34 C 185/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem v  obec , ulice a číslo , adresa pro doručování adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o zaplacení částky 2.622.690 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.622.690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.622.690 Kč za dobu od 8. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 133 835 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem podaným dne 15. 6. 2021 se žalobkyně ve smyslu § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“) domáhala uložit žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 622 690 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že jako pojistitel z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 28. 8. 2017 poskytla žalované jako pojištěné v období od 16. 1. 2019 do 30. 4. 2021 na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Peugeot 107, [registrační značka] pojistné plnění v celkové výši 2 622 690 Kč. Uvedla, že dne 29. 8. 2018 na ulici [ulice] v [obec] způsobil pan [jméno] [příjmení], [datum narození], v rámci výkonu zaměstnání u žalované, dopravní nehodu tím, že řídil vozidlo značky Peugeot 107, [registrační značka], po ulici [ulice] v [obec] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice] a v rámci odbočování doleva na ulici Vlhkou srazil v protisměru při pravém okraji vozovky jedoucího cyklistu [jméno] [příjmení]. V souvislosti s dopravní nehodou vyplatila žalobkyně panu [jméno] [příjmení] částku 88 414 Kč (věcnou škodu), částku 1 000 000 Kč (část nemajetkové újmy odvozené od duševních útrap), částky 1 500 Kč a 1 000 Kč (náklady na zhotovení lékařské zprávy), částky 1 203 177 Kč a 28 599 Kč (náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na léčení zranění (úrazu) pana [příjmení]), částku 300 000 Kč (nemajetková újma – duševní útrapy otce, matky a sestry pana [příjmení]). Zaměstnanec žalované, pan [jméno] [příjmení], se na místě dopravní nehody podrobil orientační zkoušce na přítomnost drog s pozitivním výsledkem, po vyzvání, aby se podrobil odběru krve za účelem zjištění, zda není pod vlivem drog, odmítl. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení pohledávky do 7. 4. 2021. Jelikož je žalovaná od 8. 4. 2021 v prodlení se zaplacením pohledávky ve výši 2 622 690 Kč, domáhá se žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 2 622 690 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 24. 8. 2021 a replice ze dne 27. 1. 2022 uvedla, že neuznává žalobní návrh, a to ani z části. Uvedla, že na posuzovaný případ nelze aplikovat žalobkyní uvedené ustanovení § 2914 občanského zákoníku, když má být užito § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalovaná má za to, že její zaměstnanec pan [jméno] [příjmení] porušil povinnosti ukládané § 10 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti, kdy tohoto porušení se může dopustit pouze řidič vozidla, nikoli jeho provozovatel. S ohledem na skutečnost, že v ustanovení § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti o solidární regresní povinnosti provozovatele vozidla a řidiče vozidla zcela chybí příslušné porušení povinnosti dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti, nelze po žalované požadovat zaplacení žalobkyní vyplacené částky. Dále uvedla, že žalovaná, jako provozovatelka vozidla, nemůže odpovídat za to, když se řidič vozidla odmítne podrobit krevnímu testu na přítomnost omamných a psychotropních látek. Žalovaná před zahájením práce kontrolovala řidiče, zda nejsou pod vlivem omamných a psychotropních látek a stejně tak je školila, že v případě kontroly hlídky Policie ČR jsou povinni podrobit se všem testům. Žalovaná tak neměla reálnou možnost ovlivnit to, že se řidič požadovaným testům podrobí. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně se měla se svým nárokem přihlásit do trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení], neboť ten trestný čin spáchal, když je toho názoru, že pohledávku žalobkyně má hradit výlučně pan [příjmení]. Závěrem žalovaná uvedla, že v případě uložení povinnosti žalované zaplatit žalovanou částku, byla by pro ni taková povinnost naprosto likvidační.

