34 C 167/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci Anonymizovaný odstavec. se sídlem adresa žalobce , zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované , zastoupenému anonymizováno jméno Koláčkem, advokátem v  obec , ulice a číslo , o zaplacení 645.213 Kč, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 645.213 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 40.656 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 645.213 Kč. Žalobce uvádí, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž obsahem byl, ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum], nájem na dobu neurčitou části nebytových prostor v budově [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ předmět nájmu“). Podle této smlouvy měl žalovaný k [datum] předmět nájmu vyklidit a předat žalobci, a to na základě výpovědi z [datum] s roční výpovědní dobou. K vyklizení pro prodlení žalovaného došlo až [datum]. Žalobce tvrdí, že mu žalovaný způsobil škodu tím, že mu dne [datum] předal předmět nájmu ve stavu nikoli odpovídajícímu řádnému užívání, když předmětná nemovitost byla silně znečištěna a poškozena nedovolenými úpravami jako např. zazděním některých oken nebo průrazy venkovního a vnitřního zdiva. O výše uvedených nedostatcích byl dne [datum] a [datum] sepsán zápis, ve kterém byl uveden rozsah škod na předmětu nájmu. Protože žalovaný na výzvu žalobce neodstranil na předmětu nájmu vytýkané nedostatky, žalobce tyto odstranil na vlastní náklady, jejichž náhradu po žalovaném požaduje touto žalobou. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nárok žalobce neuznal, vznesl námitku promlčení a navrhl soudu zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný dále uvedl, že předmět nájmu předal žalobci v řádném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení při sjednaném účelu nájmu. Uvedl, že za dobu nájmu na nájemném zaplatil přibližně 34 milionů Kč s tím, že žalobce do předmětu nájmu nijak neinvestoval. Dále namítl, že žalobce prováděl pravidelné kontroly a neměl výhrady ke způsobu údržby předmětu nájmu ze strany žalovaného. Žalovaný ve vyjádření dále upozornil na absenci tvrzení žalobce ohledně původního stavu předmětu nájmu při jeho přenechání žalovanému s tím, že je podle jeho názoru nutné žalobu doplnit o tvrzení a důkazy o tomto původním stavu, aby bylo možné posoudit kvalitu údržby předmětu nájmu ze strany žalovaného, resp. existenci vytýkaného poškození. Dále upozornil na absenci tvrzení ohledně konkrétních smluvních ustanovení, které měl svým jednáním žalovaný porušit. Ke vznesené námitce promlčení žalovaný doplnil, že žalobci musel být stav předmětu nájmu znám nejpozději ke dni [datum], tedy ke dni vzniku zápisu z kontrolního dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalobce musel nejpozději k tomuto datu vědět o existenci jím tvrzené škody a jejím rozsahu. Byla-li žaloba podána až [datum], pak byla podána po uplynutí promlčecí lhůty a nárok žalobce je tak promlčen. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného uvedl, že má za to, že jím uplatňovaný nárok není promlčen. Uvedl, že se s žalovaným dohodl na prodloužení doby nájmu a předání předmětu nájmu ke dni [datum]. A tedy až tímto dnem, kdy došlo k faktickému předání ze strany žalovaného, se mohl žalobce seznámit s rozsahem škod na předmětu nájmu. Pokud tedy podal žalobu dne [datum], pak ji podal ve lhůtě 3 let od okamžiku, kdy mohl poprvé uplatnit svůj nárok a tento tak nemůže být promlčen. Žalobce uvedl, že žalovaný nebyl schopný předat předmět nájmu dle původní dohody z důvodů výlučně na své straně a žalobce nemohl před předáním předmětu nájmu zhodnotit jeho stav a zjistit případné škody. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky bylo nesporné, že došlo k uzavření výše uvedené smlouvy o nájmu nebytových prostor, která ve znění Dodatku [číslo] trvala minimálně do uplynutí výpovědní doby dne [datum], kdy výpovědní doba začala plynout po podání výpovědi z nájmu z [datum] žalovaným a to s roční výpovědní lhůtou. Nesporné je mezi účastníky rovněž to, co bylo předmětem nájmu a dále, že dne [datum] a [datum] byly vyhotoveny zápisy z kontrolního dne obsahující popis závad na předmětu nájmu. Účastníci ještě činí nesporným, že k faktickému vyklizení a předání předmětu nájmu žalobci došlo až dne [datum]. Sporným mezi účastníky zůstává, zda nájemní vztah mezi nimi skončil uplynutím výpovědní doby dne [datum], nebo zda byl mezi účastníky nájem prodloužen dohodou do [datum]. Rovněž je mezi účastníky sporné, zda na předmětu nájmu vznikla škoda porušením povinností žalovaného nebo nikoliv. Mezi účastníky je dále spor o to, zda mohl žalobce uplatnit nárok na náhradu škody již [datum], tedy dne kdy došlo k sepsání zápisu o kontrolním dni, nebo až dne [datum], kdy došlo k faktickému předání předmětu nájmu ze strany žalovaného zpět žalobci. Soud provedl důkaz smlouvou o nájmu nebytových prostor z [datum] uzavřenou mezi žalobcem a osobou [jméno] [příjmení] podnikající ve sdružení pod obchodním jménem [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ nájemce“). Z této listiny vzal soud za prokázané, tyto podstatné skutečnosti. Mezi výše uvedenými osobami vznikl nejpozději ke dni [datum] nájemní vztah, jehož obsahem bylo oprávnění osoby [jméno] [příjmení] [anonymizováno 31 slov] výpovědi druhé straně. Žalobce se ve smlouvě dále zavázal předat nejpozději k datu podpisu smlouvy nájemci předmět nájmu, s tím, že nájemce je povinen předmět nájmu převzít, hradit nájem a úhrady za služby, dále provádět běžnou údržbu předmětu nájmu a obnovu povrchových úprav v souladu s běžným opotřebením a v neposlední řadě zajišťovat žalobci součinnost při nezbytných opravách a kontrolách předmětu nájmu. Ve smlouvě je rovněž uvedeno právo nájemce bez souhlasu žalobce provádět změny a rekonstrukce, nezasahují-li do konstrukce budovy a se souhlasem majitele změny, které svou výši přesáhnou částku 50.000 Kč s tím, že v souvislosti s takovými změnami uzavřou strany dohodu o vypořádání takto vložené investice nájemce. Ohledně náhrady škody si strany sjednaly povinnost nájemce nahradit škodu, která vznikla z jeho zaviněného jednání, jakož i z jednání osob, za něž odpovídá. Strany se rovněž dohodly na tom, že smlouva bude účinná dnem podpisu, tedy od [datum], a dále že nájemní smlouva může být měněna či jakkoliv doplňována pouze formou písemného číslovaného dodatku ke smlouvě na základě vzájemné dohody smluvních stran. Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor soud zjistil, že jejím obsahem jsou pouze sjednané změny výše nájemného a jeho účtování. Soud má proto za to, že tato listina je v předmětném řízení vzhledem k dalším okolnostem nepodstatná. Soud dále provedl důkaz oznámením o změně právní formy ze dne [datum], ze kterého se podává, že s účinností od [datum] došlo ke změně právní formy sdružení [anonymizováno], [IČO], na [právnická osoba], s. r. o., IČ: [osobní údaje žalovaného] s tím, že k [datum] došlo k přechodu všech smluv uzavřených do [datum] na tuto společnost, tedy žalovaného. Z této listiny vzal soud za prokázané, že žalovaný od [datum] nabyl práva a povinnosti z nájemní smlouvy z [datum] ve znění Dodatku [číslo] z [datum]. Z výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] vyplývá, že byla sepsána k datu [datum]. Obsahem této listiny je výpověď nájmu nebytových prostor žalovaným s tím, že nájem skončí uplynutím výpovědní doby k [datum]. Listina rovněž obsahuje podpis žalobce a k podpisu je připojeno„ převzal: [datum]“. Soud má za to, že listina prokazuje, že