Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

4 C 115/2016

č. j. 4 C 115/2016-298

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-09-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2020:4.C.115.2016.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 158.400 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 158.400 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení od 11. 11. 2015 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 115.561 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 158.400 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to jako náhrady za kukuřici, kterou žalovaný bez oprávnění nebo svolení žalobce sklidil dne [datum] na části pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], které jsou součástí půdního bloku [číslo] o výměře asi [anonymizováno] ha – [anonymizováno] ha, přičemž kukuřici na těchto pozemcích dne [datum] zasel žalobce, jednalo se o kukuřici na zrno, která nemohla být v žádném případě sklizena do [datum], neboť sklizeň kukuřice se provádí zpravidla až v měsících říjnu či listopadu. Uvedené pozemky v době výsevu kukuřice vlastnila celá řada fyzických osob a žalobce všechny předmětné pozemky v inkriminovaném období užíval na základě uzavřených smluv o nájmu pozemku, které uzavřel v minulosti s vlastníky pozemků, v nichž jsou pozemky označeny parcelními čísly, která měly ještě před komplexní pozemkovou úpravou, která byla provedena Státním pozemkovým úřadem, pobočka [obec], ve věci [číslo jednací]. Kukuřice byla zasetá na pozemcích půdního bloku [číslo] jak je evidován u Státního zemědělského intervenčního fondu, jehož součástí byly i předmětné pozemky parc. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec]. Uvedené pozemky jsou nyní ve vlastnictví rodiny [příjmení], kdy po pozemkové úpravě pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] vlastní žalovaný, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] vlastní jeho matka, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] vlastní [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž jediným společníkem ve [právnická osoba] [anonymizováno] je [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí SPÚ o pozemkové úpravě ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nabylo právní moci dne [datum], do katastru nemovitostí byla zapsána dne [datum]. Vlastníci pozemků se ovšem mohli ujmout jejich užívání až po ukončení hospodářského roku, tj. až od [datum]. Žalovaný doručil žalobci dne [datum] dopis, ve kterém žalobci zakazoval vstup na jeho pozemky, a aby doložil vážnost svého úmyslu, rozmístil na hranice pozemků betonové sloupky. Žalovaný se uvedeným jednáním (sklizením kukuřice z předmětných pozemků) bezdůvodně obohatil na úkor žalobce částkou 158.400 Kč a tuto žalobce žalobou požaduje. Mezi žalobcem a žalovaným panují dlouhodobé neshody vyplývající z vlastnictví pozemků a jejich užívání. Žalovaný má za to, že není relevantní, zda měl či neměl titul na užívání pozemků i po [datum], neboť je zavedenou praxí, že na nově vytýčených pozemcích se hospodaření nový uživatel ujímá po sklizni úrody a provedení podmítky. V podání žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že sklizeň kukuřice na zrno na předmětných pozemcích nemohla být žalobcem provedena do [datum] zejména z důvodu, že žalovaný mu v září avizoval, že na pozemky umístí překážky, což následně potvrdil dopisem z [datum].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout. Žalovaný souhlasil s žalobcem, že mezi nimi existují dlouhodobé spory i ohledně jiných pozemků, než které jsou předmětem tohoto řízení. Namítal, že žalobce nikterak nedokládá, na základě čeho dotčené pozemky užíval, že provedl výsadbu na pozemcích, které dle jeho slov v té době vlastnila celá řada fyzických osob (tedy osob odlišných od žalobce). Z tvrzení žalobce je zřejmé, že setba měla být provedena dne [datum] tj. v době po rozhodnutí SPÚ o pozemkových úpravách dané oblasti, které nabylo právní moci dne [datum], tzn. v době, kdy si žalobce byl dobře vědom faktu, že k 1. říjnu roku 2015 pozbude k dotčeným pozemkům svá práva (měl-li je vůbec). Žalobce žalovaného ani nikoho z jeho rodiny před tvrzenou setbou nikterak nekontaktoval a ani poté se ani jedinkrát nepokusil podmínky předání dotčených pozemků s žalovaným dojednat. Žalobce sám dokládá, že jeho vztahy s žalovaným nejsou dobré (přičemž tento stav trval už v době tvrzené setby), je tedy těžko uvěřitelné, že by za takového stavu pozemky opravdu osel, a pokud i ano, je v přímém rozporu s péčí řádného hospodáře a současně zjevným úmyslným zásahem do práv budoucích oprávněných držitelů, pokud bez jakéhokoliv důvodného očekávání (a s ohledem na napjaté vztahy nutno podotknout, že žalobce nemohl být ani v dobré víře) spoléhal na to, že k pozemkům bude mít po datu [datum] přístup. Nelze ani souhlasit s tvrzením žalobce, že by osetá kukuřice nemohla být před 1. říjnem "v žádném případě" sklizena. Je notorietou, že sklizeň kukuřice může v našich klimatických podmínkách probíhat od měsíce září do měsíce listopadu. Nadto byl rok 2015 nadprůměrně suchý, nemůže být tedy vznesen ani argument, že by žalobci v jinak plánované sklizni před datem zániku jeho tvrzených práv k předmětným pozemkům bránila neočekávaná nepřízeň počasí. I v takovém případě by však bylo možné zasetou kukuřici sklidit do data zániku práv k dotčeným pozemkům, a to na siláž, či byť s vyššími náklady, na vysušení zrna. Z výše uvedeného je zřejmé, že vysel-li žalobce kukuřici na dotčených pozemcích s úmyslem nesklidit ji před 1. říjnem, obohatil jiného s vědomím, že k tomu není povinen a v takovém případě mu právo na vydání případného obohacení nenáleží dle § 2997 odst.1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

