34 C 183/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ: IČO žalobce A , se sídlem v Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem v Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , o zaplacení částky 15.476,- Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.000,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 120,- Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 120,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 1.440,- Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1.440,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 800,- Kč, částky 700,- Kč, částky 1.000,- Kč a částky 3.416,- Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov soudní poplatek ve výši 200,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 15.476,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9.560,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení. V žalobním návrhu uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem byl úvěr 8.000,- Kč s úrokem a poplatky 700,- Kč, 800,- Kč, 1.000,- Kč a 1.440,- Kč, dále žalobce požaduje smluvní pokutu 3.416,- Kč, úrok 120,- Kč a úrok z prodlení od 15.3.2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , právnická osoba, , která ji postoupila na společnost , právnická osoba, a ta následně na žalobce.Podáním ze dne 27.6.2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.000,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 120,- Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 120,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 1.440,- Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1.440,- Kč za dobu od 15.3.2024 do zaplacení, částky 800,- Kč, částky 700,- Kč, částky 1.000,- Kč a částky 3.416,- Kč s tím, že žalobce nedisponuje důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného a požaduje tak nadále pouze úhradu poskytnuté částky 8.000,- Kč, která byla poskytnuta bez právního důvodu.Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, žalovaný ani žalobce se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili.Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Žalobce k důkazu předložil předsmluvní informace a listinu označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky. Dle oznámení o provedení příkazu k úhradě ve spojení se sdělením banky zaslal právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., žalovanému dne 13.2.2024 částku 8.000,- Kč.Dopisem ze dne 30.3.2024 a dopisem ze dne 17.4.2024 vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k úhradě. Dopisem ze dne 7.11.2024 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky 19.237,- Kč.Z tabulek (č.l. 24-25 spisu) nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.5.2024 byla pohledávka postoupena právním předchůdcem žalobce na společnost , právnická osoba, , která ji smlouvou ze dne 22.5.2024 postoupila na společnost , právnická osoba, a ta ji následně smlouvou ze dne 31.8.2024 postoupila na žalobce.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených žalobce vyplývá, že žalobce není schopen prokázat posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy a požaduje po částečném zpětvzetí žaloby pouze úhradu poskytnuté částky 8.000,- Kč. S ohledem na uvedené soud hodnotil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, kdy vzhledem k vyjádření žalobce a částečnému zpětvzetí žaloby nebylo třeba nařizovat jednání a žalobce vyzývat k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a uzavření smlouvy s žalovaným.Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 8.000,- Kč, na kterou dosud neuhradil ničeho, zbývá tedy uhradit 8.000, - Kč (k plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).Z výše uvedených důvodů soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu zastavil (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku 8.000,- Kč (výrok II.).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 46 % předmětu řízení (při vyčíslení ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 8.000,- Kč), neúspěšný ohledně 54 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 9.508,08 Kč, o kterou bylo řízení zastaveno). Žalovanému v řízení náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.Žalobce uhradil za žalobní návrh poplatek 800,- Kč. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobce povinen dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2.

2. Sazebníku poplatků doplatit soudní poplatek 200,- Kč (poplatek činí 1.000,- Kč zaplaceno 800,- Kč).O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.