34 C 347/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A zastoupených Jméno žalobce C advokátem v Anonymizováno proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B zastoupeným Jméno žalované C , advokátem v Anonymizováno 3) Jméno advokáta , narozená Datum narození advokáta bytem Adresa advokáta o určení neexistence věcného břemene

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že na jednotce č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která je postavena na pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, neexistuje věcné břemeno průchodu ani průjezdu ve prospěch vlastníka pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , určení, že na jednotce č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , která je postavena na pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, neexistuje věcné břemeno průchodu ani průjezdu ve prospěch vlastníka pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a určení, že na pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, neexistuje věcné břemeno průchodu ani průjezdu ve prospěch vlastníka pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovaným 1) a 2) náklady řízení ve výši 31.823,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno žalované C, , advokáta v Brně.

III. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30.9.2023 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že na jednotce č. , Anonymizováno, a jednotce č. , Anonymizováno, vymezených v budově č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , která je postavena na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jakož i na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, neexistuje věcné břemeno průchodu ani průjezdu ve prospěch vlastníka pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Z návrhu se podává, že žalobci mají ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) dvě bytové jednotky zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a to jednotku č. , Anonymizováno, s podílem na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, (dále jen „bytový dům“) a na pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, v rozsahu , Anonymizováno, a jednotku č. , Anonymizováno, s podílem na společných částech bytového domu a pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, v rozsahu v rozsahu , Anonymizováno, . Žalovaní mají v SJM pozemek p.č. st. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, jehož součástí je budova bez č.p. nebo č.e. (dále jen „budova lázní“). Právní předchůdci žalobců a žalovaných uzavřeli dne , datum, smlouvu o zřízení věcného břemene (dále jen „smlouva“), které bylo dne , datum, zapsáno do katastru s účinky vkladu ke dni , datum, . Žalovaní vedou řízení u , právnická osoba, v , Anonymizováno, , odboru regionálního rozvoje (dále jen „stavební úřad“), kde žádají o dodatečné povolení své nepovolené stavby s názvem „Přístavba, stavební úpravy a nástavba podkroví objektu bez čp/če (bývalé lázně)“, přičemž budovu lázní chtějí dále užívat jen jako rodinný dům s kanceláří. Žalobci v rámci stavebního řízení poukázali na sporný rozsah věcného břemene zřízeného předmětnou smlouvu, na základě čehož jim byla doručena výzva, aby k soudu podali žalobu ve věci jejich uplatněných námitek ohledně rozsahu a existence věcného břemene, a to do , datum, . K odůvodnění žaloby uvedli, že dle čl. 2 předmětné smlouvy mělo být zřízeno ve prospěch právní předchůdkyně žalovaných „věcné břemeno – právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu.“ Dle žalobců však není obsah věcného břemene vymezen určitě, z toho důvodu je smlouva absolutně neplatná a žádné věcné břemeno tak vzniknout nemohlo. Naléhavý právní zájem shledávají žalobci v tom, že účelem žaloby je výmaz takového práva z katastru nemovitostí.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě vyjádřili tak, že žalobu shledávají neopodstatněnou a navrhují její zamítnutí. Předně žalovaní namítli procesní námitku stran věcné legitimace, kdy napadené věcné břemeno je v katastru nemovitostí zapsáno jako nedělitelné omezení vlastnického práva nejen k jednotkám žalobců, ale také k dalším jednotkám ve vlastnictví třetích osob a prostřednictvím těchto jednotek je pak zapsáno také jako omezení vlastnického práva k pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ohledně smlouvy žalovaní 1) a 2) uvedli, že její neplatnost odmítají. Věcné břemeno bylo zřízeno před více než 31 lety, přičemž optikou této doby je nutné na smlouvu nahlížet. Dále uvedli, že ve smyslu judikatury Ústavního soudu je třeba v rámci proporcionality upřednostnit výklad, který neplatnost smlouvy nezakládá. Dle žalovaných tak slovní spojení „v případě nutnosti“ zjevně vyjadřuje toliko požadavek na zdrženlivý přístup k realizaci tohoto práva, který však již plyne z principu věcných břemen.

3. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud na návrh žalobců připustil, aby na straně žalované jako žalovaná 3) přistoupila , Jméno advokáta, .

4. Jednání ve věci samé bylo nařízeno na den 8.4.2024 a na den 22.5.2024. Žalovaná 3) měla předvolání k oběma jednáním řádně vykázáno, za situace, kdy toto jí bylo doručeno fikcí. Žalovaná 3) se však ani jednoho jednání nezúčastnila, svou neúčast neomluvila a ani nepožádala o odročení jednání. Soud proto postupoval ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti žalované 3).

