34 C 243/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem ve obec , ulice a číslo , b) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem ve obec , ulice a číslo , zastoupených Mgr. jméno příjmení , advokátkou v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem ve obec , obec a číslo , zastoupenému Mgr. jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o uložení povinnosti umožnit přístup na pozemek, <b>I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají uložení povinnosti žalovanému umožnit v rozmezí dvou týdnů v pracovních dnech v době mezi 8 hodinou až 17 hodinou žalobcům a maximálně čtyřem pracovníkům jimi pověřené stavební firmy [jméno] [příjmení], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], vstup hlavní brankou na pozemek p. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] v nezbytné míře za účelem montáže a demontáže lešení při zdi domu [adresa], [obec], přímo sousedící s pozemkem žalovaného p. [číslo] včetně provedení ochrany majetku žalovaného a úklidu pozemku p. [číslo] dále povinnosti po dobu dvou týdnů strpět stavbu lešení postaveného na pozemku p. [číslo] nad pozemkem p. [číslo] umožnit z tohoto lešení provedení zateplovacích prací spočívajících v nanesení a fixaci izolace z minerální vaty a fasádních prací spočívajících v aplikaci stavebního lepidla, broušení podkladu a nánosu fasády na domě [adresa], [obec], dle uděleného souhlasu žalovaného ze dne [datum] ve znění jeho změn ze dne [datum] a územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 22.7.2019, č.j. [spisová značka], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení 10.800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> 1. Žalobci se domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného, aby jim a dalším v žalobě specifikovaným osobám umožnil, za podmínek uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí, vstup na pozemek žalovaného p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ pozemek žalovaného“) a to za účelem montáže a demontáže lešení, úklidu a stavebních prací, to vše při zdi domu žalobců [adresa], [obec], která se nachází na hranici s pozemkem žalovaného, a to podle uděleného souhlasu žalovaného ze dne [datum] ve znění jeho změn ze dne [datum] a územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 22.7.2019, č.j. [spisová značka]. Žalobci jsou manželé a vlastníci domu [adresa], [obec], který leží na pozemku bezprostředně sousedícím s pozemkem žalovaného, přičemž provádějí rekonstrukci tohoto domu, kdy k jejímu dokončení je nutný přístup z pozemku žalovaného, neboť zeď, která má být zateplena se nachází na hranici pozemku s žalovaným. Žalobci tvrdí, že jim žalovaný přes svůj souhlas s rekonstrukcí ze dne [datum], který byl podkladem pro vydání výše uvedeného stavebního povolení, neumožňuje vstup na svůj pozemek, kdy tento přístup podmiňuje náhradou škod na svém majetku, o kterých tvrdí, že vznikly z dosavadní rekonstrukční činnosti žalobců. Žalobci namítají, že požadavky žalovaného jsou neurčité a že žalovaný jim k jejich nápravě neposkytuje součinnost. Žalobci dovozují oprávněnost svého nároku z § 1022 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „ObčZ“ nebo „o. z.“), podle kterého platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žalovaný žalobcům přístup na svůj pozemek neumožnil ani poté, co jej k tomu žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvali dopisem ze dne [datum]. Žalobci mají za to, že žalovaný nemůže odvolat souhlas, který udělil. Tvrdí, že se nebrání řešení soukromoprávního titulu pro stavbu na pozemku žalovaného, žalovaný jim však dosud nenabídl např. možnost odkupu nebo věcné břemeno. Podle názoru žalobců bude moci žalovaný řešit soukromoprávní titul s žalobci až po provedení zateplení, jehož povolení se v řízení mj. domáhají.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že nárok žalobců neuznává, neboť žalobci nemají souhlas k tomu, aby stavěli na jeho pozemku a dále, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci § [číslo] odst. 1 ObčZ. Uvedl, že žalobci při rekonstrukci opakovaně postupovali v rozporu se stavebním projektem a z jejich činnosti vznikla škoda na jeho majetku, která nebyla dosud uhrazena. Zhotovené zateplení zasahuje na jeho pozemek místo projektovaných 20 cm o dalších 20 cm, dále na pozemek žalovaného zasahuje dešťový okap, který vůbec nebyl součástí projektové dokumentace. V rámci stavebních prací žalobců navíc došlo k navrtání komínu žalovaného, který v důsledku navýšení domu žalobců ztratil tah. Žalovaný podtrhuje, že část stavby žalobců se má nacházet nad jeho pozemkem, k čemuž žalobcům v současnosti chybí soukromoprávní titul, neboť svůj souhlas ze dne [datum] odvolal. Žalovaný poukázal na to, že jeho souhlas lze v souladu s konstantní judikaturou hodnotit jak výprosu, která je ze své povahy odvolatelná a kterou opakovaně odvolal, naposledy při jednání dne [datum]. Žalovaný upozorňuje na to, že žalobci se fakticky nedomáhají toho, aby jim v souladu s výše citovaným ustanovením byla umožněna oprava jejich majetku a za tímto účelem zajištěn přístup na jeho pozemek, ale toho, aby soud přikázal žalovanému, aby umožnil cizí stavbu na svém pozemku, ačkoliv k tomu žalobcům chybí soukromoprávní titul např. v podobě práva stavby či jiného věcného břemene, což považuje za nepřípustný zásah do svého vlastnictví.