3. Zdejší soud jako soud I. stupně již jednou ve věci rozhodl, a to rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení žalobcem ohledně oprávněnosti žalobce užívat jím uvedené předmětné pozemky k zemědělské činnosti v době, kdy mělo dojít k zasetí kukuřice. Tento rozsudek byl zrušen usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným [název soudu] jako soudem odvolacím, a věc byla vrácena zdejšímu soudu se závazným pokynem, aby zdejší soud vyzval žalobce k upřesnění důkazního návrhu na vyžádání sdělení od Státního zemědělského intervenčního fondu, pracoviště [obec], (dále jen„ SZIF“) tak, zda má být jeho předmětem jen příslušnost pozemků do půdních bloků či i skutečnost doložení práva hospodaření žalobce s původními pozemky, případně půdními bloky pozemků, které odpovídají dnešním předmětným pozemkům, dále aby vyzval žalobce aby k prokázání jeho tvrzení o totožnosti pozemků či jejich částí navrhl či označil i případné jiné důkazy, a aby tyto důkazy soud I. stupně provedl a zhodnotil, včetně těch, které již provedl, a teprve poté učinil závěr, zda žalobce toto své tvrzení prokázal či neprokázal ani zčásti. Přitom je zdejší soud vázán závěrem odvolacího soudu, že břemeno tvrzení ohledně individualizace zde uplatněného nároku již žalobce unesl vymezením předmětných pozemků (dnes zapsaných), na nichž měla být žalovaným kukuřice sklizena, a že případná absence zjištění, zda právě na tyto výpěstky měl právo žalobce, může být jen důsledkem neunesení důkazního břemene o této skutečnosti, tedy, že žalobce neprokáže ani zčásti existenci svých dříve založených, ať už k jednotlivým pozemkům nebo k půdním blokům, práv hospodaření (či jiných práv, z nichž má vyplývat uplatněný nárok na výpěstky) a jejich příslušnost ke dnes zapsaným pozemkům, z nich žalovaný kukuřici sklidil.

