34 C 171/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ: IČO žalobce A , se sídlem Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem v Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované , o zaplacení 30.500,- Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30.500,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3.500,- Kč za dobu od 2.5.2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 13.500,- Kč za dobu od 2.6.2014 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 13.500,- Kč za dobu od 2.7.2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11.347,70 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno žalobce B, , advokáta v , Anonymizováno, . Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobci částku 30.500,- Kč s úrokem z prodlení. V žalobním návrhu uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou (dále jen „nájemce“) byla dne 1.4.2024 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky 2+kk v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětná jednotka“). Nájemce se zavázal hradit nájemné 10.000,- Kč měsíčně a paušální náklady energií poskytovaných spolu s užíváním jednotky ve výši 3.500,- Kč měsíčně, vždy do 1. dne v měsíci. Žalovaná byt převzala dne 1.4.2024 k užívání a vrátila žalobci dne 31.7.2024. Za období dubna 2024 až července 2024 mněla žalovaná uhradit žalobci celkem 54.000,- Kč (4x 10.000,- Kč nájemné a 4x 3.500,- Kč služby). Žalovaná uhradila pouze kauci 13.500,- Kč jednu platbu ve výši 10.000,- Kč, celkem 23.500,- Kč. Tato platba byla započtena na nájemné a služby za duben 2024 a částečně na nájemné a služby za květen 2024. Dále žalobce požaduje úrok z prodlení z jednotlivých částek dlužného nájemného a plateb za služby vždy ode dne následujícího po splatnosti dané částky.Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalobce ani žalovaná nevyjádřili.Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.Na základě nájemní smlouvy ze dne 1.4.2024 uzavřené mezi žalobcem a nájemcem byla nájemci pronajata předmětná jednotka, nájemce se zavázal hradit nájemné v částce 10.000,- Kč měsíčně a dále úhradu za služby spojené s předmětem nájmu představující měsíčně paušální částku ve výši 3.500,- Kč. Dle protokolu ze dne 1.4.2024 byla bytová jednotka žalované předána dne 1.4.2024. Dle protokolu ze dne 31.7.2024 předala žalovaná žalobci bytovou jednotku zpět dne 31.7.2024. Emailovými zprávami byla žalovaná opakovaně upomínána k úhradě nájemného a paušální částky za služby. Dopisem ze dne 7.1.2025 vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky 30.500,- Kč s úrokem z prodlení s tím, že na dluh žalované v celkové výši 54.000,- Kč byla započtena kauce 13.500,- Kč a platba ve výši 10.000,- Kč ze dne 17.6.2024.Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že nájemce dluží žalobci částku 30.500,- Kč, představující dluh za měsíc květen ve výši 3.500,- Kč a dále částku 2x 13.500,- Kč za měsíce červen a červenec 2024 (celkem měla žalovaná uhradit za užívání bytu za období dubna 2024 až července 2024 částku 54.000,- Kč, uhradila 23.500,- Kč). Každá měsíční platba měla být uhrazena do prvního dne v měsíci. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 30.500,- Kč s úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v plné výši. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1.220,- Kč a z odměny za právní zastoupení 7.020,- Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 450,- Kč, celkem 1.350,- Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 11.347,70 Kč.Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.