4 C 23/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 309.418,88 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zčásti zamítá co do nároku žalobce na zaplacení částky 232.918,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56.016 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 96.084 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 76.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76.500 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2022 domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 309.418,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 132.516 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a dále smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 96.084 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení. Žalobu přitom odůvodnil tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne 26. 2. 2022 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále také jen jako „Smlouva“), na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobci vrátit spolu s jistinou také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 88.560 Kč, to vše v 72 měsíčních splátkách po 2.480 Kč, splatných vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Celkově se tak žalovaný zavázal vrátit žalobci částku ve výši 178.560 Kč. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy řádně neplnil a dostal se do prodlení s jeho úhradou. Na základě této skutečnosti žalobce opakovaně zaslal žalovanému upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení. Žalovaný přes tyto výzvy dlužnou splátku neuhradil, žalobce proto v souladu se smlouvou zesplatnil celý úvěr dopisem ze dne 21. 8. 2022, který obsahoval výzvu k úhradě celkové dlužné částky do 3. 10. 2022 a poučení o tom, že se jedná o předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl soudem písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil.3) Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaný se k jednání, byť byl ze strany soudu řádně předvolán, nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalobce i žalovaného.4) S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.5) Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 2. 2022, uzavřené mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem, z přílohy č. , hodnota, k této smlouvě (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) a z přílohy č. , hodnota, k této smlouvě (smlouva o zřízení doplňkové služby podpora ze dne , datum, ) má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90.000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tento úvěr (ve výši jistiny 90.000 Kč), úrok z úvěru ve výši 26 % ročně (v celkové výši 88.560 Kč), spolu s částkou za úhradu doplňkové služby PODPORA (v celkové výši 101.736 Kč) splácet, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 3.893 Kč (splátka úvěru a úroku z úvěru 2.480 Kč, platba za doplňkové služby 1.413 Kč), splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr v celkové výši 90.000 Kč se žalobce zavázal poskytnout žalovanému tak, že částku ve výši 29.554 Kč vyplatí na účet žalovaného uvedený v záhlaví smlouvy, částku ve výši 46.946 Kč vyplatí žalobce na svůj účet za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobci ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , a částku ve výši 13.500 Kč započte na náklady žalobce vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovaného, sestávající z nákladů na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, nákladů na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, ostatních administrativních nákladů poskytovatele ve výši 5.800 Kč, odměny zprostředkovateli/leadaři/obchodnímu zástupci za jeho činnost ve výši 5.400 Kč a nákladů na ověření úvěrového případu ve výši 1.800 Kč.6) Z listiny označené jako Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne , datum, soud zjistil, že část poskytnutého úvěru ve výši 46.946 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného za účelem úplné úhrady jeho předchozího závazku, částka ve výši 29.554 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, a částka ve výši 13.500 Kč bude započtena na náklady žalobce jako poskytovatele úvěru specifikované v bodu 4.