4. Soud tedy ve věci provedl dokazování výzvou [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] adresovanou [anonymizována dvě slova] [obec], vyjádření žalovaného k této výzvě, výzvou žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] adresovanou žalobci, odpovědí žalobce na tuto výzvu ze dne [anonymizováno] [číslo], opětovnou výzvou žalovaného žalobci datovanou dne [datum], odpovědí žalobce na tuto výzvu ze dne [datum], výzvou k žalovaného k vyklizení nemovitostí ze dne [datum], odpovědí žalobce na tuto výzvu, protokolem ze dne [datum] o trestním oznámení týkajícím se předmětné sklizně kukuřice, vyrozuměním policie o uložení věci ze ne [datum], žádostí žalobce o přezkum postupu policejního orgánu ze dne [datum], sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] žalobci ze dne [datum], výzvou žalobce ze dne [datum] adresovanou žalovanému k náhradě škody, dopisem státního pozemkového úřadu ze dne [datum], kopií žaloby na vyklizení nemovitosti, kterou podali proti žalobci u zdejšího soudu dne [datum] žalovaný s [jméno] [celé jméno žalovaného], usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] o zastavení řízení o této žalobě z důvodu zpětvzetí žaloby, jelikož žalobce navrhl dohodu na urovnání sporu, výpisem z obchodního rejstříku týkajícím se žalobce, výpisy z katastru nemovitostí týkajícím se pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], dokladem o setí kukuřice dne [datum], katastrálními mapami týkajícími se předmětných pozemků, přehledem cen služeb mechanizovaných prací, žalobcem předloženými nájemními smlouvami, a to [číslo] [rok], [číslo] [rok], [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok] ([číslo]), [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok] ([číslo]), [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok] ([číslo]), [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] ([číslo]), [číslo] [rok] ([anonymizováno]), [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok] [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], dohodou ze dne [datum], kopiemi částí katastrálních map týkajících se [katastrální uzemí], výpisy emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným, přílohou [číslo] k rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], pobočka [obec], týkající se [katastrální uzemí], ceníkem [anonymizováno] burzy [obec] pro období [číslo] [datum], výzvou žalobce adresovanou žalovanému ze dne [datum], ohlášením změny uživatele pozemku ze dne [datum], oznámením o provedení změny evidovaných údajů v evidenci půdy, smlouvou o prodeji nemovitosti, článkem týkajícím se možností sklizně kukuřice, sdělením k žádosti o pachtovné ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [číslo listu], částmi mapy z veřejného registru půdy, sdělením [anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum], pachtovními a podpachtovními smlouvami týkajícími se předmětných pozemků, oznámením o ujmutí se držby.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v [katastrální uzemí] došlo v roce [rok] ke komplexní pozemkové úpravě, z níž vzešly zcela nové pozemky parc. [číslo]. Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o této pozemkové úpravě č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum] a do katastru nemovitostí bylo zapsáno dne [datum], což soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí a z příloh k rozhodnutí o pozemkových úpravách. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] vlastnila na základě uvedeného rozhodnutí ke dni [datum] výlučně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], což soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, a žalovanému tento pozemek dala do pachtu pachtovní smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum], což soud zjistil z uvedené pachtovní smlouvy a její přílohy, kteréžto soudu zaslal SZIF. Žalovaný tento pozemek užívá, což soud zjistil z tvrzení žalovaného. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] vlastnil na základě uvedeného rozhodnutí ke dni [datum] výlučně [jméno] [příjmení], což soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, a žalovanému tento pozemek dal do pachtu pachtovní smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum], což soud zjistil z uvedené pachtovní smlouvy a její přílohy, kteréžto soudu zaslal SZIF. Žalovaný tento pozemek užívá, což soud zjistil z tvrzení žalovaného. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] vlastnil na základě uvedeného rozhodnutí ke dni [datum] výlučně [jméno] [celé jméno žalovaného], což soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí. Podpachtovní smlouvou dala do podpachtu žalovanému dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], což soud zjistil z uvedené podpachtovní smlouvy a její přílohy, kteréžto soudu zaslal SZIF. Žalovaný tento pozemek užívá, což soud zjistil z tvrzení žalovaného. Na základě těchto zjištění má tedy soud za prokázané, že k [datum] žalobce nebyl vlastníkem žádného z předmětných pozemků a že žalovaný byl oprávněn užívat od [datum] dva z předmětných pozemků.

6. Soud provedl dokazování všemi žalobcem předloženými výše označenými nájemními smlouvami, které se týkaly asi 300 pozemků a byly uzavřeny v letech 2005 až 2011, z nichž, a to ani ve spojení se všemi dalšími provedenými důkazy soud nezjistil, že by se některá z nájemních smluv týkala pozemků, které se před pozemkovou úpravou geograficky nacházely na místě současných pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť z provedených důkazů nezjistil, které z původních pozemků se geograficky nacházely na místě současných pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Dle sdělení SZIF ze dne [datum] mu žádné smlouvy prokazující právní důvod užívání pozemků zařazených do půdních bloků dle LPIS číslo DPB [číslo] [číslo] a [číslo] o nichž žalobce tvrdil, že zahrnovaly předmětné pozemky, žalobcem doloženy nebyly a žalobce byl zapsán jako uživatel těchto pozemků v roce 2003 na základě tzv. historických zápisů, kdy pro zápis do LPIS právní důvod užívání pozemku dokládat nemusel.

