34 C 305/2024

Plný text

Okresní soud Brno – venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci: žalobce: Jméno žalobce A , nar. Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , zastoupený Jméno žalobce B , advokátem v Anonymizováno , Anonymizováno žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem v Anonymizováno , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , adresa, , se zrušuje.Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , adresa, se mezi žalobce a žalovanou rozděluje tak, že do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje část označená v geometrickém plánu č. , Anonymizováno, , vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , který je přílohou tohoto rozsudku, nově jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, a do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje část označená v tomtéž geometrickém plánu nově jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se návrhem ze dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“). V žalobě uvedl, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku. Pozemek byl žalobcem a jeho právními předchůdci pod dobu delší než 20 let užíván mimo jiné jako jediná přístupová a příjezdová cesta k sousednímu pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce. Žalovaná v posledních několika měsících začala žalobci a jeho právním předchůdcům v průjezdu přes pozemek bránit, když na pozemku učinila navážku hlíny do výšky několika desítek centimetrů, tuto zkypřila a začala v ní pěstovat rostliny. Prostor vedle překážky průjezd na pozemek p. č. , Anonymizováno, neumožňuje. Dle žalované je pozemek zapsán v katastru nemovitostí jako orná půda nikoliv komunikace a je tedy ze strany žalované jako orná půda využíván. Za této situace je spoluvlastnictví pro žalobce nadále neudržitelné. Vzhledem k nezbytnosti užívání předmětného pozemku žalobcem jako příjezdové cesty se dle žalobce nabízí pouze jediné možné řešení vypořádání, a to přikázání pozemku za náhradu do vlastnictví žalobce. Cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, v částce , částka, .Žalovaná ve vyjádření k žalobnímu návrhu uvedla, že žalobce se rovněž domáhá v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , spisová značka, vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zdržet se jakýkoliv zásahů do pokojného stavu a odstranit veškeré překážky bránící volnému průchodu a průjezdu přes předmětný pozemek. Žalovaná se bránění volného průjezdu či průchodu nedopouští, spor spočívá ve skutečnosti, že žalovaná dlouhodobě upozorňuje žalobce a jeho rodiče, že nedovolí po pozemku průjezd vozidlu vážícímu více než 3,5 tuny, a to z důvodu, že hrozí, že se vozidlo sesune na vedlejší pozemek žalované, na kterém stojí rodinný dům žalované. Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, když součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, je stavba rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , kde žalovaná bydlí. Pozemek p. č. , Anonymizováno, po celé své délce sousedí s předmětným pozemkem a další částí s pozemkem žalobce. Rodiče žalobce předmětný pozemek ani pozemek žalobce de facto neužívali. Přibližně od roku 2013 začala žalovaná na části předmětného pozemku pěstovat zeleninu, aktuálně tedy žalovaná pěstuje zeleninu přibližně na polovině pozemku v pruhu sousedícím s pozemky žalované. Žalobci ani jeho právním předchůdcům však žalovaná nebrání v průchodu ani průjezdu osobním vozidlem přes předmětný pozemek. Na předmětný pozemek žalovaná žádnou hlínu nenavezla. Pozemek žalované parc. č. , Anonymizováno, je 2 metry pod úrovní předmětného pozemku. Jelikož se předmětný pozemek na pozemek žalované sesouval byla žalovaná nucena postavit po celé délce, kde předmětný pozemek s pozemkem žalované sousedí, zeď. Na ní postavený dřevěný plot je již nad úrovní předmětného pozemku. Žalovaná se domnívá, že žalobce patrně počítal s tím, že na svém pozemku postaví rodinný dům, k čemuž však vedle změny územního plánu bude potřebovat rovněž přístup těžkou technikou, ke kterému žalovaná odmítá dát souhlas. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce usiluje o nabytí celého předmětného pozemku k újmě žalované. