34 C 203/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČ: IČO žalobce A , se sídlem v Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem v Anonymizováno , proti žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované , o zaplacení částky 64.725,89 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost žalobci zaplatit částku , částka, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Žalobce tvrdil, že uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala s úhradami splátek do prodlení, žalobce proto úvěr zesplatnil. Při schvalování úvěru vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovanou, kdy porovnával příjmy žalované s výdaji odhadnutými na základě historických dat , právnická osoba, .Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.Podáním ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Žalovaná uhradila celkem částku , částka, , kdy na úvěru čerpala částku , částka, . Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobce uvedl, že žalovaná využila předschváleného úvěru bez nutnosti doložit příjem. Žalobce postupoval na základě kontroly finančních toků na běžném účtu žalované a z čestného prohlášení žalované o jejích příjmech. Příjem žalované žalobce určil v částce , částka, , výdaje v částce , částka, .Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaná nevyjádřila, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasil.Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Dle smlouvy ze dne , datum, ve spojení s obchodními podmínkami, předsmluvními informacemi a informacemi o pojištění měl být jejím předmětem úvěr v částce , částka, , který se měla žalovaná zavázat splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Úrok měl přestavovat 7,9 % ročně.Dle výpisu z účtu obdržela žalovaná od žalobce dne , datum, částku , částka, . Tabulka označená jako „historický výpis“ (č.l. 44-47, č.l. 94-99 spisu) nemá žádnou důkazní hodnotu, neprokazuje uzavření smlouvy o úvěru ani poskytnutí úvěru. Z tabulky není zřejmé, kým a za jakým účelem byla vyhotovena a na základě čeho jsou v ní jednotlivé údaje uvedeny. Stejný závěr soud učinil ohledně dalších tabulek předložených žalobcem (elektronicky v systému CEPR). Ze sazebníku soud neučinil žádná pro věc relevantní zjištění, stejně tak jako z listiny označené informace o klientovi (č.l. 88-93 spisu).Dopisem ze dne , datum, měl být předmětný úvěr zesplatněn a dopisem ze dne , datum, ve spojení s dalšími výzvami žalobce žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě částky , částka, , podací arch prokazuje pouze odeslání zásilky žalované a nikoliv její doručení.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce při posouzení pouze z údajů uvedených žalovanou a z výpisu z účtu, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální. Žalobce uvedl, že vycházel jen ze sdělení žalované a statistických částek ohledně výdajů žalované. Soud v tomto směru nezpochybňuje, že za účelem posouzení úvěruschopnosti lze využít matematické či ekonomické modely, které však musí vycházet z konkrétních zjištěných a řádně ověřených údajů ohledně příjmů a výdajů spotřebitele, nikoliv z obecných statistických dat či bez dalšího zpracovaných dat z výpisů z účtu.Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaná je s ohledem na výše uvedené povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši , částka, , na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradila , částka, , zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit , částka, (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Tuto částku je žalovaná povinna uhradit ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalované byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalované s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).Z výše uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku , částka, (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu zamítl (výrok II.).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 39 % předmětu řízení (při vyčíslení ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ), neúspěšný ohledně 61 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ). Žalované by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Jelikož žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.