34 C 145/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupený Mgr. jméno příjmení advokátem v  obec , anonymizována dvě slova číslo , proti žalované: osobní údaje žalované bytem obec a číslo , zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o zaplacení částky 133.800,86 Kč, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 133.800,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 133.800,86 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 89.975,60 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> <b>III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady řízení ve výši 35,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované uhradit mu částku ve výši 133 800,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, tedy částku představující škodu za neoprávněný odběr plynu na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost nahradit jí náklady řízení. V prvé řadě žalovaná namítla promlčení pohledávky. Dále tvrdila, že vůči žalobci nemá žádné závazky, neboť k neoprávněnému odběru plynu nedošlo a v období, kdy k tvrzenému neoprávněnému odběru plynu mělo dojít, tedy od [datum] do [datum], nemovitost na adrese [obec a číslo] neužívala, ačkoli jí zde svědčilo právo z nájemní smlouvy. V dané době bydlela u své babičky na adrese [ulice a číslo]. Uzavřela, že pokud by nějaká pohledávka žalobce z titulu neoprávněného odběru existovala, měl ji žalobce uplatnit v rámci insolvenčního řízení proti [jméno] [příjmení], narozenému [datum], vedeného Krajským soudem v Brně. Žalobce ve svém písemném vyjádření datovaném dne [datum] uvedl, že k promlčení její pohledávky za žalovanou nedošlo, jelikož subjektivní promlčecí lhůta počíná plynout od okamžiku, kdy se poškozený skutečně dozvěděl o rozsahu majetkové újmy a o osobě škůdce. Ke vzniku škodné události došlo dne [datum], dne [datum] byl žalobce schopen vyčíslit škodu (zpřístupněno odběrné místo a umožněna demontáž plynoměru) a o osobě škůdce se pak žalobce dozvěděl ze sdělení Policie ČR ze dne [datum], tudíž promlčecí doba počala běžet až dne [datum]. Hodnota odcizeného plynu byla vyjádřena v usnesení Policie ČR ze dne 3. 7. 2017, č. j. KRPB-84092-72/TČ-2016-060371, na částku 106 952 Kč. Tvrzení žalované o tom, že v inkriminované době nebydlela na adrese [obec a číslo], považuje žalobce za účelové. K otázce pasivní legitimace žalované odkazuje žalobce na judikaturu Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu s tím, že za škodu způsobenou distributorovi plynu odpovídá (i) osoba, kterou s odběrným místem pojí určitý relevantní právní vztah (věcný, obligační či faktický). Žalovaná potvrzuje existenci nájemního práva a žalobce považuje za irelevantní, zda proběhl odběr pro potřebu žalované či ta někomu odběr umožnila. Žalobce taktéž považuje žalovanou za subjekt pasivně věcně legitimovaný, neboť za způsobenou škodu je v režimu solidárního dlužnictví odpovědná spolu s panem [jméno] [příjmení], tudíž si žalobce může vybrat, po kterém z nich bude náhradu škody vymáhat. Dne [datum] proběhlo první jednání ve věci. V jeho úvodu žalovaná reagovala na podání žalobce shrnuté v bodu 3 tohoto rozhodnutí. Zopakovala, že v období od ledna 2014 do listopadu 2015 bydlela i s dcerou na adrese [ulice a číslo], což hodlala prokázat výslechem navržených svědků. Dále žalovaná popsala smluvní vztah mezi svou osobou, jejím manželem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], na kterého bylo převedeno vlastnické právo k nemovitosti na adrese [obec a číslo], kde mělo dojít k neoprávněnému odběru plynu. Uvedla, že pokud žalobce odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, považuje žalovaná tento odkaz za nepřiléhavý a interpretaci jeho závěrů za účelovou. Žalovaná tudíž namítá, že ve věci není pasivně věcně legitimovaná. Dále byly provedeny následující důkazy. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] (č. l. 34) soud zjistil, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] a [celé jméno žalované], [datum narození], jelikož ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán si nechal zpracovat odborné vyjádření z oboru energetika, ekonomika, na jehož základě byla vyčíslena hodnota zcizeného plynu ve výši 106.952 Kč. Z žádosti o spolupráci ze dne [datum] (č. l. 26) se podává, že policejní orgán žádal žalobce, resp. jeho právního zástupce o doložení informací k odpojení plynu. Z listiny nazvané„ Žádost obchodníka s plynem“ vystavené nespecifikovaným subjektem neznámému adresátovi a z„ Přílohy souhrnného daňového dokladu“ (č. l. 38-39) vystavené žalobcem nezjistil soud žádné relevantní informace k projednávané věci. Z protokolů o odpojení dodávky pro neplacení (č. l. 40-42) se podávají záznamy zaměstnanců [právnická osoba] o nemožnosti odpojit plynoměr v odběrném místě [obec a číslo]. Výzva žalobce k úhradě žalované částky ze dne [datum] byla žalované dle potvrzení České pošty doručena dne [datum] (č. l. 29-31). Z náhledu do Katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům s číslem popisným – [obec a číslo] je pan [jméno] [příjmení]. Nemovitost je zatížena věcným břemenem užívání a dále 3x zástavním právem. Na shodné adrese je nahlášena adresa sídla živnosti žalované (výpis z živnostenského rejstříku ke dni [datum]) Z náhledu webových stránek [webová adresa] jsou zřejmé ceny za neoprávněnou distribuci a neoprávněný odběr plynu [právnická osoba] v roce 2015. Na č. l. 44-45 spisu je založena faktura vystavená žalobcem dne [datum] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], a zní na žalovanou částku. Z listiny uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nazvané„ uznání dluhu a dohoda o splátkách“ se podává, že pan [příjmení] uznal svůj dluh vůči panu [příjmení] ve výši 1.260.000 Kč a byly domluveny splátky. Pro projednávanou věc z ní neplynou žádné další rozhodné skutečnosti. Při účastnickém výslechu žalovaná uvedla, že se necítí povinna k úhradě žalované částky, neboť žádnou smlouvu neuzavřela a její existence si nebyla vědoma. V době neoprávněného odběru bydlela s dcerou v [obec] – od ledna 2014 do prosince 2015. K domu na adrese [obec a číslo] měla nájemní smlouvu, o veškeré platby spojené s domem se staral její manžel. Před skončením prvního jednání ve věci dne [datum] soud poučil účastníky o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. V průběhu ústního jednání soudu dne [datum] byly provedeny svědecké výpovědi, z nichž soud podává následující. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v domě na adrese [obec a číslo] bydlel v době od ledna 2014 do prosince 2015 úplně sám, plyn odebíral, smlouvu s plynárnami měl. Dům v roce 2013 prodal panu [příjmení], který však nedoplatil kupní cenu. Svědek jej proto vyzval jako svého dlužníka, aby zaplatil dluh svědka vůči plynárnám, což mu měl pan [příjmení] slíbit. Od roku 2015 či 2016 je svědek v insolvenci. Svědek [jméno] [příjmenířešitele] vypověděl, že bydlí na adrese [ulice a číslo]. Myslí si, že žalovaná i s dcerou v tomto domě bydlela, dceru žalované vídával, jak jde do školy. Nevzpomínal si však, po jakou dobu v domě žalovaná s dcerou bydlely. Svědek [jméno] [příjmení] sdělil, že bydlí v domě na adrese [ulice a číslo]. V tomto domě nějaký čas bydlela i žalovaná, i její dcera, ale přesný čas si nevzpomíná. V závěru jednání byl právní zástupce žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně přesného výpočtu žalované částky ve výši 133.800,86 Kč, jakým konkrétním výpočtem žalobce v této částce dospěl a zejména jakým způsobem byl stanoven stav měřidla [číslo] m3. Dále byl zástupce žalobce vyzván k označení důkazu k prokázání uvedeného tvrzení. Zástupce žalobce uvedl, že uvedené skutečnosti je schopen doplnit ve lhůtě 30 dnů a vyžádá konkrétní výpočet přímo od žalobce. Soud poskytl žádanou lhůtu, která uplynula dne [datum]. Dne [datum] byl soudu žalobcem doručen přípis, jehož součástí byl rozbor výpočtu škody v souladu s výzvou specifikovanou výše a žádostí o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení, jelikož právní zástupce žalobce doposud potřebné informace od žalobce neobdržel z důvodu dlouhodobější pracovní neschopnosti pověřeného pracovníka žalobce. Další tvrzení ohledně stanovení stavu měřidla dodal žalobce až dne [datum]. Dle § 118b o. s. ř. platí, že pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27.1.2020, č.j. 34 C 145/2019-110, soud žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení. Zamítavé rozhodnutí soud odůvodnil závěrem, že v projednávané věci došlo ke koncentraci řízení ke konci prvního jednání ve věci, tedy dne [datum]. Po tomto okamžiku nebylo možno uvádět nová tvrzení ani navrhovat nové důkazy. Následně byl zástupce žalobce v průběhu jednání dne [datum] vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění základních skutkových tvrzení a byla mu k tomu poskytnuta 30 denní lhůta, a to v souladu s § 118b odst. 1, věta poslední. Žalobce však doplnil pouze jedno z nich, ve zbytku zůstal nečinný, resp. tvrzení doplnil opožděně a soud k nim proto nemohl přihlížet. Žalobce nedostál své povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., zejména co se týče způsobu stanovení počátečního stavu měřidla (plynoměru), v důsledku tak i výpočtu žalované částky. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2021, č.j. 17 Co 90/2020-136, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Dle závěrů odvolacího soudu žalobce zaslal dne [datum] soudu prvního stupně rozbor výpočtu výše škody s tím, že pokud jde o způsob stanovení stavu na měřidle [číslo] m3 k datu [datum], požádal soud o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Na tuto žádost však soud prvního stupně nereagoval a žalobce další svá tvrzení doplnil podáním ze dne [datum]. Dle názoru odvolacího soudu nemůže obstát závěr, že za této situace bylo doplnění skutkových tvrzení učiněno žalobcem opožděně. Žalobce totiž mohl dle názoru odvolacího soudu předpokládat, že jeho žádosti o prodloužení lhůty bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena. Uvedeným právním názorem je soud prvního stupně vázán, proto dále v řízení přihlížel k tvrzením žalobce doplněným podáním ze dne [datum], kterým žalobce doplnil skutková tvrzení následujícím způsobem. V případě neoprávněného odběru plynu u [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k ukončení smlouvy u obchodníka dne [datum] a počátku vzniku neoprávněného odběru dne [datum] byl generován„ nízký odhad 5 849, který reflektoval předchozí spotřebu, ale vzhledem ke skutečně následnému zjištěnému stavu k demontáži měřidla dne [datum] v hodnotě 15 979 již tento odhad neodpovídal rozložení spotřeby TDD“. V období trvání smlouvy u obchodníka od [datum] do [datum] byla odhadnuta spotřeba v množství [číslo] m3 za cca 11 měsíců. Do období trvání neoprávněného odběru plynu od [datum] do [datum] tak díky nízkému odhadu propadla spotřeba v množství [číslo] m3 za cca 19 měsíců. Pracovník, který řešil fakturaci, tak„ jednoduchým propočtem zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je asi neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům také nereálná“. V elektronickém kalkulátoru byl proveden přepočet odhadu hodnoty na měřidle 5 849 na hodnotu 8 881. K ukončení smlouvy o obchodníka se zpětně doúčtovala spotřeba [číslo] m3, v neoprávněném odběru pak po přepočtu odhadu bylo fakturováno odpovídající množství v hodnotě [číslo] m3. Žalobce dále uvedl obecný vzorec pro odhad spotřeby„ pro OM zákazníka s měřením typu C“ aniž by však v rámci toho vzorce provedl konkrétní výpočet pro posuzovanou věc a jakkoliv vysvětlil, jakým konkrétním způsobem dospěl právě k hodnotě [číslo] m3. K tomuto podání lze tedy uzavřít, že ačkoliv je třeba na něj dle závazného právního názoru odvolacího soud pohlížet jako na včasné, toto podání opět neobsahuje konkrétní skutková tvrzení dle výzvy soudu učiněné již při jednání dne [datum], tedy k doplnění tvrzení, jakým konkrétním způsobem byl žalobcem stanoven stav měřidla [číslo] m3, od čehož se odvíjí výpočet škody. V tomto směru lze doplnit, že z odůvodnění zrušujícího usnesení odvolacího soudu vyplývá, že odvolací soud hodnotil pouze včasnost podání ze dne [datum], aniž by se konkrétně zabýval obsahem tohoto podání ve vztahu k výzvě k doplnění skutkových tvrzení učiněné ve vztahu k žalobci soudem prvního stupně (tj. posouzením, zda uvedené podání obsahuje řádné doplnění skutkových tvrzení či nikoliv). Soud prvního stupně s ohledem na přetrvávající nedostatečnost skutkových tvrzení při jednání dne [datum] žalobce opětovně vyzval dle ustanovení § 118a odst. 1 občanského soudního řádu k doplnění tvrzení jakým konkrétním způsobem byla stanovena hodnota měřidla pro počátek neoprávněného odběru v hodnotě [číslo] m3, jak byla stanovena předchozí hodnota [číslo] m3, jak byly tyto částky vypočteny a na základě jakých konkrétních dat či vstupních údajů. Dále byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení, jak došlo ke změně v těchto hodnotách o [číslo] m3 a proč je rozdíl zrovna v této výši. Soud rovněž žalobce vyzval k doplnění tvrzení, jakým konkrétním propočtem pracovník řešící fakturaci zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům nereálná. Soud nevyhověl žádosti zástupce žalobce k poskytnutí další 60 denní lhůty k doplnění tvrzení, neboť