34 C 241/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem v  obec , ulice a číslo , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému číslo : celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem v  obec , ulice a číslo , žalované číslo : celé jméno žalované , datum narození , trvale bytem v  obec , ulice a číslo doručovací adresa v  obec , ulice a číslo , oba zastoupení anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o vyklizení bytu, <b>I. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni vyklidit a odevzdat žalobkyni byt [číslo] o velikosti 2+kk a výměře 53,59 m2 nacházející se v bytovém domě na adrese [ulice a číslo], který je součástí pozemku parc.č. St [číslo], v katastrálním území a obci [obec], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný 1) je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 945 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> <b>III. Žalovaná 2) je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 945 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> 1. Žalobou ze dne 6. 10. 2022, soudu doručenou dne 7. 10. 2022 (č.l. 2-3), se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným vyklidit byt [číslo] o velikosti 2+kk a výměře 53,59 m2 nacházející se v bytovém domě na adrese [ulice a číslo], který je součástí pozemku parc.č. St [číslo], v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ byt“) a vyklizený jej odevzdat žalobkyni, a to ve lhůtě patnáct dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně uvedla, že dne 20. 4. 2020 uzavřela s žalovaným č. 1 Smlouvu o nájmu bytu č. [číslo] (dále jen„ nájemní smlouva“), kdy předmětem nájmu byl byt a doba nájmu byla sjednána na dobu dvou let, a to od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022, kdy prodloužení nájmu ve smyslu § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) bylo mezi účastníky smluvně vyloučeno. K žalované č. 2 žalobkyně uvedla, že s ohledem na ustanovení § 745 odst. 1 OZ jí svědčí právo nájmu stejně, jako žalovanému č. 1, kdy z tohoto důvodu je žalovaná č. 2 pasivně legitimována v této věci. Žalobkyně dále uvedla, že nájemní vztah obou žalovaných skončil uplynutím sjednané doby, tj. ke dni 30. 4. 2022 a od této chvíle tak žalovaní užívají byt bez právního titulu. O neprodloužení nájemního vztahu s žalovanými, resp. o neschválení dodatku k nájemní smlouvě bylo ze strany [anonymizováno] [územní celek] rozhodnuto usnesením [číslo] ze dne [datum] a následně v reakci na opakovanou žádost žalovaných dne 27. 4. 2022 usnesením [číslo]. Žalovaní byli taktéž ze strany žalobkyně opakovaně vyzváni k vyklizení bytu, a to výzvou ze dne 4. 4. 2022 a následně přípisem právního zástupce žalobkyně spojeným s předžalobní výzvou dne 28. 4. 2022, kdy žalobkyně žalovaným poskytla lhůtu k vyklizení a předání bytu do 2. 5. 2022. Dne 2. 5. 2022 však při osobním jednání žalovaný č. 1 odmítl byt žalobkyni předat, kdy o tomto byl sepsán protokol o (ne) převzetí bytu a fotografie zachycující stav bytu k danému dni. Stav zachycený na fotografiích tak dle tvrzení žalobkyně neodpovídá stavu, který se žalovaný č. 1 v nájemní smlouvě zavázal udržovat, konkrétně udržovat byt v přiměřené čistotě a pořádku (odst. 5.4 nájemní smlouvy). Jako další důvod pro neprodloužení nájemní smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný č. 1 nedodržel povinnost, ke které se v nájemní smlouvě zavázal v rámci projektu„ Sociální bydlení [obec]“, a to spolupráci se sociálními pracovníky [stát. instituce], odbor sociální či jiného úřadu vykonávajícího sociální práci (odst. 5.10 nájemní smlouvy). Žalobkyně uvedla, že dle Sdělení [stát. instituce], odboru sociálního, oddělení sociální věcí ze dna 22. 