3. Žalobkyně na výzvu soudu svým podáním ze dne 7. 4. 2022 doplnila žalobu tak, že specifikovala částku nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč odvozené od duševních útrap poškozeného [jméno] [příjmení] tak, že tato se sestává z bolestného ve výši 400 000 Kč (výpočet podle vládního nařízení č. 276/2015 Sb.: hodnota bodu bolestného ke dni 29. 8. 2018 činila 275,89 Kč x počet bodu bolestného pana [příjmení] 1 952,75 = 576 139,36 Kč) a ze ztížení společenského uplatnění ve výši 600 000 Kč (výpočet podle vládního nařízení č. 276/2015 Sb.: hodnota bodu ztížení společenského uplatnění ke dni 29. 8. 2018 činila 250 Kč x počet bodů ztížení společenského uplatnění pana [příjmení] 6 400 = 1 600 000 Kč). K ustálení zdravotního stavu pana [příjmení] došlo v roce 2020. Vyčíslení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve výši 6 400 bodů vyplývá z Hodnocení ZSU vypracovaného dne 10. 12. 2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (č.l. 146-148). Odůvodnění konkrétního bodového hodnocení pak vyplývá z e-mailů ze dne 6. 12. 2021 a 7. 4. 2022 žalobkyně (č.l. 149-150, 181).

4. Ze smlouvy o Pojištění vozidel - Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění kasko a doplňková pojištění, [číslo] vyplývá, že žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaná, jako pojistník, uzavřely smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Peugeot 107, [registrační značka], s počátkem pojištění od 28. 8. 2017 na dobu neurčitou.

5. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků a zákazem činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 3 let. Z odůvodnění uvedeného rozsudku se podává, že obžalovaný [jméno] [příjmení] porušil ustanovení § 21 odst. 5 silničního zákona, podle kterého musí řidič odbočující vlevo dát přednost v jízdě mimo jiné protijednoucím motorovým i nemotorovým vozidlům. Této své povinnosti obžalovaný nedostál, tímto jednáním porušil důležité povinnosti vyplývající ze zákona a způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] těžkou újmu na zdraví.

6. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že ohledně poškozených v tomto trestním řízení rozhodl soud tak, že poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, nemůže v trestním řízení vedenému u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] dále uplatňovat nárok na náhradu škody ve výši 357 251 Kč, jež jí byla trestným činem způsobena.

7. Z poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení ze dne 28. 11. 2018 v trestní věci dopravní nehody ze dne [datum] v [obec] na ulici [ulice], proti [jméno] [příjmení], bylo zjištěo, že žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody vůči řidiči motorového vozidla, panu [příjmení], nepřipojila k trestnímu řízení ve smyslu § 43 odst. 3 trestního řádu.

8. Na záznamu pořízeném příslušníky Policie ČR po dopravní nehodě dne [datum] v čase [údaj o čase] hodin na ulici [ulice], [obec], je zachycen řidič vozidla [jméno] [příjmení], jehož identifikaci a identifikaci vozidla provedla Policie ČR. Příslušníkem Policie ČR bylo sděleno, že panu [příjmení] byly provedeny dva testy na přítomnost omamných a psychotropních látek s pozitivním výsledkem na amfetamin, řidič byl následně 2x vyzván, aby se podrobil krevní zkoušce, což odmítl. Záznam byl ukončen v čase 13:31 hodin. Pozitivní výsledek testu je zachycen na Záznamu o testu na drogy – DRUTEST [číslo] ze dne [datum].

9. Z protokolu o hlavním líčení provedeném před Městským soudem v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyplývá obsah výslechu řidiče vozidla [jméno] [příjmení], který se vyjadřoval k okolnostem vzniku dopravní nehody. K pozitivnímu testu na drogy uvedl, že se výsledku testu divil. Celou dobu říkal, že se odběrům podrobí (mimo záznam), nešel proto, že se zhroutil.

10. Z likvidační zprávy škody na věci ze dne 9. 1. 2019 vyplývá výše náhrady škody na věcech poškozeného pana [příjmení] v celkové výši skutečné škody 88 414 Kč (jízdní kolo Canyon ve výši 82 194 Kč, trikot ve výši 2 104 Kč, kraťasy ve výši 2 631 Kč a helma ve výši 1 485 Kč), vyplaceno bankovním převodem dne 15. 1. 2019. Pořizovací cena uvedených věcí je dokládána objednávkou zboží (č.l. 82-83, 90) a účtenkami o pořízení (č.l. 87, 91), jejich faktický stav po dopravní nehodě pak zachycují fotografie uvedené na č. l. 84-85, 88-89, 92) a vyjádření k opravě kola založené na č.l. 86, z něhož vyplývá, že náklady na opravu by přesáhly cenu kola.

