4 C 118/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12.065 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce tituly před jménem jméno FO, advokátky. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku celkem částka se zákonným úrokem z prodlení, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu neměl po určitou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný je povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Konkrétně žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN (dále jen „vozidlo“), neměl vozidlo pojištěno v období ode dne datum do dne datum. Výši příspěvku určil žalobce dle § 4 zákona ve spojení s § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen „vyhláška“) na částka (181 dní × částka), poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí částka. Dne datum žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, která byla žalovanému doručena dne datum. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti příspěvku žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu právní zástupce žalobce dne datum zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Ze zprávy právnická osoba adresa má soud za prokázané, že žalovaný byl v žalovaném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Z tvrzení žalobce vzal soud za prokázané, že žalovaný neměl v žalovaném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z předložených výzev k zaplacení příspěvku a upomínek včetně dokladů o jejich zaslání vzal soud za prokázané, že žalobce před vymáháním nároku žalovaného řádně vyzval k zaplacení příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 4 zákona, tedy jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s uvedeným zákonem. Žalobce má přitom právo na zaplacení příspěvku, jehož výše je dána denní sazbou stanovenou zákonem, v tomto případě 65 Kč za jeden den nepojištění, vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 181 dní (podle § 2 vyhlášky), na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky), a dále na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. Jelikož žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, vše v roce 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, může se žalobce po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.