Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

4 C 27/2023

č. j. 4 C 27/2023-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-12 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBV:2024:4.C.27.2023.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 124.257 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do nároku žalobce na zaplacení částky 62.417,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109.954 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 64,85 % ročně z částky 93.427,77 Kč od 21. 9. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 3.882,96 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 93.427,77 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 9. 2022 dosáhne částky 274.752 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 61.840 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.227 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.121 Kč.

V. Soud vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí sdělil soudu číslo účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen. 1) Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 1. 2023 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 124.257 Kč s příslušenstvím, sestávající z částky ve výši 109.954 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 109.954 Kč ve výši 15 % ročně od 21. 9. 2022 do zaplacení, dále částky ve výši 14.303,52 Kč, úroku ve výši 64,85 % p.a. z částky 93.427,77 Kč od 21. 9. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 3.882,96 Kč, úroku ve výši 15 % p.a. z částky 93.427,77 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 9. 2022 dosáhne částky 274.752 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne 21. 12. 2021 částku 100.000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2021. Tento úvěr měl být žalovaným splacen ve 36 měsíčních splátkách po 6.360 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2022, přičemž se žalovaný současně ve smlouvě zavázal k úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 64,85 % p.a. Žalobce dále sdělil, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly ze strany žalovaného uhrazeny jen následující splátky, a to částka ve výši 6.360 Kč dne 17. 1. 2022, částka ve výši 6.360 Kč dne 17. 2. 2022, částka ve výši 6.360 Kč dne 16. 3. 2022, částka ve výši 6.360 Kč dne 20. 4. 2022, částka ve výši 6.360 Kč dne 24. 5. 2022 a částka ve výši 6.360 Kč dne 12. 7. 2022.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. dubna 2024, k němuž se dostavil pouze právní zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.3) Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 62.417,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 109.954 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 64,85 % ročně z částky 93.427,77 Kč od 21. 9. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 3.882,96 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 93.427,77 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 9. 2022 dosáhne částky 274.752 Kč. Předmětem řízení tedy zůstal pouze nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 61.840 Kč a náhrada nákladů řízení.4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5) Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 100.000 Kč a závazek žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.360 Kč, splatných vždy nejpozději 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr sjednán a vyplacen.6) Z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 12. 2021 má soud za prokázané, že žalobce akceptoval návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2021 ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě a tuto skutečnost sděluje žalovanému, přičemž jej znovu informuje o základních parametrech spotřebitelského úvěru; jedná se o bezúčelový úvěr ve výši 100.000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit činí 228.960 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, výše měsíčních splátek 6.360 Kč, počet splátek 36, zápůjční úroková sazba 64,85 % p.a., výše roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) pak činí 89,59 %.7) Z dokladu o vyplacení úvěru je prokázáno, že dne 21. 12. 2021 byla na bankovní účet žalovaného vyplacena částka ve výši 100.000 Kč.8) Soudu byl ze strany žalobce dále předložen doklad označený jako „hodnocení klienta“ datovaný dnem 21. 12. 2021, v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem 18.300 Kč, přičemž výdaje žalovaného činí 6.470 Kč měsíčně, z čehož 3.860 Kč je životní minimum žalovaného a částka ve výši 2.610 Kč představuje výdaje na bydlení (nájemné, inkaso). Volné zdroje pak dle analýzy celkové schopnosti splácet obsažené v hodnocení klienta činí částku 10.830 Kč. Zde je dále uvedeno, že žalovaný je od data , datum, zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , adresa, a výpovědní lhůta neběží. Žalovaný je svobodný, dosažené vzdělání: výuční list a forma bydlení: u rodičů.9) Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že na jméno žalovaného zde není vedena dlužná částka po splatnosti.10) Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) na jméno žalovaného ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že na jméno žalovaného byla vypočítána hodnota CBS skóre 499 (určující výši pravděpodobnosti splácení) s tím, že byl zařazen do kategorie III. – tj. nízké riziko, nejlepší segment klientů.11) Z karty klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil následující splátky úvěru; částku ve výši 6.360 Kč dne 17. 1. 2022, částku ve výši 6.360 Kč dne 17. 2. 2022, částku ve výši 6.360 Kč dne 16. 3. 2022, částku ve výši 6.360 Kč dne 20. 4. 2022, částku ve výši 6.360 Kč dne 24. 5. 2022 a částku ve výši 6.360 Kč dne 12. 7. 2022. Celkem tedy žalovaný uhradil na splátkách úvěru žalobci částku ve výši 38.160 Kč.12) Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 109.954 Kč s příslušenstvím a také k úhradě běžící smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru a úroku za poskytnutí úvěru a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího archu pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne 11. 1. 2023 žalovanému také odeslal.13) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.14) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17) Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18) Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.19) Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20) Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).22) Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět co do částky ve výši 62.417,52 Kč s příslušenstvím, soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Současně bylo výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, rozhodnuto o vrácení části uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.121 Kč žalobci.23) S ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda se žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť nejen že vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená, případně částečná, ale navíc ani takto zjištěné informace řádně nevyhodnotil, resp. jeho vyhodnocení je s údaji v těchto listinách obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu. Soudu nebyl předložen žádný doklad relevantně prokazující výdaje žalovaného. V řízení tedy nebylo zjištěno, na základě čeho žalobce ověřoval výdaje žalovaného. Validita výsledků vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr se soudu jeví jako velmi sporná až účelová, resp. pro forma tvrzená, neboť vychází primárně z nijak neodůvodněného pozitivního vyhodnocení vesměs negativních informací, a dále z nijak neověřeného, a tedy nepřezkoumatelného (ale pro samotný výpočet přitom zásadního) tvrzení žalovaného o výši jeho výdajů. V hodnocení klienta uvedený a žalobcem posuzovaný údaj o výdajích žalovaného ve výši 3.860 Kč (životního minima) je dle názoru soudu velmi sporný až postrádající elementární výpovědní hodnotu, neboť je naprosto nepřezkoumatelný. Rovněž tak údaje o měsíčních výdajích na bydlení ve výši 2.610 Kč, se soudu jeví jako očividně podhodnocené a nereálné, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu, a to nejen v oblasti bydlení, žádné další, resp. vyšší výdaje, nežli ty v hodnocení klienta uvedené a kvantifikované. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil.24) Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou, považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.25) Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ze dne 21. 12. 2021 absolutně neplatnou má žalobce právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobě po částečném zpětvzetí co do částky ve výši 62.417,52 Kč s příslušenstvím ve zbývající části v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je povinen žalobci vrátit to, co od něho na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne 21. 12. 2021 prokazatelně obdržel, tedy částku ve výši 61.840 Kč, a jelikož žalobce tvrdí, že žalovaný mu na tuto částku nezaplatil doposud ničeho, a v řízení nebyl zjištěn opak, uložil soud žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit (výrok II. tohoto rozsudku). náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v celkové částce 19.227 Kč. Soudem přiznané náklady řízení sestávají z části zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.092 Kč a dále náhrady nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 61.840 Kč po 3.580 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby a písm. g) – účast na jednání soudu dne 12. 4. 2024), rovněž z tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky), dále z cestovného osobním vozem , Anonymizováno, RZ , SPZ, při spotřebě 10,10 l / 100 Km a zmeškaného času na trase , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) k jednání soudu konaném dne 12. 4. 2024 (přičemž bylo žalobcem účtováno poloviční cestovné z důvodu více jednání u zdejšího soudu téhož dne) ve výši 867,50 Kč; to vše zvýšené o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % - tj. o částku 2.626,58 Kč. Tyto náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) a soud je považuje za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.