11. Z likvidační zprávy škody na zdraví ze dne 18. 11. 2019 a dne 28. 5. 2020 vyplývá výše náhrady škody na zdraví pana [příjmení] v celkové výši 1 203 177 Kč a 28 599 Kč (bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náklady VZP). Vyplacení uvedené částky koresponduje s Informací o výplatě pojistného plnění zde den 19. 11. 2019 a dne 5. 6. 2020 a výpisem z účtu žalobkyně, ze kterého vyplývá vyplacení uvedené částky bankovním převodem dne 20. 11. 2019 a dne 2. 6. 2020. Uvedené částky také odpovídají částkám požadovaným ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, které pojišťovna poskytla panu [příjmení], a které tak představují náklady hrazené zraněnému (č.l. 93-94, 97).

12. Z likvidační zprávy škody na zdraví ze dne 20. 3. 2019 vyplývá výše náhrady škody na zdraví pana [příjmení] v celkové částce 1 000 000 Kč (výpočet a specifikace škody na zdraví podrobně popsána v odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku). Vyplacení uvedené částky koresponduje s Informací o výplatě pojistného plnění zde den 20. 3. 2019 a výpisem z účtu žalobkyně, ze kterého vyplývá vyplacení uvedené částky bankovním převodem dne 21. 3. 2019 uplatnění nároku je pak prokazováno žádostí poškozeného [jméno] [příjmení] o poskytnutí zálohy na budoucí pojistná plnění ze dne 26. 2. 2019 (č.l. 99).

13. Uplatnění nároku k úhradě způsobené škody na zdraví poškozeného [příjmení] proplacených plněním specifikovaným v odst. 11. a 12 tohoto odůvodnění vyplývá z Uplatnění nároku poškozeného [příjmení] ze dne 12. 7. 2019 a dne 15. 2. 2021 (č.l. 111, [číslo]), kterým se poškozený domáhá uhradit na bolestném částku 1 152 278 Kč, dále na bolestném ve výši 800 000 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 3 000 000 Kč, ztrátou na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 29. 8. 2018 do 31. 12. 2020 ve výši 1 020 244 Kč, ztrátou na výdělku od 1. 1. 2021 do budoucna až do prosince 2052 formou renty ve výši 38 350 Kč měsíčně, náhrady nákladů léčení od 8. 12. 2018 do 30. 6. 2020 ve výši 426 400 Kč a od 29. 8. 2018 do 1. 2. 2021 ve výši 63 967 Kč a náhrady materiální škody ve výši 8 400 Kč. Zhodnocení zdravotního stavu poškozeného [příjmení] a výpočet bolestného byly provedeny Posudkem o poškození zdraví č. 2019 ze dne 6. 6. 2019 vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (č.l. 112-132). Celkem se jedná o [číslo] bodu, kdy hodnota bodu je následně stanovena v částce 295,04 Kč v souladu s platnou právní úpravou. Náklady spojené s vyhotovení posudku o poškození zdraví jsou dokládány fakturou č. 2019 vystavenou dne 6. 6. 2019 (č.l. 133) v částce 1.950 Kč.

14. Z likvidační zprávy škody na zdraví ze dne 23. 4. 2020 vyplývá výše náhrady škody na zdraví – nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách rodiče rodičům pana [příjmení] v celkové výši 200 000 Kč (každému z rodičů přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč). Vyplacení uvedené částky vyplývá z Informací o výplatě pojistného plnění ze dne 23. 4. 2020 rodičům pana [příjmení] a ze dne 28. 4. 2020 sestře pana [příjmení] (ve výši 100 000 Kč). Tyto platby byly vyplaceny bankovním převodem dne 24. 4. 2020 a 29. 4. 2020. Uplatnění těchto nákladů je dokládáno Uplatněním nároků oprávněných osob z titulu pojištění odpovědnosti ze dne 3. 3. 2020, na základě kterého požadoval každý z rodičů odškodnění duševních útrap ve výši 1 000 000 Kč, sestra 800 000 Kč a babička 500 000 Kč (č.l. 102-106). Rodinné vazby vůči rodičům a sestře jsou prokazovány předloženými rodnými listy poškozeného [jméno] [příjmení] a jeho sestry [jméno] [příjmení] (roz. [příjmení]) založené na č.l. 107-110.

15. Z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 20. 3. 2019 a dne 19. 11. 2019, vyplývá úhrada honoráře za vypracování posudku ve výši 1 500 Kč a 1 000 Kč Tyto platby byly vyplaceny bankovním převodem dne 21. 3. 2019 a 20. 11. 2019. Výše těchto nákladů je prokazována Kontrolou nákladů léčení dle dodané dokumentace založené na č.l. 95, dle jehož obsahu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] neshledal ve vyúčtování nákladů na léčbu položky, které by s léčením poškozeného nesouvisely, proto souhlasil s jejich proplacením, a Návrhem hodnocení bolestného dle dodané dokumentace a metodiky a orientačně ZSU dle nařízení vlády č. 276/2015 SB založeným na č.l. 100-101, dle jehož obsahu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] navrhl stanovit bolestné poškozeného ve výši 1555 bodů.

16. Dopisem ze dne 30. 6. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 534 276 Kč s uvedením splatnosti do 25. 7. 2020. Dopisem ze dne 9. 3. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky představující„ dolikvidaci“ ve výši 88 414 Kč se stanovením splatnosti do 7. 4. 2021. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 5. 2021 žalovanou upomínala na zaplacení částky ve výši 2 622 690 Kč.

17. Z výpisů z centrální evidence exekucí (č.l. 77-81) bylo zjištěno, že vůči řidiči vozidla, panu [příjmení], jsou vedeny četné exekuce.

18. Při jednání konaném dne 31. 1. 2022 vznesla žalovaná námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, kdy má za to, že žalobkyně v předmětné věci vůbec neměla plnit, protože v trestním řízení se jako poškozený přihlásila pojišťovna VZP. Žalobkyně k vznesené námitce uvedla, že její povinnost plnit vznikla z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalované, kdy tato povinnost není závislá na trestním řízení nebo na tom, jaké subjekty v trestním řízení své nároky uplatnily. Dále žalovaná uvedla, že považuje za sporná všechna tvrzení žalobkyně ohledně výše vyplacené částky, konkrétně pak ohledně nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách ve výši 1 000 000 Kč, uvedla, že vznik této újmy nemohla žalovaná nijak ovlivnit.

19. Při jednání konaném dne 20. 6. 2022 žalovaná uvedla, že test na drogy ze slin před způsobenou dopravní nehodou u pana [příjmení] provedl pan [jméno] [příjmení] [jméno] tomto testu se záznam neprováděl. Test představuje papírky, které se dají do úst, ústa se jimi vytřou a pak se čeká na výsledek (zbarvení papírku).

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bývalým zaměstnancem žalované, kdy pracoval jako„ rozvozák“, tedy řidič, a dále vypomáhal, s čím bylo potřeba. Dále uvedl, že se namátkově prováděla dechová zkouška na alkohol, z 5 pracovních dnů to bylo tak 2x až 3x v týdnu. Každý byl také poučen, že kdyby byl zastaven a vyzván Policií ČR, musí se podrobit dechové zkoušce. Zkouška se prováděla tak, že se dýchalo do elektronického testu, testování prováděla žalovaná. Nikdo z řidičů nesměl„ nadýchat, jinak nemohl jet, kdo nadýchal, musel odejít“. O výsledcích testů se vedl záznam na list papíru o velikosti A4, kde byla uvedena jména, datum a zda dotyčný„ nadýchal“, nikdo tento záznam nepodepisoval. Svědek nevěděl, co se se záznamem dělo dál. Za 3 roky, za které u žalované svědek pracoval, byl otestován dle svého vyjádření ve stovkách případů. Nově se také dle svědka začaly dělat stěry ze slin na amfetamin, tyto stěry prováděla žalovaná. Stěry se prováděly namátkově, přibližně 1x týdně. Tyto testy se dle svědka provádí asi poslední dva roky. Testování probíhá prostřednictvím testů na drogy zakoupených v lékárně. K průběhu testování svědek uvedl, že test se rozbalil, pak se plivlo do plivátka, kde byla stupnice, na které se zjistil výsledek testu. Nikdo nebyl dle výpovědi svědka nikdy pozitivní, svědek měl za to, že ostatní kolegové by mu to řekli. Sám však nikdy nebyl přítomen u testování jiného řidiče. Osobně svědek byl přítomen testování na alkohol u pana [jméno] [příjmení], bylo to v desítkách případů, nikdy neměl pozitivní výsledek, nepamatuje si však, že by se pan [příjmení] účastnil testování na drogy.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bývalým zaměstnancem žalované. Svědek popsal průběh pracovního dne, kdy se stala dopravní nehoda, do práce přišel kolem deváté hodiny ráno, zkontroloval technický stav auta a pak měl první jízdu, při které hned došlo k předmětné dopravní nehodě. K podrobení se testu na alkohol nebo omamné a psychotropní látky před jízdou u zaměstnavatele uvedl, že ho nikdo netestoval. Po dobu, kdy u žalované pracoval (v řádu měsíců), se testování neprovádělo nikdy, ani jednou. Neví, jestli byly testy prováděny jiným řidičům. Svědek uvedl, že v době dopravní nehody nebyl dle svého názoru pod vlivem alkoholu nebo drog. O podstoupení testu z krve byl poučen Policií ČR, nejdříve souhlasil, ale po třech hodinách čekání, kdy z toho byl v šoku, chtěl jít domů, a proto odmítl test podstoupit.

22. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky jsou nesporné tyto skutečnosti: -) vozidlo Peugeot 107, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná, bylo pojištěno u žalobkyně; -) dne [datum] řidič tohoto vozidla [jméno] [příjmení] způsobil dopravní nehodu tak, jak je popsáno v rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; -) při shora uvedené dopravní nehodě došlo ke škodě na zdraví a poškození movitých věcí [jméno] [příjmení]; 23. Mezi účastníky je sporné, zda žalobkyně má vůči žalované regresní nárok z titulu vyplacení pojistného či nikoli, jakož i výše takového plnění.

24. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Peugeot 107, [registrační značka] jehož provozovatelkou je žalovaná. Žalovaná, jako podnikající fyzická osoba, v rámci své podnikatelské činnosti zaměstnává řidiče pro dopravu objednávek jídel z restaurace. Zaměstnancem žalované byl také pan [jméno] [příjmení], který dne [datum] při řízení vozidla Peugeot 107, [registrační značka] způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke škodě na zdraví a majetku poškozeného [jméno] [příjmení]. V souvislosti s řešením pojistné události žalobkyně vyplatila částku 2 622 690 Kč, jejíž plnění co do důvodu a výše řádně doložila a prokázala.

25. Podle § 2914 občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

26. Podle § 10 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).

27. Podle § 10 odst. 3 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

28. Soud se nejdříve zabýval otázkou pasivní legitimace žalované v tomto řízení, když dospěl k závěru, že pasivní legitimace žalované je dána, neboť žalovaná zcela prokazatelně uzavřela pojistnou smlouvu s žalobkyní a je provozovatelkou vozidla, kterým byla způsobena dopravní nehoda.

29. Ve věci je rovněž aktivně legitimována žalobkyně, která uplatnila nárok na regres plnění poskytnuté v souvislosti s dopravní nehodou. Pokud se týká existence regresního nároku žalobkyně za žalovanou z titulu vyplacení pojistného, dospěl soud k závěru, že žalobkyně má vůči žalované právo uplatňovat svůj regresní nárok. Pokud žalovaná od počátku uváděla, že žalobkyně se svého nároku nemůže domáhat ve smyslu § 2914 občanského zákoníku, nýbrž ve smyslu § 10 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, je nutné jí přisvědčit. Právo pojistitele na úhradu částky není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele upravuje pouze zákona o odpovědnosti z provozu vozidla a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy podle občanského zákoníku (viz. též [příjmení], L., [příjmení], P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, 450 s.).

30. Aktivní legitimace žalobkyně a její regresní nárok jsou založeny na základě ustanovení § 10 odst. 3 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná jako provozovatelka vozidla odpovídá společně a nerozdílně s řidičem vozidla panem [jméno] [příjmení] za pohledávky pojistitele (žalobkyně) na náhradu vyplacené částky. Řidič vozidla [jméno] [příjmení] způsobil dopravní nehodu, kdy byl pozitivně testován na přítomnost omamné nebo psychotropní látky, metamfetaminu, tj. řídil vozidlo pod vlivem omamné nebo psychotropní látky podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla a bez závažného důvodu se na výzvu příslušníka Policie ČR odmítl podrobit zkoušce na přítomnost omamné nebo psychotropní látky podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla. Je pak nutné poukázat na skutečnost, že pokud povinná osoba odmítne podstoupit vyšetření na přítomnost alkoholu nebo drogy, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Provedeným dokazováním bylo vyvráceno tvrzení žalované, že pan [příjmení] byl na přítomnost drogy negativně testován před jízdou v den dopravní nehody svědkem panem [příjmení]. Tento svědek v rámci své výpovědi uvedl, že testování na přítomnost alkoholu či drog měla na starost výhradně žalovaná. Pokud jde o testování řidičů na přítomnost drogy, tvrzení žalované neodpovídá obsahu výpovědi svědka [příjmení] zejména ohledně faktického způsobu testování, jeho četnosti a osoby, která měla testování provádět. Provádění testování výslovně popřel i svědek [jméno] [příjmení], který dle názoru soudu působil při výpovědi věrohodně, sám navíc žádný zájem na předmětu sporu nemá.

