4 C 293/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 167.153 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zčásti zastavuje co do nároku žalobce na zaplacení částky 73.439 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 118.650 Kč od 25. 2. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 59,77 % ročně z částky 99.465,07 Kč od 25. 2. 2022 do 20. 3. 2022 ve výši 3.818,16 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 99.465,07 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 2. 2022 dosáhne částky 317.721 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 93.714 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25.467 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.672 Kč.

V. Soud vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí sdělil soudu číslo účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen. 1) Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 11. 2023 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 167.153 Kč s příslušenstvím, sestávající z částky ve výši 118.650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 118.650 Kč ve výši 11,75 % ročně od 25. 2. 2022 do zaplacení, dále částky ve výši 48.503 Kč, úroku ve výši 59,77 % p.a. z částky 99.465,07 Kč od 25. 2. 2022 do 20. 3. 2022 ve výši 3.818,16 Kč, úroku ve výši 8,5 % p.a. z částky 99.465,07 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 2. 2022 dosáhne částky 317.721 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne 15. 10. 2021 částku 100.000 Kč na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2021. Tento úvěr měl být žalovaným splacen ve 48 měsíčních splátkách po 6.286 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2021, přičemž se žalovaný současně ve smlouvě zavázal k úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 59,77 % p.a. Součástí měsíčních splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za jeho poskytnutí, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 770 Kč. Žalobce dále sdělil, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byla ze strany žalovaného uhrazena jen jedna měsíční splátka, a to částka ve výši 6.286 Kč dne 22. 12. 2021.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. dubna 2024, k němuž se dostavil pouze právní zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného.3) Před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 73.439 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 118.650 Kč od 25. 2. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 59,77 % ročně z částky 99.465,07 Kč od 25. 2. 2022 do 20. 3. 2022 ve výši 3.818,16 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 99.465,07 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 2. 2022 dosáhne částky 317.721 Kč. Předmětem řízení tedy zůstal pouze nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 93.714 Kč a náhrada nákladů řízení.4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5) Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2021 soud zjistil, že ji uzavřel žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 100.000 Kč a závazek žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6.286 Kč, splatných vždy nejpozději 20. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr sjednán a vyplacen.6) Z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalobce akceptoval návrh na uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2021 ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě a tuto skutečnost sděluje žalovanému, přičemž jej znovu informuje o základních parametrech spotřebitelského úvěru; jedná se o bezúčelový úvěr ve výši 100.000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit činí 264.768 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, výše měsíčních splátek 6.286 Kč, počet splátek 48, zápůjční úroková sazba 59,77 % p.a., výše roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) pak činí 78,10 %.7) Z listiny označené jako Přihláška do pojištění, Skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 15. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný měl sjednané pojištění v rozsahu balíčku B, tj. pojištění pro případ smrti následkem nemoci a úrazu, pro případ invalidity třetího stupně následkem nemoci a úrazu, pro případ pracovní neschopnosti následkem nemoci a úrazu, pro případ závažných onemocnění a pro případ ztráty zaměstnání, a to s měsíční úhradou za pojištění ve výši 770 Kč.8) Z dokladu o vyplacení úvěru je prokázáno, že dne 15. 10. 2021 byla na bankovní účet žalovaného vyplacena částka ve výši 100.000 Kč.9) Soudu byl za strany žalobce dále předložen doklad označený jako „hodnocení klienta“ datovaný dnem 15. 10. 2021, v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem 34.327 Kč, přičemž výdaje žalovaného činí 9.480 Kč měsíčně, z čehož 3.860 Kč je životní minimum žalovaného, částka 3.017 Kč je splátka , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a částka ve výši 2.603 Kč představuje výdaje na bydlení (nájemné, inkaso). Volné zdroje pak dle analýzy celkové schopnosti splácet obsažené v hodnocení klienta činí částku 23.847 Kč. Zde je dále uvedeno, že je žalovaný od data 1. 3. 2021 zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele , jméno FO, , , adresa, , , adresa, , IČ: , Anonymizováno, , výpovědní lhůta neběží. Žalovaný je svobodný, dosažené vzdělání: střední s maturitou a forma bydlení: u rodičů.10) Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období ledna 2021 bylo soudem zjištěno, že žalovaný si hradí životní pojištění ve výši 1.179 Kč měsíčně, dále je zde ze dne 13. 1. 2021 odchozí platba na č.ú. , Anonymizováno, označená jako „trvalý příkaz“ ve výši 3.017 Kč, příkaz k úhradě ve výši 5.796 Kč ze dne 13. 1. 2021, příkaz k úhradě ve výši 2.000 Kč opět ze dne 13. 1. 2021, téhož dne rovněž výběr hotovosti z bankomatu ve výši 8.500 Kč. Dne 15. 1. 2021 je z předmětného účtu stržena částka označena jako „Spl. úv. , Anonymizováno, “ ve výši 225,01 Kč. Dále jsou z doloženého výpisu patrny v celkem 12 případech za měsíc leden 2021 platby kartou ve prospěch subjektu označeného jako „One Casino Limited Malta“11) Z listiny označené jako přehled transakcí na bankovním účtu č. , č. účtu, (tj. bankovní účet žalovaného), bylo soudem zjištěno, že jsou zde evidovány příchozí platby z č.