34 C 15/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem obec a číslo , o zaplacení částky 32.212,73 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 32.212,73 Kč s úrokem ve výši 3.366,61 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 32.212,73 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32.212,73 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 32.212,73 Kč s úrokem ve výši 3.366,61 Kč, úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 32.212,73 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32.212,73 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že nabyl pohledávku za žalovaným od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) na základě smlouvy ze dne 14.3.2022. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 7.12.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, jehož předmětem byl úvěr do limitu ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 22,68 % ročně. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobce při hodnocení měsíčních výdajů žalovaného z výdajů odhadnutých na základě historických dat Českého statistického úřadu. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 6.1.2021 částku 9.844 Kč převodem na účet zprostředkovatele. Z důvodu nesplácení úvěru právní předchůdce žalobce ke dni 28.2.2022 úvěr zesplatnil. Dlužná částka se dle tvrzení žalobce skládá z jistiny ve výši 30.194,88 Kč, poplatků 600 Kč, smluvních pokut 499 Kč a pojistného 918,85 Kč. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3.366,61 Kč.

2. Usnesením ze dne 25.1.2023, č.j. 34 C 15/2023-46, soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, zejména tvrzení ohledně uzavření smlouvy, poskytnutí úvěru, porušení smluvních podmínek žalovaným, zesplatnění úvěru, výpočtu dlužné částky, doručení zásilek žalovanému a posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy.

3. Podáním ze dne 2.2.2023 žalobce doplnil, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím aplikace, kdy veškeré kroky žalovaného byly ověřovány přes autorizační SMS kódy. Ohledně čerpání úvěru, úhrad žalovaného, způsobu jejich započtení a výpočtu jednotlivých složek dlužné částky žalobce uvedl, že dne 30.6.2021 bylo žalovanému poskytnuto čerpání úvěru v částce 9.844 Kč za účelem úhrady ceny zboží, dále žalovaný čerpal v období od 2.7.2021 do 12.7.2021 částku 29.829,50 Kč. Úvěrová karta byla žalovanému zaslána obyčejnou poštou, k její aktivaci došlo výběrem z bankomatu dne 13.1.2021. Ke dni 30.6.2021 byla jistina včetně úroků uhrazena celkovou částkou 38.428,27 Kč, na čerpání od 2.7.2021 žalovaný ničeho neuhradil. Dále žalobce doplnil výpočty jednotlivých složek dlužné částky. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobce z informací poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr, kdy měsíční příjem žalovaného činil 21.000 Kč, celkový příjem domácnosti 40.000 Kč, celkové náklady domácnosti 16.000 Kč a ostatní finanční závazky 2.000 Kč. Dále právní předchůdce žalobce nahlížel do registrů dlužníků.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Zástupce žalobce a žalobce se z jednání soudu omluvili, navrhli věc projednat a rozhodnout v jejich nepřítomnosti.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.

6. Žalobce v prvé řadě předložil listinu označenou jako Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru a rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů. Dle žádosti měl tvořit měsíční příjem žalovaného částku 21.000 Kč, celkový příjem domácnosti 40.000 Kč, náklady domácnosti 16.000 Kč a finanční závazky 2.000 Kč Tyto částky nejsou nijak doloženy. Předmětem úvěru měl být úvěrový rámec 30.000 Kč, úroková sazba 22,68 % ročně. Smlouva není žalovaným ani právním předchůdcem žalobce podepsána. Součást smlouvy měl dále tvořit sazebník (č.l. 30 spisu) a všeobecné obchodní podmínky (č.l. 25-29 spisu).

7. Dopisem ze dne 7.1.2021, označeným žalobcem jako akceptace, mělo být žalovanému oznámeno schválení úvěru, žalobce však nepředložil důkaz k prokázání doručení tohoto dopisu žalovanému. Podací arch (č.l. 60 spisu) doručení zásilky žalovanému neprokazuje.

8. Formulář standardních informací shrnuje parametry tvrzeného úvěru a informace o zprostředkovateli úvěru.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.3.2021, jejíž součástí je seznam postupovaných pohledávek, měla být údajná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Dle potvrzení ze dne 15.3.2022 měla být celková úplata za postoupené pohledávky ze strany žalobce uhrazena. Postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23.3.2022, žalobce však nedoložil doručení zásilky žalovanému. Dopisem ze dne 25.1.2022 měl být žalovaný vyzván k úhradě částky 35.580 Kč, žalobce však nedoložil doručení dopisu žalovanému.

10. Dopisem ze dne 29.3.2022 měl být žalovaný vyzván zástupcem žalobce k úhradě částky 43.042,93 Kč, žalobce však předložil pouze podací arch prokazující odeslání zásilky, nikoliv její doručení žalovanému.

