Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

34 C 202/2022

č. j. 34 C 202/2022-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-10 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2022:34.C.202.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud Brno-venkov rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.864 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně. Soud zamítl žalobu ve výši 489,87 Kč a 699,82 Kč, protože tyto částky nebyly prokázány jako splatné. Rozhodnutí se opřelo o § 1746 odst. 2 a § 1968 až § 1970 občanského zákoníku. Náklady řízení byly náležitě rozděleny podle úspěšnosti stran, přičemž žalobkyně obdržela náhradu 625,38 Kč.

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené anonymizováno jméno příjmení jméno, advokátem v obec, ulice a číslo, proti žalované: osobní údaje žalované bytem obec ulice a číslo, evidovaná adresa pro doručování adresa žalované, o zaplacení 4.053,69 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.864 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2.759 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve výši 7,5 % ročně z částky 105 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 489,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 489,87 Kč za dobu od datum do zaplacení a částku 699,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 699,82 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 625,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta v obec. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 4.053,69 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost anonymizováno právnická osoba, je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla smlouva o poskytování elektronických komunikací uzavřena pod číslo. Žalovaná si objednala služby třetích osob za celkovou částku 804,82 Kč, kdy tato částka byly vyúčtována se splatností datum a částku 3.248,87 Kč se splatností datum. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne datum. Žalovaná skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaná nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav uváděný žalobkyní v žalobě. Dle účastnické smlouvy ze dne datum bylo žalované poskytnuto telefonní číslo číslo. Žalované byl vyúčtována fakturou číslo splatnou dne datum částka 2.759 Kč za služby třetích stran. Fakturou číslo splatnou dne datum byla žalované vyúčtována částka 105 Kč za služby třetích stran. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dopisem ze dne datum. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud vzal za prokázané, že žalovaná si objednala„ služby třetích stran“ prostřednictvím sítě právního předchůdce žalobkyně, které využila, tyto služby u poskytovatelů nereklamovala a vyúčtované ceny za služby neuhradila. Dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V posuzované věci se tedy nejedná o platbu za službu elektronické komunikace, ale o platbu dle speciálního ustanovení, výjimky ze služeb elektronické komunikace. Jednalo se o vyúčtování služeb poskytovaných na lince, která není službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nýbrž službou nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Rozhodování v této věci zákon nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, je zde ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 občanského soudního řádu založena obecná pravomoc soudu. Vztah mezi účastníky je třeba posoudit jako inominátní smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, kdy právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované možnost objednání služeb třetích stran prostřednictvím telekomunikační sítě, žalovaná se zavázal za tyto služby uhradit vyúčtovanou cenu. Po podřazení zjištěného skutkového stavu ve věci pod výše citovaná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla v uvedeném rozsahu podána důvodně, proto jí vyhověl ohledně částky 2.864 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku

I. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť za tvrzené služby třetích strany byla celkem účtována částka 2.864 Kč a nikoliv 4.053,69 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně 71 % předmětu řízení, neúspěšná ohledně 29 % předmětu řízení. Za této situace náleží žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 29 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč, jelikož žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 42 %, přiznal jí soud na náhradě nákladů řízení částku 625,38 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost stanovenou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jeho soudního výkonu nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.