ú.: , Anonymizováno, , jméno FO, , a to konkrétně dne 15. 6. 2021 příchozí platba ve výši 14.820 Kč, dne 15. 7. 2021 příchozí platba ve výši 36.200 Kč, dne 18. 8. 2021 příchozí platba ve výši 34.480 Kč a dne 15. 9. 2021 příchozí platba ve výši 32.300 Kč.12) Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 14. 10. 2021 soud zjistil, že na jméno žalovaného zde není vedena dlužná částka po splatnosti.13) Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) na jméno žalovaného ze dne 14. 10. 2021 soud zjistil, že na jméno žalovaného byla vypočítána hodnota CBS skóre 215 (určující výši pravděpodobnosti splácení) s tím, že byl zařazen do kategorie I. – tj. vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.14) Z karty klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na splátky úvěru částku ve výši 6.286 Kč dne 22. 12. 2021.15) Z předžalobní výzvy ze dne 19. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 114.243,04 Kč s příslušenstvím, dále k úhradě smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, dále k úhradě smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru, úroku za poskytnutí úvěru a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr a upozornil ho na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího archu pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne 19. 10. 2023 žalovanému také odeslal.16) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.17) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.19) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20) Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.21) Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.22) Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.23) Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).25) Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět co do částky ve výši 73.439 Kč s příslušenstvím, soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Současně bylo výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, rozhodnuto o vrácení části uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.672 Kč žalobci.26) S ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda se žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť nejen že vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená, případně částečná, ale navíc ani takto zjištěné informace řádně nevyhodnotil, resp. jeho vyhodnocení je s údaji v těchto listinách obsaženými v přímém až zarážejícím rozporu. Soudu nebyl předložen žádný doklad relevantně prokazující výdaje žalovaného, např. nájemní smlouva, smlouva o dodávkách elektřiny či plynu, vyúčtování za telefonní služby, apod. V řízení tedy nebylo zjištěno, na základě čeho žalobce ověřoval výdaje žalovaného. Validita výsledků vyhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr se soudu jeví jako velmi sporná až účelová, resp. pro forma tvrzená, neboť vychází primárně z nijak neodůvodněného pozitivního vyhodnocení vesměs negativních informací, a dále z nijak neověřeného, a tedy nepřezkoumatelného (ale pro samotný výpočet přitom zásadního) tvrzení žalovaného o výši jeho výdajů. V hodnocení klienta uvedený a žalobcem posuzovaný údaj o výdajích žalovaného ve výši 3.860 Kč (životního minima) je dle názoru soudu velmi sporný až postrádající elementární výpovědní hodnotu, neboť je naprosto nepřezkoumatelný. Rovněž tak údaje o měsíčních výdajích na bydlení ve výši 2.603 Kč, se soudu jeví jako očividně podhodnocené a nereálné, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu, a to nejen v oblasti bydlení, žádné další, resp. vyšší výdaje, nežli ty v hodnocení klienta uvedené a kvantifikované. V tomto kontextu se ostatně jeví značně rozporně i informace získané z doloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného za měsíc leden 2021, z kterého vyplývá, že jeho měsíční náklady byly podstatně vyšší, nežli bylo deklarováno v rámci analýzy bonity žalovaného. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval a ty zjištěné jako například splátky předchozího úvěru poskytnutého žalobcem, úhrady životního pojištění, podstatně vyšší reálné životní náklady či rizikové chování žalovaného pravděpodobně související s hazardními hrami, řádně nezohlednil.27) Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o ochraně spotřebitele a úvěruschopnost žalovaného, zejména po stránce výdajové, řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou, považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ze dne 15. 10. 2021 absolutně neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobě po částečném zpětvzetí co do částky ve výši 73.439 Kč s příslušenstvím v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný je tedy povinen žalobci vrátit to, co od něho na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne 15. 10. 2021 prokazatelně obdržel, tedy částku ve výši 93.714 Kč, a jelikož žalobce tvrdí, že žalovaný mu na tuto částku nezaplatil ničeho, a v řízení nebyl zjištěn opak, uložil soud žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit (výrok II. tohoto rozsudku).28) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v celkové částce 25.467 Kč. Soudem přiznané náklady řízení sestávají z části zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.686 Kč a dále náhrady nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 93.714 Kč po 4.860 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – sepis žaloby a písm. g) – účast na jednání soudu dne 12. 4. 2024), rovněž z tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky), dále z cestovného osobním vozem , Anonymizováno, RZ , SPZ, při spotřebě 10,10 l / 100 Km a zmeškaného času na trase , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km) k jednání soudu konaném dne 12. 4. 2024 (přičemž bylo žalobcem účtováno poloviční cestovné z důvodu více jednání u zdejšího soudu téhož dne) ve výši 867,50 Kč; to vše zvýšené o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 21% - tj. o částku 3.432,98 Kč. Tyto náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) a soud je považuje za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu.