34 C 75/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A, se sídlem v Adresa žalobce A, zastoupeného Jméno žalobce B, advokátem v Anonymizováno, proti žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 60.759,33 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, smluvní pokutu částka a částku částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno žalobce B, advokáta v adresa.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku částka s úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, smluvní pokutu částka a částku částka. V žalobním návrhu uvedl, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, který měl žalovaný splácet měsíčně v částce minimálně částka. Žalovaný své závazky ze smlouvy neuhradil, žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni datum. Podáním ze dne datum žalobce na výzvu soudu doplnil, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dokumentace a prohlášení žalovaného a na základě informací získaných z externích zdrojů. Průměrný příjem žalovaného byl zjištěn v částce částka, náklady na bydlení žalovaný deklaroval ve výši částka měsíčně, náklady na domácnost žalovaný deklaroval ve výši částka měsíčně, žalobce dále vycházel z váženého průměru nákladů částka a částka měsíčně a rovněž stanovené minimální hodnoty nákladů částka měsíčně a částka měsíčně. Na bankovním účtu žalovaného tyto náklady nebyly nalezeny. Dále žalobce obsáhle popsal obecné principy a postupy pro prověřování úvěruschopnosti. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím tzv. klientského účtu. Žalovaný čerpal úvěr v částce částka, celkem žalovaný uhradil částku částka. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Žalobce k důkazu předložil předsmluvní informace a listinu označenou jako smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, kdy předmětem smlouvy měl být úvěr s úvěrovým rámcem částka, úroková sazba činila 57,99 % ročně a RPSN 76,18 %. Z přílohy označené jako finanční situace spotřebitele vyplývají údaje uvedené ohledně žalovaného, a to příjem v částce částka měsíčně, deklarované náklady na bydlení částka měsíčně a deklarované náklady na domácnosti částka měsíčně. Listina není žalovaným podepsána a údaje v ní uvedené nejsou jakkoliv doloženy. Dle sdělení banky ve spojením s potvrzením o provedení platby a výpisem z účtu byla žalovanému poskytnuta žalobcem částka částka dne datum. Dopisem ze dne datum, dopisem ze dne datum a emaily vyzval žalobce žalovaného k úhradě splátek. Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky částka. K výzvě předložil žalobce doklad o odeslání zásilky, který však doručení zásilky žalovanému neprokazuje. Z kopie občanského průkazu žalovaného a kopie osvědčení nebyla učiněna žádná skutková zjištění. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce zejména ve vztahu k výdajům žalovaného při posouzení pouze z údajů deklarovaných údajně žalovaným, které nebyly jakkoliv doloženy, jedná se o prověření zcela nedostatečné a pouze formální. Žalobce ve skutkových tvrzeních výslovně uvádí, že vycházel při posouzení výdajů žalovaného z částek stanovených jako průměry a vypočtená minima namísto posouzení skutečných a doložených výdajů žalovaného. Samotné provedení posouzení úvěruschopnosti lze jistě provést za použití ekonomického či matematického modelu, avšak pouze v případě užití konkrétních a doložených údajů ohledně příjmů a výdajů žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši částka, na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil částka, zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 51.000, - Kč (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění). Z výše uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku částka (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 69 % předmětu řízení (při vyčíslení ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku částka), neúspěšný ohledně 31 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku částka), náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku částka, z odměny za právní zastoupení 3 x částka podle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce částka. Za účelný úkon nelze považovat doplnění základních skutkových tvrzení na výzvu soudu, když tato měla být obsažena již v žalobním návrhu. Celkem se tedy jedná o částku částka, jelikož žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 38 %, přiznal mu soud na náhradě nákladů řízení částku částka. Žalobce uhradil za žalobní návrh poplatek částka. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobce povinen dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2.

2. Sazebníku poplatků doplatit soudní poplatek částka (poplatek činí částka zaplaceno částka). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí. V případě, že nebude platba uvedená ve výroku VI. uhrazena do 30 dnů po marnému uplynutí lhůty splatnosti, bude pohledávka předána k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.