34 C 332/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného anonymizováno jméno příjmení jméno , advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení částky 35.253,28 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18.702 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9.450 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9.252 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 16.551,28 Kč s úrokem ve výši 2.916,70 Kč, úrokem z prodlení ve výši 1.349,49 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.550 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.253,28 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.001,28 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 23.253 Kč za dobu od [číslo] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 15.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 674,38 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.396,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úrokem 19,38 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 3.000 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 19,38 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 5.550 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Dále se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 20.253,28 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 675,11 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1.519,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20.253,28 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a úrokem 21,27 % ročně z částky 20.253,28 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 21.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 78 týdenních splátkách ve výši 509 Kč Vedle zapůjčené jistiny byl žalovaný povinen uhradit úrok ve výši 3.570 Kč, odpovídající zápůjční úrokové sazbě 21,27 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 4.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.920 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 11.448 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrových smluv provedl právní předchůdce žalobce na základě informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka. Takto shromážděné údaje byly zaslány do informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje„ skóringový model“ vycházející ze statistických dat. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. Žalobce i žalovaný svoji neúčast při jednání soudu omluvili a navrhli věc projednat v jejich nepřítomnosti. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 15.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, celkem měl uhradit částku 27.000 Kč. Úrok měl přestavovat částku 3.000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 6.000 Kč, sazba RPSN 206,15 % Částku ve výši 15.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je ženatý a žije v nájmu, jeho čistý měsíční příjem činí 12.838 Kč a dávky státní sociální podpory 3.635 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 2.500 Kč na bydlení, částku 4.000 Kč na osobních výdajích a 4.000 Kč na splátkách úvěrů. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Dle smlouvy ze dne [datum] měl být jejím předmětem úvěr v částce 21.000 Kč, který se měl žalovaný zavázat splatit v 78 týdenních splátkách po 497 Kč, celkem měl uhradit částku 39.690 Kč. Úrok měl přestavovat částku 3.570 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 10.920 Kč, sazba RPSN 157,83 % Částku ve výši 21.000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný uvedl, že je ženatý a bydlí v nájmu, jeho čistý měsíční příjem činí 11.500 Kč, další blíže neuvedené příjmy 1.000 Kč. Odhadované měsíční náklady žalovaného pak měly dosahovat 1.000 Kč na bydlení, částku 5.000 Kč na osobních výdajích a 3.100 Kč na splátkách úvěrů. Údaje uvedené v zákaznické kartě žalobce nijak nedoložil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Dopisem ze dne [datum] mělo být žalovanému oznámeno postoupení pohledávek na žalobce a žalovaný měl být vyzván k jejich úhradě. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě před podáním žaloby. K oběma dopisům předložil žalobce doklady o odeslání, doklady o doručení žalobcem předloženy nebyly. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil ani u jednoho z předmětných spotřebitelských úvěrů. Žalobce neprokázal, že by údaje poskytnuté žalobcem jakkoli ověřoval. Nadto údaje v zákaznické kartě poukazují na čistě formální přístup ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizována tři slova] a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 15.000 Kč a 21.000 Kč, na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil 5.550 Kč a 11.748 Kč, zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 18.702 Kč (k započtení plateb srovnej odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Co se týče splatnosti uvedené částky, vycházel soud za situace, kdy nebylo ani u jedné z předložených výzev k úhradě prokázáno jejich doručení žalovanému, neboť žalobce předložil pouze listiny vztahující se k podání těchto zásilek, z doručení žaloby žalovanému dne [datum], když k jejímu náhradnímu doručení došlo fikcí uplynutím 10 dnů od uložení a připravení zásilky k vyzvednutí. Za situace, kdy se k jednání soudu dne [datum] nedostavil žalobce ani jeho zástupce a zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti, soud nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně doručení výzev a prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání, není soud za takové situace oprávněn sdělovat poučení žalobci jinou cestou, ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o vyzvání žalovaného k úhradě dlužných částek a prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv prokázána, nese žalobce nepříznivé důsledky neunesení důkazního břemene ohledně těchto tvrzení. Jak bylo uvedeno výše, soud vyšel u splatnosti částky z doručení žaloby žalovanému dne [datum], její splatnost nastala [datum] a od [datum] je žalovaný v prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě ohledně částky 18.702 Kč s úrokem z prodlení v požadované výši od [datum], ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 26 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 18.752,58 Kč), neúspěšný ohledně 74 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 54.722,27 Kč). Žalovanému by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %, žalovanému však v řízení náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.