34 C 141/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO, se sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem obec a číslo, o zaplacení částky 2.900 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.900 Kč za dobu od 23.7.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 2.900 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce dne 25.6.2021 provedl převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Částka za převoz byla stanovena sazebníkem žalobce ve výši 2.900 Kč. Důvodem převodu byla indikace akutní intoxikace alkoholem. Dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, hradí dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný ani žalobce se na výzvu nevyjádřili. Z lékařské zprávy ze dne 25.6.2021 ve spojení s příkazem ke zdravotnímu transportu vyplývá akutní intoxikace žalovaného alkoholem a jeho předání na záchytnou protialkoholní stanici. Z ceníku převozu ze dne 1.4.2020 vyplývá celková částka za převoz na záchytnou stanici ve výši 2.900 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 5.5.2022, bylo zjištěno, že žalovaný je v prodlení s úhradou od 23.7.2021. Dle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Z listinných důkazů vyplývá, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalobce přepravil žalovaného dne 26.5.2021 do protialkoholní záchytné stanice z důvodu akutní intoxikace alkoholem. Z tohoto důvodu vznikla žalovanému povinnost zaplatit náklady na přepravu. Žalovaný ve lhůtě neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle nějž má zcela úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku 1.000 Kč a z paušální částky 2 x 100 Kč dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva účelné úkony spočívající v předžalobní výzvě a sepisu žalobního návrhu. Účelným úkonem není doplnění základních skutkových tvrzení na výzvu soudu, když tato tvrzení měla být již součástí žaloby. Celkem se tedy jedná o částku 1.200 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro poskytnutí jiné než zákonem stanovené lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost stanovenou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jeho soudního výkonu či exekuce.