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Pro případ, že by soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, navrhla žalovaná, aby byl pozemek rozdělen geometrickým plánem na stejné poloviny, polovinu pozemku sousedící s pozemkem žalované navrhla přikázat do vlastnictví žalované. Žalovaná by preferovala vyřešení sporu dohodou s žalobcem ohledně užívání předmětného pozemku, když žalobce by respektoval, že na pozemek nemohou vjíždět vozidla nad 3,5 tuny.Podáním ze dne , datum, žalobce doplnil, že jeho právní předchůdci skutečně podali žalobu na zdržení se zásahu do spoluvlastnického práva vůči žalované. Z fotografií pořízených žalobcem je jednoznačně patrné, že na pozemku byla vytvořena navážka či záhon znemožňující projetí osobnímu automobilu. Žalobce vůbec nezvažuje variantu, že by po předmětném pozemku projížděl tak, aby kola vozidla po tomto záhonu přejížděla, čímž by došlo ke zničení žalovanou vysázených rostlin. Pokud by se žalobce stal výlučným vlastníkem předmětného pozemku, který je jediným možným přístupem k jeho pozemku p. č. , Anonymizováno, , jistě by pro něj nepřestala platit obecná prevenční povinnost dle občanského zákoníku, tedy počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Argumentace žalované dle názoru žalobce nevyvrací zásadní argument, že žalobce předmětný pozemek potřebuje jakožto jediný možný přístup ke svému pozemku p. č. , Anonymizováno, , stejně tak jako žalovaná neuvádí žádný jiný smysluplný způsob vypořádání společné věci tak, aby tento přístup pro žalobce byl zachován.Podáním ze dne , datum, žalobce dále doplnil, že při hodnocení žalobou navrhovaného přikázání pozemku do vlastnictví některého ze spoluvlastníků by měl soud prvé řadě zohlednit účelnost využití věci, kdy žalobce pozemek nezbytně potřebuje pro přístup k jinému svému pozemku. Žalobce nemá žádnou jinou možnost přístupu na pozemek p. č. , Anonymizováno, a bez přístupu by se pro žalobce stal pozemek zcela nevyužitelným. Oproti tomu pro žalovanou představuje předmětný pozemek pouze možnost zvýšení si výměry stávající rozlohy jejích pozemků. Pro žalovanou by nemožnost využití předmětného pozemku v podstatě nepředstavovala žádný rozdíl oproti stávající situaci, kdy při nezbytnosti zachování cesty pozemek stejně nemůže účelně využívat. Druhým kritériem by mělo být předcházení budoucím sporům, kdy je pro žalobce naprosto nepředstavitelné, že by soud mohl pozemek přikázat žalované a žalobce by byl nucen soudit se o přístup ke svému pozemku p. č. , Anonymizováno, Dle názoru žalobce nelze využít postup rozdělením věci dle podílu se vznikem služebnosti, protože případná služebnost stezky a cesty ve prospěch žalobce by z povahy věci musela být v takovém rozsahu, že by se v podstatě kryla s celou rozlohu předmětného pozemku.Při jednání soudu dne , datum, i při jednání soudu dne , datum, se soud opakovaně pokusil o smírné řešení sporu mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná v rámci jednání navrhla žalobci dohodu na podmínkách užívání předmětného pozemku, kdy po pozemku by nejezdila těžká technika, případně pokud by tam projet měla, zpracoval by se nejprve znalecký posudek. Pro žalobce takové řešení nebylo přijatelné.Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav rozhodný pro posouzení věci.Dle výpisu z listu vlastnictví č. , hodnota, katastrální území , adresa, , obec , adresa, (č.l. 97, 87 spisu), jsou žalobce a žalovaná spoluvlastníky předmětného pozemku, každý s velikostí spoluvlastnického podílu id. 1/2. Předmětný pozemek je veden jako orná půda o výměře , Anonymizováno, m2, zemědělský půdní fond. Žalobce je dále výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , který je dle zápisu v katastru nemovitostí veden jako zahrada, zemědělský půdní fond, o výměře , Anonymizováno, m2.Z fotografií (č.l. 7-8, 53-70, 74-76 a 88 spisu) je patrné, že v předmětný pozemek tvoří úzký pruh v rámci sávající zástavby rodinných domů. Pozemek po delší straně sousedí s pozemkem žalované, na kterém je postaven dům žalované, ve své užší horní části sousedí s pozemkem žalobce, který je zahradou. Předmětný pozemek je možné využít jako přístupovou cestu k pozemku žalobce. Na části předmětného pozemku byly žalovanou vysázeny rostliny (č.l. 65-68 spisu), a to při delší části sousedící s pozemkem žalované. Za dalších fotografií (č.l. 62 až 64 spisu) je patrné, že pozemek svojí šířkou umožňuje průjezd osobního motorového vozidla. Fotografie (č.l. 69 spisu) rovněž zachycuje sousední pozemek žalované, na kterém je zjevné snížení terénu oproti k předmětnému pozemku a dále žalovanou uváděná kamenná zeď s dřevěným plotem. Fotografie pozemku žalobce (č.l. 74 až 76, 88 