11. Z tabulky označované žalobcem jako výpis z účtu za období ledna 2021 do ledna 2022 (č.l. 31-32 spisu) mají dle žalobce vyplývat jednotlivá žalovaným provedená čerpání úvěru, úhrady žalovaného, jejich započtení a výpočet dlužných částek. Uvedené z výpisu z účtu bez dalšího dle názoru soudu nevyplývá. Tvrzený výpis z účtu obsahuje velké množství jednotlivých položek, a to kladných i záporných, není z něj patrné, jaké konkrétní položky představují čerpání předmětného úvěru a jaké položky splátky, případně jak byly tyto splátky na dluh žalovaného započteny. Předložení uvedené listiny, která je prostou tabulkou, nikoliv standardním výpisem z účtu, nezbavuje žalobce povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně splácení úvěru žalovaným a započtení jednotlivých částek. Je třeba uvést, že v tomto směru jsou tvrzení žalobce naprosto nedostatečná, a to i přes výslovnou výzvu soudu, jak má být doplnění skutkových tvrzení žalobcem v řízení provedeno. Ve sporném řízení není přípustné, aby soud v předložených důkazech sám pátral a činil zjištění ve vztahu k chybějícím skutkovým tvrzením, resp. vlastními úvahami o tom, co by z jednotlivých listin mohlo snad vyplývat, nahrazoval nedostatečná skutková tvrzení žalobce. Uvedená tabulka nemá žádnou důkazní hodnotu, jedná se patrně o výstup z blíže nespecifikovaného informačního systému (patrně právního předchůdce žalobce), kdy z tabulky není patrné, na základě čeho jsou jednotlivé údaje uvedeny. Žalobce v takovém případě může v řízení předkládat jakékoliv vlastní tabulky, ve kterých by mohl uvádět jakékoliv jím zvolné údaje, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho jsou tyto údaje uváděny. Dle výpisu z účtu za měsíc červen 2021 měl být dosud čerpaný úvěrový rámce řádně splacen.

12. Žalobce dále k důkazu předložil další tabulky (č.l. 33, č.l. 54-58 a č.l. 83 spisu), ze kterých nebyla učiněna žádná skutkový zjištění. Pro rozhodnutí věci nebyla učiněna relevantní skutková zjištění ani z pojistné smlouvy s dodatkem (č.l. 61-80 spisu), dopisu 22.3.2021, který nemá uvedeného adresáta (č.l. 81 spisu) a z kopie občanského průkazu (č.l. 82 spisu). Pokud se žalobce ani zástupce žalobce k jednání soudu nedostavili, nebylo možné učinit v tomto směru na žalobce dotaz k upřesnění, co konkrétně tyto tabulky a další listiny představují a jaké konkrétní tvrzení žalobce má jimi být prokázáno.

13. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

18. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností.

23. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, když ve věci zcela absentuje doložení tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobce nezjišťoval skutečné měsíční výdaje žalovaného, např. na bydlení, běžnou spotřebu, pravidelné platby či další závazky, ale spokojil se pouze s údaji vyplývajícími z žádosti, která navíc není ani žalovaným podepsána. Nebyly tudíž zjišťovány skutečné poměry žalovaného a posouzení úvěruschopnosti, pokud vůbec bylo nějaké provedeno, bylo pouze formální.

24. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, bylo by na případnou úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).

25. V řízení však provedenými důkazy nebylo v prvé řadě prokázáno tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy s žalovaným. Pokud žalobce následně v doplnění žaloby uváděl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace za použití ověřovacích SMS kódů, ze smlouvy předložené žalobcem ani z dalších důkazů takové závěry nevyplývají. Pro rozhodnutí ve věci je tedy zásadní skutečnost, že žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně uzavření předmětné smlouvy. Žalobce dále neunesl břemeno důkazní ohledně čerpání konkrétních částek úvěru žalovaným a břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně žalovaných provedených plateb a jejich započtení. Žalobce ani jeho zástupce se k jednání soudu nedostavili, navrhli věc projednat a rozhodnout v jejich nepřítomnosti. Za této situace žalobce sám zmařil možnost, aby mu soud při jednání poskytl poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 až odst. 3 občanského soudního řádu k doplnění shora uvedených skutkových tvrzení a označení důkazů tak, aby případně žalobce mohl řádně splnit svoji povinnost tvrzení rozhodných skutečností a označení důkazů k jejich prokázání. S ohledem na absenci základních skutkových tvrzení ohledně způsobu splácení úvěru žalovaným a provedených splátkách žalovaného na předmětný úvěr nebylo možné vyhovět nároku žalobce ani z případného titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, tj. v rozdílu případně čerpaných částek a provedených úhrad. Pokud měl být úvěr čerpán v části prostřednictvím kreditní karty, žalobce neprokázal, že byl taková kreditní karta byla vůbec žalovanému předána.

26. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobcem ohledně základních skutečností rozhodných v posuzované věci.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řízení, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovanému dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.