se jedná o základní tvrzení pro uplatnění nároku žalobce, které mělo být již součástí žalobního návrhu. Žalobce již byl v předchozím řízení soudem vyzván k uvedenému doplnění skutkových tvrzení a byla mu lhůta 30 dnů poskytnuta, přesto však k řádnému doplnění tvrzení nedošlo. Není tedy na místě, aby žalobci byly poskytovány další lhůty pouze proto, že zástupce žalobce není při jednání soudu schopen řádně uvést tvrzení, k jehož doplnění byl žalobce vyzýván opakovaně. Žalobce doplnil, že obě hodnoty [číslo] m3 a [číslo] m3 byly„ stanoveny odhadem dle vyhlášky z roku 2009“. K důkazu pak označil listinu z informačního systému žalobce (v podobě tabulky na č.l. 146 spisu), která má obsahovat„ výpočtový systém“ a k jednotlivým hodnotám navrhl výslech„ příslušného pracovníka úseku měření“. Následně žalobce podáním ze dne [datum] provedl obsáhlé doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k výpočtu neoprávněného odběru plynu včetně řady tabulek a zcela nové argumentace ve vztahu k rozloze předmětné nemovitosti a jejího rozšíření v rozporu se stavebním povolením. Žalobce dále vznesl argumentaci proti neposkytnutí lhůty k doplnění tvrzení v tom směru, že výzvu učiněnou při jednání soudu dne [datum] považoval za překvapivou, když tvrzení ohledně způsobu stavu měřidla [číslo] m3 doplnil již podáním ze dne [datum]. Pokud soud nepovažoval doplnění za dostatečné bylo dle žalobce„ na místě žalobce vyzvat k doplněn nejpozději k nařízenému jednání na den [datum]“. Pokud žalobce výzvu neobdržel, měl za to, že doplnění skutkových tvrzení podáním ze dne [datum] považuje soud za dostatečné. Neposkytnutí lhůty tak zkrátilo jeho procesní práva. V prvé řadě je třeba ke shora uvedené argumentaci žalobce uvést, že poučení dle ustanovení § 118a občanského soudního řádu směřuje vůči účastníku přítomném při jednání soudu. Soud není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud v civilním řízení sporném nemůže nahrazovat povinnost žalobce uvést skutková tvrzení, tato tvrzení sám v listinách vyhledávat nebo pátrat po případných důkazech, které by prokazovaly tvrzení některého z účastníků řízení. K podání ze dne [datum] soud proto jako k opožděnému nepřihlížel. Navíc ani toto podání neobsahuje řádné doplnění skutkových tvrzení na výzvu soudu, tedy uvedení konkrétního a přezkoumatelného způsobu, jakým žalobce dospěl k hodnotě měřidla [číslo] m3 uvedením konkrétních dat či vstupních údajů, ze kterých žalobce vycházel a konkrétního způsobu výpočtu této hodnoty. Dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném do 31.12.2015, (dále jen„ energetický zákon“) je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. V rámci doplnění dokazování provedl soud důkaz tabulkou předloženou žalobcem (č.l. 146 spisu), ze které však výpočet hodnoty měřidla [číslo] m3 nevyplývá, není z ní ani patrné, proč a z jakých hodnot je při výpočtu vycházeno. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pokud žalobce nemá dostatečné údaje o spotřebě zákazníka, vychází ze smluvní spotřeby, v posuzovaném případě [číslo] kW za rok. Při demontáži měřidla je dni [datum] byl zjištěn stav na měřidle [číslo] m3. Systém žalobce umožňuje srovnat, jaký by byl výsledný stav ke dni [datum], pokud by výslednou hodnotu ke dni [datum] znali. Ze zkušenosti žalobce vyplývá, že mezi smluvní spotřebou a spotřebou reálnou bývá značný rozdíl, proto došlo k opravě na hodnotu [číslo] m3. Pro výpočet byla použita metoda interpolace, kdy„ součtem koeficientů v prvním a druhém období následně podělíme rozdíl mezi hodnotami [číslo] m3 a [číslo] m3“, což jsou hodnoty, které má žalobce fakticky zjištěné. Pokud následně dojde k „ pronásobení“ koeficientem 0,78, dospěje žalobce k hodnotě pro první období. K obsahu výpovědi svědka soud v prvé řadě uvádí, že tato výpověď nemůže v řízení nahrazovat absentující skutková tvrzení žalobce, což se svědek v rámci své výpovědi zjevně snažil učinit. Ani obsah jeho výpovědi však nedává dle názoru soudu zřetelnou a jasnou odpověď na otázku, jak konkrétně byla hodnota měřidla [číslo] m3 stanovena, resp. skutečnosti sdělované svědkem nelze bez dalšího konkrétně ověřit. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že žalovaná bydlela v bytě v [obec] před úmrtím matky svědkyně (babičky žalované) a asi rok poté. Matka svědkyně zemřela v dubnu 2015. V té době byla hlavním důvodem péče o babičku, žalovaná navíc měla neshody v manželství. Po prodeji bytu se žalovaná přestěhovala zpět do [obec]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v místě svého bydliště v [obec] občas vídávala dceru žalované, mohlo se jednat o období pře 5 až 6 lety. Soud v řízení neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], jelikož tomuto svědkovi se nepodařilo opakovaně doručit předvolání k jednání a nebyla zjištěna ani adresa, na které by se svědek zdržoval (tj. účast svědka nebylo možné zajistit ani předvedením). Soud dále jako nadbytečný neprováděl důkaz znaleckým posudkem, který měl dokládat tvrzení žalobce o rozšíření předmětné nemovitosti bez stavebního povolení, jelikož jde o skutečnosti pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Nadbytečný je rovněž důkaz dotazem na Základní školu [ulice] ohledně docházky dcery žalované, jelikož soud má za prokázané výslechem svědků, že žalovaná skutečně v předmětném bytě v [obec] bydlela, byť tato skutečnost není s ohledem na dále uvedené pro rozhodnut soudu podstatná. Stejně jako v případě prvního rozsudku ve věci soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení nedostál své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně konkrétního způsobu stanovení počáteční hodnoty stavu měřidla a v důsledku toho i konkrétního přezkoumatelného výpočtu žalované částky. Žalobu proto soud zamítl. Pokud jde o odvolacím soudem zmiňované otázky námitek nedostatku pasivní věcné legitimace žalované a námitky promlčení nároku žalobce, uvádí k nim soud následující. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná v předmětném období nebydlela v předmětné nemovitosti, ale v bytě své matky v [obec], avšak byla nadále nájemcem předmětného domu, což sama uvádí. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, dle jehož závěrů vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu (resp. v posuzované věci plyn) odebral a použil ve svých spotřebičích. Proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami pojí určitý relevantní vztah věcný, obligační či faktický. V prvé řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce či jinou osobu, která je odběratelem z jiného důvodu. V posuzované věci není sporu o tom, že žalovaná byla nájemcem předmětné nemovitosti, byť by tuto v daném období zrovna neobývala. S nemovitostí jí tak pojí obligační vztah ve smyslu závěrů uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, za neoprávněný odběr odpovídá minimálně v tom směru, že jako nájemce jiným osobám takový odběr fakticky umožnila. Žalovaná je tudíž ve věci pasivně legitimována. Pokud žalovaná vznesla v podání ze dne [datum] námitku promlčení, tato námitka je zcela obecná, bez uvedení jakýchkoliv konkrétních tvrzení, ze kterých žalovaná promlčení pohledávky dovozuje. V případě náhrady škody je pro počátek promlčecí lhůty zásadní zjištění, kdy žalobce nabyl vědomosti o škodě a osobě škůdce tak, aby případnou žalobu podanou za účelem uplatnění jejího práva mohla řádně odůvodnit. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se o osobě škůdce ve vztahu k žalované dozvěděl až ze sdělení policie ze dne [datum], pokud žalobce podal žalobu [datum], učinil tak v zákonné lhůtě ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku (tzv. subjektivní promlčecí lhůtě). Došlo-li k počátku neoprávněného odběru, který je důvodem vzniku škody, dne [datum], pak neuplynula do podání žaloby ani zákonem stanovená tzv. objektivní promlčecí lhůta, která je dle ustanovení § 636 odst. 1 občanského zákoníku desetiletá. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy straně žalované, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny za právní zastoupení podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 11 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, sepis odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum], vyjádření k odvolání a účast zástupce žalované při jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Tarifní hodnota u každého úkonu představuje částku 6.460 Kč, dohromady 71.060 Kč. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, tedy 3.300 Kč. Jelikož je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se jedná o částku 89.975,60 Kč. Co se týče nákladů státu, svědečného proplaceného svědku [jméno] [příjmení] ve výši 35,20 Kč, uložil soud neúspěšnému žalobci povinnost tyto náklady uhradit státu – Okresnímu soudu Brno- venkov ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.