5. Při jednání ve věci samé dne 8. 4. 2024 žalovaní 1) a 2) doplnili svá tvrzení tak, že uplatnili námitku vydržení, případně mimořádného vydržení věcného břemene jak k bytovým jednotkám, tak k pozemku. K tomu na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 o.s.ř. doplnili, že námitka vydržení a námitka mimořádného vydržení věcných břemen je činěna pouze z procesní opatrnosti a právní jistoty, kdy by měla být prokazována až poté, co by soud učinil závěr o neplatnosti smlouvy či o její částečné neplatnosti.

6. Podáním ze dne 17.4.2024 žalovaní 1) a 2) k tvrzenému vydržení doplnili, že věcné břemeno bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě smlouvy ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalovaných 1) a 2) se ujala držby tohoto práva, když nepochybně byla v dobré víře, že vykonává právo vyplývající z věcného břemene v souladu s předmětnou smlouvou, a to po celou dobu jejího vlastnictví, tedy 18 let. Předmětná smlouva byla žalobci co do její platnosti zpochybněna až dne , datum, , předtím nebyla případná neplatnost desítky let namítána a vlastníci služebných nemovitostí tento stav vědomě snášeli. Žalovaní 1) a 2) dále poukázali na případný zápočet vydržecí doby jejich právní předchůdkyně pro případ mimořádného vydržení žalovanými 1) a 2). Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, došlo k vymezení bytových jednotek v předmětné budově, omezení váznoucí na nemovitosti pak v souladu s právní úpravou zákona č. 72/1994 Sb. přešlo na nově vzniklé jednotky.

7. Žalobci podáním ze dne 18.4.2024 doplnili, že faktickému výkonu práva průjezdu brání pevné překážky na místě, právo tak nemohlo být žalovanými 1) a 2) vykonáváno ani vydrženo. Žalobci navíc žalované 1) a 2) od počátku upozorňovali na neoprávněnost využívání stavby a pozemků. Neexistence věcného břemene vyplývá dle názoru žalobců z kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou žalobci nabyli nemovitost od , adresa, , jelikož ve smlouvě je uvedeno prohlášení prodávajícího, že převáděná nemovitost je bez dluhů a břemen.

8. Žalobci dále při jednání soudu dne 22.5.2024 odkázali na písemná vyjádření a doplnili, že žalobci mají za to, že věcné břemeno nevzniklo, protože předmětná smlouva je neurčitá. Ze smlouvy není vůbec jasné, zda právo průjezdu bylo zřízeno a není rovněž jasné, zda se vztahuje na budovu a pozemek nebo jen pozemek. Právo průjezdu nevzniklo ani na základě jednání stran. Dále opětovně odkázali na kupní smlouvu, kterou nemovitost nabyli žalobci a ve které je uvedeno, že nemovitost není zatížena věcnými břemeny. Co do obsahu a určitosti smlouvy odkázali žalobci na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které musí být smlouva jednoznačná. Pokud jde rozhodnutí odkazované žalovanými, k tomu dodali, že se vztahuje k jiné situaci, kdy byl sporný rozsah existujícího věcného břemene. Nemohlo dojít ani k vydržení, zejména ve vztahu k právu průjezdu, které nikdy nebylo vykonáváno.

9. Žalovaní 1) a 2) při jednání soudu dne 22.5.2024 rovněž odkázali na písemné vyjádření k žalobě. V případě smlouvy nejsou dány důvody pro její neplatnost, smlouva byla platně uzavřena. Judikatura zmiňovaná v žalobě se týká závazkových vztahů, konkrétně obchodní smlouvy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalovaní odkazují, se dle jejich názoru týká přesně toho, že ve smlouvě není určeno, kde a v jaké části pozemku má být věcné břemeno vykonáváno. To však dle závěrů rozhodnutí neplatnost smlouvy nezpůsobuje. Právní úkony je potřeba posuzovat optikou doby, kdy byly činěny, tedy na smlouvu z roku , Anonymizováno, nelze nahlížet optikou roku , Anonymizováno, . V předmětné věci je žaloba podávána prakticky po 30 letech. Ve smlouvě použitý termín nutnosti se vztahuje ke způsobu výkonu věcného břemene, tedy zdrženlivosti při jeho výkonu. Jedná se o budovu bývalých lázní, která byla přístupná veřejnosti, byla vytápěná uhlím, které se tam naváželo. Je-li zřízeno věcné břemeno, je povinnosti povinného udržovat věc v takovém stavu, aby bylo možné jej realizovat. Pokud jde o žalobní petit, tak v domě je 6 bytových jednotek, ale má být rozhodnuto jen o dvou. Žalovaní 1) a 2) mají za to, že ani případné vyhovující rozhodnutí by nemohlo být podkladem pro zápis do katastru. Správně by se měli žalobci domáhat toho, že věcné břemeno není na žádné bytové jednotce.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobců.

11. Smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne , datum, mezi městem , adresa, a , jméno FO, bylo zřízeno věcné břemeno pro zajištění přístupu a příjezdu do budovy se stavební plochou č. , hodnota, v k.ú. , adresa, – právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu ve prospěch , jméno FO, . , adresa, jako majitel domu č.p. , Anonymizováno, se stavební plochou č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, je povinno trpět právo průchodu, případně průjezdu tímto domem k budově lázní. Věcné břemeno je spojeno s vlastnictvím nemovitostí, přechází s vlastnictvím věci u obou nemovitostí.

12. Dle výzvy , Anonymizováno, , adresa, k podání žaloby u soudu ze dne 14.8.2023 byli žalobci vyzváni v rámci řízení o dodatečné povolení stavby Přístavba, stavební úpravy a nástavba podkroví objektu bez č.p./č.e. (bývalé lázně) na pozemcích p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, k podání žaloby u příslušného soudu ve věci uplatněné námitky – určení existence a rozsahu věcného břemene práva průjezdu přes pozemek p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a to do 30.9.2023.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že žalobci mají v SJM jednotku č. , Anonymizováno, , byt, vymezenou v budově , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, LV č. , hodnota, , na parcele č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, a společný podíl na společných částech domu a pozemku ve výši , Anonymizováno, . Jednotku zatěžuje věcné břemeno – právo průchodu, případně průjezdu ve prospěch parcely st. , Anonymizováno, , kdy povinnost se vztahuje i na spoluvlastnický podíl , Anonymizováno, pozemku p.č. st. , Anonymizováno, . Věcné břemeno je zapsáno dle Smlouvy o věcném břemeni ze dne , datum, , vklad ze dne , datum, .

14. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že žalovaní 1) a 2) mají v SJM pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že je zde zapsán pozemek p.č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, v němž jsou vymezeny podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“) následující jednotky: č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež je ve vlastnictví žalobce a); č. , Anonymizováno, jež je vlastnictví žalobců; č. , Anonymizováno, je ve vlastnictví žalobce a); č. , Anonymizováno, , jež je ve vlastnictví žalobců; č. , Anonymizováno, , jež je ve vlastnictví žalobců; č. , Anonymizováno, , jež je ve vlastnictví žalované 3). Ke všem jednotkám náleží také podíly na společných částech domu a pozemku.

16. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí stavby č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , bytový dům, soud zjistil, že tento je ve spoluvlastnictví žalobce a), SJM žalobců a žalované , právnická osoba, předmětném bytovém době jsou vymezené jednotky č. , Anonymizováno, .

17. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí jednotky č. , Anonymizováno, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že tato jednotka je v SJM žalobců a náleží k ní podíl na společných částech o velikosti , Anonymizováno, .

18. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, soud zjistil, že tato jednotka je v SJM žalobců a náleží k ní podíl na společných částek o velikosti , Anonymizováno, .

19. Z ostatních v řízeních provedených důkazů (fotografie) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci.

20. Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

21. Podle § 11 o.z. obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměřeně i na vznik, změnu a zánik jiných soukromých práv a povinností.

22. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

23. Podle § 3028 odst. 1, 2 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

25. Podle § 1264 odst. 1, 2 o.z. není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku. Služebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku.

26. Protože ke vzniku věcného břemene smlouvou mělo dojít před 1. 1. 2014, postupoval soud při posouzení toho, zda byla uzavřena smlouva platně či nikoli, podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále „obč. zák.“)

27. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

28. Podle § 151n odst. 1., 2 obč. zák. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

29. Podle § 151o obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

30. S ohledem na výše uvedené, soud učinil závěr, že dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene mezi městem , adresa, a , jméno FO, , jejímž obsahem bylo zřízení věcného břemene – právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu domem č.p. , Anonymizováno, se stavební plochou č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, k budově lázní se stavební plochou č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Aktuálně je pozemek p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č.p./č.e., tj. budova lázní, v SJM žalovaných 1) a 2). V domě č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, následně došlo k vymezení jednotek dle zákona o vlastnictví bytů, a to jednotek č. , Anonymizováno, Jednotky č , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou v SJM žalobců. Ke všem bytovým jednotkám rovněž přináleží i spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. , právnická osoba, je tak ve spoluvlastnictví žalobce a), SJM žalovaných a , Jméno advokáta, . Po provedení veškerých označených důkazů mezi účastníky řízení zůstalo i nadále sporné, zda byla předmětná smlouva ze dne , datum, uzavřena platně a případně jaký přesně je její obsah ve vztahu ke zřízení věcného břemene.

