34 C 131/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem ve obec, ulice a číslo, zastoupeného JUDr. jméno příjmení, advokátem ve obec, ulice a číslo, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem obec a číslo, o zaplacení 1.500 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta ve obec. Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.500 Kč z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč s tím, že žalovaný se dne datum při kontrole na lince číslo neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný na výzvu soudu nereagoval, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Žalobce tvrdí a prokazuje předloženým zápisem o provedené přepravní kontrole číslo že žalovanému ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby právo, aby jej žalobce, ve shora uvedeném dnu přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne datum. Soud shledal žalobní návrh důvodným. Dle § 2550 občanského zákoníku vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a v čas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanový zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalovanému), který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Žalovaný cestoval bez platné jízdenky (prokázáno uvedeným zápisem o přepravní kontrole), na výzvu pracovníka žalobce přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč nezaplatil. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost stanovenou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jeho soudního výkonu či exekuce.