žalovaný vypověděl nájem písemnou výpovědí doručenou druhé straně dne [datum], kdy nájem s výhradou změny okolností skončí dne [datum]. Zápis z kontrolního dne [datum] obsahuje podrobný výčet poškození na předmětu nájmu s popisem nutné opravy k odstranění nedostatků. Tento zápis je opatřen podpisem žalobce a dále osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z této listiny vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] provedl kontrolu na předmětu nájmu a shledal existenci jednotlivých poškození a jejich rozsahu. Zápis z kontrolního dne [datum] obsahuje podrobný výčet poškození na předmětu nájmu s popisem nutné opravy k odstranění nedostatků společně se závazkem žalovaného provést takové opravy. Tento zápis je podepsán pouze žalobcem s poznámkou, že žalovaný jej odmítl podepsat. Soud provedl důkaz listinou obsahující e-mailovou zprávu z adresy [email] na adresu [email] ze dne [datum]. Obsahem této zprávy je dotaz advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zda se druhá strana dostaví ke schůzce [datum] v 15:00 v [obec] k projednání předání a vymezení stavebních úprav, zpráva dále obsahuje seznam žádoucích oprav. Soud provedl důkaz listinou obsahující e-mailovou zprávu z adresy [email] osobě v e-mailové korespondenci označené jako [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Obsahem této zprávy je přeposlání obsahu e-mailové zprávy z [datum] a části e-mailové zprávy z [datum] společně se zprávou„ zde jasně zástupce fa [anonymizováno] potvrzuje, že předání je [číslo]“. Přeposlané e-mailové zprávy jsou mezi adresami [email] a [email]. Obsahem přeposlaných e-mailových zpráv je dialog o vypořádání účastníků, který se týká předání předmětu nájmu po jeho skončení a jeho vytýkaných vad. Jako podstatné je v textu vyznačeno, že žalovaná (zpráva odeslána z adresy [email]) souhlasí se zaplacením nájemného a dalších plateb do dne předání [datum] a dále prohlašuje, že do dne předání je právoplatným nájemcem. Soud provedl důkaz listinou - dohoda o vzájemné spolupráci z [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba], jejímž obsahem je popis obsahu vzájemné spolupráce na odstranění vad předmětu nájmu a s tím spojené finanční vypořádání. Soud provedl důkaz listinou - Dodatek [číslo] k dohodě o vzájemné spolupráci ze dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] ze [datum]. Obsahem této dohody je splátkový kalendář finančního vypořádání spojeného s odstraněním vad předmětu nájmu. Soud provedl důkaz listinou - vyjádření znalce ke stavu podlah v monobloku objektu [právnická osoba] – [právnická osoba], sídlem [adresa]. Soud konstatuje, že listina není znaleckým posudkem, neboť zde absentuje znalecká doložka podle § 127a občanského soudního řádu. Obsahem vyjádření jsou dvě fotografie, které dle textu mají znázorňovat znečištění předmětu nájmu, z těchto fotografií není znečištění seznatelné. Vyjádření obsahuje dále grafy bez legendy, kdy dle textu se má jednat o záznamy endotermických a exotermických reakcí při zahřívání vzorků nečistot odebraných z betonových podlah nacházejících se v předmětu nájmu. Obsahem vyjádření je tvrzení, že podlahy v předmětu nájmu jsou znečištěny organickou látkou parafínové povahy, kterou žalovaná při své činnosti používala. Soud provedl důkaz listinou - [ulice] průzkum označené datem [číslo]. Soud konstatuje, že listina není znaleckým posudkem, neboť zde absentuje znalecká doložka podle § 127a občanského soudního řádu. Obsahem listiny jsou tvrzení ohledně příčin poškození předmětu nájmu. Soud provedl důkaz listinou obsahující vyúčtování prací provedených žalobcem na předmětu nájmu v době po jeho předání. Listina obsahuje tabulky se seznamem prací a jejich ceny. Soud má za to, že obsah předmětných listin je svým charakterem (prostá tabulka) v podstatě pouze tvrzením pocházejícím od žalobce, listiny tak nemají důkazní hodnotu. Soud provedl důkaz listinou - předžalobní výzva z [datum] a [datum] společně s identifikátorem ohledně předžalobní výzvy z [datum]. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k plnění před podání žaloby nejpozději dne [datum]. Soud provedl důkaz listinou - vyjádření k předžalobní výzvě z [datum]. Soud vzal z této listiny za prokázané, že žalovaný odmítl nárok žalobce již před podáním žaloby. Soud tedy učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Žalovaný užíval předmět nájmu z titulu nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s žalobcem. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Obsahem této nájemní smlouvy byla povinnost žalovaného vrátit po skončení nájmu předmět nájmu s obvyklým opotřebením, resp. jej řádně užívat, případně nahradit škodu, která na něm vznikla. Strany si rovněž ujednaly možnost změnit nebo doplnit nájemní smlouvu pouze písemným dodatkem. Žalovaný jako nájemce doručil žalobci jako pronajímateli výpověď nájmu dne [datum] a žalobce jako pronajímatel výpověď téhož dne převzal, což stvrdil podpisem a uvedením data na výpovědi. Nájem skončil uplynutím jednoroční výpovědní doby počítané od prvního dne měsíce následujícího od doručení výpovědi, tedy dne [datum]. Žalovaný byl v prodlení s povinností předat po skončení nájmu dne [datum] předmět nájmu žalobci a předmět nájmu předal až [datum]. Účastníci neuzavřeli žádný písemný dodatek nájemní smlouvy obsahující prodloužení doby nájmu, nemodifikovali tedy dohodu nájemní smlouvou předvídaným způsobem. Rovněž v době mezi skončením nájmu dne [datum] a předáním předmětu nájmu žalovaným žalobci dne [datum] neuzavřeli účastníci novou nájemní smlouvu. Co se týče prohlášení osoby označené jako Tomáš Masařík o tom, že se cítí do doby předání předmětu nájmu jako právoplatný nájemce, je takové prohlášení bez právního významu, neboť nájem zanikl shora uvedeným způsobem a emailové prohlášení není s ohledem na smluvní ujednání v nájemní smlouvě způsobilé založit prodloužení nájemní smlouvy nebo dokonce její nové uzavření po uplynutí výpovědní doby. Žalobce provedl v součinnosti s žalovaným po skončení nájmu dne [datum] kontrolu předmětu nájmu, na němž shledal jednotlivý poškození a jejich rozsah, který zachytil v zápise z kontrolního dne ze [datum]. Žalovaný žalobcem vytýkané nedostatky na předmětu nájmu po předání neodstranil. Poté, co žalovaný na výzvu žalobce neplnil, obrátil se dne [datum] s žalobou na soud. Z ustanovení § 609 občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se podává, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Z ustanovení § 610 odst. 1 ObčZ se podává, že soud k promlčení přihlédne k námitce dlužníka. Podle ustanovení § 611 ObčZ se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Z ustanovení § 619 ObčZ se podává, že promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být u orgánu veřejné moci uplatněno poprvé. S tím, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Z ustanovení § 620 odst. 1 ObčZ se podává, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Podle ustanovení § 629 odst. 1 ObčZ trvá promlčecí lhůta tři roky. Soud posoudil věc po právní stránce takto. Právo na náhradu škody je majetkovým právem, které podléhá promlčení v obecné subjektivní promlčecí lhůtě tří let. Subjektivní promlčecí lhůta je závislá na vědomosti věřitele o rozhodných okolnostech pro uplatnění nároku. Konkrétně tedy počne promlčecí lhůta žalobce běžet ode dne, kdy mohl žalobce nárok na náhradu škody uplatnit poprvé. Žalobce mohl uplatnit nárok na náhradu škody poprvé, když se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek promlčecí lhůty, resp. když se o nich