spisu) zachycují stav pozemku žalobce, tedy že se jedná o zahradu oddělenou od předmětného pozemku bránou.Dle vyjádření žalované ze dne , datum, (č.l. 6 spisu) žalovaná zástupci žalobce sdělila, že žalovaná v žádném případě nebrání ve výkonu práva přístupu na pozemek p. č. , Anonymizováno, přes předmětný pozemek. Předmětný pozemek je však v katastru nemovitostí zapsaný jako orná půda, nikoliv jako komunikace, a proto je ze strany žalované jako orná půda využíván. Zrušení spoluvlastnictví s tím, že by byl pozemek přikázán žalobci považuje žalovaná za neakceptovatelné, jako jediné smysluplné řešení považuje reálné rovnodílné rozdělení předmětného pozemku s podélnou hranicí určenou k geometrickým plánem.Geometrickým plánem zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pod číslem , Anonymizováno, (č.l. 99v – 101 spisu, originál tvoří přílohu tohoto rozsudku) došlo k vymezení návrhu rozdělení předmětného pozemku na nově vzniklé pozemky, a to na pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² a pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m². Rozdělení je vymezeno podélně po delší části pozemku kdy pozemek parc. č. , Anonymizováno, představuje část, kterou navrhuje žalovaná přikázat jejího výlučného vlastnictví, pozemek parc. č. , Anonymizováno, představuje část, kterou žalovaná navrhuje přikázat do výlučného vlastnictví žalobce. Oba pozemky nadále sousedí s pozemkem žalobce, pozemek parc. č. , Anonymizováno, sousedí s pozemkem žalované.Dle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Dle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.Dle ustanovení § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, neřídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.V případě zemědělských pozemků stanoví § 1142 občanského zákoníku překážku dělení pozemku, pokud by dělením vznikly pozemky účelně neobdělávatelné vzhledem k poloze a přístupu.Rozdělení společné věci představuje prioritní způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, kdy v zákonem stanovené posloupnosti způsobů vypořádání je soud povinen postupovat a nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat. Zákonné podmínky rozdělení společné věci jsou naplněny faktickou a technickou možností na straně jedné a funkčním opodstatněním na straně druhé. Reálným rozdělením však není, pokud se více samostatných věcí rozdělí mezi spoluvlastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2631/2005, publikovaný v Soudních rozhledech č. 8/2006).Skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není optimální, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné dělení pozemků by nebylo dobře možné zejména v případě, kdy by nově vzniklé pozemky nebylo možno řádně užívat. Skutečnost, že nově vzniklé pozemky bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu není rozhodná. Rozdělení nebrání ani nesouhlas některého ze spoluvlastníků, zejména pokud nedojde k navržení řešení lépe respektujícího zájmy obou stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3685/2008 publikovaný v Právních rozhledech č. 16/2010). Rozdělení pozemků nebrání ani případná samotná existence špatných vztahů mezi podílovými spoluvlastníky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Značné zmenšení hodnoty věci lze mít za existující tehdy, pokud by rozdělení vyžadovalo vysoké náklady nebo by vzápětí mělo dojít k přílišnému rozkouskování společných pozemků, které by vylučovalo rozumné, účelné a úspěšné hospodaření. Při hodnocení možnosti rozdělení pozemku pak soud přihlíží k tomu, zda u nově vzniklých pozemků bude zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo, nebo i cestou po cizím pozemku.V posuzované věci dospěl soud na základě provedených důkazů k závěru, že rozdělení předmětných pozemků způsobem vymezeným geometrickým plánem zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , který tvoří přílohu tohoto rozsudku, s ohledem na učiněná skutková zjištění dobře možné je.Předmětný pozemek je ornou půdou a je takto rovněž dlouhodobě žalovanou užíván, s výjimkou občasného průjezdu vozidla v dřívější době, dokud na části pozemku nebyly vysazeny rostliny. Rozdělením dle geometrického plánu vzniknou dva poměrně úzké pozemky, kdy však pozemek přikázaný žalobci bude žalobce moci nadále užívat jako přístupovou cestu k průchodu ke svému dalšímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , který je zahradou. Tento průchod představuje pouze krátkou cestu z veřejné komunikace mezi dvěma domy v rámci zástavby rodinnými domy v ulici, tedy nikoliv cestu dlouhou či jakkoliv obtížnou. Pokud žalobce uváděl, že případným rozdělením předmětného pozemku nebude moci nadále po nově vzniklém pozemku pro jeho nedostatečnou šíři moci projíždět motorovým vozidlem, je v prvé řadě třeba uvést, že předmětný pozemek není cestou, a to ani fakticky, ale ornou půdou. Skutečnost, že po tomto pozemku byl občas v minulosti realizován průjezd vozidla, na tomto závěru nic nemění. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že by musel mít za všech okolností zachován příjezd vozidlem až na svůj další pozemek parc. č. , Anonymizováno, Obecně ke každému jednotlivému pozemku nemusí být zajištěn příjezd vozidlem až přímo na pozemek. Tento další pozemek žalobce je zahradou, nikoliv například pozemkem, na kterém by byl postaven rodinný dům či jiná stavba vyžadující příjezd vozidlem až na pozemek (typicky např. obchod, výrobní hala, sklad, ubytovací zařízení apod.). I po rozdělení pozemku zůstane žalobci zachován přístup k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v podobě průchodu, jež navíc představuje pouze krátkou cestu z veřejné komunikace mezi dvěma domy.Pokud jde o využití pozemku žalovanou ve smyslu citovaného ustanovení § 1142 občanského zákoníku, vycházel soud zejména ze skutečnosti, že žalovaná již fakticky úzký pruh stávajícího pozemku představující v podstatě část, která jí jakožto nově vzniklý pozemek byla přikázána do vlastnictví, dlouhodobě užívá k pěstování rostlin. Pokud sama žalovaná soudem zvolený způsob rozdělení navrhovala, nelze mít za to, že by pro ni takový pozemek nebyl účelně obdělavatelný. Na poloze a přístupu k pozemkům vzniklým rozdělením předmětného pozemku se navíc ani do budoucna nic nemění.Pokud tedy žalobce v řízení uváděl důvody, pro které by předmětný pozemek neměly být reálně dělitelný a jediný možný způsob vypořádání spoluvlastnictví spatřoval v přikázání předmětného pozemku do jeho výlučného vlastnictví, s ohledem na shora uvedené závěry se soud s názorem žalobce ani jím uváděnými důvody neztotožnil.Soud proto přistoupil ke zrušení spoluvlastnictví, což navrhovali žalobce i žalovaná. Při rozhodování o způsobu vypořádání dospěl soud k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky pro reálné rozdělení pozemku, kdy tento způsob vypořádání je shora citovanou úpravou občanského zákoníku považován za způsob prioritní. Z nově vzniklých pozemků soud přikázal do vlastnictví žalované pozemek parc. č. , Anonymizováno, , neboť se jedná o pozemek sousedící s její další nemovitostí. Žalobci byl přikázán nově vzniklý pozemek parc. č. , Anonymizováno, přes nějž je zajištěn přístup žalobce průchodem na pozemek žalobce parc. č. , Anonymizováno, .Jako nadbytečné soud neprováděl žalobcem navržené důkazy výslechem svědků , adresa, a , jméno FO, , neboť pro rozhodnutí je bez významu, zda se právní předchůdci žalobce bránili vůči vysazení plodin žalovanou na předmětném pozemku. Jelikož soud rozhodl o vypořádání společné věci rozdělením mezi spoluvlastníky, nebyl jako nadbytečný prováděn žalobcem navržený důkaz znaleckým posudkem k ocenění předmětného pozemku, který byl navržen za účelem stanovení peněžité náhrady, která by žalované měla být vyplacena pro případ přikázání předmětného pozemku do vlastnictví žalobce. Z totožných důvodů, tedy jako nadbytečné, soud neprovedl žalovanou navržené důkazy kopií žaloby, vyjádřením, kupní smlouvou a výslechy svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , adresa, . Tyto důkazy směřovaly k tvrzením žalované ohledně dalšího sporu účastníků řízení ve vztahu ke způsobu užívání předmětného pozemku, kdy tyto skutečnosti nejsou s ohledem na rozdělení společné věci pro rozhodnutí soudu podstatné. Rovněž jako nadbytečný soud hodnotil důkaz zpracováním znaleckého posudku z oboru statiky ve vztahu k zatížení rodinného domu žalované průjezdem vozidel a dále důkazy směřující k prokázání tvrzení o snaze žalobce prodat pozemek parc. č. , Anonymizováno, jako pozemek pro stavbu domu se zajištěnou příjezdovou cestou, tedy korespondenci účastníků, vyjádření inzerát a výslech žalované.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V tomto směru soud vycházel ze závěrů stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, tedy že „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků nebyly v řízení zjištěny ani účastníky řízení tvrzeny.