4. 2022, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], bylo žalovaným opakovaně nabízeno zaslání seznamu volných podnájmů v [obec], kdy toto bylo z jejich strany odmítnuto. Při sociálním šetření dne 8. 4. 2022 pak žalovaná č. 2 odmítla spolupracovat se sociálními pracovníky a žádný z žalovaných následně nereagoval na telefonické kontakty. Tímto jednáním pak měli žalovaní porušit závazek z nájemní smlouvy o spolupráci se sociálními pracovníky (odst. 5.10 nájemní smlouvy). Žalobkyně taktéž uvedla, že se žalovaná č. 2 měla opakovaně dopouštět porušování poklidného sousedského soužití, ač byla několikrát vyzvána k nápravě, kdy stížnosti na její osobu byly opakovaně projednávány v rámci komise pro projednávání přestupků obce. Svým jednání tak žalovaní porušili povinnosti zakotvené v odst. 5.4 nájemní smlouvy, přičemž porušení těchto povinností je zahrnuto do porušení povinností zvlášť závažným způsobem.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] (č.l. 42) uvedli, že žalovaný [číslo] již dne 26. 4. 2022 podal u Okresního soudu Brno-venkov určovací žalobu na prodloužení doby nájmu sjednané nájemní smlouvou. Z tohoto důvodu žalovaní navrhli, aby soud řízení o vyklizení bytu přerušil, případně aby ve věci nařídil jednání. Uvedli, že s žalobou nesouhlasí. Žalovaná č. 2 dále namítla, že v tomto řízení není pasivně legitimována. Své stanovisko opřela o ustanovení § 745 odst. 2 OZ s tím, že žalovaná č. 2 je v nájemní smlouvě uvedena v části V. jako člen domácnosti. Uvedla, že v případě, že by žalovaní měli v úmyslu postupovat v souladu s § 745 odst. 1 OZ, vystupovala by žalovaná č. 2 v pozici společné a nerozdílné nájemkyně. Žalovaní také poukazují na rozhodnutí [anonymizováno] [územní celek] (viz. odst. 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí) o neprodloužení nájemní smlouvy žalovaných s tím, že jiným nájemníkům bytového domu byly jejich nájemní smlouvy prodlouženy. Dále žalovaní uvedli, že žalovaný č. 1 je zdravotně postižený, částečný invalida, pohybující se na invalidním vozíku a žalovaná č. 2 je taktéž v invalidním důchodu. Dne 14. 4. 2022 bylo ze strany žalovaných žalobkyni zasláno vyjádření s doklady svědčícími o splnění podmínek pro prodloužení doby trvání nájmu, avšak k datu 25. 4. 2022 nebylo ze strany žalobkyně přijato žádné stanovisko. Dle tvrzení žalovaných s nimi nebyla žalobkyně ochotna a schopno komunikovat, posílala na ně obecní policii a zástupce sociálního odboru ve [obec], kdy na ně měla vyvíjet nátlak k vyklizení bytu. Dále žalovaní žalobkyni vytýkají, že se s nimi nesnažila uzavřít dohodu, pouze soustředila svou činnost na vyklizení bytu. Žalovaní také namítají, že v případě, že se jedná o nájem sociálního bytu a jeho uživatelé nemusí být tělesně nebo duševně postižení, pouze jim hrozí sociální vyloučení, je dle jejich soudu spolupráce se sociálním odborem nadbytečná. Žalovaní mají za to, že sociální odbor ve své činnosti pomáhal žalobkyni v nátlaku na žalované k vyklizení bytu, kdy jejich zájem o žalované vzrostl v době, kdy končila doba nájmu. Taktéž poukázali na nedostatky seznamu nájemních bytů předaný sociálním odborem a podaní žalované č. 2 u jednání přestupkové komise dne 5. 8. 2021. Žalovaný č. 1 dále poukázal na svou dosud nevyřízenou žádost o byt ze dne 5. 3. 2018 (viz. odst. 7 odůvodnění tohoto rozsudku).