dozvědět měl a mohl. V případě nároku na náhradu škody jsou takovými okolnostmi vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. V řízení bylo prokázáno, že k datu [datum] byl žalobcem za přítomnosti žalovaného sepsán zápis ze dne [datum], který obsahuje podrobný popis poškození s popisem činnosti, kterými by měl žalovaný dosáhnout jejich odstranění. Soud má tedy za to, že z této listiny je zřejmé, že promlčecí lhůta žalobce začala běžet dne [datum] a skončila [datum]. Soud je povinen k promlčení přihlédnout k námitce účastníka. Žalovaný námitku promlčení vznesl již ve svém vyjádření k žalobě. Soud má tedy za to, že žalovaný v řízení důvodně a včasně uplatnil námitku promlčení, když nárok žalobce byl k datu podání žaloby dne [datum] promlčen a žalovaný tak v souladu s § 609 ObčZ není povinen na promlčený nárok plnit. S ohledem na výše uvedené soud návrh žalobce zamítl. Námitku žalobce spočívající v tom, že mohl nárok uplatnit poprvé až dne [datum], když došlo k faktickému předání předmětu nájmu zpět žalobci, soud nepovažoval za důvodnou, když z listiny – zápis o kontrolním dni [datum], kterou žalobce soudu sám předložil, vyplývá jeho znalost o rozsahu tvrzené újmy a osobě předvídaného škůdce. Žalobce u jednání navrhl důkaz znaleckým posudkem ke zhodnocení rozsahu poškození a vyčíslení náhrady škody a žalovaný navrhl důkaz výpisem z obchodního rejstříku k prokázání skutečnosti, že [jméno] [příjmení] není jednatelem žalovaného a nemohl tak sjednat prodloužení nájemní smlouvy mezi účastníky. Oba návrhy účastníků soud zamítl jako nadbytečné proto, že má za to, že věc je možné rozhodnout na základě již tvrzených a prokázaných skutečností, když soud dospěl k závěru, že případný nárok žalobce je promlčen. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že žalobce v řízení netvrdil a neprokázal okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na stav předmětu nájmu v době jeho přenechání žalovanému. Soud má za to, že pro posouzení rozsahu způsobené škody by bylo nutné tvrdit a prokázat stav, v jakém byl předmět k užívání žalovanému přenechán. Bez tohoto nelze vůbec výši škody určit, neboť by nebylo možné seznat, v jaké míře byl předmět nájmu případně žalovaným poškozen. S ohledem na závěr o promlčení nároku žalobce však bylo nadbytečné, aby soud žalobce v tomto směru poučoval a vyzýval k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání. Podle ustanovení § 142 odstavce 1 občanského soudního řádu přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože měl žalovaný ve věci plný úspěch, přiznal mu soud právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci v plném rozsahu. Tyto náklady řízení se skládají z odměny za zastupování žalovaného advokátem ve výši 32.700 Kč. Výše odměny je počítána dle ustanovení § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu v sazbě 10.900 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž tato sazba je vypočítána z tarifní hodnoty 645.213 Kč, která přestavuje žalovanou částku. Odměna je vypočtena za tři úkony právní služby, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odstavce 1 písm. a) advokátního tarifu (dále jen„ AT“), sepis vyjádření žalovaného podle § 11 odstavce 1 písm. d) AT a účast na soudním jednání dne [datum] podle § 11 odstavce 1 písm. g) AT) Náklady řízení se dále skládají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 AT, kdy výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý úkon právní služby. Jelikož je zástupce žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celková výše náhrady nákladů řízení žalovaného činí 40.656 Kč. Soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil třídenní lhůtu ke splnění povinnosti uložené tímto rozhodnutím, když neshledal důvody pro uložení lhůty delší.