8. Smlouvy.7) Z listiny označené jako Potvrzení o úhradě dluhu ze dne , datum, má soud za prokázané, že došlo k doplacení předchozího úvěru žalovaného č. , hodnota, , jehož zbývající neuhrazená část ve výši 46.946 Kč byla splacena ke dni , datum, .8) Z listiny označené Detail pohybu - Bezhotovostní platba ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že téhož dne byla z účtu žalobce č. , č. účtu, poukázána ve prospěch účtu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částka ve výši 29.554 Kč. Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „CFIG doplatek úvěru“.9) Z odpovědi , právnická osoba, . na předchozí žádost soudu dle § 128 o. s. ř., doručené soudu dne , datum, , soud zjistil, že ke dni , datum, byl vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, . a osobou oprávněnou nakládat s tímto účtem žalovaný, přičemž tento účet byl otevřen dne , datum, .10) Z upomínky č. 1 ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení dlužné platby, a že tato výzva byla žalovanému dne 20. 7. 2022 odeslána.11) Z upomínky č. 2 ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky úvěru s upozorněním o následcích nezaplacení dlužné platby, a že tato výzva byla žalovanému dne , datum, odeslána.12) Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 8. 2022 adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oznámil žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzval ho k úhradě celkové dlužné částky ve výši 309.598,51 Kč a nákladů právního zastoupení, nejpozději do 3. 10. 2022, a současně ho upozornil na možnost soudního vymáhání dlužné částky v případě jejího nezaplacení. Soud má současně za prokázané, že tato výzva byla žalovanému dne 21. 8. 2022 odeslána.13) Z vyjádření žalobce ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle žalovaným podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (příloha č. , hodnota, ke smluvní dokumentaci), a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce si pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyžádal od žalovaného oboustrannou kopii občanského průkazu, kopii řidičského průkazu, kompletní výpis z bankovního účtu za období ledna 2022 na jméno žalovaného a výplatní pásku, jakožto potvrzení o příjmu. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti žalovanému není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z centrální evidence exekucí (pro zjištění, zda vůči žalovanému není vedena exekuce, a v případě že ano, kolik exekucí a v jaké výši, s tím, že žalobce v případě zjištění exekuce úvěr neposkytuje), výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného a výpis z registru SOLUS. Výše uvedené dokumenty předložil žalobce soudu.14) Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, soud zjistil, že v ní nebyl k tomuto datu na jméno žalovaného žádný záznam.15) Z výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, soud zjistil, že v něm nebyl k tomuto datu na jméno žalovaného žádný záznam.16) Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, ohledně společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že tato k danému dni existovala a není ohledně ní zapsána likvidace, exekuce ani jiné omezení.17) Z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne , datum, soud zjistil, že v ní není k tomuto datu na jméno žalovaného žádný negativní záznam.18) Z doloženého výpisu z katastru nemovitostí listu k datu , datum, soud zjistil, že je žalovaný výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o 474 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. 69; to vše evidované na listu vlastnictví č. , adresa, pro obec a katastrální území , adresa, .19) Z kopie občanského průkazu žalovaného, vydaného dne , datum, , a z kontroly OP v neplatných dokladech MVČR ohledně tohoto průkazu soud zjistil, že tento nebyl evidován jako neplatný.20) Z výplatní pásky za období leden 2022 na jméno žalovaného od plátce , právnická osoba, soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc leden 2022 činila 29.413 Kč.21) Z výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , Anonymizováno, (nyní , právnická osoba, .), za období , datum, – , datum, soud zjistil, že na tomto účtu činil počáteční (starý) zůstatek -25.632,63 Kč a konečný (nový) zůstatek činil -30.203,74 Kč, když suma příjmů (kreditní obrat) činila 32.493,01 Kč a suma výdajů (debetní obrat) činila 37.064,12 Kč. Připsaná platba od plátce , právnická osoba, činila 29.023 Kč (, datum, ). Dne , datum, byla na účet také připsána částka 3.000 Kč s detailem platby „SimplePujcka splatna dne , datum, “. Co se týká odchozích plateb, nejvyšší je ze dne , datum, , kdy byla ze strany žalovaného na účet č. , č. účtu, (bez další bližší specifikace) zaslána částka 18.000 Kč. Dále jsou zde vyšší odchozí platby dne , datum, , a to částky 1.418 Kč a 1.723 Kč, dne , datum, částky 3.680 Kč a 3.250 Kč, dne , datum, částka 1.412 Kč (označeno jako splátka půjčky). Dále z tohoto výpisů soud zjistil, že žalovaný v období od , datum, do , datum, provedl celou řadu plateb kartou, označených jako platba kartou, u prodejců označených jako , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, , vesměs v řádu desítek a nižších jednotek