34 C 93/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem v  obec , ulice a číslo , zastoupeného JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D., advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , t.č. obec , ulice a číslo , o zaplacení částky 21.860 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 20.180 Kč s úrokem ve výši 4.330,66 Kč, úrokem z prodlení ve výši 1.620,14 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 15.540,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 15.540,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a částku ve výši 1.680 Kč s úrokem ve výši 689,46 Kč, úrokem z prodlení ve výši 245,17 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.524,77 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 1.524,77 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 20.180 Kč s příslušenstvím a částku 1.680 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou smlouvu o půjčce, podle níž žalované poskytl částku 20.000 Kč. Celkové náklady byly dohodnuty na 14.800 Kč a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit celkovou částku v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaná však zaplatila toliko 14.620 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalované poskytl částku 20.000 Kč. Celkové náklady byly dohodnuty na 14.800 Kč a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit celkovou částku v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaná však zaplatila toliko 32.820 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Podáním ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu doplnil, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy posouzena právním předchůdcem žalobce tak, že informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do karty zákazníka. Příjem žalované byl tvořen financemi ze státní sociální podpory, žalovaná žila v nájmu. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaná na výzvu soudu nereagovala, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Dle smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla žalované poskytnuta částka 20.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve splátkách, a to celkem částku 34.800 Kč. V posuzované věci se jedná podstatou o spotřebitelský úvěr. Náklady spotřebitelského úvěru představují 14.800 Kč, kdy formálně je tato částka rozčleněna do několika položek. Sazba RPSN představuje dle smlouvy 195 %. Dle smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla žalované poskytnuta částka 20.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve splátkách, a to celkem částku 34.800 Kč. V posuzované věci se jedná podstatou o spotřebitelský úvěr. Náklady spotřebitelského úvěru představují 14.800 Kč, kdy formálně je tato částka rozčleněna do několika položek. Sazba RPSN představuje dle smlouvy 195 %. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaná měla bydlet v nájmu s 5 nezaopatřenými dětmi. Příjem žalované měl činit 30.460 Kč měsíčně ze sociálních dávek. Náklady žalované měly tvořit celkem měsíčně 18.210 Kč s tím, že částka 4.750 Kč představuje náklady na bydlení, částka 7.000 Kč osobní výdaje a částka 5.000 Kč splátky úvěrů. V kolonkách výdajů jsou jednotlivé částky upravovány a přepisovány. Příjmy ani výdaje žalované v kartě zákazníka však nejsou jakkoliv doloženy. Z tabulky úhrad vyplývá souhrn žalovanou uhrazených splátek ve výši 14.620 Kč a 32.820 Kč (celkem 47.440 Kč) v období od [datum] do [datum]. Smlouvou ze dne [datum] ve spojení se seznamy postupovaných pohledávek měla být tvrzená pohledávka postoupena na žalobce. Postoupení mělo být oznámeno žalované dopisem ze dne [datum], žalobce však nepředložil doklad o doručení tohoto oznámení žalované, ale pouze podací lístek od odeslané zásilky, který doručení neprokazuje. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil. Vycházel-li právní předchůdce žalobce při posouzení pouze z údajů v zákaznické kartě, jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální, zejména za situace, kdy žalovaná již měla mít další blíže neurčené splátky závazků, pět vyživovacích povinností (opět bez určení výše či stáří dětí, jejich výdajů apod.) a příjmy pouze ze sociálních dávek. Z informačního systému soudu navíc vyplývá, ž žalovaná je osobou, vůči které jsou pravidelně nařizovány exekuce pro pohledávky různého charakteru, a to již od roku 2015. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020). Žalovaná je s ohledem na výše uvedené povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 20.000 Kč a jistina ve výši 20.000 Kč, na které dosud dle tabulky umoření uhradila 14.620 Kč a 32.820 Kč, celkem 47.440 Kč, tedy více, než činil souhrn poskytnutých částek (k započtení plateb srovnej odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci neúspěšný a byl by tak povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož však žalované náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.