34 C 92/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A, sídlem Adresa žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B Anonymizováno advokátem v Anonymizováno, Jméno advokáta proti žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, trvale bytem Adresa žalované, o zaplacení částky 55.745,15 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, částku částka s úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku částka s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobce tvrdí, že datum uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, s žalovanou smlouvu o úvěru, podle níž žalované poskytl částku částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná měla provést úhradu v 24 měsíčních splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná uhradila celkem částku částka. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, podle níž žalované poskytl částku částka. Žalovaná se dále zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná měla provést úhradu v 21 měsíčních splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná uhradila celkem částku částka. Podáním ze dne datum žalobce na výzvu soudu doplnil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované předmětný úvěr částka na základě uzavřené smlouvy. Právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalované byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná uvedla, že má měsíční příjem částka, další příjem částka měsíčně a další příjmy domácnosti částka měsíčně. Doklady ve vztahu k příjmům a výdajům žalované žalobce nedisponuje. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů. Dle smlouvy ze dne datum měl být jejím předmětem úvěr v částce částka, který se měla žalovaná zavázat splatit ve 21 měsíčních splátkách po částka, celkem měla uhradit částku částka. Úrok měl přestavovat částku částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná uvedla, že je svobodná, její příjem představuje příjem ve výši částka měsíčně, další příjmy domácnosti činí částka měsíčně. Odhadované měsíční náklady žalované pak měly dosahovat částka bez bližší specifikace, splátky částka měsíčně. Údaje uvedené v zákaznické kartě ohledně výdajů žalované žalobce nijak nedoložil. Dle tabulky úhrad uhradila žalovaná částka. Dle smlouvy ze dne datum měl být jejím předmětem úvěr v částce částka, který se měla žalovaná zavázat splatit ve 24 měsíčních splátkách po částka, celkem měla uhradit částku částka. Úrok měl přestavovat částku částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná uvedla, že je svobodná, její příjem představuje příjem ve výši částka měsíčně, další příjmy domácnosti činí částka měsíčně. Odhadované měsíční náklady žalované pak měly dosahovat částka bez bližší specifikace. Údaje uvedené v zákaznické kartě ohledně výdajů žalované žalobce nijak nedoložil. Dle tabulky úhrad uhradila žalovaná částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Dopisem ze dne datum mělo být žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná měla být vyzvána k úhradě. Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle ustanovení § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí, přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit a dokumenty a záznamy o své činnosti uchovávat tak, aby bylo možné hodnověrně ověřit plnění jeho povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného plyne, že povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti nemůže přesouvat důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Žalobce neprokázal, že by údaje poskytnuté žalovanou jakkoli ověřoval. Údaje v zákaznické kartě poukazují na čistě formální přístup ke splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované, zejména s ohledem na výdaje, které jsou uváděny pouze odhadem. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaná je s ohledem na výše uvedené povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. V řízení však nebylo žalobcem ani přes výzvu usnesením ze dne datum a výzvu zástupci žalobce při jednání soudu dne datum (ustanovení § 118a odst. 1 občanského soudního řádu) tvrzeno, kdy a jak byly shora uvedené částky úvěru žalované poskytnuty. Z úvěrových smluv vyplývá pouze to, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěry na bankovní účet. Tvrzení o poskytnutí úvěrů je základní skutkové tvrzení, které je nezbytné, pokud má být žalobci přiznána alespoň dlužná jistina. Žalobce byl k uvedenému soudem vyzýván usnesením ze dne datum, přesto však žalobce skutková tvrzení nedoplnil. Zástupce žalobce rovněž nebyl schopen přes výzvu soudu při jednání dne datum toto tvrzení doplnit. Stejně tak žalobce neoznačil přes výzvu soudu žádné důkazy k prokázání tvrzení o poskytnutí úvěrů žalované. Tabulky umoření, vystavené právním předchůdcem žalobce, toto neprokazují. Jelikož se jedná o základní tvrzení, k jehož doplnění byl žalobce vyzýván opakovaně, neshledal soud důvod pro odročení jednání a poskytnutí další lhůty žalobci k doplnění tohoto tvrzení. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobcem ohledně základního skutkového tvrzení, tedy poskytnutí finančních částek dle sjednaných úvěrových smluv žalované. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občasného soudního řádu. Žalobce byl ve věci neúspěšný, žalované však v řízení náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.