stovek korun. Za uvedené období žalovaný rovněž provedl několik hotovostních výběrů z bankomatu – dne , datum, částka 1.000 Kč, dne , datum, částka 500 Kč a dne , datum, opět částka 500 Kč.22) Z přílohy č. , hodnota, (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že je v něm uvedeno, že žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí 0, jeho zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, K finanční situaci žalovaného jsou jako průměrné hodnoty za měsíc uvedeny příjem ve výši 29.023 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč, pravidelné finanční závazky 1.836 Kč, sázky 0 Kč, má jednorázové závazky (mikroúvěry), finanční zůstatek žalovaného činí 20.294 Kč. Pravidelné finanční závazky žalovaného sestávají ze tří plateb na úvěr u , právnická osoba, ve výši 400 Kč a ve výši 24 Kč a splátka úvěru kartou ve výši 1.412 Kč.23) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.24) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.25) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26) Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.27) Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1).28) Podle § 588 zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.29) Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.30) Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.31) Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.32) Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.33) Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.34) S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU, se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru tuto úvěruschopnost žalovaného řádně ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, které tuto skutečnost vůbec neosvědčují (ověření totožnosti, resp. platnosti předložených dokladů žalovaného nevypovídá nic o jeho schopnosti splácet úvěr), nebo jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (lustra v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, výpis z obchodního rejstříku). Dále soud dospěl k závěru, že v případě posouzení předloženého výpisů z účtu žalovaného za období ledna 2022 žalobce ve svém Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, obsaženém v příloze č. 1 smlouvy o úvěru shora, uvádí závěry, které jsou s údaji v tomto výpise obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu. Tvrzení žalobce o jím provedeném (jeho přístupem k ověřování úvěruschopnosti žalovaného) naplnění podstaty § 86 z. s. ú. a zásady o odpovědném úvěrování a o kontrole předložených dokumentů, v mnoha případech očividně nekoreluje se skutečnostmi vyplývajícími z výpisu z účtu shora, zejména se záporným zůstatkem na účtu žalovaného, dále s nesouladem výše průměrného příjmu žalovaného a jeho výdajů, uvedených v Posouzení shora, a rovněž se skutečností, že drtivá většina výdajů žalovaného dle doloženého výpisu z bankovního účtu je tvořena výdajovými platbami, které nejsou uváděny a zohledňovány ve zmiňovaném posouzení jeho úvěruschopnosti. Rovněž skutečnost, že nadpoloviční část z jistiny poskytovaného úvěru byla použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobce, vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, (tedy závazku vzniklého jen několik dní před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru), žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná, je dle názoru soudu skutečností, která rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Validita výsledků žalobcova vyhodnocení bonity žalovaného se tak soudu s ohledem na výše popsané jeví jako velmi sporná až účelově tvrzená, neboť v důsledku své nekomplexnosti o individuální realitě poměrů žalovaného mnoho nevypovídá, resp. její nedoloženou část vůbec neuvažuje a tu doloženou dostatečně či spíše vůbec nezohledňuje. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o zápůjčce dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., považuje uvedenou smlouvu o zápůjčce za sjednanou absolutně neplatně.35) Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, absolutně neplatnou má žalobce právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný je tedy povinen žalobci vrátit to, co od něho na základě neplatné smlouvy prokazatelně obdržel, tedy částku v celkové výši 76.500 Kč, přičemž tato se skládá z dílčí částky ve výši 29.554 Kč, která byla žalovanému prokazatelně vyplacena na bankovní účet a dílčí částky ve výši 46.946 Kč, jenž byla použita k doplacení předchozího závazku žalovaného u žalobce. Pro úplnost soud doplňuje, že dílčí částka 13.500 Kč účtovaná žalobcem na náklady vynaložené v souvislosti s vyřizováním úvěru pro žalovaného a zahrnutá do jistiny úvěru 90.000 Kč, žalovanému nebyla reálně vyplacena. Z tohoto důvodu tedy soud žalobě v částce do výše 76.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76.500 Kč od 4. 10. 2022 (den následující, po dni určeném v předžalobní výzvě ze dne 21. 8. 2022 jako nejzazší možný termín úhrady dlužné částky) do zaplacení vyhověl, ve zbývající části pak žalobcem vznesený nárok zamítnul.36) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož žalobce byl v tomto řízení z velké části neúspěšný a žalovanému naopak žádné náklady nevznikly.