7. Soud opětovně konstatuje, že LPIS je informační systém, který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy a jeho hlavním účelem je ověřování údajů v žádostech o dotace, nikoli prokazování vlastnických vztahů k nemovitostem a prokazování existence právních titulů užívání nemovitostí. Skutečnost, že žalobce v určitém období užíval dle systému LPIS určité pozemky bez dalšího neznamená, že je byl v daném období skutečně oprávněn užívat a že je byl oprávněn užívat k určité zemědělské činnosti. Což bylo vlastně v tomto řízení potvrzeno i výše uvedeným sdělením SZIF, který řekl, že žalobce byl sice veden jako uživatel pozemků v uvedených půdních blocích, ale že žádné právní důvody tohoto užívání nedoložil. Soud rovněž poukazuje na to, že sám žalobce zpochybňuje hodnověrnost informací SZIF uvedených ve sdělení ze dne [datum] a v přílohách k tomuto sdělení, když namítá chybnost grafického znázornění půdních bloků. Pokud sám žalobce zpochybňuje hodnověrnost informací z LPIS, které sám navrhl na prokázání svých tvrzení, že byl oprávněn užívat předmětné pozemky v době před [datum], nelze dovodit, že tento důkaz jeho tvrzení prokazuje.

8. Předmětem řízení je tvrzený nárok žalobce vůči žalovanému na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že žalovaný neoprávněně sklidil kukuřici, kterou na předmětných pozemcích oprávněně zasel žalobce.

9. Bezdůvodné obohacení je upraveno v ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) následovně. Podle § 2991 odst.1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst.2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst.1) OZ není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

10. Podle § 2997 odst. 1 OZ dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

11. Pozemek je podle § 498 odst.1 OZ nemovitou věcí. Přesně je pozemek definován v §2 odst.1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálního zákona), účinného od 1.1.2014, (dále jen„ katastrální zákon“) a to tak, že pozemkem se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. Pozemky se pak evidují v podobě parcel. Podle §2 odst.1 písm.b) katastrálního zákona, se parcelou rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Tyto pozemky se evidují v katastru nemovitostí a jsou vymezeny jejich soupisem, popisem, jejich geometrickým a polohovým určením a zápisem práv k těmto nemovitostem (§1 odst. 1 katastrálního zákona).

12. Podle § 11 odst.8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, o pozemkových úpravách, schválený návrh (pozemkových úprav) je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.

13. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 682 tohoto zákona, skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. (Soud cituje ustanovení občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 z důvodu, že předložené nájemní smlouvy byly uzavřeny za jeho účinnosti a dle přechodného ustanovení § 3074 OZ se právní poměry vzniklé z takových smluv posuzují podle dosavadních právních předpisů.)

14. Podle § 2900 OZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Podle §2 odst. 3 OZ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 6 odst.1 OZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle §6 odst. 2 OZ nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že byl ke dni [datum], což je dle jeho tvrzení den, kdy vysel kukuřici, oprávněn užívat předmětné pozemky, neboť neprokázal právní titul pro takové užívání, a tedy že byl oprávněn na těchto pozemcích hospodařit a na ně kukuřici vysít. Žalobě proto nelze vyhovět pro neunesení břemene důkazního žalobcem.