31. Žalovaná jakožto provozovatelka předmětného vozidla odpovídá společně a nerozdílně s řidičem vozidla ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla za pohledávku pojistitele (žalobkyně) na náhradu částky žalobkyní vyplacené. Účelem uvedené právní úpravy je motivace zájmu provozovatele o osobu řidiče vozidla zavedením solidární odpovědnosti. Provozovatel se své solidární odpovědnosti zprostí tehdy, když prokáže, že jednání řidiče vozidla nemohl ovlivnit (srov. Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019). Žalovaná tak musí tvrdit a v řízení prokázat, že před konkrétním předáním vozidla provedla orientační zkoušku na přítomnost alkoholu nebo jiné omamné látky. Provedení zkoušky by měla zadokumentovat a uschovat pro případné budoucí použití. Žalovaná však dle provedeného dokazování takové zkoušky ve vztahu k [jméno] [příjmení] neprováděla a neprovedla ani před předmětnou jízdou, kdy došlo k dopravní nehodě, tedy svým povinnostem provozovatele vozidla v tomto směru nedostála.

32. Co se týče uplatnění postižního nároku z pojistného plnění, je čistě na uvážení žalobkyně, zda se bude domáhat regresního plnění pouze vůči řidiči vozidla nebo žalované, či svůj nárok uplatní vůči oběma z nich.

33. Pokud žalovaná rozporovala jednotlivá plnění, především částku ve výši 1 000 000 Kč, představující duševní útrapy s tím, že vznik těchto útrap nemohla žalovaná nijak ovlivnit, nelze této argumentaci žalované přisvědčit. Žalobkyně všechna svá plnění řádně doložila a prokázala, v tomto směru soud odkazuje na shora uvedená zjištění z provedených důkazů k výši žalobkyní požadované částky.

34. S ohledem na shora uvedené má soud nárok žalobkyně za žalovanou za prokázaný, a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalované částku ve výši 2 622 690 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 622 690 Kč za dobu od 8. 4. 2021 do zaplacení. Žalobkyně se výzvou doručenou žalované domáhala uhrazení dlužné částky 2 534276 Kč se stanovením splatnosti do 25. 7. 2020 a částky 88 414 Kč do 7. 4. 2021, úrok z prodlení požadovala žalobkyně z celé částky ode dne následujícího, tj. od 8.4.2021, byť by mohla požadovat úrok z prodlení z částky 2 534 276 Kč i za předchozí období od 26. 7. 2020. Protože je žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo požadovat podle § 1970 občanského zákoníku též úroky z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. do zaplacení. S ohledem na výši dlužné částky, jakož i s možnými faktickými i technickými problémy s převodem takové částky, prodloužil soud lhůtu ke splnění této povinnosti, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

35. Návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem poškozeného [jméno] [příjmení] a listinnými důkazy v podobě protokolu o výslechu žalované v trestním řízení, dohodou o pracovní činnosti soud zamítl z důvodu jejich nadbytečnosti, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn provedenými důkazy. Provedení těchto důkazů by dle názoru soudu nepřineslo pro věc žádná další relevantní skutková zjištění.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených ve výši 133 835 Kč Náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 131 135 Kč a paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 9 x 300 Kč za předžalobní upomínku a sepsání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 16. 9. 2021, sepis doplnění žaloby a účast u jednání dne 31. 1. 2022, 23. 3. 2022, 20. 6. 2022, 19. 10. 2022 a 16. 11. 2022.

37. Lhůta k úhradě nákladů řízení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal důvody pro určení lhůty delší.