3. Žalobkyně k replice žalovaných ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2022 (č.l. 66) uvedla, že je pravdou, že u Okresního soudu Brno-venkov podal žalovaný č. 1 určovací žalobu o prodloužení doby nájmu, avšak soud žalobu usnesením ze dne 29. 9. 2022, č.j. [číslo jednací] odmítl. Dále se vyjádřila k pasivní legitimaci žalované č. 2 tak, že žalovaná č. 2 je ve věci pasivně legitimována, a dále k reakci [anonymizována dvě slova] na žádost žalovaných o prodloužení nájemní smlouvy ze dne 13. 4. 2022. K uzavírání nájemních smluv s nájemci uvedla, že tato problematika je zcela v kompetenci [anonymizována dvě slova] [role v řízení], kdy se jedná o výkon jejího vlastnického práva. Dále popsala způsob výběru nájemců na základě podaných žádostí a vyjádřila se k žádosti žalovaného [číslo] o byt ze dne 5. 3. 2018, tyto skutečnosti však nejsou pro rozhodnutí soudu relevantní.

4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z Výpisu z katastru nemovitostí prokazujícímu stav evidovaný k datu 11. 5. 2022 (č.l. 7) se podává, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parcela č. St. [anonymizováno], o výměře 545 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, [adresa], bytový dům, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro okres [okres], obec a [katastrální uzemí], vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov.

6. Ze Smlouvy o nájmu bytu č. [číslo] uzavřené dne 20. 4. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 (č.l. 8-10) vyplývá, že předmětem nájmu je byt, kdy si strany mimo jiné ujednali, že doba trvání nájmu činí 2 léta, a to od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022, kdy prodloužení nájmu je možné opakovaně po oboustranné dohodě formou písemného dodatku k nájemní smlouvě, přičemž si výslovně ujednali, že ustanovení § 2285 OZ o automatickém prodloužení nájmu se vylučuje. Dále bylo sjednáno, že případné prodloužení doby nájmu dodatkem je možné až poté, kdy nájemce pronajímateli doloží, že nadále splňuje podmínky žádosti o pronájem sociálního bytu. V úvodních ustanoveních bylo stranami ujednáno, že smlouva o nájmu je sjednávána v rámci projektu Sociální bydlení [obec], jehož cílem bylo vybudování nového bytového domu, ke kterému vznikly sociální byty pro osoby v bytové nouzi jimž hrozí sociální vyloučení. V části V. si dále strany ujednaly, že spolu s nájemcem bude v bytě bydlet žalovaná č.

2. Taktéž byly sjednány povinnosti, které jsou mezi stranami považovány za porušení povinností nájemce zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 OZ (odst. 5.3 a 5.4 nájemní smlouvy), jakož i závazek nájemce ke spolupráci se sociálním odborem (odst. 5.10 nájemní smlouvy).

7. Dle Sdělení [stát. instituce], odbor sociální, oddělení sociálních věcí, ze dne 22. 4. 2022 (č.l. 11, 17) žalovaná č. 2 při telefonickém hovoru dne 25. 3. 2022 sdělila, že ke dni 30. 4. 2022 jí bude končit nájemní smlouva, ale z bytu se odmítá vystěhovat. Dále žalovaná č. 2 uvedla, že má zažádáno o byt u [anonymizováno] [obec] [část obce], který by měla dostat k 1. 5. 2022, avšak vzhledem k válce na Ukrajině se termín převzetí bytu zřejmě prodlouží o několik měsíců. Nabídku zaslání volných podnájmů v [obec] odmítla. Dne 8. 4. 2022 bylo provedeno sociální šetření u žalované č. 2, která byla zastižena na odchodu. Se sociálním pracovníkem odmítla jednat, pouze znovu sdělila, že se odmítá z bytu vystěhovat. Totéž uvedla i při telefonickém hovoru dne 19. 4. 2022, kdy následující den, tj. 20. 4. 2022 na telefonát nereagoval žádný z žalovaných.

