34 C 223/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem v obec, ulice a číslo, zastoupeného Mgr. jméno příjmení, Ph.D., advokátem v obec, ulice a číslo, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem obec a číslo, o zaplacení částky 8.568 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.000 Kč za dobu od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 744,50 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, Ph.D., advokáta v obec. Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8.568 Kč s úrokem z prodlení z částky 8.000 Kč od datum do zaplacení. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba s.r.o., s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do datum. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne datum na žalobce. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 568 Kč za dobu prodlení od datum do datum. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o úvěru, formulář informací a úvěrové podmínky. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena, z předložených listinných důkazů tato tvrzení nevyplývá, jelikož smlouva není žalovaným podepsána. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl as textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedené listiny tak nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce. Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky 13.783,49 Kč, žalobce předložil doklad o odeslání zásilky, nikoliv však o doručení žalovanému. Dopisem ze dne datum a ze dne datum mělo být žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, doklad o doručení však žalobce k důkazu nepředložil. Dle potvrzení o platbě ve spojení se sdělením banky byla na účet žalovaného právním předchůdcem žalobce zaslána dne datum částka 8.000 Kč. K jednání soudu dne datum se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy s žalovaným a dále k označení důkazu k prokázání tvrzení o doručení výzvy žalovanému. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy a tvrzení o doručení výzvy žalovanému prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. S ohledem na prokázání tvrzení žalobce o vyplacení částky 8.000 Kč žalovanému posoudil soud nárok žalobce dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Z potvrzení o platbě vyplývá, že na účet žalovaného byla zaslána částka 8.000 Kč právním předchůdcem žalobce, v řízení však nebylo prokázáno, z jakého konkrétního titulu k této platbě mělo dojít. Soud proto v souladu s ustanovením § 2999 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 8.000 Kč. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku s úhradou dluhu v prodlení a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně splatnosti a prodlení soud vycházel z doručení žaloby žalovanému dne datum, splatnost nastala dne datum a od datum je žalovaný v prodlení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím v požadované výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, když nebylo prokázáno uzavření smlouvy a tudíž ani sjednání smluvní pokuty. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 75 % předmětu řízení, neúspěšný ohledně 25 % předmětu řízení (při vyčíslení jistiny a úroku z prodlení ke dni rozhodnutí soudu). Za této situace náleží žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč, jelikož žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 50 %, přiznal mu soud na náhradě nákladů řízení částku 744,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li dobrovolně povinná strana povinnost stanovenou tímto vykonatelným rozhodnutím, může se strana oprávněná domáhat jeho soudního výkonu či exekuce.