž požaduje po žalované zákonný úrok z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 75 780 Kč za období od 9. 6. 2020 do nezaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ve spojení s obchodními podmínkami, splátkovým kalendářem a sazebníkem bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr jako jednorázovou zápůjčku ve výši 57 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit úrok ve výši 45% s tím, že úrok se sjednává jako pevný, nevázaný na žádný index ani referenční úrokovou sazbu, s měsíčním úrokovacím obdobím ve výši p. a. (úrok činil celkem 87 074 Kč). Byla sjednána povinnost žalované hradit měsíční administrativní poplatek, který je již zahrnut ve sjednané splátce a nebude dále měněn, ve výši 60× 500 Kč (celkem 30 000 Kč). Byly tak sjednány celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 117 074 Kč (úrok 87 074 Kč + poplatky 30 000 Kč), celkový dluh ve výši 174 074 Kč (jistina 57 000 Kč + celkové náklady 117 074 Kč). Žalovaná se zavázala uhradit dluh v 59 splátkách ve výši 2 902 Kč a v 60. splátce ve výši 2 856 Kč, a to počínaje dnem 7. 2. 2020, vždy ke každému 7. dni v měsíci. Smlouva prokazuje rovněž tvrzení žalobce o sjednání smluvních pokut pro případ prodlení žalované, jakož i oprávnění žalobce prohlásit doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou, a to včetně příslušenství, pokud žalovaná nesplní povinnosti vyplývající ze smlouvy.

4. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, jak vyplývá z výpisu splátkového kalendáře, uhradila pouze prvních 7 splátek, poslední splátku uhradila dne 7. 8. 2020.

5. Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že částka 57 000 Kč byla žalované zaslána dne 23. 12. 2019 na účet žalované uvedený ve smlouvě.

6. V tabulce na č. l. 18 spisu vyčíslil žalobce dluh ke dni 8. 6. 2021, který představuje jistinu ve výši 54 931 Kč, úroky ve výši 16 099 Kč, administrativní poplatky ve výši 4 000 Kč, neuhrazený zákonný úrok z prodlení ve výši 2 101,87 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 9 959,98 Kč a neuhrazené účelně vynaložené náklady ve výši 750 Kč. Z tabulky je zároveň patrné, že žalovaná uhradila žalobci celkem částku ve výši 20 314 Kč.

7. Dopisem ze dne 21. 1. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužných splátek ve lhůtě nejpozději do 7. 3. 2021 s tím, že nebude-li dluh uhrazen, žalobce dluh v souladu se smlouvou zesplatní. Dopisem ze dne 16. 3. 2021 zaslal žalobce žalované oznámení o zesplatnění zápůjčky.

8. K výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, žalobce předložil elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv online, formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, výplatní listiny žalované za září, říjen a listopad 2019 a výpisy z účtu žalované za září, říjen a listopad 2019. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobce ověřil, že proti žalované nejsou vedeny žádné exekuce a žalovaná nebyla v insolvenci. Ve formuláři příjmů a výdajů žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 16 500 Kč s tím, že do současného zaměstnání nastoupila v 10/2015, není ve zkušební ani výpovědní lhůtě a není zaměstnána na dobu určitou. Průměrné měsíční výdaje uvedla ve výši 1 000 Kč na pravidelné splátky půjček a 5 000 Kč jako průměrné měsíční výdaje, druh bydlení - nájem, rodinný stav rozvedená, počet dospělých členů domácnosti bez vlastního příjmu 0, počet dětí do 26 let neuvedeno. Z výplatních listin žalované bylo zjištěno, že její mzda za 9/ 2019 činila částku 13 841 Kč, za 10/ 2019 částku 17 549 Kč a za 11/ 2019 částku 16 553 Kč. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že za září 2019 činil počáteční zůstatek 30,42 Kč, konečný zůstatek 156,73 Kč, kreditní obrat 17 054,02 Kč a debetní obrat 16 927,51 Kč, za říjen 2019 činil počáteční zůstatek 156,73 Kč, konečný zůstatek 13,88 Kč, kreditní obrat 13 276,01 Kč a debetní obrat 13 419,06 Kč, za listopad 2019 činil počáteční zůstatek 13,88 Kč, konečný zůstatek 415,40 Kč, kreditní obrat 19 730 Kč a debetní obrat 19 328,50 Kč. <i>9. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>11. Dle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>12. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>14. Dle § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 15. Bylo prokázáno, že žalobce měl vůli s žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobci), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovená neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

16. V posuzované věci je dle názoru soudu zjevné, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. V rámci tvrzeného prověření úvěruschopnosti žalované byly předloženy shora označené důkazy, žádné další skutečnosti žalobce netvrdil a žádné další důkazy neoznačil. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaná měla v rozhodném období příjem cca 16 500 Kč, bydlela však v nájemním bytě, byla rozvedená a musela tak zřejmě sama hradit veškeré náklady spojené s bydlením, které však žalobce nijak blíže neověřoval, stejně jako výdaje na splácení jiných půjček, spokojil se pouze s tvrzením žalované o výši těchto nákladů. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že kreditní obrat na účtu žalované se v podstatě rovná debetnímu obratu, zůstatky na účtu jsou jen mírně nad nulou. Je tak zjevné, že žalovaná uvedla ve formuláři příjmů a výdajů nepravdivé údaje a pokud žalobce neshledal za nezbytné, aby žalovanou poskytnuté informace byly ověřeny, nelze mít za to, že byla dostatečně splněna povinnost prověřit úvěruschopnost žalované.

17. Soud proto uzavřel, že žalobce řádné prověření úvěruschopnosti ve vztahu k žalované neprovedl, žalovanou uvedené údaje žalobce řádně neověřil ve smyslu citovaného ustanovení § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace nemohl žalobce dospět důvodně k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož je úvěrová smlouva ze dne 23. 12. 2019 neplatná (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru). Dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tudíž žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 57 000 Kč, na kterou dosud uhradila 20 314 Kč, je tak povinna vrátit částku 36 686 Kč.

19. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2020 ve lhůtě do 3. 5. 2021, soud proto dovodil, že žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu počínaje dnem 4. 5. 2021. Žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu od 4. 5. 2021 do 8. 6. 2021 činí úroky z prodlení částku 298,51 Kč.

20. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 36 984,51 Kč (36 686 Kč + 298,51 Kč) s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 36 686 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

21. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy doba má být přiměřená možnostem žalované. Jelikož možnosti žalované nebyly v řízení v důsledku její pasivity zjištěny, stanovil soud lhůtu k plnění dle ustanovení § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Za situace, kdy neúspěch žalobce převyšuje jeho procesní úspěch, byl by žalobce povinen nahradit poměrně náklady řízení žalované. Jelikož však žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.