3. Mezi účastníky je sporné právo žalobců rozšířit stavbu na pozemek žalovaného, kdy právě k tomuto účelu žalobci žádají, aby soud na základě § [číslo] ObčZ žalovanému uložil povinnost umožnit žalobcům vstup na jeho pozemek. Žalobci tvrdí, že žalovaný nemá právo odvolat souhlas ke stavbě, která se má nacházet částečně na jeho pozemku, tedy že disponují platný soukromoprávním titulem, a to v podobě souhlasu žalovaného, popř. v podobě společného souhlasu č.j. [spisová značka]. Žalovaný naopak tvrdí, že svůj souhlas odvolat může, což také učinil a žalobci proto nedisponují titulem pro stavbu na jeho pozemku, přičemž společný souhlas výše není titulem umožňujícím stavbu žalobců na pozemku žalovaného proti jeho vůli. Mezi účastníky není sporu na tom, že by stavba žalobců zasahovala na pozemek žalovaného ani na tom, že žalovaný svůj souhlas odvolal.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobců.

5. Z náhledu výpisu z [list vlastnictví] (č. l. 20) soud zjistil, že pozemek p. [číslo] na kterém se nachází stavba [adresa], je ve společném jmění manželů, jimiž jsou žalobci.

6. Z náhledu výpisu z [anonymizováno] [číslo] (č. l. 21) soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] se nachází ve vlastnictví žalovaného.

7. Ze situačního výkresu (č. l. 6) soud zjistil, že pozemky žalobců p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] bezprostředně sousedí s pozemkem žalovaného [parcelní číslo] v totožném katastrálním území. Tuto skutečnost potvrzuje i fotografie na č. l. 19, ze které je patrné sousedství výše uvedených pozemků.

8. Z fotografie na č. l. 18 je zřejmé, že zateplení zasahuje do prostoru druhého sousedícího domu na fotografii, tedy na pozemek žalovaného. Tuto skutečnost rovněž potvrzuje koordinační situační výkres (č. l. 11), který znázorňuje hranice pozemků a zamyšlených staveb a ze kterého je přesah zateplení žalobců do pozemku žalovaného patrný.

9. Ze souhlasu žalovaného (č. l. 5) soud zjistil, že žalovaný dne [datum] souhlasil s návrhem změny dokončené stavby žalobců v rozsahu přiložené dokumentace – situačního výkresu (č. l. 6), pohledů – nový stav (č. l. 7), řezu A-A, stávající a nový stav (č. l. 8), půdorysu podkroví (č. l. 9), půdorysu 1. NP (č. l. 10), koordinačního situačního výkresu (č. l. 11).

10. Z listiny [anonymizováno] souhlas, územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 22. 7. 2019, č. j. [spisová značka] (č. l. 4) soud zjistil, že [stát. instituce] jako stavební úřad, schválil formou společného souhlasu žalobcům realizaci stavebního záměru - stavebních úprav a nástavby rodinného domu [adresa], [obec], spočívajících v nové konstrukci krovu, doplnění vikýře a střešních oken, zvýšení podezdívky o 750 mm, zvýšení hřebenu krovu o 600 mm, vybourání příčky mezi obývacím a dalším pokojem, zvětšení okenního otvoru pro výstup na terasu a zmenšení otvoru v místnostech označených v půdorysu 1. NP (č. l. 10) jako místnost [číslo] a mezi místnostmi [číslo] a [číslo].

11. Z listiny pohledy – nový stav (č. l. 7) soud zjistil, že tato listina obsahuje grafické znázornění zamýšlených rekonstrukcí žalobců.

12. Z listin řez [anonymizováno] stávající a nový stav (č. l. 8) a půdorys podkroví (č. l. 9) a půdorys 1. NP (č. l. 10) soud nezjistil nic podstatného k věci. Jedná se o technické výkresy, jejichž čtení vyžaduje odborné znalosti technického charakteru, navíc přesný obsah těchto listin není pro rozhodnutí ve věci potřebný. Soud ve vztahu k těmto listinám vyšel ze zjištění, že tyto obsahují podrobné grafické znázornění obsahu stavebního záměru žalobců.