8. Z dopisů právního zástupce žalovaných adresované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 2. 5. 2022 a 1. 6. 2022 (č.l. 46-49) se podává nesouhlas žalovaných s postupem žalobkyně ohledně výzvy k vyklizení a předání bytu, ve kterém žalovaní poukazují na Žádost žalovaného [číslo] ze dne 5. 3. 2018 o přijetí do domova s pečovatelskou službou v [obec] (č.l. 50-51), která dle tvrzení žalovaných dosud nebyla ze strany žalobkyně vyřízena. Dále žalovaní poukazují na Záznam o podání vysvětlení žalované č. 2 u Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne 5. 8. 2021 (č.l. 52), ze které se podává, že se žalovaná č. 2 vyjadřuje k stížnostem sousedů bytového domu ohledně jejího chování v bytovém domě.

9. Ze zápisu z jednání [anonymizováno] [územní celek] konané dne 19. 1. 2022 a 27. 4. 2022 (č.l. 12, 13) bylo zjištěno, že nebylo schváleno usnesení [číslo] [číslo] o uzavření dodatku k nájemní smlouvě.

10. Výzvou ze dne 4. 4. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2022 (č.l. 14-16) byl žalovaný č. 1 vyzván k vyklizení bytu, kdy mu byl žalobkyní stanoven termín předání bytu na 2. 5. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2022 (č.l. 21) byla žalovaná č. 2 vyzvána k vyklizení bytu, kdy jí byl žalobkyní stanoven termín předání bytu nejpozději do 10. 6. 2022.

11. Z Protokolu o převzetí bytu ze dne 2. 5. 2022 (č.l. 5) vyplývá, že žalovaný č. 1 odmítá byt předat. Protokol je podepsán paní [jméno] [příjmení], dvěma svědky a žalovaným č. 1, podpis žalované č. 2 zde chybí. Fotografie založené na č.l. 19 a 23 spisu prokazují, že v bytě žalovaných se ke dni sepisu protokolu o převzetí bytu nachází značné množství věcí rozmístěné po bytu, bez větší volné odkládací plochy, tedy že žalovaní předmětný byt užívají, což však nebylo mezi účastníky řízení sporné.

12. Při jednání dne 25. 1. 2023 žalovaní uvedli, že mají rozjednané dvě možnosti bydlení, a to v penzionu v [obec] a dále v [obec] v [část obce], kdy tento byt by měl být volný do 30. 6. 2023. Dále žalovaní uvedli, že jsou v insolvenci.

13. Mezi účastníky řízení je nesporné, že uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt s dobou trvání nájmu od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2022, nebyl sepsán dodatek o prodloužení nájemní smlouvy, [jméno] obce prodloužení nájemní smlouvy neschválila a žalovaní odmítají dobrovolně předmětný byt vyklidit a předat žalobkyni.

14. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě nemovité věci je předmětem žalobního návrhu vyklizení.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud v prvé řadě k závěru, že pokud žalovaná č. 2 namítá nedostatek své pasivní věcné legitimace, je tato námitka z její strany nedůvodná, když okamžikem uzavření nájemní smlouvy žalovaným č. 1 vzniklo právo nájmu i jí, jako manželce žalovaného č. 1, a to ve smyslu § 745 odst. 1 OZ. Žalované č. 2 tedy svědčila jak práva, tak i povinnosti nájemce. Nutno podotknout, že žalovaná č. 2 i jako nájemce jednala, když komunikovala s pracovníky sociálního odboru, kde uváděla, že se odmítá vystěhovat. Z hlediska posouzení pasivní legitimace žalované č. 2 v řízení o vyklizení předmětného bytu je pak zásadní skutečnost, že byt fakticky spolu s žalovaným č. 1 užívá.

16. Pokud žalovaní uváděli, že žalovaný č. 1 podal u zdejšího soudu určovací žalobu o prodloužení doby nájmu, soud neshledal důvod pro přerušení řízení do skončení toho jiného řízení vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 28. 11. 2022, č.j. [číslo jednací]. Žaloba v uvedeném řízení byla odmítnuta, navíc v něm řešená otázka nemá pro rozhodnutí soudu zásadní význam, když z provedeného dokazování je patrný závěr, že doba, na kterou by nájemní vztah sjednán, již uplynula, a nájemní smlouva nebyla prodloužena.