17. Dle názoru soudu ani v případě, že by se prokázala žalobní tvrzení o oprávněnosti žalobce užívat předmětné pozemky ke dni [datum] a rovněž jeho tvrzení o zasetí kukuřice žalobcem k uvedenému dni a o tom, že od [datum] žalovaný bránil žalobci vstoupit na předmětné pozemky a sklidit tuto kukuřici a že tuto kukuřici žalovaný po [datum] sklidil, žalobě nelze vyhovět, neboť v takovém případě, by soud musel na jednání žalobce hledět jako na nepoctivé a žalovaný nárok by byl v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu totiž za situace, že sám žalobce nedodržuje zákony, nejedná podle práva a nerespektuje práva jiných, nemůže se úspěšně dovolávat ochrany práva svého. V řízení totiž bylo prokázáno, že k uvedenému dni [datum] žalobci muselo být známo, že předmětné pozemky byly předmětem pozemkových úprav (zápis o tom byl do katastru nemovitosti proveden již [datum]) a že veškeré nájemní vztahy k pozemkům dotčeným pozemkovou úpravou ke dni [datum] zaniknou podle § 11 odst.8 zákona o pozemkových úpravách. Bylo by tedy povinností žalobce do [datum] předmětné pozemky vyklidit a dne [datum] je předat jejich vlastníkovi v souladu s ustanoveními § 682 zákona č. 40/1964 Sb. Pokud by tak žalobce coby skutečný nájemce neučinil, porušil by svou zákonnou povinnost. Pokud tvrdí, že tak učinit nemohl, jelikož zasetá kukuřice byla určena na zrno a nemohla se sklízet před [datum], pak, pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, soud konstatuje, že s ohledem na vědomost o jeho povinnosti vyklidit předmětné pozemky ke dni [datum] tak žalobce učinil bez ospravedlnitelného důvodu, neboť neměl žádnou záruku, že i po [datum] bude moci předmětné pozemky užívat. Pokud žalobce později uvedl, že ji nemohl sklidit dříve, protože v září mu žalovaný avizoval, že na pozemky umístí překážky, pak soud má za to, že toto druhé tvrzení je účelové a zároveň, že nebylo prokázáno, že by před [datum] žalovaný bránil žalobci kukuřici sklidit, tedy že by překážky na předmětné pozemky umístil před [datum]. Pokud žalobce byl ke dni [datum] nájemcem předmětných pozemků a zasel na předmětných pozemcích plodinu, o níž věděl, že jí před [datum] nesklidí, přičemž zároveň věděl, že vlastníky nově vzniklých pozemků jsou osoby, s nimiž má spory, a ani netvrdil a neprokázal, že by se snažil dohodnout s novými vlastníky, aby mu umožnili užívání těchto pozemků ještě po [datum] a pozdější sklizení zasetých plodin, nemůže toto jeho jednání požívat právní ochrany. Žalobce si totiž takovým svým jednáním neoprávněně vynucuje vůči novým vlastníkům, resp. vůči novým oprávněným uživatelům, bez jakéhokoliv právního důvodu a navíc v situaci, že mezi nimi byly a jsou špatné vztahy a spory, aby mu umožnili své pozemky užívat, a to bez jakéhokoliv protiplnění, a vlastně jim brání, bez jakéhokoliv právního důvodu, aby se k [datum] ujali svého majetku a započali tam hospodářskou činnost související se zahájením zemědělského roku. K tvrzení žalobce, že je zavedenou praxí, že na nově vytýčených pozemcích se hospodaření nový uživatel ujímá po sklizni úrody a provedení podmítky, soud uvádí, že pokud zákonodárce stanoví zánik nájmu po pozemkových úpravách k [anonymizováno], pak nájem zaniká k tomuto datu a k tomuto datu je nájemce povinen splnit povinnosti stanovené mu zákonem při zániku nájmu, a to vyklidit pronajaté pozemky a umožnit jejich převzetí vlastníkem či jinou oprávněnou osobou, aby tato osoba mohla včas začít zemědělské práce na další období, a je tedy povinností nájemce provést sklizeň úrody a podmítku před tímto datem, pokud tou oprávněnou osobou i v dalším období nebyl on sám (např. na základě pachtovní smlouvy). Dle § 2339 OZ zemědělský rok trvá od 1. 10. do 30. 9., a povinností původního nájemce je umožnit novému oprávněnému uživateli, aby svou zemědělskou činnost mohl řádně a včas zahájit. Žalobce se vlastně touto žalobou domáhá ochrany svého jednání, kterým chtěl zasáhnout do práv jiného, konkrétně omezit práva vlastníka případně jiné oprávněné osoby po [datum] užívat předmětné pozemky, tzn. obdělávat je a učinit veškeré práce proto, aby tato oprávněná osoba v dalším vegetačním období mohla sklízet z předmětného pozemku plody. Soud má za to, že žalobce výše popsaným jednáním nejednal v souladu s ustanovením § 2900 OZ, neboť se nechoval tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného, neboť pozemek řádně (připravený k další zemědělské činnosti) jeho vlastníkovi ke stanovenému termínu nepředal a znemožnil mu tak realizovat na tomto pozemku vlastní plány. Jen proto, že žalobce je právnická osoba obhospodařující velké plochy zemědělské půdy na základě desítek nebo stovek nájemních smluv, nepožívá větší právní ochranu než jiné právní subjekty a ani jí není dovoleno omezovat z tohoto důvodu vlastnická nebo jiná práva třetích osob. Stejně tak jako jiné osoby musí i on dbát na dodržování svých povinnosti a ochranu práv jiných osob. Dle názoru soudu se tak v tomto případě, kdy žalobce uplatňuje podanou žalobou výše uvedený nárok, jedná o zneužití práva, a to podle § 8 OZ nepožívá právní ochrany. Z těchto důvodů by soud rovněž nemohl žalobě vyhovět.