13. Z listiny změna souhlasu (č. l. 17) soud zjistil, že se jedná jen o žalovaným podepsanou listinu, která obsahuje výčet poškození jeho majetku a ve které žalovaný uvádí, že žalobce vpustí na svůj pozemek, pokud se zavážou k náhradě uvedených škod a provedení některých stavebních úprav.

14. V dopise žalovaného na č. l. 12 je výčet poškození a žádost žalovaného o jejich náhradu ze strany žalobců. Dopis obsahující tento návrh však nebyl ze strany žalobců akceptován. Na č. l. 13 je návrh dohody o vstupu žalobců na pozemek žalovaného, tato dohoda nebyla účastníky akceptována. Na č. l. 14 se nachází výzva z [datum] k umožnění vstupu žalobců na pozemek žalovaného adresována žalovanému. Na č. l. 15 se nachází oznámení žalobců adresované žalovanému o úpravě stěny domu žalobců na ulici [ulice a číslo] sousedící s domem žalovaného na ulici [obec a číslo]. Z výše uvedených listin na č. l. 12 až 15 soud zjistil, že spolu účastníci před zahájením řízení jednali, ale nenašli shodu na řešení situace. Žalovaný odmítal žalobce vpustit na svůj pozemek, pokud neprovedou žalovaným požadované stavební úpravy a nezavážou se k náhradě škody a žalobci naproti tomu tyto požadavky odmítali.

15. Ze zprávy o provedení čištění a kontrole spalinové cesty z [datum] vzal soud za prokázané, že komín žalovaného je v nadstřešní části nízký vůči sousedově nově zbudovanému hřebenu střechy, což je jeho nedostatkem při odvodu spalin.

16. Z listiny odvolání souhlasu (č. l. 77) z [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný souhlas odvolal nejpozději [datum].

17. Z emailové korespondence (č. l. 78-79) je zřejmé, že mezi účastníky probíhala neformální komunikace, kdy se účastníci neúspěšně snažili nalézt konsenzus v otázce náhrady škody a vstupu na pozemek.

18. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Pozemek žalobců, na kterém stojí dům, který rekonstruují, bezprostředně sousedí s pozemkem žalovaného. Zamýšlená stavba žalobců částečně zasahuje do pozemku žalovaného. Žalovaný vyslovil se stavbou žalobců souhlas, čímž stavbu na svém pozemku akceptoval, při provádění stavby však mezi účastníky vznikly spory, kdy žalovaný tvrdil, že mu ze stavební činnosti žalobců vznikla škoda a že žalobci zasahují do jeho pozemku ve větší míře, než bylo dohodnuto, a proto svůj souhlas se stavbou na svém pozemku odvolal. Žalobci se však za účelem dokončení rekonstrukce domáhají vstupu na pozemek žalovaného a žalovaný jim tento přístup z výše uvedených důvodů neumožňuje. Účastníci spolu před podáním žaloby jednali, ale nedokázali se dohodnout na řešení situace.

19. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Dle ustanovení § [číslo] a [číslo] odst. 1 ObčZ vzniká výprosa bezplatným přenecháním věci k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti. Soud má za to, že souhlasem žalovaného vznikla mezi účastníky výprosa, jakožto soukromoprávní titul ke stavbě na cizím pozemku, která byla ze strany žalovaného odvolána a tímto také zanikla. Totožně se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení z 19. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1649/2013, když uvedl, že v případě následného odvolání souhlasu odpadne oprávnění k umístění stavby. Rovněž Nejvyšší správní soud (dále jen„ NSS“) uvádí v rozsudku ze dne 30. 6. 2014, č. j. 4 As 61/2014-48, následující:„ Pokud se stavebník rozhodne realizovat stavbu nebo její část na cizím pozemku, záleží pouze na něm, jak se dohodne s vlastníkem pozemku a jaký k tomu využije právní institut. Stavebník potom také musí být připraven nést následky svého rozhodnutí. Spokojí-li se s pouhým prohlášením vlastníka pozemku, že souhlasí s provedením stavby, musí počítat s variantou, že vlastník pozemku později tento souhlas odvolá“. Soud je tedy toho názoru, že odvolání souhlasu ze strany žalovaného je výkonem jeho práva a že jsou to žalobci, kdo musí nést odpovědnost za realizaci rizika v podobě odvolání výprosy ze strany žalovaného. Žalobci jsou ti, kteří chtějí stavět na cizí pozemku, proto je zajištění soukromoprávního titulu a výběr konkrétního právního institutu jejich odpovědností. Soud podotýká, že žalobci měli možnost vybrat si z řady právních institutů a nespolehnout se pouze na výprosu, která je ze své povahy odvolatelná.