17. Již na základě nesporných tvrzení lze konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalovaní užívají byt bez právního důvodu, tedy poté, co nájemní smlouva uplynutím sjednané doby zanikla. Žalobkyně pak postupovala zcela správně, když žalované opakovaně vyzývala k jejich vystěhování, neboť žalobkyni neplyne žádná povinnost žalovaným nájemní smlouvu prodloužit, a to jak ze zákona, tak ani ze sjednané nájemní smlouvy. Již prostým plynutím času tak závazek z nájemní smlouvy mezi účastníky zanikl a žalovaným nesvědčí žádný nárok na jeho prodloužení. Z tohoto důvodu soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalovaným uložil povinnost byt vyklidit.

18. Pouze podpůrně soud uvádí, že pokud žalovaní poukazovali na to, že významným způsobem neporušili povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, že vůči nim žalobkyně vystupovala šikanózně, když je nutila k vystěhování, či to, že je pouze několik měsíců před koncem doby nájmu kontaktoval sociální odbor [stát. instituce], nebyly tyto námitky ze strany žalovaných pro rozhodnutí soudu relevantní. Žalobkyně od počátku žalované vyzývala k vystěhování především z důvodu skončení nájemní doby, opakovaně také zdůvodňovala své rozhodnutí neprodloužit nájemní smlouvu, a to pro závadné chování žalovaných, zejména pak žalované č. 2, pro které nemá důvod žalovaným nájemní smlouvu prodloužit. Žalovaní byli při sjednávání nájemní smlouvy seznámeni se všemi jejími ustanoveními a svůj souhlas s podmínkami nájmu, včetně všech institutů, jako je definice sociálního bydlení a podmínky pro prodloužení nájemní smlouvy, jakož i spolupráci se sociálním odborem odsouhlasili již samotným podpisem nájemní smlouvy. Přičemž postačí, aby nájemní smlouvu podepsal jen jeden z manželů (viz. § 745 odst. 1 OZ). Z nájemní smlouvy pak pro žalobkyni neplyne žádná povinnost žalovaným nájemní smlouvu prodloužit, v tomto směru je dána pouze možnost závislá na rozhodnutí žalobkyně, ani jim vyhledávat a zajišťovat alternativní bydlení. Žalobkyni zcela svědčí vlastnické právo k bytu, a tak je oprávněna s ním dle své vůle nakládat, což v sobě zahrnuje i možnost sjednání nájemní smlouvy s jiným zájemcem o bydlení. Naopak je namístě poukázat na velkou vstřícnost, kterou žalobkyně vůči žalovaným zaujala, kdy jim opakovaně umožňovala se z bytu odstěhovat v jimi ujednaný den, což udělala i při samotném ústním jednání ve věci.

19. Návrh žalovaných na provedení důkazu rozhodnutím přestupkové komise byl ze strany soudu zamítnut z důvodu jeho nadbytečnosti, když důvodem zániku nájmu bylo uplynutí doby, na kterou byl sjednán, případná přestupková řízení na tuto skutečnost nemají vliv.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených ve výši 15 890 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu nákladů řízení zastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši dle § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tj. 5 x 1 500 Kč za úkon právní služby v podobě převzetí zastoupení, předžalobní výzvy, návrhu ve věci samé – žaloby, vyjádření ke sdělení žalovaných a účasti u jednání soudu. Ke každému úkonu právní služby náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. celkem částka ve výši 1 500 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 15.890 Kč. Jelikož žalovaní nemají v řízení postavení nerozlučných společníků, rozhodl soud o povinnosti uhradit náklady řízení každým z žalovaných samostatně, a to vždy v rozsahu jedné poloviny celkových nákladů řízení žalobkyně.

21. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, když žalovaní užívají byt bez právního důvodu již od 1.5.2022 a z jejich vyjádření vyplývá, že byt vyklidit a předat žalobkyni nehodlají. Zákonnou lhůtu soud aplikoval rovněž pro úhradu nákladů řízení, jelikož nebyly shledány důvody pro lhůtu delší.