31. Po provedeném dokazování a podřazení shora zjištěného stavu pod citovaná zákonná ustanovení soud uzavírá, že smlouva ze dne , datum, byla uzavřena platně, a to z následujících důvodů.

32. Předmětná smlouva obsahuje veškeré požadované náležitosti. Ve smlouvě jsou přesně specifikovány smluvní strany, tedy strana povinná a oprávněná. Dále jsou zde dle názoru soudu vymezeny nemovité věci, k nimž se věcné břemeno vztahuje, kdy z obsahu smlouvy je zřejmé, že se jedná o budovu s pozemkem. Dále je ve smlouvě prohlášení vlastníka povinné nemovitosti, že věcné břemeno zřizuje, jakož i prohlášení vlastníka oprávněné nemovitosti, že věcné břemeno přijímá. Předmětná smlouva obsahuje ustanovení, že účastníci smlouvy učinili úkony spojené s touto smlouvou svobodně a vážně. Smlouva splňuje taktéž požadavky formy, je uzavřena písemně, datována, podepsána a je v ní výslovně specifikováno, že k nabytí práv odpovídajících věcnému břemeni je nutné povolení vkladu do katastru nemovitostí, za situace, kdy správní poplatek za povolení vkladu uhradí , jméno FO, . Mezi účastníky řízení bylo dále sporné, zda obsah věcného břemene, který byl vymezen jako „právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu“ je dostatečně určitý. Dle názoru soudu je vymezený obsah věcného břemene dostatečně určitý, když přímo z textu smlouvy je patrné, že se jedná o právo průchodu a průjezdu, které zatěžuje pozemek i dům, které byly tehdy ve vlastnictví , adresa, jakožto právního předchůdce žalobců.

33. Podpůrně lze doplnit, že je nutné na smlouvu a její obsah nahlížet optikou doby, v níž byla uzavřena, tudíž roku , Anonymizováno, . Soud má za to, že ačkoli v dnešní době by patrně smlouva o zřízení věcného břemene byla sepsána podrobně a s konkrétnějším vymezením věcného břemene co jeho výkonu a rozsahu, v daném případě je nutné zohlednit, že v roce 1993 byla praxe sepisu smluv jednoduchého znění obvyklou praxí. Stručnost smlouvy, hodnocená pohledem roku , Anonymizováno, , však nezpůsobuje její neurčitost či neplatnost.

34. K námitce neurčitosti s ohledem na použitou formulaci „nutnosti“ je třeba uvést následující. Z obsahu smlouvy vyplývá, že formulace „právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu“ má vyjadřovat toliko požadavek na zdrženlivý přístup k realizaci tohoto práva. Uvedené odpovídá i právní úpravě aktuální, která případnou neurčitost co do výkonu věcného břemene odstranila ustanoveními tzv. nového občanského zákoníku (§574 ve spojení s ust. §11 s § 3030 o.z.), jakož i ustálenou judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.7.2014, sp. zn. , spisová značka, ). Soud se ztotožňuje s názorem žalovaných 1) a 2), že na právní jednání je nutné hledět spíše jako na platné než jako neplatné. Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Tímto je podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy (více viz nález Ústavního soudu ze dne 14.4.2005, sp.zn. I. ÚS 625/03). Mimoto rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.7.2014, sp.zn. 22 Cdo 3833/2012, jež se zabýval obdobnou věcí jako je v posuzované věci, výslovně uvádí, že „bylo-li sjednáno věcné břemeno cesty (právo průchodu a průjezdu) přes určitý pozemek, ale nebylo sjednáno, kudy cesta vede, nemá to za následek neplatnost smlouvy pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák.), ale je na povinném, aby v souladu s dobrými mravy a potřebou panujícího pozemku vymezil, kudy cesta povede. Tato pravidla se uplatní – a to podle výslovného znění zákona – i po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který budou soudy i v tomto řízení nadále aplikovat (viz § 3028 o. z.).“35. Ohledně odkazu žalobců na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.3.2008, sp.zn. 32 Odo 1242/2005, soud uvádí, že se jedná o rozsudek ve věci skutkově zcela odlišné. Soud se tehdy zabýval otázkou platnosti smlouvy o postoupení pohledávek, nikoli smlouvy o zřízení věcného břemene. Mimoto se z odůvodnění tohoto rozsudku podává, že „jde-li o právní úkon, pro který je stanovena pod sankcí neplatnosti písemná forma, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je tento projev vůle zaznamenán, a není postačující stav, kdy je smluvním stranám jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to jinak z právního úkonu samého objektivně seznatelné.“ Soud má však za to, že v nyní projednávané věci je ze samotného úkonu jednoznačně zřejmé, co je obsahem tohoto úkonu, jež je ostatně výslovně uveden i v předmětné smlouvě. Ani z tohoto hlediska tedy argument výše uvedeným rozhodnutím v nyní projednávané věci neobstojí.

