34 C 61/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno země , anonymizováno , příjmení příjmení anonymizováno , jednající právnická osoba , IČO , se sídlem obec , ulice a číslo , zastoupeného Mgr. jméno příjmení příjmení , advokátkou v  obec , Národní číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , t.č. Věznice Oráčov, o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému (1.000 Kč) s tím, že žalovaný se dne [datum] při kontrole ve vlaku [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. [právnická osoba], uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která následně postoupila pohledávku na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Na žalobce tak přešla práva z pohledávky [právnická osoba] za žalovaným z titulu pohledávky neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Žalobce tvrdí, že žalovanému ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osob právo, aby jej [právnická osoba], přepravce, dne [datum] přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalovanému) který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1.000 Kč. Pokud žalobce tvrdil, že nárok na zaplacení uvedené částky vyplývá z přirážky uložené žalovanému z důvodu, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky, žalobcem předložený důkaz – oznámení o závadách ze dne [datum] a potvrzení ze dne [datum] uvádí, že žalovanému byla sice uložena povinnost uhradit přirážku, ale nikoliv z důvodu cestovní bez platné jízdenky, ale z důvodu„ porušení SPPO kouření“. Žalobce tedy uvedl skutkové tvrzení ohledně uplatněného nároku, které neodpovídá jím předložených důkazům. Pokud žalobce předložil rovněž potvrzení o cestách žalovaného bez platné jízdenky, jednalo se o cesty dne [datum] a nikoliv [datum], jak uváděl ve skutkových tvrzeních žalobce. Hodlá-li se žalobce domáhat úhrady z jiného titulu, než je uvedeno v žalobě, je na žalobci, aby podal novou žalobu s řádnými skutkovými tvrzeními. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, neboť z důkazy předloženými žalobcem je vyvráceno tvrzení žalobce o přirážce udělené žalovanému za cestování bez platné jízdenky. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž by měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Jelikož žalovanému náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.