18. Dále má soud za to, že by se v tomto případě, pokud by byla prokázána všechna tvrzení žalobce, mohlo jednání žalobce posoudit rovněž podle § 2997 odst.2 věta druhá OZ, a to že jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, neboť dne [datum] věděl, že od [datum] již nebude mít právo na předmětných pozemcích hospodařit, včetně sklizně plodin, přesto tam kukuřici, která se podle jeho tvrzení může sklízet až po [datum], zasel a před [datum] si ji nesklidil, a vzal tedy na sebe vědomě a dobrovolně riziko, že obohatí někoho jiného. Ani z tohoto důvodu by soud žalobě nemohl vyhovět.

19. S ohledem na výše uvedené právní závěry soudu a za použití citovaných ustanovení právních předpisů soud žalobu zamítl v celém rozsahu. Z důvodu zamítnutí žaloby a výše uvedených závěrů se soud již nezabýval tím, zda opravdu žalovaný z uvedených pozemků [datum] kukuřici sklidil a už vůbec ne v jakém množství a v jaké hodnotě, jelikož řešení těchto otázek již považuje za nadbytečné a nehospodárné.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §142 odst.1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalovaný, neboť žaloba, směřující proti němu, byla v celém rozsahu zamítnuta. Má tedy vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 115.561 Kč. Z těchto nákladů odměna advokáta činí 89.520 Kč za 12 úkonů právní služby po 7.460 Kč (převzetí zastoupení a příprava, písemné vyjádření k žalobě dne 9. 6. 2017, replika k vyjádření žalobce ze dne 12. 7. 2017, účast na setkání s mediátorem dne 8. 8. 2017, účast u jednání dne [anonymizováno] v délce dvou započatých půlhodin, vyjádření k doplnění žaloby ze dne 8. 1. 2018, účast u jednání dne [anonymizováno], písemné vyjádření k odvolání žalobce ze dne 20. 9. 2018, účast u jednání odvolacího soudu dne [anonymizováno], vyjádření k doplněným tvrzením žalobce ze dne 25. 8. 2020, účast u jednání před zdejším soudem dne [anonymizováno]) podle §7 bod 5 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen„ AT“), přičemž soud vycházel z tarifní hodnoty 158.400 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3.600 Kč za uvedených 12 úkonů právní služby po 300 Kč dle §13 odst.3 (od 1. 7. 2018 odst.4) advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět k setkání s mediátorem dne 8. 8. 2017 v délce 2 půlhodin, k jednání u zdejšího soudu dne [anonymizováno] v délce 2 půlhodin, k jednání u zdejšího soudu dne [anonymizováno] v délce 2 půlhodin, k jednání u zdejšího soudu dne [datum] v délce 2 půlhodin a za čas strávený cestou z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním u odvolacího soudu dne [anonymizováno] v délce 4 půlhodin, činí 1.200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč podle §14 odst.3 advokátního tarifu, náhrada cestovného za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti se setkáním účastníků s mediátorem dne 8. 8. 2017 a v souvislosti s jednáním dne [anonymizováno] činí 302 Kč (ujetých 57,2 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l /100 při ceně motorové nafty 28,60 Kč podle vyhlášky č. 440/2016 Sb. a při sazbě základní náhrady na 1km jízdy 3,90 Kč podle citované vyhlášky), náhrada cestovného za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním dne [anonymizováno] činí 155 Kč (ujetých 28,6 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l /100 km při ceně motorové nafty 29,80 Kč podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. a při sazbě základní náhrady na 1km jízdy 4,00 Kč podle citované vyhlášky), náhrada cestovného za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti se jednáním před odvolacím soudem dne [anonymizováno] činí 564 Kč (ujetých 98,8 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l [číslo] při ceně motorové nafty 33,60 Kč podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. a při sazbě základní náhrady na 1km jízdy 4,10 Kč podle citované vyhlášky), náhrada cestovného za cestu [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním u zdejšího soudu dne [datum] činí 164 Kč (ujetých 28,6 km při průměrné spotřebě motorové nafty 4,8 l [číslo] při ceně motorové nafty 31,80 Kč podle vyhlášky č. 440/2016 Sb a při sazbě základní náhrady na 1km jízdy 4,20 Kč podle citované vyhlášky), a náhrada DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a náhrady hotových výdajů advokáta, tj. z částky 95.505 Kč, činí 20.056 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.