4 C 132/2016

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 10 866 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 866 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem podaným soudu dne 20. 4. 2016 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 866 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 10. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které žalovanému poskytla částku ve výši 3 000 Kč na uváděný bankovní účet a žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit do 18. 11. 2015 společně s poplatkem ve výši 1 140 Kč. Současně požadovala zaplacení sjednané smluvní pokuty za prodlení žalovaného s vrácením půjčky ve výši 3% z dlužné částky za každý den prodlení, což činí částku 3 726 Kč. A následně požadovala zaplacení poplatku z prodlení a náklady spojené s vymáháním ve výši 3 000 Kč Celkem požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 866 Kč. Závěrem uvedla, že žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, neboť usnesením název soudu anonymizována dvě slova datum, anonymizováno insolvenční spisová značka, byl od placení zbytku pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, osvobozen.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Dne 26. 4. 2016 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek žalovaného, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2016, č. j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek žalovaného a žalovanému bylo povoleno oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2022, č. j. insolvenční spisová značka, soud žalovaného osvobodil od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny a pohledávek věřitelů, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, přičemž toto osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 2. 3. 2022. Z protokolu o přezkumném jednání vedeném u Krajského soudu v Brně dne 26. 7. 2016 a z přihlášky pohledávky žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně svou pohledávku za žalovaným v částce 5 866 Kč přihlásila do insolvenčního řízní.

4. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit 5. Za situace, kdy z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný byl usnesením insolvenčního soudu ze dne 9. 2. 2022, č. j. insolvenční spisová značka, osvobozen od placení zbytku neuhrazených pohledávek a pohledávka žalobkyně vymáhaná v tomto řízení vznikla před rozhodnutím o úpadku žalovaného, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud konstatuje, že pokud dlužník (žalovaný) v insolvenčním řízení splní všechny podmínky povoleného oddlužení, pak jej insolvenční soud osvobodí od placení zbytku pohledávek tak, jako tomu bylo v posuzované věci. Zbývající část neuspokojených pohledávek sice automaticky nezaniká, existují nadále však pouze jako tzv. naturální obligace a v nalézacím řízení je již nelze přiznat.

6. Soud tedy žalobu žalobkyně v plném rozsahu zamítl (výrok I.)

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř., když žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, avšak žaloba byla podána zjevně důvodně, kdy na majetek žalované bylo vedeno následně insolvenční řízení. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.