20. Soud se dále neztotožnil ani s tou argumentací žalobců, že titulem ke stavbě na pozemku žalovaného je stavební povolení, resp. společný souhlas z [datum]. Společný souhlas je veřejnoprávní titulem k provedení stavby a jeho obsahem je vyslovení souhlasu s konkrétním stavebním postupem žalobců. Žádným způsobem však nenahrazuje souhlas žalovaného se zásahem do jeho pozemku, nýbrž se na tento souhlas nutně váže. Společný souhlas tak v žádném případě nezbavuje žalovaného jako vlastníka kontroly na svým pozemkem, připomeňme, že vlastnictví je chráněno na ústavní úrovni a jeho nucené omezení je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Totožné uvádí již výše citovaný rozsudek NSS č. j. 4 As 61/2014-48, který volně formulováno sděluje, že stavební povolení samo o sobě neopravňuje stavebníka k realizaci stavby na cizím pozemku a pokud původní souhlas vlastníka pozemku s realizací stavby pominul a stavebník nemá zřízeno příslušné věcné břemeno, nemůže se s pouhým odkazem na stavební povolení úspěšně domáhat umístění své stavby na cizím pozemku.

21. Pokud žalobci argumentují aplikací ust. § [číslo] odst. 1 ObčZ v předmětné věci, na jehož základě si chtějí zajistit vstup na pozemek žalovaného, pak ani tato argumentace není podle soudu případná. Výše citované ustanovení říká, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Citované ustanovení však míří na situaci, kdy stavebník užije sousední pozemek ke stavbě nebo opravě své stavby, neslouží k tomu, aby si stavebník zjednal bez souhlasu dotčené třetí osoby přístup ke stavbě na cizím pozemku. Shodně např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka [obec] ze dne 28. 3. 2022, č. j. 15 Co 225/2021-253:„ Navrhované řešení přímo zasahuje do majetku žalované (podřezání její zdi v průjezdu) a není tak podřaditelné pod zákonné ustanovení § 1022 o. z. To vlastníkovi stavby zakládá právo na užití sousedova pozemku pouze za účelem výstavby, bourání či opravy své stavby, neumožňuje však a nezakládá žádné právo na zásah do stavby souseda, ale ani do jeho pozemku. (…) Za takto popsané situace tedy neexistuje (resp. žalobcem není tvrzena) ve smyslu § 1022 o. z. žádná konkrétní oprava či jiná činnost na domě či hraniční zdi žalobce s potřebou vstupu na sousední pozemek žalované (vstup se zásahem do vlastnického práva žalované přípustný není) a není tak dán žádný důvod žalovanou jakkoli zavazovat nějakou povinností ve smyslu citovaného zákonného ustanovení.“. Zjištěný skutkový stav tak není podřaditelný pod hypotézu právní normy ustanovení § [číslo] ObčZ, neboť uvedené ustanovení míří na jiné situace. Žalobci zamýšlená aplikace ustanovení by byla v rozporu s jeho účelem a nepřípustně by zasahovala do ústavou garantovaného práva na vlastnictví. Soud má za to, že v předmětné věci není dán ani jiný důvod proto, aby soud zavázal žalovaného k umožnění vstupu žalobců či dalších osob dle návrhu na pozemek žalovaného v situaci, kdy důvodem pro tento přístup je záměr žalobců neoprávněně stavět na pozemku žalovaného.

22. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a zamítl ji. Žalobci nemají žádný soukromoprávní titul pro stavbu na pozemku žalovaného, přičemž společný souhlas stavebního úřadu není titulem, který by stavbu na cizím pozemku dovoloval. Současně není dán důvod ve smyslu § [číslo] ObčZ proto, aby soud zavázal žalovaného k tomu, aby umožnil vstup žalobců a dalších osob uvedených v návrhu na jeho pozemek, neboť takový zásah do majetku žalovaného by nebyl po právu.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu náleží právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady žalovaného se skládají z odměny za právní zastoupení za 6 úkonů právní služby po 1.500 Kč podle § 7 bodu 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, celkem 9.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření z [datum] a [datum], poradu s klientem dne [datum] a [datum] a účast u soudního jednání dne [datum] Poslední složkou nákladů řízení je paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, která náleží podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu ke každému z těchto 6 úkonů. Celkem se jedná o částku 10.800 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.