36. Soud proto uzavírá, že předmětná smlouva ze dne , datum, byla uzavřena platně, věcné břemeno – právo průchodu a v případě potřeby průjezdu budovou č.p. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve prospěch budovy lázní se stavební plochou č. , hodnota, v k.ú. , adresa, tedy vzniklo a bylo zapsáno rovněž do katastru nemovitostí. Na existenci věcného břemene nemá vliv ani skutečnost, že následně došlo v budově č.p. , Anonymizováno, k vymezení bytových jednotek dle zákona o vlastnictví bytů. Vymezení bytových jednotek z faktické stránky představuje toliko rozhodnutí vlastníka budovy, kdy svým prohlášením vlastník budovy určí, která část budovy bude jednotkou a která zase společnou částí domu. Věcné břemeno tudíž následně přešlo jak na samotné jednotky, tak na spoluvlastnické podíly na společných částech domu a pozemku přináležející k těmto jednotkám dle ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.

37. Pro úplnost soud uvádí, že předmětem tohoto řízení nebylo rozhodování sporu o výkon věcného práva, ale toliko existence věcného břemene a platnosti či neplatnosti předmětné smlouvy jakožto předběžné otázky.

38. Soud zamítl návrh žalovaných na provedení důkazu návrhem na vklad ze dne , datum, , kupní smlouvou ze dne , datum, , návrhem na vklad ze dne , datum, , kupní smlouvou ze dne , datum, , výpisy z katastru nemovitostí, protokolem o ústním jednání ze dne , datum, , dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, , zprávou katastrálního úřadu, výslechem svědkyně , jméno FO, a účastnickým výslechem žalovaných a návrh žalobců na provedení důkazu kupní smlouvou ze dne , datum, , výpisem z pozemkové knihy ze dne , datum, , výslechem svědka , adresa, , účastnickým výslechem žalobce a), ohledáním a fotodokumentací. Předmětné důkazy navržené k doplnění dokazování, a to jak ze strany žalobců, tak i ze strany žalovaných 1) a 2), soud shledal jako nadbytečné za situace, kdy věc lze rozhodnout již na základě skutkového stavu zjištěného z dosud provedeného dokazování. Dospěl-li soud k závěru o platném zřízení věcného břemene na základě smlouvy, nebylo třeba se dále zabývat žalovanými 1) a 2) uvedenými tvrzeními a označenými důkazy ve vztahu k případnému vydržení věcného břemene.

39. S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli ve věci neúspěšní a jsou tak povinni nahradit náklady řízení žalovaných 1) a 2). Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny zástupce žalovaných 1) a 2) podle § 7 a 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (advokátní tarif, dále jen „AT“) ve spojení § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 AT ve výši 24.800,- Kč (4.960,- Kč za 1 úkon x 5 úkonů – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání dne 8.4.2024, podání ve věci samé ze dne 17.4.2024 a účast u soudního jednání dne 22.5.2024). Ke každému úkonu právní služby náleží dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za 1 úkon, tj. celkem 1.500,- Kč. Zástupce žalovaných 1) a 2) je plátcem daně z přidané hodnoty, odměnu a náhrady je proto třeba navýšit o náhradu za tuto daň ve výši 21 %. Vzhledem k tomu, že žalovaným 1) a 2) náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu, soud jim přiznal na náhradě nákladů řízení částku 31.823,- Kč.

41. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.

42. Žalovaná 3) má rovněž nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně vzhledem k tomu, že jí žádné náklady nevznikly, rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku tak, že ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.